Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2007 Sb. m. s. o vyhlášení nového znění Přípojku C – Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

vyhlášené znění

Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn„Kapitola 6.2

  1. 6.2.1 Všeobecné požadavky
  2. POZNÁMKA: Aerosolové rozprašovače, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněné hořlavé plyny nejsou předmětem požadavků kapitoly 6.2.1 až 6.2.5.
    1. 6.2.1.1 Výroba a konstrukce
      1. 6.2.1.1.1 Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být navrženy, vyrobeny, zkoušeny a vybaveny takovým způsobem, aby odolávaly všem podmínkám, včetně únavy, kterým budou vystaveny během normálních podmínek přepravy a používání.
      2. 6.2.1.1.2 (Vyhrazeno)
      3. 6.2.1.1.3 V žádném případě nesmí být tloušťka stěny menší nežli ta, která je specifikovaná v technických normách pro výrobu a konstrukci.
      4. 6.2.1.1.4 Pro svařované tlakové nádoby se musí použít pouze kovy dobře svařovatelné.
      5. 6.2.1.1.5 Tlaková zkouška láhví, trubkových nádob, tlakových sudů a svazků láhví musí splňovat podmínky pokynu pro balení P200 ve 4.1.4.1. Zkušební tlak pro uzavřené kryogenní nádoby musí splňovat pokyn pro balení P203 ve 4.1.4.1
      6. 6.2.1.1.6 Tlakové nádoby ve svazcích musí být strukturálně podepřeny a spojeny v jednotku. Tlakové nádoby musí být zajištěny tak, aby se zabránilo jejich pohybu vzhledem ke strukturální sestavě a vzhledem k pohybu, který by mohl mít za následek koncentraci místních škodlivých napětí. Různá příslušenství (např. různé ventily a měřiče tlaku) musí být vyrobeny a zkonstruovány tak, aby byly chráněny před nárazem a před silami, se kterými se obaly při provozu setkávají. Příslušenství (sběrná a rozdělovací potrubí) musejí mít nejméně stejný zkušební tlak, jako láhve. Pro toxické zkapalněné plyny, musí mít každá tlaková nádoba izolační ventil, který zajistí, že každá tlaková nádoba může být plněna samostatně a dále zaručí, že během přepravy nedojde ke vzájemné výměně obsahu tlakových nádob.
    2. POZNÁMKA: Toxické zkapalněné plyny mají klasifikační kódy 2T, 2TF, 2TC, 2TO, 2TFC nebo 2TOC.
      1. 6.2.1.1.7 Je třeba se vyvarovat styku rozdílných kovů, který může mít za následek poškození vlivem galvanického působení.
      2. 6.2.1.1.8 Dodatečné požadavky na konstrukci uzavřených kryogenních nádob pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny.
        1. 6.2.1.1.8.1 Mechanické vlastnosti použitého kovu musí být stanoveny pro každou tlakovou nádobu, rovněž musí být stanovena rázová pevnost a koeficient ohybu.
        2. POZNÁMKA: Pro rázovou pevnost jsou detaily zkušebních požadavků, které je možno použít, uvedeny v 6.8.5.3
        1. 6.2.1.1.8.2 Tlakové nádoby musí být tepelně izolovány. Tepelná izolace musí být chráněna před nárazy pláštěm. Pokud je prostor mezi tlakovou nádobou a pláštěm vzduchoprázdný (vakuová izolace), musí být ochranný plášť navržen tak, aby vydržel vnější tlak, nejméně 100 kPa (1 bar), vypočtený podle uznávaného technického kódu, nebo vypočteného kritického vnějšího destrukčního tlaku (před zhroucením), který není menší nežli přetlak 200 kPa (2 bary), bez trvalé deformace. Pokud je plášť plynotěsně uzavřen (např. při vakuové izolaci), musí být nějakým zařízením zajištěno, aby při nedostatečné plynotěsnosti tlakové nádoby nebo jejích výstrojních součástí v izolační vrstvě nevznikal nebezpečný tlak. Zařízení musí zabránit proniknutí vlhkosti do izolace.
        2. 6.2.1.1.8.3 Uzavřené kryogenní nádoby určené pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů majících při atmosférickém tlaku bod varu – 182 °C, nesmějí obsahovat materiály, které mohou nebezpečným způsobem reagovat s kyslíkem, nebo s prostředím obohaceným kyslíkem, pokud jsou tyto materiály umístěny v částech tepelné izolace, kde existuje riziko kontaktu s kyslíkem nebo s kapalinou obohacenou kyslíkem.
        3. 6.2.1.1.8.4 Uzavřené kryogenní nádoby musí být vyrobeny a konstruovány s vhodným zvedacím a zabezpečovacím zařízením.
      1. 6.2.1.1.9 Dodatečné požadavky na konstrukci tlakových nádob pro acetylen

        Tlakové nádoby pro UN 1001 acetylen, rozpuštěný, a UN 3374 acetylen bez rozpouštědla, musí být plněny porézním materiálem, rovnoměrně rozloženým a typu, který splňuje požadavky zkoušek specifikovaných příslušným orgánem a který:

        (a) Je kompatibilní s tlakovou nádobou a nevytváří škodlivé nebo nebezpečné látky buďto s acetylenem nebo s rozpouštědlem, v případě UN 1001; a

        (b) Je schopný zabránit rozkladu acetylenu v porézním materiálu.

        V případě UN 1001, musí se rozpouštědlo snášet s tlakovou nádobou.

    1. 6.2.1.2 Materiály
      1. 6.2.1.2.1 Konstrukční materiály tlakových nádob a jejich uzávěry, které jsou v přímém styku s nebezpečnými látkami, nesmí být těmito látkami napadány nebo zeslabeny a nesmí být příčinou nebezpečného efektu jako katalytická reakce nebo reakce s nebezpečnými látkami.
      2. 6.2.1.2.2 Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z materiálů specifikovaných ve výrobních a konstrukčních technických normách a v odpovídající pokynům pro balení látky určené k přepravě v tlakové nádobě. Materiály musí být odolné proti lomu způsobenému křehkostí a vůči popraskání vlivem koroze, jak je stanoveno ve výrobních a konstrukčních technických normách.
    1. 6.2.1.3 Provozní výstroj
      1. 6.2.1.3.1 Ventily, potrubí a jiná příslušenství vystavená tlaku, s výjimkou tlakových uvolňovacích zařízení, musí být navržena a zkonstruována tak, aby tlak při prasknutí byl nejméně 1.5 násobkem zkušebního tlaku tlakové nádoby.
      2. 6.2.1.3.2 Provozní výstroj musí být vytvořena nebo navržena tak, aby zabránila nebezpečí, která by mohla vzniknout uvolněním obsahu tlakové nádoby během normálních podmínek při manipulaci a přepravě. Různá potrubí vedoucí k uzavíracím ventilům musí být dostatečně flexibilní, aby chránila ventily a potrubí před namáháním nebo uvolněním obsahu tlakových nádob. Plnící a vyprazdňovaní ventily a všechna ochranná víčka musí být schopna zajištění proti neúmyslnému otevření. Ventily musí být chráněny, jak je specifikováno v 4.1.6.8.
      3. 6.2.1.3.3 Tlakové nádoby, které nejsou schopné ruční manipulace nebo válení, musí být vybaveny příslušenstvím (skluznicemi, úchyty, řemeny) které zajistí, že mohou být bezpečně manipulovány mechanickými prostředky a musí být uzpůsobeny tak, aby nebyla narušena jejich pevnost, ani aby nezpůsobily nepřiměřená napětí tlakové nádoby.
      4. 6.2.1.3.4 Jednotlivé tlakové nádoby musí být vybaveny tlakovým uvolňovacím zařízením, jak je to specifikováno v ustanovení pokynu pro balení P200 (2) v 4.1.4.1 nebo v 6.2.1.3.6.4 a 6.2.1.3.6.5. Takové zařízení musí být navrženo tak, aby zabránilo vnikání cizího materiálu, úniku plynu a vzniku jakéhokoliv nebezpečného nadměrného tlaku. Pokud je tlakové uvolňovací zařízením na vícenásobných horizontálních tlakových nádobách naplněných hořlavým plynem, musí být uspořádáno tak, aby plyn volně unikal do otevřeného prostoru a tím se zabránilo jakémukoliv působení unikajícího plynu na vlastní tlakovou nádobu za normálních podmínek přepravy.
      5. 6.2.1.3.5 Tlakové nádoby, jejichž plnění se měří objemově, musí být vybaveny ukazatelem hladiny.
      6. 6.2.1.3.6 Dodatečné požadavky na uzavřené kryogenní nádoby
        1. 6.2.1.3.6.1 Každý plnící a vyprazdňovaní otvor v uzavřené kryogenní nádobě používané pro přepravu hořlavých hluboce zchlazených zkapalněných plynů, musí být opatřen nejméně dvěma vzájemně nezávislými za sebou umístěnými uzavíracími zařízeními, první bude uzavírací ventil, druhé je víčko nebo rovnocenné zařízení.
        2. 6.2.1.3.6.2 Části potrubí, které mohou být na obou koncích uzavřeny, kde se může zadržet kapalný produkt, musí být opatřeny automatickým zařízením pro vyrovnávání tlaku, aby se zabránilo vzniku nadměrného tlaku v potrubí.
        3. 6.2.1.3.6.3 Každé připojení k uzavřené kryogenní nádobě musí být zřetelně označeno uvedením své funkce (např. plynná nebo kapalná fáze).
        4. 6.2.1.3.6.4 Zařízení pro vyrovnávání tlaku
          1. 6.2.1.3.6.4.1 Každá uzavřená kryogenní nádoba musí být vybavena nejméně jedním zařízením pro vyrovnávání tlaku. Toto zařízení musí být takového typu, aby odolávalo dynamickým silám včetně rázové vlny.
          2. 6.2.1.3.6.4.2 Uzavřené kryogenní nádoby mohou mít, navíc, průtržný kotouč paralelně s jedním nebo více nastavitelnými pružinovými pojistnými ventily, aby byly splněny požadavky 6.2.1.3.6.5.
          3. 6.2.1.3.6.4.3 Připojení zařízení pro vyrovnávání tlaku musí mít dostatečné rozměry umožňující neomezené odpouštění požadovaného množství zařízením pro vyrovnávání tlaku.
          4. 6.2.1.3.6.4.4 Veškeré přívody zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být v podmínkách maximálního plnění umístěny v parním prostoru uzavřené kryogenní nádoby a zařízení musí být uspořádána takovým způsobem, aby se zajistilo, že unikající pára se odpustí bez omezení.
        1. 6.2.1.3.6.5 Kapacita a nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku
        2. POZNÁMKA: Pokud se týká zařízení pro vyrovnávání tlaku uzavřených kryogenních nádob, znamená maximální povolený pracovní tlak (MAWP) maximální povolený účinný přetlak na vrchu naplněné uzavřené kryogenní nádoby ve své provozní poloze včetně nejvyššího účinného tlaku během plnění a vyprazdňování.
          1. 6.2.1.3.6.5.1 Zařízení pro vyrovnávání tlaku se musí otevírat automaticky při tlaku ne menším nežli MAWP a musí být plně otevřeno při tlaku rovném 110% MAWP. Po odpuštění musí uzavírat při tlaku ne nižším nežli 10% pod tlakem, při kterém odpouštění začíná a při všech nižších tlacích musí zůstat uzavřeno.
          2. 6.2.1.3.6.5.2 Průtržné kotouče musí být nastaveny tak, aby praskly při jmenovitém tlaku, který je nižší nežli zkušební tlak nebo 150% MAWP
          3. 6.2.1.3.6.5.3 V případě ztráty vakua ve vakuové izolované uzavřené kryogenní nádobě musí být kombinovaná kapacita všech zabudovaných zařízení pro vyrovnávání tlaku (natolik) dostatečná, aby tlak (včetně akumulace) uvnitř uzavřené kryogenní nádoby nepřekročil 120% MAWP.
          4. 6.2.1.3.6.5.4 Požadovaná kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být vypočtena podle stanoveného technického předpisu, uznaného příslušným orgánem1.
    1. 6.2.1.4 Schvalováni tlakových nádob
      1. 6.2.1.4.1 Shoda tlakových nádob musí být vyhodnocována v čase výroby, jak to požaduje příslušný orgán. Tlakové nádoby musí být podrobeny prohlídkám, zkouškám a musí být schválena inspekčním orgánem. Technická dokumentace musí obsahovat úplnou specifikaci konstrukce a stavby a úplnou dokumentaci o výrobě a zkoušení.
      2. 6.2.1.4.2 Systém zajištění kvality musí být v souladu s požadavky příslušného orgánu.
    2. 1 viz např. CGA Publikace S-1.2-2003 „Normy pro tlakové uvolňovací zařízení Část 2 - Pressure Relief Device Standards Part 2– Cargo a Portable Tanks for Compressed Gates „ and S-1.1-2003 „ Pressure Relief Device Standards – Part 1 – Cylinders for Compressed Gases“.
    1. 6.2.1.5 První prohlídka a zkouška
      1. 6.2.1.5.1 Nové tlakové nádoby, jiné nežli uzavřené kryogenní nádoby, musí být podrobeny zkouškám a prohlídkám během a po výrobě podle příslušných konstrukčních norem, které musí obsahovat následující:

