Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje konsolidované znění Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)

1. 2.2.3.1.1 Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:
   1. - jsou kapalné podle odstavce (a) definice pojmu „kapalina” v oddíle 1.2.1;
   2. - mají při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary) a při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné; a
   3. - mají bod vzplanutí nejvýše 60 °C (viz 2.3.3.1 k odpovídající zkoušce).

   Název třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí nad 60 °C, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší. Tyto látky jsou přiřazeny k UN číslu 3256.

   Název třídy 3 zahrnuje také znecitlivěné kapalné výbušné látky. Znecitlivěné kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiných kapalinách rozpuštěny nebo rozptýleny tak, aby vytvořily homogenní kapalnou směs, která už nemá výbušné vlastnosti. V tabulce A kapitoly 3.2 jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379.

   Pro účely přepravy v tankových lodích zahrnuje název třídy také následující látky, které:

   1. - mají bod vzplanutí nad 60 °C a které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě při teplotě v rozmezí do 15 K pod bodem vzplanutí;
   2. - mají teplotu samovznícení 200 °C nebo nižší a nejsou jmenovány jinde.
2. POZNÁMKA 1: Látky s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C, které za podmínek zkoušky hořením stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.2.5, samostatné nehoří, nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší, jsou látkami třídy 3.
3. POZNÁMKA 2: Odchylkou od 2.2.3.1.1 se považují paliva pro vznětové motory, plynový olej nebo topný olej (lehký) včetně synteticky vyrobených produktů s bodem vzplanutí nad 60 °C až do nejvýše 100 °C za látky třídy 3, UN čísla 1202.
4. POZNÁMKA 3: Hořlavé kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jak je definováno v 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.9, a toxické látky s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1). Kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jsou identifikovány jako „toxické při vdechnutí“ ve svém oficiálním pojmenování pro přepravu ve sloupci (2) nebo zvláštním ustanovením 354 ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2.
5. POZNÁMKA 4: Hořlavé kapalné látky a přípravky, používané jako pesticidy, které jsou velmi toxické, toxické nebo slabě toxické a mají bod vzplanutí 23 °C nebo vyšší, jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1).
6. POZNÁMKA 5: Pro účely přepravy v tankových lodích jsou látky s bodem vzplanutí nad 60 °C až do nejvýše 100 °C látkami třídy 9 (identifikační číslo 9003).

1. 2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:

   F				Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí a předměty obsahující takové látky:
   				F1				Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 60°C;
   				F2				Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 60°C, přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky);
   				F3				Předměty obsahující hořlavé kapaliny;
   				F4				Látky s bodem vzplanutí nad 60°C, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě při teplotě v rozmezí do 15 K pod bodem vzplanutí;
   				F5				Látky s teplotou samovznícení 200 °C nebo nižší a které nejsou jmenovány jinde.
   FT				Hořlavé kapaliny, toxické;
   				FT1				Hořlavé kapaliny, toxické;
   				FT2				Pesticidy;
   				FC				Hořlavé kapaliny, žíravé;
   				FTC				Hořlavé kapaliny, toxické, žíravé;
   				D				Znecitlivěné kapalné výbušné látky

1. 2.2.3.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce pododdílu 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu:

   Obalová skupina	Bod vzplanutí (uzavřený kelímek)	Teplota začátku varu
   I	--	≤ 35 °C
   IIa	< 23 °C	> 35 °C
   IIIa	≥ 23 °C a ≤ 60 °C	> 35 °C

2. ^a Viz též 2.2.3.1.4

Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající na závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdílu 2.1.3.10.

