Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Ústavě a Úmluvě Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Ženevě dne 22. října 1992, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Kjótu dne 14. října 1994, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Minneapolis dne 6. listopadu 1998, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Marrákeši dne 18. října 2002, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Antalyi dne 24. listopadu 2006, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Guadalajaře dne 22. října 2010

Účel Unie

1. 2 1. Účelem Unie je:
   1. 3 a) udržovat a rozšiřovat mezinárodní spolupráci mezi všemi členy Unie v zájmu zlepšování a racionálního užívání telekomunikací všeho druhu;
   2. 4 b) podporovat a poskytovat technickou pomoc rozvojovým zemím v oblasti telekomunikací a také podporovat mobilizaci materiálních a finančních zdrojů, potřebných v těchto zemích při zavádění telekomunikačních služeb;
   3. 5 c) podporovat rozvoj technických prostředků a jejich co nejefektivnější využití za účelem zvýšení výkonnosti telekomunikačních služeb, zvyšování jejich užitečnosti a jejich co největší dostupnosti pro veřejnost;
   4. 6 d) snažit se o rozšíření výhod plynoucích z nových telekomunikačních technologií na všechny obyvatele Země;
   5. 7 e) podporovat využívání telekomunikačních služeb v zájmu upevňování mírových vztahů;
   6. 8 f) slaďovat snahy členů při dosahování těchto cílů;
   7. 9 g) podporovat na mezinárodní úrovni širší přístup k otázkám telekomunikací, s ohledem na globalizaci ekonomiky a informační společnosti, prostřednictvím spolupráce s jinými regionálními a celosvětovými mezivládními organizacemi a s nevládními organizacemi, které se zabývají telekomunikacemi.

1. 10 2. Za tím účelem Unie zejména:
   1. 11 a) provádí rozdělování kmitočtových pásem rádiového spektra, individuální přidělování rádiových kmitočtů a registraci přidělování kmitočtů, jakož i všech s tím spojených orbitálních poloh geostacionárních družic, aby bylo zabráněno škodlivým interferencím mezi radiokomunikačními stanicemi různých zemí;
   2. 12 b) koordinuje snahy o odstranění škodlivých interferencí mezi rádiovými stanicemi různých zemí a o zlepšené využívání spektra rádiových kmitočtů, jakož i geostacionárních oběžných drah družic radiokomunikačními službami;
   3. 13 c) usnadňuje celosvětovou normalizaci telekomunikací s uspokojivou kvalitou služeb;
   4. 14 d) povzbuzuje mezinárodní spolupráci, pokud jde o poskytování technické pomoci rozvojovým zemím, jakož i zakládání, vývoj a zdokonalování telekomunikačních zařízení a sítí v rozvojových zemích všemi prostředky, které má k dispozici, včetně účasti na příslušných programech Spojených národů a užívání vlastních zdrojů tam, kde je to potřebné;
   5. 15 e) koordinuje snahy o sladění vývoje telekomunikačních zařízení, zejména těch, které se opírají o kosmické technologie, s cílem maximálně využít možností, které poskytují;
   6. 16 f) podporuje spolupráci mezi svými členy za účelem tvorby tarifů na co nejnižší úrovni při poskytování efektivních služeb a při nezávislém a racionálním finančním řízení telekomunikací;
   7. 17 g) dává popud k přijímání opatření, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti lidského života prostřednictvím spolupráce telekomunikačních služeb;
   8. 18 h) zpracovává studie, vytváří předpisy, přijímá rezoluce, formuluje různá doporučení a požadavky, shromažďuje a publikuje informace týkající se telekomunikací;
   9. 19 i) prosazuje spolu s mezinárodními finančními a rozvojovými organizacemi vytváření preferenčních a výhodných úvěrových programů, určených na sociální programy, zaměřené mimo jiné na rozšiřování telekomunikačních služeb do nejodlehlejších oblastí jednotlivých zemí.