        Na přiměřeném vzorku tlakových nádob:

        (a) Zkoušení mechanických vlastností konstrukčních materiálů;

        (b) Ověření minimální tloušťky stěny;

        (c) Ověření homogenity materiálu pro každou výrobní šarži;

        (d) Prohlídku vnějšího a vnitřního stavu tlakových nádob;

        (e) Prohlídku závitů hrdla;

        (f) Ověření souladu s konstrukční normou;

        Pro všechny nádoby:

        (g) Hydraulická tlaková zkouška. Tlakové nádoby musí vydržet zkušební tlak bez expanze větší než přípustný v konstrukční specifikaci;

      2. POZNÁMKA: Se souhlasem příslušného orgánu, může být hydraulická tlaková zkouška nahrazena zkouškou používající plyn, kde taková operace neznamená žádné nebezpečí.

        3. (h) Prohlídku a vyhodnocení výrobních závad a buďto jejich oprava nebo označení tlakových nádob za nepoužitelné. V případě svařovaných tlakových nádob, musí být věnována zvláštní pozornost kvalitě svárů;

        (i) Prohlídku označení na tlakových nádobách;

        (j) Tlakové nádoby určené k přepravě UN čísla 1001 rozpuštěného acetylenu, a UN čísla 3374 acetylenu bez rozpouštědla, musí být navíc podrobeny prohlídce, aby byla zajištěna odpovídající instalace a stav porézního materiálu a, pokud je to vhodné, množství rozpouštědla.

      1. 6.2.1.5.2 Na přiměřeném vzorku uzavřených kryogenních nádob musí být provedeny prohlídky a zkoušky specifikované v 6.2.1.5.1 (a), (b) a (d) a (f). Svary musí být, navíc, podrobeny prohlídce pomocí radiografické, ultrazvukové nebo jiné vhodné nedestruktivní zkušební metody na vzorku uzavřených kryogenních nádob podle příslušné výrobní a konstrukční normy. Tato prohlídka svárů se nepoužívá pro plášť.

        Navíc všechny uzavřené kryogenní nádoby musí podstoupit první prohlídky a zkoušky specifikované v 6.2.1.5.1 (g), (h) a (i), a po kompletaci zkoušku těsnosti a zkoušku funkční způsobilosti provozní výstroje.

    1. 6.2.1.6 Periodická prohlídka a zkouška
      1. 6.2.1.6.1 Opakovaně plnitelné tlakové nádoby, jiné nežli kryogenní nádoby, musí být podrobeny periodickým prohlídkám a zkouškám příslušným orgánem podle dále uvedených požadavků:

        (a) Vnější přezkoumání tlakové nádoby, výstroje a vnějšího značení;

        (b) Vnitřní přezkoumání tlakové nádoby (např. prohlídkou vnitřního stavu, prohlídkou tloušťky stěny);

        (c) Ověření závitů, zda nedošlo k jejich korozi nebo zda jsou odstraněna příslušenství;

        (d) Hydraulická tlaková zkouška, pokud je to nutné, ověření charakteristik materiálu vhodnými zkouškami;

        (e) Ověření provozní výstroje jiných příslušenství a vyrovnávacích zařízení, pokud mají být uvedena v činnost.

      2. POZNÁMKA 1: Se souhlasem příslušného orgánu, může být zkouška hydraulickým přetlakem nahrazena zkouškou s použitím plynu, pokud není tento postup nebezpečný.
      3. 2: Se souhlasem příslušného orgánu, může být zkouška láhví hydraulickým tlakem nahrazena ekvivalentní zkouškou na základě akustické emise nebo kombinací akustické emise a zkoušky ultrazvukem.
      4. 3: Pro frekvence periodických prohlídek a zkoušek viz pokyny pro balení P200 v 4.1.4.1.
      1. 6.2.1.6.2 U tlakových nádob určených pro přepravu podle UN čísla 1001 acetylen, rozpuštěný a UN čísla 3374 acetylen bez rozpouštědla musí být provedena pouze kontrola podle 6.2.1.6.1 (a), (c) a (e). Navíc musí být zkontrolován stav porézního materiálu (praskliny, volný prostor v horní části, uvolnění a usazení)
    1. 6.2.1.7 Požadavky na výrobce
      1. 6.2.1.7.1 Výrobce musí být technicky schopný a musí vlastnit veškeré prostředky požadované pro úspěšnou výrobu tlakových nádob, zvláště kvalifikovaný personál pro:

        (a) Dohled nad celým výrobním procesem;

        (b) Pro provedení spojů materiálů; a

        (c) Pro provedení příslušných zkoušek.

      1. 6.2.1.7.2 Zkouška odbornosti výrobce musí být ve všech případech vykonána inspekčním organizací pověřenou příslušným orgánem země schválení.
    1. 6.2.1.8 Požadavky na inspekční organizace
      1. 6.2.1.8.1 Inspekční organizace musí být nezávislé na výrobních podnicích a kompetentní pro provedení zkoušek, prohlídek a požadovaných schválení.
  1. 6.2.2 Požadavky na UN tlakové nádoby

    Navíc k obecným požadavkům oddílu 6.2.1, musí UN tlakové nádoby splňovat požadavky tohoto oddílu, včetně příslušných norem.

    1. 6.2.2.1 Konstrukce, výroba a první prohlídka a zkouška
      1. 6.2.2.1.1 Následující normy se používají pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN láhví, s výjimkou kdy inspekční požadavky jsou vztaženy k systému posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5:
        Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
        ISO 9809-1:1999Plynové lahve – opakovaně plnitelé, bezešvé ocelové láhve na plyny – Návrh, konstrukce a zkouška- Část 1: Kalené a temperované ocelové láhve s pevností v tahu menší než 1 100MPa
        POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.3 této normy nesmí být použita pro UN láhve.
        ISO 9809-2:2000Plynové lahve -Bezešvé ocelové plynové lahve pro vícenásobné použití-Návrh, konstrukce a zkoušení- Část 2: Kalené a temperované ocelové lahve s pevností v tahu větší nebo rovnou 1100 MPa
        ISO 9809-3:2000Plynové lahve. Bezešvé ocelové plynové lahve pro vícenásobné použití-Návrh, konstrukce a zkoušení- Část 3 Normalizované ocelové lahve.
        ISO 7866:1999Plynové lahve - bezešvé opakovaně plnitelé lahve ze slitin hliníku- Návrh, konstrukce a zkoušení
        POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.2 normy se nepoužívá UN lahve. Slitina hliníku 6351A – T6 nebo ekvivalentní nebude schválena.
        ISO 11118:1999Lahve na plyny – kovové lahve na plyn na jedno použití – Specifikace a zkušební metody
        ISO 11119-1:2002Plynové lahve kompozitní konstrukce - Specifikace a zkušební metody – Část 1 Kompozitní lahve na plyn ovinuté obručí
        ISO 11119-2:2002Plynové lahve kompozitní konstrukce - Specifikace a zkušební metody - Část 2 Plně ovinuté, vláknem zesílené kompozitní lahve na plyny s kovovou vložkou snižující zatížení
        ISO 11119-3:2002Plynové lahve kompozitní konstrukce – Specifikace a zkušební metody. Část 3: Plně ovinuté vláknem zesílené kompozitní plynové lahve s kovovou nebo nekovovou vložkou snižující zatížení
      2. POZNÁMKA 1: Ve výše uvedených referenčních normách musí být kompozitní lahve označeny pro neomezenou provozní životnost.
      3. 2: Po prvních 15 letech provozu, mohou být kompozitní láhve vyrobené dle těchto norem schválený pro rozšířený provoz příslušným orgánem, který je zodpovědný za původní schválení láhví, a který založí svoje rozhodnutí na informaci z testu, kterou mu poskytne výrobce, nebo vlastník nebo uživatel.
      1. 6.2.2.1.2 Následující norma se používá pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN trubkových nádob, s výjimkou případu, kdy požadavky na prohlídku vztažené na systém posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5:
        Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
        ISO 11120:1999Plynové láhve – bezešvé ocelové trubky pro přepravu stlačených plynů pro vícenásobné použití s vodní kapacitou mezi 150 l a 3 000 l – Návrh a konstrukce
        POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.1 této normy se pro UN trubkové nádoby nepoužívá
      1. 6.2.2.1.3 Následující norma se používá pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN acetylenových láhví, s výjimkou případu, kdy požadavky na prohlídku vztažené na systém posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5:

