Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Usnesení č. 1/2000 Smíšeného výboru ES-ESVO „Společný tranzitní režim“, kterým se mění Úmluva z 20. května 1987 o společném tranzitním režimu

1. 1. Dluh ve smyslu článku 3 odst. 1 vznikne,
   1. a) je-li zboží nezákonně odňato společnému tranzitnímu režimu; nebo
   2. b) není-li splněna jedna z povinností vyplývajících z použití společného tranzitního režimu nebo nebyla-li ve skutečnosti dodržena jedna z podmínek spojených s propuštěním zboží do společného tranzitního režimu, i když zboží nebylo nezákonně odňato.
      1. Celní dluh však nevznikne, nemají-li nedostatky zásadní vliv na řádný průběh režimu, pokud:
         1. i) nejde o pokus nezákonně odejmout zboží celnímu dohledu,
         2. ii) nejde o hrubou nedbalost ze strany zúčastněného, a
         3. iii) jsou dodatečně provedena všechna nezbytná opatření s cílem upravit postavení zboží.
      1. Smluvní strany mohou určit případy, ve kterých se uplatní ustanovení odstavce 2.

1. 2. Dluh vzniká:
   1. a) v okamžiku, kdy je zboží nezákonně odňato společnému tranzitnímu režimu, nebo
   2. b) v okamžiku, kdy přestala být plněna povinnost, jejíž nesplnění vede ke vzniku dluhu, nebo v okamžiku, kdy je zboží propuštěno do režimu, zjistí-li se dodatečně, že jedna z podmínek pro jeho propuštění do režimu nebyla ve skutečnosti dodržena.

1. 3. Dluh za zboží propuštěné do společného tranzitního režimu se za vzniklý nepovažuje, prokáže-li zúčastněný podle odstavce 1 písm. b), že povinnosti vyplývající z propuštění zboží do společného tranzitního režimu nemohly být splněny, protože předmětné zboží bylo zcela zničeno nebo nenávratně ztraceno v důsledku jeho povahy, nepředvídatelných okolností, vyšší moci nebo jako následek povolení příslušných orgánů.
   Za nenávratně ztracené zboží se považuje zboží, které bylo učiněno nepoužitelným.

1. 1. Podle článku 114 odst. 1 písm. a) je dlužníkem:
   1. a) osoba, která zboží společnému tranzitnímu režimu odňala,
   2. b) každá osoba, která se tohoto odnětí účastnila a byla si vědoma nebo si měla být vědoma, že zboží je odnímáno společnému tranzitnímu režimu,
   3. c) každá osoba, která příslušné zboží získala nebo držela a která si v okamžiku získání nebo obdržení byla vědoma nebo si měla být vědoma, že zboží bylo odňato společnému tranzitnímu režimu, a
   4. d) hlavní povinný.

1. 2. Podle článku 114 odst. 1 písm. b) je dlužníkem osoba, která měla splnit povinnosti vyplývající z propuštění zboží do společného tranzitního režimu nebo která měla dodržovat podmínky stanovené pro propuštění zboží do tohoto režimu.
2. 3. Je-li několik osob odpovědných za úhradu stejného dluhu, jsou tito společně a nerozdílně odpovědni.

1. 1. Dluh vzniká:
   1. a) na místě, na kterém se stala událost, s níž je spojen vznik dluhu, nebo
   2. b) na místě, které příslušné orgány určily jako místo vzniku dluhu, není-li možno určit místo, na kterém se stala událost, s níž je spojen vznik dluhu, nebo
   3. c) v zemi, v níž se nachází poslední vstupní úřad, kterému bylo odevzdáno potvrzení o přestupu hranice, nebo, není-li takový úřad, v zemi, v níž se nachází úřad odeslání, není-li možno místo vzniku dluhu určit podle písmen a) a b) do deseti měsíců ode dne přijetí tranzitního prohlášení.

1. 2. Příslušnými orgány podle článku 117 odst. 1 jsou příslušné orgány země, v níž dluh ve smyslu tohoto článku vznikl nebo se za vzniklý považuje.

1. 1. Příslušné orgány zahájí řízení k vymožení dluhu, jakmile mohou:
   1. a) stanovit výši dluhu, a
   2. b) určit dlužníka.

1. 2. Pro tento účel a s přihlédnutím k ustanovením o promlčení tyto orgány oznámí dlužníkovi výši dluhu způsobem a ve lhůtách uplatňovaných ve smluvních stranách.
2. 3. Každý dluh oznámený podle odstavce 2 musí být dlužníkem zaplacen způsobem a ve lhůtách uplatňovaných ve smluvních stranách.
3. 4. Jestliže po zahájení řízení o vymáhání dluhu příslušné orgány určené podle článku 116 jakýmkoliv způsobem získají důkazy týkající se místa, kde došlo k události, s níž je spojen vznik dluhu, a je-li toto místo v jiné smluvní straně, zašlou tyto orgány neprodleně všechny potřebné podklady, včetně ověřených kopií důkazních prostředků, orgánům, v jejichž působnosti je místo, kde k této události došlo, (dožádané orgány).
   1. Dožádané orgány potvrdí jejich přijetí a současně oznámí, zda jsou kompetentní pro vymáhání dluhu. Nepřijde-li ve lhůtě tří měsíců odpověď, budou dožadující orgány neprodleně pokračovat v zahájeném řízení o vymáhání dluhu.

1. 5. Jsou-li dožádané orgány kompetentní, zahájí nové řízení o vymáhání dluhu po uplynutí tříměsíční lhůty zmíněné v odstavci 4 druhý pododstavec a za podmínky, že dožadující orgány jsou ihned informovány.
   1. Veškerá neukončená řízení zahájená dožadujícími orgány se zastaví, jakmile dožádané orgány oznámí svoje rozhodnutí zahájit vymáhání.
   2. Jakmile dožádané orgány předloží důkaz, že požadovaná částka byla vybrána, dožadující orgány vrátí již vybrané částky nebo zastaví řízení o vymáhání dluhu.

1. 1. S výhradou odstavce 3 ručitel ručí tak dlouho, pokud dluh ještě může vzniknout.
2. 2. Jestliže režim nebyl vyřízen, příslušné orgány určené podle článku 116:
   1. - ve lhůtě dvanácti měsíců od přijetí tranzitního prohlášení oznámí ručiteli, že režim nebyl vyřízen,
   2. - ve lhůtě tří let od přijetí tranzitního prohlášení oznámí ručiteli, že bude nebo může být požádán o zaplacení dluhu, za který s ohledem na příslušnou operaci ve společném tranzitním režimu ručí; oznámení obsahuje číslo, datum tranzitního prohlášení, název úřadu odeslání, označení hlavního povinného a částku, o kterou se jedná.

1. 3. Ručitel je osvobozen od svých závazků, jestliže mu oznámení uvedená v odstavci 2 nebyla vystavena ve stanovené lhůtě.
2. 4. Jestliže bylo některé z uvedených oznámení vystaveno, ručitel bude informován o vybrání dluhu nebo o vyřízení režimu.

Bez dotčení článku 13a Úmluvy a v souladu s článkem 116 si země vzájemně poskytují pomoc při určování orgánů kompetentních pro vymáhání dluhu.

Tyto orgány oznámí úřadu odeslání a úřadu záruky všechny případy, kdy v souvislosti s tranzitními prohlášeními přijatými úřadem odeslání vznikl dluh, jakož i všechna opatření přijatá vůči dlužníkovi k jeho vybrání.