Složení Unie

1. 20 Mezinárodní telekomunikační unie má, vzhledem k principu univerzality a vzhledem k žádoucí co nejširší účasti v Unii tyto členy:
   1. 21 a) kterýkoliv stát, který je členem Unie jakožto strana kterékoli mezinárodní telekomunikační úmluvy platné před vstupem této předkládané Ústavy a Úmluvy v platnost;
   2. 22 b) kterýkoliv jiný stát, člen Organizace spojených národů, který přistoupí k Ústavě a k Úmluvě podle článku 53 Ústavy;
   3. 23 c) kterýkoliv jiný stát, který není členem Organizace spojených národů a který požádá o členství v Unii a přistoupí k Ústavě a k Úmluvě podle ustanovení článku 53 Ústavy poté, co získal souhlas s členstvím dvoutřetinovou většinou členů Unie. Je-li taková žádost o členství podána mezi dvěma Konferencemi vládních zmocněnců, konzultuje ji Generální tajemník se členy Unie; jestliže člen Unie neodpoví do čtyř měsíců od doby, kdy byl požádán o stanovisko, má se za to, že se zdržel hlasování.

Práva a povinnosti členů Unie

1. 24 1. Členové Unie mají práva a povinnosti stanovené touto Ústavou a Úmluvou.
2. 25 2. Práva členů týkající se účasti na konferencích, zasedáních a konzultacích Unie jsou:
   1. 26 a) každý člen má právo účastnit se konferencí, je volitelný do Rady a má právo jmenovat kandidáty pro volbu funkcionářů Unie nebo členů Výboru pro radiokomunikační řád;
   2. 27 b) každý člen má také právo, s výhradami uvedenými v stanoveních bodů 169 a 210 této Ústavy, uplatnit jeden hlas na každé konferenci vládních zmocněnců, na každé světové konferenci a na všech shromážděních radiokomunikačních orgánů a zasedáních studijních skupin a, je-li členem Rady, pak na všech zasedáních Rady. Na regionálních konferencích mají hlasovací právo jen členové z příslušného regionu;
   3. 28 c) s výhradou ustanovení bodů 169 a 210 této Ústavy má každý člen také jeden hlas v konzultacích prováděných korespondenční cestou. V případě konzultací týkajících se regionálních konferencí mají hlasovací právo jen členové příslušného regionu.

Základní dokumenty Unie

1. 29 1. Základními dokumenty Unie jsou:
   1. - Ústava Mezinárodní telekomunikační unie
   2. - Úmluva Mezinárodní telekomunikační unie
   3. - administrativní předpisy.

1. 30 2. Základním dokumentem Unie je Ústava, jejíž ustanovení jsou doplněna ustanoveními Úmluvy.
2. 31 3. Jak ustanovení Ústavy tak, i ustanovení Úmluvy jsou dále doplněny níže vyjmenovanými administrativními předpisy, které regulují užívání telekomunikací a jsou pro všechny členy závazné:
   1. - mezinárodní telekomunikační řád
   2. - radiokomunikační řád.

1. 32 4. V případě rozporu mezi ustanovením této Ústavy a ustanovením Úmluvy nebo administrativního řádu platí Ústava. V případě rozporu mezi ustanovením Úmluvy a ustanovením administrativního předpisu platí Úmluva.

Definice

1. 33 Pokud ze souvislostí nevyplývá jinak, platí tato ustanovení:
   1. 34 a) názvy užívané v této Ústavě a definované v její příloze, která je její nedílnou součástí, mají význam, který jim je určen v této příloze;
   2. 35 b) názvy - jiné než ty, které jsou definovány v příloze k této Ústavě - užívané v Úmluvě a definované v její příloze, která je její nedílnou součástí, mají význam určený v této příloze;
   3. 36 c) jiné názvy, definované v administrativních předpisech, mají význam, který jim je v těchto předpisech určený.

Realizace nástrojů Unie

1. 37 1. Členové jsou povinni dodržovat ustanovení této Ústavy, Úmluvy a administrativního řádu ve všech telekomunikačních úřadech a stanicích jimi zřízených nebo provozovaných, které se zabývají mezinárodními službami nebo které by mohly zasahovat škodlivě do radiokomunikačních služeb jiných zemí, s výjimkou služeb vyňatých z těchto povinností podle ustanovení článku 48 této Ústavy.
2. 38 2. Členové jsou také povinni činit potřebná opatření, aby zajistili dodržování jednotlivých ustanovení této Ústavy, Úmluvy a administrativního řádu provozními organizacemi, které pověřili zřizováním a provozováním telekomunikací a které jsou zapojeny do mezinárodních služeb nebo které provozují stanice, jež by mohly působit rušivé zásahy do radiokomunikačních služeb jiných zemí.