        Pro tlakové nádoby:

        Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
        ISO 9809-1:1999Plynové lahve – bezešvé ocelové lahve na plyny pro vícenásobné použití – Výroba, konstrukce a zkoušení – Část 1: Kalené a temperované ocelové lahve na plyny s pevností v tahu menší než 1 100 MPa.
        POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.3 této normy se pro UN lahve nepoužívá.
        ISO 9809-3:2000Plynové lahve – Bezešvé ocelové lahve na plyny pro vícenásobné použití – Výroba, konstrukce a zkoušení – Část 3: Normalizované ocelové lahve

        Pro porézní materiály v láhvi:

        Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
        ISO 3807-1:2000Láhve na acetylen- Základní požadavky – Část 1: Láhve bez tavných zátek
        ISO 3807-1:2000Láhve na acetylen- Základní požadavky – Část 2: Láhve s tavnými zátkami
      1. 6.2.2.1.4 Následující norma se používá pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN kryogenních láhví, s výjimkou případu, kdy požadavky na prohlídku vztažené na systém posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5
        Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
        ISO 21029-1:2004Kryogenní nádoby - přemístitelné, vakuově izolované nádoby s objemem nejvýše 1 000 litrů Část 1: Výroba, inspekce, zkouška
    1. 6.2.2.2 Materiály

      Navíc, k materiálovým požadavkům specifikovaným v normách pro výrobu, konstrukci a k veškerým omezením specifikovaným v příslušném pokynu pro balení pro přepravovaný plyn(y), (např. pokyn pro balení P200 podle 4.1.4.1), se ke kompatibilitě materiálu použijí následující normy:

      Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
      ISO 11114-1:1997Přemístitelné plynové láhve - Kompatibilita láhve a materiálů pro ventily s obsahem plynu – Část 1: Kovové materiály
      ISO 11114-2:2000Přemístitelné plynové láhve - Kompatibilita láhve a materiálů pro ventily s obsahem plynu – Část 2: Nekovové materiály
    2. POZNÁMKA: Omezení týkající se ISO 11114 – 1 na ocelové slitiny o vysoké nejzazší úrovni pevnosti do 1 100 MPa, se neaplikují na UN číslo 2203 silany.
    1. 6.2.2.3 Provozní výstroj

      Na uzávěry a jejich ochranu se aplikují následující normy:

      Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
      ISO 11117:1998Plynové lahve – Ochranná víčka ventilů a ochrana ventilů pro průmyslové a lékařské plynové lahve. Návrh, konstrukce a zkoušky
      ISO 10297:2006Přemístitelné plynové lahve - lahvové ventily- Specifikace a typ zkoušek
      POZNÁMKA: Verze EN této ISO normy splňuje požadavky a je možno ji rovněž použít
    1. 6.2.2.4 Periodická prohlídka a zkouška

      Na periodické prohlídky a zkoušky UN láhví se aplikují následující normy:

      Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
      ISO 6406:2005Periodická inspekce a zkouška bezešvých ocelových plynových lahví
      ISO 10461:2005 + A1:2006Bezešvé plynové láhve ze slitiny hliníku - Periodická inspekce a zkouška
      ISO 10462:2005Plynové lahve - Přemístitelné lahve pro rozpuštěný acetylen - Periodická inspekce a zkouška
      ISO 11623:2002Přemístitelné plynové lahve - periodická inspekce a zkouška kompozitních plynových lahví
    1. 6.2.2.5 Systém posuzování shody a schvalování pro výrobu tlakových nádob
      1. 6.2.2.5.1 Definice
        1. Pro účely tohoto pododdílu:

          Systém posouzení shody znamená systém příslušného orgánu ke schválení výrobce, pro schválení konstrukčního typu tlakové nádoby, schválení systému kvality výrobce a schválení inspekčních organizací;

          Konstrukční typ znamená návrh konstrukce tlakové nádoby, jak je specifikován speciální normou pro tlakovou nádobu,

          Ověřit znamená potvrdit zkouškou, nebo předpisem objektivní důkaz, že předepsané požadavky byly splněny.

      1. 6.2.2.5.2 Všeobecné požadavky

        Příslušný orgán

        1. 6.2.2.5.2.1 Příslušný orgán, schvalující tlakovou nádobu musí schválit systém posouzení shody, aby zaručil, že tlaková nádoba splňuje požadavky RID. V případech, kdy příslušný orgán, který schvaluje tlakovou nádobu, není příslušným orgánem v zemi výroby, musí být na tlakové láhvi vyznačena země výroby (viz 6.2.2.7 a 6.2.2.8).

          Příslušný orgán země schválení musí na žádost předložit důkaz potvrzující dodržení shody s tímto systémem svému protějšku v zemi užití.

        1. 6.2.2.5.2.2 Příslušný orgán může delegovat své funkce v systému posuzování shody úplně nebo částečně.
        2. 6.2.2.5.2.3 Příslušný orgán musí zajistit, že je k dispozici platný seznam schválených inspekčních organizací a jejich identifikačních značek a schválených výrobců a jejich identifikačních značek.

        Inspekční organizace

        1. 6.2.2.5.2.4 Inspekční organizace musí být schválena příslušným orgánem pro prohlídku a zkoušku tlakových nádob a musí:

          (a) Mít personál s organizační strukturou, způsobilý, vyškolený, kompetentní a zručný k uspokojivému výkonu jeho technických funkcí;

          (b) Mít přístup k vhodnému a odpovídajícímu vybavení a výstroji;

          (c) Pracovat nestranně a být oproštěn od jakéhokoliv vlivu, který by mu v tom mohl bránit;

          (d) Zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací;

          (e) Udržovat jasnou hranici mezi aktuálními funkcemi inspekčního orgánu a funkcemi nesouvisející;

          (f) Používat zdokumentovaný systém kvality;

          (g) Zajistit provedení zkoušek a prohlídek specifikovaných v odpovídající normě na tlakovou nádobu a v RID;

          (h) Udržovat účinný a vhodný systém zpráv a uchování dle 6.2.2.5.6.

        1. 6.2.2.5.2.5 Inspekční organizace musí provádět schválení konstrukčního typu, výrobní prohlídky a zkoušky tlakové nádoby a certifikaci k ověření shody s odpovídající normou pro tlakovou nádobu, (viz 6.2.2.5.4 a 6.2.2.5.5)

        Výrobce

        1. 6.2.2.5.2.6 Výrobce musí:

          (a) Používat dokumentovaný systémem kvality podle 6.2.2.5.3;

          (b) Žádat o schválení konstrukčního typu podle 6.2.2.5.4;

          (c) Vybrat inspekční organizaci ze seznamu schválených inspekčních organizací vedenou příslušným orgánem země schválení; a

          (d) Uchovávat záznamy podle 6.2.2.5.6.

        Zkušební laboratoř

        1. 6.2.2.5.2.7 Zkušební laboratoř musí mít:

          (a) Personál s organizační strukturou, v dostatečném počtu, kompetentní a zkušený; a

          (b) Vhodná a odpovídající zařízení a vybavení k provádění zkoušek požadovaných výrobní normou ke spokojenosti inspekční organizace

      1. 6.2.2.5.3 Systém kvality výrobce
        1. 6.2.2.5.3.1 Systém kvality musí obsahovat všechny prvky, požadavky a předpisy převzaté výrobcem. Spravování, postupy a instrukce musí být systematicky a přehledně zdokumentovány písemnou formou.

          Musí zejména obsahovat odpovídající popisy:

          (a) Organizační strukturu a zodpovědnosti personálu vzhledem ke konstrukci a kvalitě výrobku;

          (b) Kontroly konstrukčního typu a techniky ověřování procesů a postupů použitých při konstruování tlakových nádob;

          (c) Odpovídající výroby tlakových nádob, kontroly kvality, zajištění kvality a instrukcí operačního procesu, které budou používány;

          (d) Záznamů o kvalitě, jako inspekční zprávy a zkušební a kalibrační data;

          (e) Rozborů managementu k zajištění účinné činnosti systému kvality vycházející z auditů podle 6.2.2.5.3.2;

          (f) Procesu popisujícího, jak jsou plněny požadavky zákazníka;

          (g) Způsobu kontroly dokumentů a jejich revize;

          (h) Prostředků ke kontrole neodpovídajících tlakových nádob, nakoupených komponent a finálních materiálů; a

          (i) Školících programů a kvalifikačních postupů pro příslušné zaměstnance.

        1. 6.2.2.5.3.2 Audit systému kvality

          Systém kvality musí být nejdříve (vy)hodnocen k určení, zda jsou splněny požadavky uvedené v 6.2.2.5.3.1 ke spokojenosti příslušného orgánu.

          Výrobce musí být seznámen s výsledky auditu. Sdělení musí obsahovat závěry auditu a veškerá nápravná opatření.

          Periodické audity musí být prováděny ke spokojenosti příslušného orgánu, aby se zajistilo, že výrobce dodržuje a používá systém kvality. Zprávy o periodických auditech musí být poskytnuty výrobci.

        1. 6.2.2.5.3.3 Dodržování systému kvality

          Výrobce musí dodržovat systém kvality tak, jak je schválen, aby zůstal přiměřený a účinný.

          Výrobce musí oznámit příslušnému orgánu všechny zamýšlené změny schváleného systému kvality. Navržené změny musí být vyhodnoceny, aby se stanovilo, zda rozšířený systém kvality bude splňovat požadavky uvedené v 6.2.2.5.3.1.

