vyhlášené znění

VIII.

VIII. Závěr

  1. 121. Ústavní soud se v tomto nálezu nejprve zabýval ústavností průběhu legislativního procesu, v rámci něhož byl přijat zákon č. 417/2024 Sb. Dospěl přitom k závěru, že ačkoli došlo k porušení jednacího řádu (§ 66 odst. 1), toto porušení nezakládá protiústavnost celého legislativního procesu. Jinak řečeno, v daném případě převážil ústavní princip politického rozhodování vycházejícího z vůle většiny nad zasaženým oprávněním poslanců účastnit se sněmovní rozpravy. Ústavní soud obdobně jako v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 41/23 a sp. zn. Pl. ÚS 47/23 apeluje na zákonodárce, aby se zasadili o reformu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který v současné dysfunkční podobě umožňuje parlamentní většině prosadit zákony, přestože má k jejich přijetí dostatek hlasů, mnohdy jen za cenu jeho porušení.
  2. 122. Následně se Ústavní soud zabýval věcným přezkumem napadené právní úpravy, a to jak z hlediska naplnění podmínek tzv. testu racionality, tak z hlediska souladu s mezinárodními závazky. Ústavní soud ze shora uvedených důvodů věcným námitkám navrhovatelky nepřisvědčil.
  3. 123. Ústavní soud proto podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení zákona č. 417/2024 Sb. a in eventum na zrušení napadených ustanovení zákona o důchodovém pojištění zamítl jako nedůvodný.