Struktura Unie

1. 39 Unie je tvořena těmito orgány:
   1. 40 a) Konference vládních zmocněnců, nejvyšší orgán Unie;
   2. 41 b) Rada, která jedná na základě zmocnění Konference vládních zmocněnců;
   3. 42 c) celosvětové mezinárodní telekomunikační konference;
   4. 43 d) radiokomunikační sektor včetně celosvětových a regionálních radiokomunikačních konferencí, jednotlivých shromáždění radiokomunikačních orgánů a Výboru pro radiokomunikační řád;
   5. 44 e) sektor normalizace telekomunikací včetně celosvětových konferencí normalizace telekomunikací;
   6. 45 f) sektor rozvoje telekomunikací včetně celosvětových a regionálních konferencí rozvoje telekomunikací;
   7. 46 g) Generální sekretariát.

Konference vládních zmocněnců

1. 47 1. Konference vládních zmocněnců je tvořena delegacemi zastupujícími členy. Je svolávána každé čtyři roky.
2. 48 2. Konference vládních zmocněnců:
   1. 49 a) stanovuje všeobecné zásady umožňující plnění poslání Unie, které jsou vyhlášeny v článku 1 této Ústavy;
   2. 50 b) po projednání zpráv o činnosti Unie od poslední konference vládních zmocněnců, jakož i zpráv o Unií doporučované strategické politice a strategickém plánování, vypracovaných Radou, činí veškerá rozhodnutí, která považuje za vhodná;
   3. 51 c) zpracovává podklady pro rozpočet Unie a na základě zpráv zmíněných v bodě 50 stanoví maximální výši výdajů Unie do příští konference vládních zmocněnců, když předtím posoudila všechny aspekty týkající se činnosti Unie během tohoto období;
   4. 52 d) zpracovává všechny všeobecné směrnice týkající se funkcionářů Unie a v případě potřeby stanoví základní platy, platové stupnice a soustavu náhrad a důchodů pro všechny funkcionáře Unie;
   5. 53 e) reviduje, a případně s konečnou platností schvaluje účty Unie;
   6. 54 f) z členů Unie volí její Radu;
   7. 55 g) volí Generálního tajemníka, náměstka Generálního tajemníka a jednotlivé ředitele kanceláří sektorů, kteří jsou volenými funkcionáři Unie;
   8. 56 h) volí členy Komise pro radiokomunikační řád;
   9. 57 i) projednává a případně přijímá návrhy na úpravy Ústavy a Úmluvy podle ustanovení článku 55 Ústavy a odpovídajících ustanovení Úmluvy;
   10. 58 j) v případě potřeby uzavírá nebo reviduje dohody mezi Unií a jinými mezinárodními organizacemi, projednává případné prozatímní dohody, které s takovými organizacemi Rada jménem Unie uzavřela, a činí v souvislosti stím taková opatření, která považuje za vhodná;
   11. 59 k) podle potřeby projednává další otázky týkající se telekomunikací.

Zásady týkající se voleb a s nimi souvisících záležitostí

1. 60 1. Konference vládních zmocněnců dbá při kterýchkoliv volbách uvedených v bodech 54 až 56 Ústavy na to, aby:
   1. 61 a) členové Rady byli voleni s patřičným ohledem na potřebu spravedlivého rozdělení míst v Radě mezi všechny regiony světa;
   2. 62 b) Generální tajemník, náměstek Generálního tajemníka, ředitelé kanceláří a členové radiokomunikačního regulačního výboru byli státními příslušníky členů Unie a při jejich volbě je třeba věnovat patřičný ohled na spravedlivé zeměpisné rozdělení mezi světové regiony; pokud jde o volené funkcionáře, je třeba mimoto brát patřičný ohled na zásady obsažené v bodě 154 této Ústavy;
   3. 63 c) členové Výboru pro radiokomunikační řád byli voleni jednotlivě z kandidátů navržených členy Unie; každý člen může navrhnout jen jednoho kandidáta, který musí být státním příslušníkem jeho země;

1. 64 2. Procedurální pravidla výše uvedených voleb budou stanovena konferencí vládních zmocněnců. Ustanovení týkající se nástupu do funkcí, volných míst a znovuzvolitelnosti jsou obsaženy v této Ústavě.

Rada

1. 65 1. (1) Rada je složena ze členů Unie volených konferencí vládních zmocněnců v souladu s ustanoveními bodu 61 této Ústavy.
   1. 66 (2) Každý člen Rady určí jednu osobu, která bude v Radě zasedat a které může asistovat jeden nebo více poradců.