      1. 6.2.2.5.4 Schvalovací proces

        První schválení konstrukčního typu

        1. 6.2.2.5.4.1 První schválení konstrukčního typu se musí skládat ze schválení systému kvality výrovce a schválení návrhu k výrobě tlakové nádoby. Žádost o první schválení konstrukčního typu musí splňovat požadavky 6.2.2.5.4.6 a 6.2.2.5.4.9
        2. 6.2.2.5.4.2 Výrobce, který chce vyrábět tlakové nádoby podle normy pro tlakové nádoby a RID musí požádat, obdržet a uchovávat certifikát o schválení konstrukčního typu dle postupu uvedeného 6.2.2.5.4.9 vydaný příslušným orgánem v zemi schválení pro nejméně jeden konstrukční typ. Tento certifikát musí být na žádost předložen příslušnému orgánu země užití.
        3. 6.2.2.5.4.3 Žádost musí být vypracována pro každý výrobní prostředek a musí obsahovat:

          (a) Jméno a registrovanou adresu výrobce, a pokud je žádost předložena autorizovaným reprezentantem, také jeho jméno a adresu;

          (b) Adresu výrobního zařízení – závodu (je-li rozdílná od výše uvedené);

          (c) Jméno a titul osoby (osob) zodpovědné za systém kvality;

          (d) Označení tlakové nádoby a příslušné normy pro tlakovou nádobu;

          (e) Podrobnosti jakéhokoliv odmítnutí schválení podobné žádosti jiným příslušným orgánem;

          (f) Identita inspekční organizace pro schválení konstrukčního typu;

          (g) Dokumentace o výrobním závodě, jak je specifikována pod 6.2.2.5.3.1; a

          (h) Technickou dokumentaci vyžadovanou pro schválení konstrukčního typu, která umožní ověření shody tlakových nádob s požadavky odpovídající normy pro tlakovou nádobu. Technická dokumentace musí pokrýt konstrukci a způsob výroby a musí obsahovat, pokud se týká důležitosti pro stanovení, nejméně následující:

          (i) normu pro návrh tlakové nádoby, konstrukční a výrobní výkresy ukazující komponenty a výkresy drobné montáže, pokud existují;

          (ii) popisy a vysvětlení nutná pro pochopení výkresů a uvažované použití tlakových nádob

          (iii) seznam norem nutný pro úplnou definici výrobního procesu;

          (iv) konstrukční výpočty a specifikaci materiálu; a

          (v) zkušební zprávy schválení konstrukčního typu, popisující výsledky šetření a testů provedených podle 6.2.2.5.4.9.

        1. 6.2.2.5.4.4 Počáteční audit podle 6.2.2.5.3.2 bude proveden ke spokojenosti příslušného orgánu.
        2. 6.2.2.5.4.5 Pokud je výrobci schválení odepřeno, musí příslušný orgán poskytnout pro toto odmítnutí písemně podrobné zdůvodnění.
        3. 6.2.2.5.4.6 Následně po schválení, budou příslušnému orgánu poskytnuty změny k informaci předané podle 6.2.2.5.4.3 vztahující se k původnímu schválení.

        Následná schválení konstrukčního typu

        1. 6.2.2.5.4.7 Žádost o následné schválení konstrukčního typu musí splňovat požadavky 6.2.2.5.4.8 a 6.2.2.5.4.9, pokud je výrobce vlastníkem počátečního schválení konstrukčního typu. V tomto případě systém kvality výrobce podle 6.2.2.5.3 musel být schválen během počátečního schválení konstrukčního typu a musí být použitelný pro nový návrh.
        2. 6.2.2.5.4.8 Žádost musí zahrnovat:

          (a) Jméno a adresu výrobce, a pokud je žádost předána autorizovanému zástupci i jeho jméno a adresu;

          (b) Podrobnosti jakéhokoliv odmítnutí podobné žádosti jiným příslušným orgánem;

          (c) Důkaz, že schválení počátečního konstrukčního typu bylo povoleno; a

          (d) Technickou dokumentaci, jak je popsána v 6.2.2.5.4.3 (h).

        Postup pro schválení konstrukčního typu

        1. 6.2.2.5.4.9 Inspekční organizace musí:

          (a) Přezkoumat technickou dokumentaci, aby ověřila že:

          (i) návrh je v souladu s odpovídajícími ustanoveními normy; a

          (ii) prototyp byl vyroben podle technické dokumentace a je pro návrh representativní;

          (b) Ověřit, že výrobní prohlídky byly provedeny tak, jak je požadováno podle 6.2.2.5.5;

          (c) Vybrat tlakové nádoby z prototypové výroby a dohlížet nad zkouškami těchto tlakových nádob, jak se to vyžaduje pro schválení konstrukčního typu;

          (d) Provést nebo nechat provést prohlídky a zkoušky specifikované v normě pro tlakovou nádobu, aby se zjistilo, že:

          (i) norma byla použita a splněna, a

          (ii) postupy použité výrobcem splňují požadavky normy; a

          (e) Zajistit, aby různé typy schvalovacích šetření (řízení) a zkoušek byly provedeny správně a úplně.

          Po úspěšném provedení zkoušek prototypu a po úspěšném splnění všech použitelných požadavků 6.2.2.5.4 musí být vydán schvalovací certifikát, který bude obsahovat jméno, adresu výrobce, výsledky a závěry šetření (řízení) a data nutná pro identifikaci konstrukčního typu.

          Pokud je výrobci schválení odepřeno, musí příslušný orgán poskytnout podrobné písemné zdůvodnění tohoto zamítnutí.

        1. 6.2.2.5.4.10 Změna schválených konstrukčních typů

          Výrobce musí buď:

          (a) Informovat vydávající příslušný orgán, o změnách schváleného konstrukčního typu a tam, kde takové změny nepředstavují nový návrh, jak je specifikováno v normě pro tlakovou nádobu; nebo,

          (b) Žádat následné schválení konstrukčního typu a tam, kde takové změny představují nový návrh podle odpovídající normy pro tlakovou nádobu. Tento dodatečný návrh musí být dán ve formě rozšíření původního certifikátu konstrukčního návrhu.

        1. 6.2.2.5.4.11 Na žádost musí příslušný orgán sdělit všem dalším příslušným orgánům informace týkající se schválení konstrukčního typu, změn schválení a odejmutých schválení.
      1. 6.2.2.5.5 Výrobní prohlídka a certifikace

        Všeobecné požadavky

        Inspekční organizace, nebo její delegát musí provést prohlídku a certifikaci každé tlakové nádoby. Inspekční organizace vybraná výrobcem pro prohlídku a zkoušení během výroby, musí být rozdílná od inspekční organizace použité pro schvalovací zkoušení konstrukčního typu.

        Tam, kde může být ke spokojenosti inspekční organizace předvedeno, že výrobce vyškolil kompetentní inspektory, nezávislé na výrobě, může být prohlídka provedena těmito inspektory. V tomto případě musí výrobce uchovat zprávy o školení inspektorů.

        Inspekční organizace musí ověřit, že prohlídky provedené výrobcem a zkoušky provedené na těchto tlakových nádobách, jsou plně v souladu s normou a požadavky RID. Pokud je zjištěn nesoulad v souvislosti s touto prohlídkou a o zkoušení bylo rozhodnuto, tak povolení k provádění prohlídky pro inspektory výrobce může být odebráno.

        Výrobce musí po schválení inspekční organizací napsat prohlášení o shodě s certifikovaným typem. Umístění certifikační značky na tlakovou nádobu se považuje za prohlášení, že tlaková nádoba splňuje příslušné normy pro tlakové nádoby a požadavky systému posuzování shody a RID. Inspekční organizace musí umístit certifikační značku nebo deleguje na výrobce, aby umístil certifikační značku a registrační značku inspekční organizace na každou schválenou tlakovou nádobu.

        Certifikát shody, podepsaný inspekční organizací a výrobcem, musí být vydán předtím, než-li je tlaková nádoba naplněna.

      1. 6.2.2.5.6 Záznamy

        Schválení konstrukčního typu a certifikát o záznamech dodržení shody musí být uchovány u výrobce a u inspekční organizace po dobu nejméně 20 let.

    1. 6.2.2.6 Systém schvalování pro periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob
      1. 6.2.2.6.1 Definice

        Pro účely tohoto pododdílu:

        Schvalovací systém znamená systém příslušného orgánu pro schvalování organizací provádějících vstupní, periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob (dále uváděných jako „organizace periodické prohlídky a zkoušky“), včetně schválení systému kvality této organizace.

      1. 6.2.2.6.2 Všeobecné požadavky

        Příslušný orgán

        1. 6.2.2.6.2.1 Příslušný orgán musí vytvořit schvalovací systém, aby zajistil, že periodická prohlídka a zkouška tlakových nádob splňuje požadavky RID. V případech, kdy příslušný orgán, který schvaluje organizaci provádějící periodickou prohlídku a zkoušku tlakové nádoby není příslušným orgánem v zemi schvalující výrobu tlakové nádoby, musí být značení periodické prohlídky a zkoušky schvalující země uvedeno ve značení tlakové nádoby (viz 6.2.2.7).

          Příslušný orgán země schválení pro periodickou prohlídku a zkoušku, musí na žádost předložit protistraně v zemi použití důkaz prokazující soulad s tímto systémem schvalování včetně zpráv o periodické prohlídce a zkoušce.

          Příslušný orgán země schválení může ukončit platnost schvalovacího certifikátu podle 6.2.2.6.4.1, pokud důkaz prokáže nesoulad se schvalovacím systémem.

        1. 6.2.2.6.2.2 Příslušný orgán může delegovat svoje funkce ve schvalovacím systému vcelku nebo částečně.
        2. 6.2.2.6.2.3 Příslušný orgán musí zajistit dostupnost aktuálního seznamu schválených organizací provádějících periodické prohlídky a zkoušky s jejich identifikačními čísly.

        Organizace periodické prohlídky a zkoušky

        1. 6.2.2.6.2.4 Organizace periodické inspekce a zkoušky musí být schválena příslušným orgánem a musí:

          (a) Mít personál s organizační strukturou, způsobilý, vyškolený, kompetentní a zručný k uspokojivému výkonu jeho technických funkcí;

          (b) Mít přístup k vhodnému a odpovídajícímu vybavení a výstroji;

          (c) Pracovat nestranně a být oproštěna od jakéhokoliv vlivu, který by mu v tom mohl bránit;

          (d) Zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací;

          (e) Zachovávat jasnou hranici mezi aktuálními funkcemi inspekční organizace a funkcemi nesouvisejícími;

          (f) Používat zdokumentovaný systém kvality podle 6.2.2.6.3;

          (g) Požádat o schválení podle 6.2.2.6.4;

          (h) Zajistit provádění periodické prohlídky a zkoušky dle 6.2.2.6.5; a

          (i) Udržovat účinný a vhodný systém zpráv a uchování dle 6.2.2.6.6.

      1. 6.2.2.6.3 Systém kvality a audit organizace periodické prohlídky a zkoušky
        1. 6.2.2.6.3.1 Systém kvality

          Systém kvality musí obsahovat všechny prvky, požadavky a předpisy přijaté organizací periodické prohlídky a zkoušky. Spravování, postupy a instrukce musí být systematicky a přehledně zdokumentovány písemnou formou.