1. 2.2.3.1.4 Viskózní hořlavé kapaliny, jako jsou barvy, emaily, laky, fermeže, lepidla a leštidla, s bodem vzplanutí pod 23 °C smějí být přiřazeny k obalové skupině III podle postupů popsaných v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.3, za podmínky, že

   (a) viskozita² a bod vzplanutí odpovídají následující tabulce:

   Kinematická viskozita (extrapolovaná) v (při střihové rychlosti blízké 0) mm2/s při 23 °C	Doba výtoku t v sekundách	Průměr výtokové trysky (mm)	Bod vzplanutí, uzavřený kelímek (°C)
   20 < v ≤ 80	20 < t ≤ 60	4	nad 17
   80 < v ≤ 135	60 < t ≤ 100	4	nad 10
   135 < v ≤ 220	20 < t ≤ 32	6	nad 5
   220 < v ≤ 300	32 < t ≤ 44	6	nad -1
   300 < v ≤ 700	44 < t ≤ 100	6	nad -5
   700 < v	100 < t	6	bez omezení

   (b) méně než 3 % vrstvy čirého rozpouštědla se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla;

   (c) směs ani oddělené rozpouštědlo nesmějí splňovat kritéria pro třídu 6.1 nebo třídu 8;

2. POZNÁMKA: Tato ustanovení se vztahují také na směsi obsahující nejvýše 20 % nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6 % v suché hmotě. Směsi obsahující více než 20 %, avšak nejvýše 55 % nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6 % v suché hmotě, jsou látkami přiřazenými k UN číslu 2059.

Směsi s bodem vzplanutí pod 23 °C a obsahující:

1. - více než 55 %, nitrocelulózy, s jakýmkoli obsahem dusíku; nebo
2. - nejvýše 55 %, nitrocelulózy s obsahem dusíku nad 12,6 % v suché hmotě

jsou látkami třídy 1 (UN 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN 2555, 2556 nebo 2557).

1. 2.2.3.1.5 Viskózní kapalné látky
   1. 2.2.3.1.5.1 S výhradou ustanovení uvedených v 2.2.3.1.5.2 viskózní kapalné látky
      1. - mají bod vzplanutí nejméně 23 °C a nejvýše 60 °C;
      2. - nejsou toxické, žíravé nebo ohrožující životní prostředí;
      3. - obsahují nejvýše 20% nitrocelulózy, za podmínky, že nitrocelulóza obsahuje nejvýše 12,6 % dusíku v suché hmotě; a
      4. - jsou zabaleny do nádob o vnitřním objemu nejvýše 450 litrů;

      nepodléhají ADN, jestliže

      (a) při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3 % celkové výšky; a

      (b) doba výtoku při zkoušce viskozity (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.4.3) s tryskou o průměru 6 mm je nejméně:

      (i) 60 sekund; nebo

      (ii) 40 sekund, jestliže viskózní kapalina obsahuje nejvýše 60 % látek třídy 3.

   1. 2.2.3.1.5.2 Viskózní kapalné látky, které jsou také nebezpečné životnímu prostředí, avšak splňují všechna ostatní kritéria v 2.2.3.1.5.1, nepodléhají žádným jiným ustanovením ADN, jsou-li přepravovány v jednoduchých nebo skupinových obalech, které obsahují čisté množství nejvýše 5 litrů na jednoduchý nebo vnitřní obal, za podmínky, že obaly splňují všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.4 až 4.1.1.8 dohody ADR.

1. 2.2.3.1.6 Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
2. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také 2.1.3.

1. 2.2.3.1.7 Na základě zkušebních postupů podle oddílu 2.3.3.1 a 2.3.4 a kritérií uvedených v 2.2.3.1.1 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, který(á) obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu (viz také 2.1.3).

1. 2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které snadno peroxidují (jako ethery nebo určité heterocyklické kyslíkaté látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže jejich obsah peroxidu nepřekročí 0,3 % přepočítáno na peroxid vodíku (H₂O₂). Obsah peroxidu se stanoví podle pododdílu 2.3.3.3.
2. 2.2.3.2.2 Chemicky nestálé látky třídy 3 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
3. 2.2.3.2.3 Znecitlivěné kapalné výbušné látky, které nejsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.

1. 2.2.41.1.1 Název třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty, znecitlivěné výbušné látky, které jsou tuhými látkami podle písmene a) definice “tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jakož i samovolně se rozkládající kapalné nebo tuhé látky a polymerizující látky.