1. 67 2. Rada stanoví vlastní jednací řád.
2. 68 3. V období mezi konferencemi vládních zmocněnců jedná Rada, jakožto řídicí orgán Unie, jménem konference vládních zmocněnců v mezích zmocnění, která jí konference svěřila.
3. 69 4. (1) Rada je pověřena k přijímání veškerých opatření, vedoucích k tomu, aby členské státy mohly realizovat jednotlivá ustanovení Ústavy, Úmluvy a administrativního řádu, jednotlivá rozhodnutí konference vládních zmocněnců a - kde to přichází v úvahu - i rozhodnutí jiných konferencí a porad Unie a vykonávat všechny další úkoly, které jí byly svěřeny konferencí vládních zmocněnců.
   1. 70 (2) Projednává zásadní otázky telekomunikační politiky, přičemž se řídí směrnicemi danými konferencí vládních zmocněnců tak, aby bylo zajištěno, že zaměření politiky a strategie Unie bude dokonale přizpůsobeno stálému vývoji měnícího se telekomunikačního prostředí.
   2. 71 (3) Zajišťuje účinnou koordinaci činností Unie a provádí efektivní finanční kontrolu Generálního sekretariátu a všech tří sektorů.
   3. 72 (4) Přispívá, v souladu s posláním Unie, k rozvoji telekomunikací v rozvojových zemích všemi dostupnými prostředky včetně účasti Unie v příslušných programech Organizace spojených národů.

Generální sekretariát

1. 73 1. (1) Generální sekretariát je řízen Generálním tajemníkem, jemuž asistuje jeden náměstek.
   1. 74 (2) Generální tajemník připravuje za pomoci Koordinačního výboru strategickou politiku a plány pro Unii a koordinuje její činnost.
   2. 75 (3) Generální tajemník činí veškerá potřebná opatření k hospodárnému využívání zdrojů Unie a je odpovědný Radě za veškeré administrativní a finanční aspekty činnosti Unie.
   3. 76 (4) Generální tajemník je statutárním zástupcem Unie.

1. 77 2. Náměstek Generálního tajemníka je odpovědný Generálnímu tajemníkovi; asistuje Generálnímu tajemníkovi při výkonu jeho funkcí a plní konkrétní úlohy, které mu ukládá Generální tajemník. Vykonává funkce Generálního tajemníka v době jeho nepřítomnosti.

Funkce a struktura

1. 78 1. (1) Funkcí radiokomunikačního sektoru je plnit cíle Unie, ve vztahu k radiokomunikacím, jak jsou stanoveny v článku 1 Ústavy,
   1. - zajišťováním racionálního, spravedlivého, účinného a hospodárného užívání kmitočtového spektra všemi radiokomunikačními službami včetně těch, které užívají oběžnou dráhu geostacionárních družic, s výhradou ustanovení článku 44 této Ústavy, a
   2. - prováděním studií bez omezení frekvenčního rozsahu a přijímáním jednotlivých doporučení, týkajících se radiokomunikací.
   3. 79 (2) Přesné rozlišení odpovědností, které má radiokomunikační sektor a sektor telekomunikační standardizace v oblasti problematiky společné těmto dvěma sektorům, bude na základě jejich úzké spolupráce stále revidováno v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy. Musí být stále prováděna úzká koordinace mezi sektory radiokomunikací, normalizace telekomunikací a rozvoje telekomunikací.

1. 80 2. Činnost radiokomunikačního sektoru je zajišťována prostřednictvím:
   1. 81 a) celosvětových a regionálních radiokomunikačních konferencí;
   2. 82 b) Komise pro radiokomunikační řád;
   3. 83 c) shromáždění radiokomunikačních orgánů konaných při příležitosti celosvětových radiokomunikačních konferencí;
   4. 84 d) studijních skupin;
   5. 85 e) radiokomunikačního úřadu v čele s voleným ředitelem.

1. 86 3. Členy radiokomunikačního sektoru jsou:
   1. 87 a) podle této Ústavy, správy všech členů Unie;
   2. 88 b) jakýkoliv subjekt nebo organizace oprávněné podle příslušných ustanovení Úmluvy.