          Systém kvality musí obsahovat:

          (a) Popis organizační struktury a odpovědností;

          (b) Příslušnou prohlídku a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a instrukce pro činnosti, které budou používány;

          (c) Záznamy o kvalitě, jako jsou zprávy o prohlídce, zkušební a kalibrační data a certifikáty;

          (d) Posudky managementu na zajištění účinné činnosti systému kvality vzniklé na základě auditů podle 6.2.2.6.3.2;

          (e) Postup kontroly dokumentů a jejich revize;

          (f) Prostředky ke kontrole neodpovídajících tlakových nádob; a

          (g) Školící programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál.

        1. 6.2.2.6.3.2 Audit

          Organizace periodické prohlídky o zkoušky a její systém kvality musí být podroben auditu, aby se zjistilo, zdali splňuje požadavky RID ke spokojenosti příslušného orgánu.

          Audit musí být proveden jako součást počátečního schvalovacího procesu (viz 6.2.2.6.4.3). Audit může být vyžádán jako součást postupu pro změnu schválení (viz 6.2.2.6.4.6).

          Periodické audity musí být provedeny ke spokojenosti příslušného orgánu, aby se zajistilo, že organizace periodické prohlídky a zkoušky stále splňuje požadavky RID.

          Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí být seznámena s výsledky auditu. Oznámení musí obsahovat všechny závěry auditu a veškeré požadované opravné činnosti.

        1. 6.2.2.6.3.3 Zachování systému kvality

          Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí zachovat systém kvality tak, jak byl schválen, aby zůstal odpovídající a účinný.

          Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí příslušnému orgánu oznámit, že schválený systém kvality je bez jakýchkoliv změn, podle postupu pro změny schvalování uvedené v 6.2.2.6.4.6

      1. 6.2.2.6.4 Schvalovací proces pro periodické prohlídky a zkoušky

        První schválení

        1. 6.2.2.6.4.1 Organizace chtějící vykonávat periodické prohlídky a zkoušky tlakových nádob podle normy pro tlakovou nádobu a RID, musí požádat, získat a uchovat schvalovací certifikát vydaný příslušným orgánem.

          Tento písemný souhlas musí být, na požádání, předložen příslušnému orgánu země použití.

        1. 6.2.2.6.4.2 Žádost musí být podána pro každou organizaci chtějící provádět periodickou prohlídku a zkoušku a musí obsahovat:

          (a) Jméno a adresu organizace pro periodické prohlídky a zkoušky, a pokud je žádost předložena autorizovaným zástupcem, jeho jméno a adresu;

          (b) Adresu každého zařízení provádějícího periodickou prohlídku a zkoušku;

          (c) Jméno a titul osoby (osob) zodpovědné za systém kvality;

          (d) Označení tlakových nádob, periodickou prohlídkou a zkušební metodou a příslušnými normami pro tlakové nádoby splňujícími systém kvality;

          (e) Dokumentaci každého zařízení, vybavení, a systému kvality, jak je specifikován v 6.2.2.6.3.1;

          (f) Záznamy o kvalifikaci a o školení pro periodickou prohlídku a zkoušku a zkušební personál; a

          (g) Podrobnosti o jakémkoli zamítnutí schválení podobné žádosti jiným příslušným orgánem.

        1. 6.2.2.6.4.3 Příslušný orgán musí:

          (a) Prověřit dokumentaci, aby ověřil, že postupy jsou v souladu s požadavky odpovídajících norem pro tlakové nádoby a RID; a

          (b) Provést audit podle 6.2.2.6.3.2, aby ověřil, zda prohlídky a zkoušky jsou prováděny podle požadavků příslušných norem pro tlakovou nádobu a RID, ke spokojenosti příslušného orgánu.

        1. 6.2.2.6.4.4 Když byl audit úspěšně proveden a všechny příslušné požadavky 6.2.2.6.4 byly splněny, musí být vydán schvalovací certifikát. Ten musí obsahovat jméno organizace periodické prohlídky a zkoušky, registrovanou značku, adresu každého zařízení a data nezbytná pro identifikaci jejích schvalovacích činností (např. označení tlakových nádob, normy pro periodickou prohlídku a zkušební postupy).
        2. 6.2.2.6.4.5 Pokud je organizaci pro periodické prohlídky a zkoušky schválení odepřeno, musí příslušný orgán poskytnout písemně podrobné zdůvodnění tohoto odmítnutí.

        Modifikace schvalování organizací pro periodickou prohlídku a zkoušku

        1. 6.2.2.6.4.6 Po schválení, musí organizace periodické prohlídky a zkoušky oznámit vydávajícímu příslušnému orgánu veškeré změny týkající se informace uvedené pod 6.2.2.6.4.2 mající vztah k prvnímu schválení.

          Modifikace musí být vyhodnoceny, aby se určilo, zda-li požadavky příslušných norem pro tlakové nádoby a RID budou splněny. Může být vyžádán audit podle 6.2.2.6.3.2. Příslušný orgán musí tyto změny přijmout nebo je písemnou formou zamítnout, a pokud je to nutné, vydat rozšířený schvalovací certifikát.

        1. 6.2.2.6.4.7 Na žádost musí příslušný orgán sdělit všem dalším příslušným orgánům informace týkající se prvních schválení, změn ve schváleních a odejmutí schválení.
      1. 6.2.2.6.5 Certifikace periodické prohlídky a zkoušky

        Žádost o značení periodické prohlídky a zkoušky na tlakové nádobě bude považována jako prohlášení, že tlaková nádoba splňuje příslušné normy pro tlakové nádoby a požadavky RID. Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí připevnit označení periodické prohlídky a zkoušky, včetně své registrované značky na každou schválenou tlakovou nádobu, (viz 6.2.2.7.6)

        Zpráva potvrzující, že tlaková nádoba úspěšně prošla periodickou prohlídkou a zkouškou musí být vydána organizací periodické prohlídky a zkoušky před jejím naplněním.

      1. 6.2.2.6.6 Zprávy

        Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí uchovávat zprávy o tlakových nádobách a zkouškách (jak úspěšně prošlých, tak i těch které neprošly) včetně místa zkušebního zařízení po dobu nejméně 15 let.

        Vlastník tlakové nádoby musí uchovávat identickou zprávu až do další periodické prohlídky a zkoušky, pokud tlaková nádoba není vyloučena z provozu.

  1. 6.2.2.7 Značení UN tlakových nádob pro vícenásobné použití

    UN tlakové nádoby pro vícenásobné použití musí být označeny jasně a čitelně certifikačními provozními a výrobními značkami. Tyto značky musí být na tlakové nádobě trvale připevněny (např. vyraženy, vyryty nebo vyleptány). Označení musí být na rameni, na horním konci nebo na hrdle tlakové nádoby nebo na trvale připojené součásti tlakové nádoby (např. přivařený límec nebo korozi odolná destička přivařená na vnějším plášti kryogenní nádoby). S výjimkou obalového UN symbolu musí být minimální rozměr těchto značek 5 mm pro tlakové nádoby s průměrem větším nebo rovným 140 mm a 2,5 mm pro tlakové nádoby s průměrem menším nežli 140 mm. Minimální rozměr UN symbolu pro balení musí být 10 mm pro tlakové nádoby s průměrem větším nebo rovným 140 mm a 5 mm pro tlakové nádoby s průměrem menším než 140 mm.

    1. 6.2.2.7.1 Budou použita následující certifikační označení:

      (a) Symbol Spojených národů pro balení

      Obrázek

      Tento symbol nesmí být použit pro jiné účely než k potvrzení, že obal splňuje příslušné požadavky kapitoly 6.1, 6.2, 6.3, 6.5 nebo 6.6. Tento symbol nesmí být použit pro tlakové nádoby, které splňují pouze požadavky 6.2.3 až 6.2.5 (viz 6.2.3.9).

      (b) Technická norma (např. ISO 9809-1) použitá pro návrh, výrobu a zkoušení;

      (c) Znak(y) identifikující zemi schválení, jak je udáno pomocí rozlišujících znaků motorových vozidel v mezinárodní přepravě 2;

    2. 2 Viz Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu předepsaná Vídeňskou Úmluvou o silničním provozu (1968).
    3. POZNÁMKA: Země schválení se rozumí země, která schválila organizaci, která provedla prohlídku jednotlivé nádoby při výrobě.

      4. (d) Identifikační značka nebo cejch inspekční organizace, která je u příslušného orgánu v zemi schvalující značení zaregistrována;

      (e) Datum první prohlídky, rok (čtyři číslice) následované měsícem (2 číslice) oddělené lomítkem (např. „/“);

    1. 6.2.2.7.2 Budou použita následná provozní označení:

      (f) Zkušební tlak v barech, kterému předchází písmena „PH“ a následují písmena „BAR“;

      (g) Hmotnost prázdné tlakové nádoby včetně všech trvale připojených integrálních částí (např. hrdlo, kroužek, patní kroužek atd.) v kilogramech následované písmeny „KG“. Tato hmotnost nesmí zahrnovat hmotnost ventilu, čepičky ventilu nebo ochrany ventilu, žádný povlak nebo v případě acetylenu porézní materiál. Hmotnost musí být vyjádřena třemi platnými číslicemi, poslední číslice se zaokrouhluje nahoru. Pro lahve s hmotností menší než 1kg musí být hmotnost vyjádřena dvěma platnými číslicemi, poslední číslice se zaokrouhluje nahoru. V případě tlakových nádob pro UN číslo 1001 acetylen, rozpuštěný a UN číslo 3374 acetylen, bez rozpouštědla, bude po desetinné čárce nejméně jedno desetinné místo a dvě číslice pro tlakové nádoby menší než 1 kg;

      (h) Minimální zaručená tloušťka stěny v mm, následovaná písmeny „MM“. Toto značení se nevyžaduje pro tlakové nádoby s vnitřním objemem menším nebo rovným 1 litr nebo pro kompozitní lahve nebo pro uzavřené kryogenní nádoby;

      (i) V případě tlakových nádob pro stlačené plyny, UN číslo 1001 acetylen, rozpuštěný a UN číslo 3374 acetylen, bez rozpouštědla, pracovní tlak v barech, kterému předcházejí písmena „PW“. V případě uzavřených kryogenních nádob nejvyšší povolený provozní tlak předcházejí písmena „MAWP“;

      (j) V případě tlakových nádob na zkapalněné plyny a zchlazené zkapalněné plyny, hydraulický vnitřní objem, vyjádřený na tři platné číslice, poslední číslice se zaokrouhluje dolů, po kterém následuje písmeno „L“. Pokud hodnota minimálního nebo jmenovitého hydraulického vnitřního objemu je celé číslo, nemusí být číslice za desetinnou čárkou uvedeny;