   Třídě 4.1 jsou přiřazeny:

   1. - lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);
   2. - samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky (viz 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);
   3. - znecitlivěné tuhé výbušné látky (viz 2.2.41.1.18);
   4. - látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám (viz 2.2.41.1.19);
   5. - polymerizující látky (viz 2.2.41.1.20 a 2.2.41.1.21.

1. 2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dále dělí následovně:

   F				Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí:
   				F1			organické
   				F2			organické, roztavené
   				F3			anorganické
   				F4			předměty
   FO				Hořlavé tuhé látky, podporující hoření
   FT				Hořlavé tuhé látky, toxické:
   				FT1			organické, toxické
   				FT2			anorganické, toxické
   FC				Hořlavé tuhé látky, žíravé:
   				FC1			organické, žíravé
   				FC2			anorganické, žíravé
   D				Znecitlivěné tuhé výbušné látky bez vedlejšího nebezpečí
   DT				Znecitlivěné tuhé výbušné látky, toxické
   SR				Samovolně se rozkládající látky:
   				SR1			nevyžadující řízení teploty
   				SR2			vyžadující řízení teploty.
   PM				Polymerizující látky:
   				PM1			Nevyžadující řízení teploty
   				PM2			Vyžadující řízení teploty.

Hořlavé tuhé látky

Definice a vlastnosti

1. 2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky a tuhé látky, které se mohou zapálit třením.

   Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže se po krátkém styku se zápalným zdrojem, jako např. s hořící zápalkou, mohou snadno zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z toxických zplodin hoření. Kovové prášky jsou kvůli obtížím při hašení ohně zvláště nebezpečné, protože normální hasící prostředky, jako oxid uhličitý nebo voda, mohou zvětšit nebezpečí.

Klasifikace

1. 2.2.41.1.4 Látky a předměty zařazené jako hořlavé tuhé látky třídy 4.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položku pododdílu 2.2.41.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedených anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1, přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.
2. 2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:

   (a) Práškovité, zrnité nebo pastovité látky, s výjimkou kovových prášků nebo prášků kovových slitin, se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou), nebo jestliže se plamen po zapálení rychle rozšiřuje, doba vyhoření je menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s.

   (b) Kovové prášky nebo prášky kovových slitin se přiřadí ke třídě 4.1, jestliže mohou být zapáleny při styku s plamenem a reakce se rozšíří na celou délku vzorku za 10 minut nebo méně.

   Tuhé látky, které se mohou zapálit třením, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalkám) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.

1. 2.2.41.1.6 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.2.1 a kritérií uvedených v 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
2. 2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
3. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také 2.1.3.

Přiřazení k obalovým skupinám

1. 2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 podle těchto kritérií:

   (a) Lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce dobu vyhoření menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny k

   1. obalové skupině II: proběhl-li plamen navlhčenou zónou;
   2. obalové skupině III: jestliže navlhčená zóna zastaví šíření plamene po dobu nejméně 4 minut.

   (b) Kovové prášky nebo prášky kovových slitin jsou přiřazeny k

   1. obalové skupině II: jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za 5 minut nebo méně;
   2. obalové skupině III: jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za více než 5 minut.

   U tuhých látek, které mohou vzplanout třením, musí být jejich přiřazení k obalové skupině provedeno v analogii k existujícím položkám nebo podle odpovídajícího zvláštního ustanovení.

Samovolně se rozkládající látky

Definice

1. 2.2.41.1.9 Pro účely ADN jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestálé látky, které se mohou i bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují za samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, jestliže:

   (a) jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1;

   (b) jsou látkami podporujícími hoření podle přiřazovacího postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1), s výjimkou toho, že směsi látek podporujících hoření, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek, musí být podrobeny klasifikačnímu postupu definovanému v POZNÁMCE 2;

   (c) jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz 2.2.52.1);