Radiokomunikační konference a radiokomunikační shromáždění

1. 89 1. Celosvětová radiokomunikační konference může částečně nebo, ve výjimečných případech, úplně revidovat Radiokomunikační řád a může projednávat jakoukoliv otázku celosvětového významu v rámci své kompetence a vztahující se k jejímu pořadu jednání. Její ostatní funkce jsou stanoveny Úmluvou.
2. 90 2. Celosvětové radiokomunikační konference se obvykle svolávají každé dva roky; avšak podle příslušných ustanovení Úmluvy nemusí být taková konference svolána nebo může být svolána konference mimořádná.
3. 91 3. Radiokomunikační shromáždění se rovněž obvykle svolávají každé dva roky a mají být v zájmu zlepšení účinnosti a výkonnosti radiokomunikačního sektoru místně a časově svázány s celosvětovými radiokomunikačními konferencemi. Radiokomunikační shromáždění poskytují potřebnou technickou základnu pro zajištění práce celosvětových radiokomunikačních konferencí a reagují na všechny požadavky radiokomunikačních konferencí. Povinnosti radiokomunikačních shromáždění jsou stanoveny v Úmluvě.
4. 92 4. Rozhodnutí celosvětových radiokomunikačních konferencí, radiokomunikačních shromáždění a regionálních radiokomunikačních konferencí mají být také ve všech případech v souladu s touto Ústavou a Úmluvou. Rozhodnutí radiokomunikačních shromáždění nebo regionálních radiokomunikačních konferencí musejí být také za všech okolností v souladu s Radiokomunikačním řádem. Při přijímání rezolucí a rozhodnutí musejí konference brát v úvahu možné finanční dopady a měly by se vyhnout přijímání takových rezolucí a rozhodnutí, které by mohly vyvolat náklady způsobující překročení horních mezí úvěrů stanovených Konferencí vládních zmocněnců.

Výbor pro radiokomunikační řád

1. 93 1. Výbor pro radiokomunikační řád má sestávat z volených členů řádně kvalifikovaných v oblasti radiokomunikací a majících praktické zkušenosti v přidělování a využívání kmitočtů. Každý člen musí být obeznámen se zeměpisnými, hospodářskými a demografickými podmínkami konkrétní světové oblasti. Budou vykonávat své funkce pro Unii nezávisle, v rámci částečného úvazku.
2. 94 2. Povinnosti výboru pro radiokomunikační řád jsou:
   1. 95 a) schvalování Jednacího řádu včetně technických kritérií v souladu s Radiokomunikačním řádem a s rozhodnutími kompetentních radiokomunikačních konferencí. Tento Jednací řád bude dodržován ředitelem a úřadem při aplikaci radiokomunikačního řádu na registraci kmitočtových přidělení prováděných členy Unie. Zmíněný řád může být předmětem připomínek jednotlivých správ a v případě, že spor trvá, bude celá záležitost předložena následující celosvětové radiokomunikační konferenci;
   2. 96 b) projednávání jakékoliv jiné záležitosti, kterou nelze vyřešit na základě výše uvedeného Jednacího řádu.
   3. 97 c) plnění jakýchkoliv dalších povinností týkajících se přidělování a využívání kmitočtů, uvedených v bodě 78 Ústavy v souladu s postupy, stanovenými v Radiokomunikačním řádu, předepsanými kompetentní konferencí nebo Radou, a to se souhlasem většiny členů Unie, ve vztahu k přípravě takové konference nebo při provádění jejích rozhodnutí.

1. 98 3. (1) Členové Výboru pro radiokomunikační řád při plnění svých funkcí v rámci výboru nepůsobí jako představitelé příslušných členských států nebo oblastí, nýbrž jako osoby, jimž byl svěřen mezinárodní veřejný úkol. Zejména se má každý člen výboru zdržet zasahování do rozhodnutí týkajících se přímo jeho vlastní správy spojů.
   1. 99 (2) Žádný člen výboru nesmí vyžadovat nebo přijímat instrukce týkající se výkonu jeho funkcí v Unii od jakékoliv vlády nebo od jakéhokoliv člena vlády nebo od jakékoliv veřejné nebo soukromé organizace nebo osoby. Členové se vystříhají jakékoliv akce nebo účasti na jakémkoliv rozhodnutí, které by mohlo být neslučitelné s jejich statutem, tak jak je definován ve výše uvedeném bodě 98.
   2. 100 (3) Každý člen bude respektovat výlučně mezinárodní povahu funkcí členů výboru a nebude ovlivňovat ostatní členy ve výkonu jejich funkcí souvisících s výborem.