      (k) V případě tlakových nádob pro UN číslo 1001, acetylen, rozpuštěný, celková hmotnost prázdné tlakové nádoby, připojení a příslušenství, které se během plnění neodnímají, jakýkoliv povlak, porézní materiál, rozpouštědlo a saturační plyn vyjádřené na tři platné číslice, (poslední číslice se zaokrouhluje dolů) následovaná písmeny „KG“. Nejméně jedno desetinné místo musí být za desetinnou čárkou. Pro tlakové nádoby menší než 1 kg, musí být hmotnost vyjádřena na dvě desetinná místa, poslední číslice se zaokrouhluje dolů;

      (l) V případě tlakových nádob pro UN číslo 3374 acetylen, bez rozpouštědla, celková hmotnost prázdné tlakové nádoby, připojení a příslušenství, které se během plnění neodnímají, jakýkoliv povlak a porézní materiál vyjádřené na tři platné číslice, poslední číslice zaokrouhlená směrem dolů následovaná písmeny „KG“. Hmotnost musí být vyjádřena nejméně na jedno desetinné místo. Pro tlakové nádoby, jejichž hmotnost je menší než 1 kg, musí být hmotnost vyjádřena na dvě desetinná místa, poslední číslice se zaokrouhluje směrem dolů;

    1. 6.2.2.7.3 Budou použita následná výrobní značení:

      (m) Označení závitu lahve (např. 25E). Tato značka se nevyžaduje pro uzavřené kryogenní nádoby;

      (n) Značka výrobce registrovaná příslušným orgánem. Pokud země výroby není stejná jako země schválení, musí značce výrobce předcházet značka(y) identifikující zemi výroby, jak je udána pomocí rozlišujících znaků pro motorová vozidla dle Úmluvy o silničním provozu2. Značka země a značka výrobce musí být odděleny mezerou nebo lomítkem;

      (o) Sériové číslo přidělené výrobcem;

      (p) V případě ocelových tlakových nádob a kompozitních tlakových nádob s ocelovou vložkou, určených pro přepravu plynů s rizikem vodíkového zkřehnutí, písmeno „H“ udávající snášenlivost oceli (viz ISO 11114-1:1997).

    1. 6.2.2.7.4 Výše uvedená značení musí být umístěna ve třech skupinách:
      1. - Výrobní značky budou v horní skupině a musí se objevit následně v pořadí uvedeném v 6.2.2.7.3.
      2. - Provozní značky podle 6.2.2.7.2 musí být ve skupině uprostřed a zkušební tlak (f) musí být bezprostředně za pracovním tlakem (i), pokud je předepsán.
      3. - Certifikační značky musí být ve spodní skupině a musí být uvedeny v pořadí daném v 6.2.2.7.1

      Následující příklad je použitelný pro značení plynové lahve.

      Obrázek
    1. 6.2.2.7.5 Ostatní značení jsou povolena na jiných plochách mimo boční stěny za předpokladu, že jsou umístěna na málo namáhaných plochách a ne v rozměrech a do hloubky, které by mohly způsobit škodlivé koncentrace napětí. V případě uzavřených kryogenních nádob, může být toto značení na oddělené destičce připevněné k vnějšímu plášti. Taková značení nesmějí být v rozporu s povinným značením.
    2. 6.2.2.7.6 Navíc k předchozímu značení musí být každá nádoba určená pro vícenásobné použití, která splňuje požadavky periodické prohlídky a zkoušky, podle 6.2.2.4 opatřena značením uvádějícím:

      (a) Označení určující zemi pověřující organizaci periodickou prohlídku a zkouškou. Toto označení se nevyžaduje, pokud je tato organizace schválena příslušným orgánem země schvalující výrobu;

      (b) Registrovanou značku organizace pověřenou příslušným orgánem pro provádění technických prohlídek a zkoušky;

      (c) Datum periodické prohlídky a zkoušky, rok, (dvě číslice), následované měsícem (dvě číslice) oddělené lomítkem (např. „/“). Pro označení roku je možno použít čtyři číslice.

      Výše uvedené znaky se objeví v následujícím pořadí.

    1. 6.2.2.7.7 Pro acetylenové lahve, se souhlasem příslušného orgánu, mohou být data většiny nedávných periodických prohlídek a značka organizace periodické prohlídky, vyraženy na prstenci upevněném na lahvi pomocí ventilu. Prstenec musí být umístěn tak, aby mohl být odstraněn pouze odpojením ventilu od lahve.
    2. 6.2.2.8 Značení UN tlakových lahví pro jedno použití

      UN tlakové lahve pro jedno použití musí být zřetelně a viditelně označeny certifikací a specifickým označením pro plynovou nebo tlakovou nádobu. Tyto značky musí být trvale připevněny (např. nastříkány pomocí šablony, vyraženy, vyryty nebo vyleptány) na tlakové nádobě. S výjimkou použití šablony, musí být značky na rameni, horním konci nebo na hrdle tlakové nádoby nebo na trvale připevněné součásti tlakové nádoby (např. přivařeném límci). S výjimkou obalového symbolu UN a nápisu „ZNOVU NEPLNIT", musí být minimální rozměr značek 5 mm pro tlakové nádoby o průměru větším nebo rovným 140 mm a 2,5 mm pro tlakové nádoby o průměru menším než 140 mm. Minimální rozměr obalového symbolu UN musí být 10 mm pro tlakové nádoby o průměru větším nebo rovným 140 mm a 5 mm pro tlakové nádoby o průměru menším než 140 mm. Nejmenší rozměr nápisu „ZNOVU NEPLNIT“ musí být 5 mm.

      1. 6.2.2.8.1 Značky uvedené v 6.2.2.7.1 až 6.2.2.7.3 musí být použity s výjimkou (g), (h) a (m). Sériové číslo (o) může být nahrazeno číslem šarže. Navíc, slova „ZNOVU NEPLNIT“ se vyžadují s velikostí písmen nejméně 5 mm na výšku.
      2. 6.2.2.8.2 Požadavky 6.2.2.7.4 se použijí.
      3. POZNÁMKA: Pro tlakové lahve na jedno použití je možno, kvůli jejich rozměru, nahradit toto značení nálepkou.
      1. 6.2.2.8.3 Jiná značení se povolují za předpokladu, že jsou provedena na plochách s nízkým napětím mimo boční stěny a nemají takový rozměr, aby mohly způsobit škodlivé koncentrace napětí. Takové značky nesmějí být v rozporu s povinným označením.
    1. 6.2.2.9 Ekvivalentní postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky a zkoušky

      Pro UN tlakové nádoby se považují požadavky podle 6.2.2.5 a 6.2.2.6 za splněné, pokud se použijí následující postupy:

      Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn Příslušný orgán Inspekční organizace Výrobce Zkušební laboratoř První schválení konstrukčního typu Následná schválení konstrukčního typu Postup pro schválení konstrukčního typu Všeobecné požadavky Příslušný orgán Organizace periodické prohlídky a zkoušky První schválení Modifikace schvalování organizací pro periodickou prohlídku a zkoušku
      PostupPříslušná organizace
      Typ schválení (1.8.7.2)Xa
      Dohled nad výrobou (1.8.7.3)Xa nebo IS
      První prohlídka a zkouška (1.8.7.4)Xa nebo IS
      Periodická prohlídka (1.8.7.5)Xa nebo Xb nebo IS

      Xa znamená příslušný orgán, jeho zástupce, nebo inspekční organizaci podle 1.8.6.4 a akreditovaný podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A.

      Xb znamená inspekční organizaci podle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ B

      IS znamená vnitřní inspekční službu žadatele pod dohledem inspekční organizace dle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A. Vnitřní inspekční služba musí být nezávislá na postupu návrhu, výrobních operacích a opravách (údržbě).

  1. 6.2.3 Všeobecné požadavky na tlakové nádoby bez UN
    1. 6.2.3.1 Výroba a konstrukce
      1. 6.2.3.1.1 Tlakové nádoby a jejich uzávěry nenavržené, nezkonstruované, nekontrolované, neodzkoušené a neschválené podle požadavků 6.2.2 musí být navrženy, zkonstruovány kontrolovány, odzkoušeny a schváleny podle všeobecných požadavků 6.2.1 doplněných nebo upravených podle požadavků tohoto oddílu a těch uvedených v 6.2.4 nebo 6.2.5.
      2. 6.2.3.1.2 Kdykoliv je to možné musí být tloušťka stěny stanovena výpočtem, pokud je to potřeba experimentální analýzou napětí. Jinak může být tloušťka stěny stanovena experimentálně.

        K zajištění bezpečnosti tlakové nádoby musí být použity příslušné výpočty při návrhu tlakového pláště a podpůrných komponent.

        Minimální tloušťka stěny k odolání tlaku musí být vypočtena se zvláštním zřetelem na:

        1. - vypočtené tlaky, které nesmí být menší než zkušební tlak;
        2. - vypočtené teploty dovolující vhodné limity bezpečnosti;
        3. - maximální napětí a koncentrace špičkového napětí, tam, kde je to nutné;
        4. - faktory spojené s vlastnostmi materiálu.
      1. 6.2.3.1.3 Pro svařené tlakové nádoby, mohou být použity pouze kovy s kvalitní svařitelností, jejichž rázová pevnost při teplotě okolí–20 °C, může být zaručena.
      2. 6.2.3.1.4 Pro uzavřené kryogenní nádoby pevně stanovená rázová pevnost podle 6.2.1.1.8.1 bude odzkoušena tak, jak je to stanoveno v 6.8.5.3.
    1. 6.2.3.2 (Vyhrazeno)
    2. 6.2.3.3 Provozní výstroj
      1. 6.2.3.3.1 Provozní výstroj musí splňovat 6.2.1.3.
      2. 6.2.3.3.2 Otvory

        Tlakové sudy mohou být vybaveny otvory pro plnění a vyprazdňování a dalšími otvory určenými pro měřiče hladiny, měřiče tlaku nebo odpouštěcí zařízení. Počet otvorů musí být udržován na minimu v souladu s bezpečností práce. Tlakové sudy mohou být vybaveny rovněž otvorem pro prohlídku, který musí být uzavřen účinným uzávěrem.

      1. 6.2.3.3.3 Výstroj (příslušenství)

        (a) Pokud jsou lahve vybaveny zařízením proti válení, nesmí být toto zařízení integrální částí čepičky ventilu;

        (b) Tlakové sudy schopné válení musí být vybaveny valivými obručemi, nebo být jinak chráněny proti nebezpečí v důsledku válení (např. korozi odolným kovem nastříkaným na povrch tlakové nádoby);

        (c) Svazky lahví musí být vybaveny vhodným příslušenstvím (zařízením) umožňujícím bezpečnou manipulaci a přenášení;

        (d) Pokud jsou instalovány měřiče hladiny, měřiče tlaku nebo uvolňovacího zařízení, musí být chráněny stejným způsobem, jak se to vyžaduje pro ventily v 4.1.6.8.