1. 101 4. Pracovní metody Výboru pro radiokomunikační řád jsou definovány v Úmluvě.

Radiokomunikační studijní skupiny

1. 102 Funkce a povinnosti radiokomunikačních studijních skupin jsou stanoveny v Úmluvě.

Radiokomunikační úřad

1. 103 Funkce ředitele Radiokomunikačního úřadu jsou stanoveny v Úmluvě.

Funkce a struktura

1. 104 1. (1) Funkce sektoru telekomunikační normalizace spočívají v plnění úkolů Unie týkajících se telekomunikační normalizace, jak je stanoveno v článku 1 této Ústavy, formou zkoumání technické, provozní a tarifní problematiky a přijímáním doporučení k této problematice za účelem normalizace telekomunikací v celosvětovém měřítku.
   1. 105 (2) Přesné rozdělení odpovědností sektoru normalizace telekomunikací a radiokomunikačního sektoru, pokud jde o problematiku společnou oběma sektorům, bude podléhat průběžné revizi za jejich těsné spolupráce, v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy. Provádí se intenzívní koordinace mezi radiokomunikačním sektorem, sektorem normalizace telekomunikací a sektorem rozvoje telekomunikací.

1. 106 2. Výkon funkcí Sektoru normalizace telekomunikací je zajištěn prostřednictvím:
   1. 107 a) celosvětových konferencí normalizace telekomunikací;
   2. 108 b) studijních skupin normalizace telekomunikací;
   3. 109 c) úřadu normalizace telekomunikací v čele s voleným ředitelem.
   4. 110 3. Sektor normalizace telekomunikací má tyto členy:
   5. 111 a) správní orgány telekomunikací všech členů Unie, a to na základě této Ústavy;
   6. 112 b) všechny subjekty nebo organizace schválené podle příslušných ustanovení Úmluvy.

Celosvětová konference normalizace telekomunikací

1. 113 1. Úkoly celosvětových konferencí normalizace telekomunikací jsou stanoveny v Úmluvě.
2. 114 2. Celosvětové konference normalizace telekomunikací se svolávají každé čtyři roky; nicméně podle příslušných ustanovení Úmluvy lze uspořádat konferenci mimořádnou.
3. 115 3. Jednotlivá rozhodnutí celosvětových konferencí normalizace telekomunikací musejí být v každém případě v souladu s ustanoveními této Ústavy, Úmluvy a administrativního řádu. Při přijímání rezolucí a rozhodnutí musejí konference brát v úvahu předpokládané finanční dopady a měly by se vyhnout přijímání takových rezolucí a rozhodnutí, které by mohly způsobit překročení horních mezí úvěrů stanovených Konferencí vládních zmocněnců.

Studijní skupiny normalizace telekomunikací

1. 116 1. Funkce a povinnosti studijních skupin normalizace telekomunikací jsou stanoveny v Úmluvě.

Úřad normalizace telekomunikací

1. 117 1. Funkce ředitele Úřadu normalizace telekomunikací jsou stanoveny v Úmluvě.

Funkce a struktura

1. 118 1. (1) Funkce sektoru pro rozvoj telekomunikací spočívají v plnění cílů Unie, stanovených v článku 1 této Ústavy, přičemž v mezích své kompetence přebírá dvojí odpovědnost Unie jakožto specializované a výkonné instituce Organizace spojených národů pro realizaci projektů v rámci rozvojového systému Organizace spojených národů nebo v rámci jiných systémů financování za účelem usnadnění a zdokonalení rozvoje telekomunikací poskytováním, organizováním a koordinací činností spolupráce a technické pomoci.
   1. 119 (2) Činnosti radiokomunikačního sektoru, telekomunikačního normalizačního sektoru a sektoru rozvoje telekomunikací musejí být - podle příslušných ustanovení této Ústavy - předmětem úzké spolupráce, pokud jde o problematiku rozvoje telekomunikací.

1. 120 2. Na základě výše uvedeného má sektor pro rozvoj telekomunikací tyto funkce:
   1. 121 a) důrazně upozorňovat orgány s rozhodovací pravomocí na významnou roli telekomunikací v národních programech hospodářského a společenského rozvoje a poskytovat informace a rady týkající se možných alternativ strategie a struktury;
   2. 122 b) podporovat rozvoj, rozšiřování a provoz telekomunikačních sítí a služeb, zejména v rozvojových zemích, s přihlédnutím k činnosti ostatních příslušných orgánů, posílením možností rozvoje lidských zdrojů, plánování, řízení, mobilizace zdrojů, jakož i posilováním výzkumu a vývoje;
   3. 123 c) stimulovat rozvoj telekomunikací cestou spolupráce s regionálními telekomunikačními organizacemi, s celosvětovými a regionálními finančními institucemi, a to prostřednictvím dohledu nad postupem prací na projektech zahrnutých do rozvojového programu sektoru, aby bylo zajištěno jejich řádné uskutečnění;
   4. 124 d) aktivovat mobilizaci zdrojů za účelem poskytování pomoci rozvojovým zemím v oblasti telekomunikací podporou vytváření preferenčních a výhodných úvěrových schémat a spoluprací s mezinárodními a regionálními finančními a rozvojovými institucemi;
   5. 125 e) prosazovat a koordinovat urychlené předávání vhodných technologií rozvojovým zemím s ohledem na změny a rozvoj v telekomunikačních sítích vysoce rozvinutých zemí;
   6. 126 f) podporovat účast průmyslu na rozvoji telekomunikací v rozvojových zemích a poskytovat rady při výběru a převodu vhodné technologie;
   7. 127 g) podle potřeby poskytovat poradenství, provádět nebo sponzorovat studie technických, ekonomických a finančních otázek, problematiky řízení, regulace a strategie, včetně studií ke konkrétním projektům v oblasti telekomunikací;
   8. 128 h) spolupracovat s ostatními sektory, s Generálním sekretariátem a s ostatními dotčenými orgány na vypracování celosvětového plánu mezinárodních a regionálních telekomunikačních sítí za účelem usnadnění koordinace jejich rozvoje se zaměřením na poskytování telekomunikačních služeb;
   9. 129 i) při provádění výše uvedených funkcí věnovat zvláštní pozornost požadavkům nejméně rozvinutých zemí.

1. 130 3. Funkci sektoru rozvoje telekomunikací zajišťují:
   1. 131 a) celosvětové a regionální konference pro rozvoj telekomunikací;
   2. 132 b) studijní skupiny pro rozvoj telekomunikací;
   3. 133 c) Úřad pro rozvoj telekomunikací v čele s voleným ředitelem;

1. 134 4. Sektor pro rozvoj telekomunikací má tyto členy:
   1. 135 a) správní orgány telekomunikací všech členů Unie, a to na základě této Ústavy;
   2. 136 b) všechny subjekty nebo organizace schválené podle příslušných ustanovení Úmluvy.

Konference pro rozvoj telekomunikací

1. 137 1. Konference pro rozvoj telekomunikací budou fórem pro diskusi a projednávání témat, projektů a programů, které se vztahují k rozvoji telekomunikací a budou poskytovat směrnice pro zaměření činnosti Úřadu pro rozvoj telekomunikací.
2. 138 2. Konference pro rozvoj telekomunikací jsou:
   1. 139 a) celosvětové konference pro rozvoj telekomunikací;
   2. 140 b) regionální konference pro rozvoj telekomunikací.

1. 141 3. Mezi dvěma konferencemi vládních zmocněnců má být jedna celosvětová konference pro rozvoj telekomunikací. Regionální konference pro rozvoj telekomunikací mají být pořádány podle disponibilních zdrojů a priorit.
2. 142 4. Konference pro rozvoj telekomunikací nebudou přijímat závěrečné dokumenty. Jejich závěry budou mít formu rezolucí, rozhodnutí, doporučení nebo zpráv. Tyto závěry musejí být v každém případě v souladu s Ústavou, Úmluvou a administrativními řády. Při přijímání rezolucí a rozhodnutí musejí vzít konference v úvahu předvídatelné finanční důsledky a vyhnout se přijímání rezolucí a rozhodnutí, které by mohly vyvolat výdaje překračující horní meze úvěrů stanovené Konferencí vládních zmocněnců.
3. 143 5. Úkoly konferencí pro rozvoj telekomunikací jsou stanoveny v Úmluvě.

Studijní skupiny pro rozvoj telekomunikací

1. 144 Úkoly a povinnosti studijních skupin pro rozvoj telekomunikací jsou stanoveny v Úmluvě.

Úřad pro rozvoj telekomunikací

1. 145 Funkce ředitele Úřadu pro rozvoj telekomunikací jsou stanoveny v Úmluvě.