    1. 6.2.3.4 První prohlídka a zkouška
      1. 6.2.3.4.1 Nové tlakové nádoby musí být podrobeny zkoušení a prohlídce v průběhu výroby a po výrobě podle požadavků 6.2.1.5 s výjimkou, že 6.2.1.5.1 (g) bude nahrazen následujícím způsobem:

        (g) Zkouška hydraulickým přetlakem. Tlakové nádoby musí vydržet zkušební tlak bez toho, aby došlo k trvalé deformaci nebo ke zjevným prasklinám.

      1. 6.2.3.4.2 Specifické ustanovení použitelné pro tlakové nádoby z hliníkových slitin

        (a) Navíc k první prohlídce požadované podle 6.2.1.5.1 je nutné zkoušet kvůli možné vnitro krystalické korozi vnitřní stěny tlakových nádob vyrobených z hliníkové slitiny obsahující měď, nebo z hliníkové slitiny používajících hořčík a mangan pokud je obsah manganu je větší než 3.5% nebo obsah manganu pokud je nižší než 0.5%;

        (b) V případě slitiny hliník/měď musí být zkouška provedena výrobcem, v době schvalování nové slitiny příslušným orgánem; během výroby bude potom zkouška opakována pro každé lití slitiny;

        (c) V případě slitiny hliník/hořčík bude zkouška provedena výrobcem, v době schvalování nové slitiny a mimo výrobní proces příslušným orgánem. Během výroby musí být potom zkouška opakována pro každou změnu ve složení slitiny.

    1. 6.2.3.5 Periodická prohlídka a zkouška
      1. 6.2.3.5.1 Periodická prohlídka a zkouška musí být v souladu s 6.2.1.6.1.
      2. POZNÁMKA: Se souhlasem příslušného orgánu země, která vydala tento typ schválení, může být nahrazena zkouška hydraulickým tlakem každé svařované ocelové nádoby určené pro přepravu plynů UN číslo 1965, uhlovodíky plynné směs, zkapalněná, jinde nejmenovaná, s objemem pod 6.5 I jinou zkouškou zajišťující stejnou úroveň bezpečnosti.
      1. 6.2.3.5.2 Uzavřené kryogenní nádoby musí být podrobeny periodickým prohlídkám a zkouškám organizací autorizovanou příslušným orgánem v souladu s periodicitou definovanou v pokynu pro balení P203 podle 4.1.4.1, aby se ověřil vnější stav, stav a provoz tlakových uvolňovacích zařízení a aby byly odzkoušeny na těsnost při 90% maximálního pracovního tlaku. Zkouška těsnosti musí být provedena s plynem obsaženým v tlakové nádobě nebo s inertním plynem. Ověření musí být provedeno pomocí tlakoměru nebo měřením pomocí vakua. Tepelnou izolace není třeba odstraňovat.
    1. 6.2.3.6 Schvalování tlakových nádob
      1. 6.2.3.6.1 Postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky oddílu 1.8.7 musí být provedeny příslušnou organizací podle následující tabulky:
        Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn Příslušný orgán Inspekční organizace Výrobce Zkušební laboratoř První schválení konstrukčního typu Následná schválení konstrukčního typu Postup pro schválení konstrukčního typu Všeobecné požadavky Příslušný orgán Organizace periodické prohlídky a zkoušky První schválení Modifikace schvalování organizací pro periodickou prohlídku a zkoušku
        PostupPříslušná organizace
        Typ schválení (1.8.7.2)Xa
        Dohled nad výrobou (1.8.7.3)Xa nebo IS
        První prohlídka a zkouška (1.8.7.4)Xa nebo IS
        Periodická prohlídka (1.8.7.5)Xa nebo Xb nebo IS

        Stanovení shody ventilů a jejich příslušenství mající přímou bezpečnostní funkci může být provedeno po oddělení od nádob a postup pro stanovení shody musí být nejméně tak přísný, jako ten, který podstoupila tlaková nádoba, ke které jsou připojeny.

        Xa znamená příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizaci dle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A.

        Xb znamená inspekční organizaci podle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ B

        IS znamená vnitřní inspekční službu žadatele pod dohledem inspekční organizace podle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A. Inspekční služba uvnitř musí být nezávislá na procesu návrhu, výrobních operacích a údržbě.

      1. 6.2.3.6.2 Pokud země schválení není členským státem COTIF nebo smluvní stranou ADR, musí být příslušným orgánem uvedeným v 6.2.1.7.2 příslušný orgán členského státu COTIF nebo smluvní strany ADR.
    1. 6.2.3.7 Požadavky na výrobce
      1. 6.2.3.7.1 Musí být splněny odpovídající požadavky uvedené v 1.8.7.
    1. 6.2.3.8 Požadavky na inspekční organizace

      Musí být splněny požadavky uvedené v 1.8.6.

    1. 6.2.3.9 Značení tlakových nádob pro vícenásobné použití
      1. 6.2.3.9.1 Značení musí být v souladu s pododdílem 6.2.2.7 s následujícími obměnami.
      2. 6.2.3.9.2 Obalový symbol Spojených národů, specifikovaný v 6.2.2.7.1 (a) se nesmí používat.
      3. 6.2.3.9.3 Požadavky 6.2.2.7.2 (j) musí být nahrazeny následovně:

        (j) Hydraulický vnitřní objem tlakové nádoby v litrech následována písmenem „L“. V případě tlakových nádob pro zkapalněné plyny musí být hydraulický vnitřní objem v litrech vyjádřen třemi platnými číslicemi, poslední se zaokrouhluje dolů. Pokud je hodnota minimálního nebo hydraulického vnitřního objemu celé číslo, je možno číslice za desetinnou čárkou vynechat.

      1. 6.2.3.9.4 Značky specifikované v 6.2.2.7.2 (g) a (h) a 6.2.2.7.3 (m) nejsou vyžadovány pro tlakové nádoby pro UN číslo 1965 uhlovodíky plynné směs, zkapalněná, jinde nejmenovaná.
      2. 6.2.3.9.5 Pokud se označuje datum podle 6.2.2.7.6 (c), nemusí být udán měsíc pro plyny, mající interval mezi periodickými inspekcemi 10 let nebo více (viz pokyny pro balení P200 a P203 podle 4.1.4.1).
      3. 6.2.3.9.6 V souladu s 6.2.2.7.6 mohou být značky vyryty na prstenec z vhodného materiálu připevněný k lahvi, když je nainstalován ventil a který je odnímatelný pouze odpojením ventilu od lahve.
    1. 6.2.3.10 Značení tlakových nádob pro jedno použití
      1. 6.2.3.10.1 Značení musí být v souladu s 6.2.2.8 s výjimkou, že obalový symbol Spojených národů specifikovaný v 6.2.2.7.1 (a) nesmí být použit.
  1. 6.2.4 Požadavky na tlakové lahve neoznačené UN, vyrobené, zkonstruované a odzkoušené podle norem
  2. POZNÁMKA: Osoby nebo organizace určené v normách jako zodpovědné podle RID musí splňovat požadavky RID.

    Podle data konstrukce tlakové nádoby musí být normy níže uvedené v tabulce použity podle údajů ve sloupci (4), aby byly splněny požadavky Kapitoly 6.2 s odkazem v sloupci (3) nebo mohou být použity, jak je uvedeno ve sloupci (5). Požadavky Kapitoly 6.2 s odkazem ve sloupci (3) musí být ve všech případech nadřazeny.

    Jestliže je v seznamu více nežli jedna norma jako povinná pro použití stejných požadavků, musí být použita pouze jedna z nich, ale v úplném znění, pokud není v tabulce níže specifikováno jinak.

    Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn Příslušný orgán Inspekční organizace Výrobce Zkušební laboratoř První schválení konstrukčního typu Následná schválení konstrukčního typu Postup pro schválení konstrukčního typu Všeobecné požadavky Příslušný orgán Organizace periodické prohlídky a zkoušky První schválení Modifikace schvalování organizací pro periodickou prohlídku a zkoušku
    Číslo normyNázev dokumentuPoužitelné pod-oddíly
    a odstavce    		Povinné použití pro tlakové nádoby
    zkonstruované    		Použití schválená pro tlakové nádoby zkonstruované
    (1)(2)(3)(4)(5)
    pro materiály
    EN 1797- 1:1998Kryogenní nádoby - slučitelnost Plyn/materiál6.2.1.2Mezi 1.7.2001 a 30.6.2003
    EN 1797:2001Kryogenní nádoby - slučitelnost Plyn/materiál6.2.1.2Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN ISO 11114- 1:1997Přemístitelné plynové lahve - slučitelnost lahve a materiálu ventilu s obsahem plynu. Část 1 Nekovové materiály6.2.1.2Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN ISO 11114- 2:2000Přemístitelné plynové lahve - slučitelnost lahve a materiálu ventilu s obsahem plynu. Část 2 - nekovové materiály6.2.1.2Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN ISO 11114- 4:2005 (mimo metody C v 5.3)Přemístitelné plynové lahve - slučitelnost lahve a materiálu ventilu s obsahem plynu. Část 4 - zkušební metody pro výběr kovových materiálů odolných vůči vodíkovému zkřehnutí6.2.1.2Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 1252 - 1:1998Kryogenní lahve- Materiály - Část 1 Požadavky na houževnatost pro teploty pod - 80 °C6.2.1.2Mezi 1.7.2001
    a 30.6.2003
    pro značení
    EN 1442:1998 +AC: 1999Přemístitelné svařované ocelové lahve na vícenásobné použití pro zkapalněný ropný plyn (LPG) - Návrh a konstrukce6.2.2.7Před 1.7.2003
    EN 1251- 1:2000Kryogenní nádoby - Přemístitelné vakuově izolované s ne více nežli 1000 I objemu - Část 1: Základní požadavky6.2.2.7Před 1.7.2003
    EN 1089- 1:1996Přemístitelné plynové lahve. Identifikace plynové lahve (s výjimkou LPG) Část 1: značení razením6.2.2.7Před 1.7.2003
    pro výrobu a konstrukci
    Příloha I, Části 1-3 k
    84/525/EEC    		Příkaz rady pro přiblížení zákonů Členských států vztahující se na bezešvé ocelové lahve na plyn, publikovaný v Office Journal of the European Communities No.L 300 z 19.11.19846.2.3.1
    6.2.3.4    		Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    Příloha I, Části 1-3 k
    84/526/EEC    		Příkaz rady pro přiblížení zákonů Členských států vztahující se na bezešvé hliníkové lahve bez slitin na plyn,publikovaný v Office Journal of the European Communities No.L 300 z 19.11.19846.2.3.1
    6.2.3.4    		Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    Příloha I, Části 1-3 k 84/527/EECPříkaz rady pro přiblížení zákonů Členských států vztahující se na svařované ocelové lahve bez slitin na plyn,publikovaný v Office Journal of the European Communities No.L 300 z 19.11.19846.2.3.1
    6.2.3.4    		Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 1442:1998 + AC:1999Přemístitelné,svařované ocelové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce6.2.3.1
    6.2.3.4    		Mezi 1.1.2001 a 30.6.2007
    EN 1442:1998 + A2:2005Přemístitelné svařované ocelové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce6.2.3.1 6.2.3.4Mezi 1.1.2009 a 31.12.2010(a)Před 1.1.2009
    EN 1442:2006+ A1:2008Přemístitelné ocelové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG)pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce6.2.3.1 6.2.3.4Od 1.1.2011Před 1.1.2011
    EN 1800:1998+ AC:1999Přemístitelné plynové lahve- lahve pro acetylen - Základní požadavky a definice6.2.1.1.9Mezi 1.1.2009 a 31.12.2010(a)Před 1.1.2009
    EN 1800: 2006Přemístitelné plynové lahve- lahve pro acetylen - Základní požadavky a definice a zkoušení6.2.1.1.9Od 1.1.2011Před 1.1.2011
    EN 1964 -1:1999Přemístitelné lahve na plyn-Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých ocelových lahví na plyn pro vícenásobné použití s kapacitou od 5 litrů až do 150 litrů - Část 1: Lahve vyrobené s hodnotou Rm menší než 1 100 MPa6.2.3.1
    6.2.3.4    		Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 1975:1999 (mimo Přílohy 6)Přemístitelné lahve na plyn- Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých hliníkových lahví a lahví ze slitin hliníku na plyn pro vícenásobné použití s kapacitou od 0,5 litrů až do 150 litrů6.2.3.1 6.2.3.4Před 1.7.2005
    EN 1975:1999+ A1:2003Přemístitelné láhve na plyny - Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých lahví z hliníku a ze slitin hliníku pro vícenásobné použití s kapacitou od 0.5 litru do 150 litrů6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN ISO 11120:1999Lahve na plyny - bezešvé ocelové trubky pro přepravu stlačeného plynu pro vícenásobné použití s vodní kapacitou mezi 150 litry a 3000 litry - Návrh, konstrukce a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 1964-3:2000Přemístitelné láhve na plyny -Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých lahví z oceli pro vícenásobné použití s kapacitou od 0.5 litru do 150 litrů - část 3: Lahve vyrobené z nerezové oceli s Rm hodnotou nižší než 1 100 MPa6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 12862:2000Přemístitelné láhve na plyny - Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných svařovaných lahví ze slitin hliníku pro vícenásobné použití6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 1251-2:2000Kryogenní nádoby - přemístitelné, vakuově izolované s objemem nejvíce 1000 litrů - Část 2: Návrh, výroba, inspekce a zkouška6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 12257:2002Přemístitelné tlakové lahve kompozitní lahve bezešvé, opásané obručí6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 12807:2001 (mimo přílohu A)Přemístitelné, na tvrdo pájené ocelové lahve pro vícenásobné použití pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) - Návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 1964 - 2:2001Přemístitelné láhve na plyny- Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých lahví z oceli pro vícenásobné použití s kapacitou od 0.5 litru do 150 litrů - část 2: Lahve vyrobené z bezešvé oceli s Rm větším nebo rovným 1100 MPa6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 13293:2002Přemístitelné láhve na plyny - Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých h lahví z oceli pro vícenásobné použití z uhlíkové a manganové oceli s vodní kapacitou až do 0.5 litru pro stlačené zkapalněné a rozpuštěné plyny a až do 1 litru pro oxid uhličitý6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 13322- 1:2003Přemístitelné lahve na plyny - Svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 1: Svařovaná ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1.7.2007
    EN 13322- 1:2003 + A1:2006Přemístitelné lahve na plyn - svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 1: Svařovaná ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 13322 - 2:2003Přemístitelné lahve na plyn- svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 2: Svařovaná nerezová ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1.7.2007
    EN 13322- 2:2003 + A1:2006Přemístitelné lahve na plyn- svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití- Návrh a konstrukce - Část 2: Svařovaná nerezová ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 12245:2002Přemístitelné lahve na plyn - Plně zabalené kompozitní lahve6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 12205:2001Přemístitelné lahve na plyn - Kovové lahve na plyn pro jedno použití6.2.3.1, 6.2.3.4Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 13110:2002Přemístitelné svařované hliníkové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 14427:2004Přemístitelné plně zabalené kompozitní na zkapalněné uhlovodíkové plyny pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce
    POZNÁMKA: Norma se používá pouze pro lahve vybavené zařízením na vyrovnávání tlaku    		6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9Před 1.7.2007
    EN 14427:2004 + A1:2005Přemístitelné plně zabalené kompozitní na zkapalněné uhlovodíkové plyny pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce
    POZNÁMKA 1: Norma se používá pouze pro lahve vybavené zařízením na vyrovnávání tlaku
    POZNÁMKA 2: V 5.2.9.2.1 a 5.2.9.3.1, musí být láhev i plášť podrobeny zkoušce na prasknutí pokud neprokáže poškození stejné nebo horší nežli jsou kriteria pro zamítnutí.    		6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 414208:2004Přemístitelné lahve na plyny- Specifikace provařované ocelové sudy s kapacitou až do 1000 litrů pro přepravu plynů - Návrh a konstrukce6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 14140:2003Přemístitelné svařované ocelové lahve pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9Mezi 1.1.2009 a 31.12.2010(a)Před 1.1.2009
    EN 14140:2003 + A1:2006LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné svařované ocelové lahve pro LPG pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9Od 1.1.2011Před 1.1.2011
    EN 13769:2003Přemístitelné lahve na plyny - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9Před 1.7.2007
    EN 13769:2003 + A1: 2005Přemístitelné lahve na plyn - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 14638-1:2006Přemístitelné lahve na plyn - Svařované nádoby s kapacitou nepřevyšující 150 litrů pro vícenásobné plnění - Část 1: Svařované austenitické bezešvé nerezové ocelové lahve vyrobené pro návrh vyrovnaný experimentálními postupy6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2011Před 1.1.2011
    EN 14893:2006 + AC:2007LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné LPG svařované ocelové Tlakové sudy s kapacitou mezi 150 litry a 1000 litry.6.2.3.1 a 6.2.3.4Od 1.1.2011Před 1.1.2011
    pro uzávěry
    EN 849:1996 (mimo přílohu A)Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení6.2.3.1Před 1.7.2003
    EN 849:1996/ A2:2001Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení6.2.3.1Před 1.7.2007
    EN ISO 10297:2006Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení6.2.3.1Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 13152:2001Specifikace a zkoušení LPG- lahvové ventily- samouzávěry6.2.3.3Mezi 1.7.2005 a 31.12.2010
    EN 13153:2001 + A1:2003Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily - samouzávěry6.2.3.3Od 1.1.2011Před 1.1.2011
    EN 13153:2001Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily - ovládané ručně6.2.3.3Mezi 1.7.2005 a 31.12.2010
    EN 13153:2001 + A1:2003Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily - ovládané ručně6.2.3.3Od 1.1.2011Před 1.1.2011
    pro periodickou prohlídku a zkoušku
    EN 1251-3:2000Kryogenní nádoby - Přemístitelné, vakuově izolované, s objemem ne větším nežli 1000 litrů - Část 3: Požadavky na provoz6.2.3.5Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 1968:2002 (mimo přílohy B)Přemístitelné plynové lahve - Periodická inspekce a zkoušení bezešvých ocelových plynových lahví6.2.3.5Před 1.7.2007
    EN 1968:2002 +A1:2005 (mimo přílohy B)Přemístitelné plynové lahve - Periodická inspekce a zkoušení bezešvých ocelových plynových lahví6.2.3.5Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 1802:2002 (mimo přílohy B)Přemístitelné plynové lahve Periodická inspekce a zkoušení bezešvých plynových lahví z hliníkových slitin6.2.3.5Od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 12863:2002Přemístitelné plynové lahve - Periodická inspekce a údržba lahví na rozpuštěný acetylen POZNÁMKA: V této normě „počáteční inspekce se rozumí jako první periodická inspekce po schválení nové acetylenové lahve6.2.3.5Před 1.7.2007
    EN 12863:2002 + A1:2005Přemístitelné plynové lahve - Periodická inspekce a údržba lahví na rozpuštěný acetylen POZNÁMKA: V této normě „počáteční inspekce se rozumí jako první periodická inspekce po schválení nové acetylenové lahve6.2.3.5od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 1803:2002 (mimo přílohu B)Přemístitelné plynové lahve - periodická inspekce a zkouška svařovaných ocelových plynových lahví.6.2.3.5od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN ISO 11623:2002 (mimo doložky 4)Přemístitelné lahve na plyny - periodická inspekce a zkouška kompozitních plynových lahví6.2.3.5od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 14189:2003Přemístitelné plynové lahve inspekce a údržba ventilů v době periodické inspekce plynových lahví6.2.3.5od 1.1.2009Před 1.1.2009
    EN 14876:2007Přemístitelné plynové lahve - periodické inspekce a zkoušky ocelových svařovaných tlakových sudů6.2.3.5od 1.1.2011Před 1.1.2011
    EN 14912:2005LPG vybaven a příslušenství - inspekce a údržba LPG lahvových ventilů v průběhu periodické inspekce lahví6.2.3.5od 1.1.2011Před 1.1.2011
  3. (a) Pokud je použití jiné normy schváleno ve sloupci (5) pro stejné účely pro tlakové nádoby zkonstruované ve stejném období.
  1. 6.2.5 Požadavky pro tlakové nádoby dle UN-neoznačené, nevyrobené, zkonstruované a odzkoušené podle norem

    Při uvážení vědeckého a technického pokroku nebo tam, kde není uvedena žádná norma v seznamu v 6.2.2 nebo 6.2.4, nebo která by pojednávala o specifických aspektech neuvedených v seznamu norem v 6.2.2 nebo 6.2.4 může příslušný orgán připustit používání technického předpisu se stejnou úrovní bezpečnosti.

    Příslušný orgán musí předat na sekretariát OTIF seznam technických předpisů, které připouští. Seznam musí zahrnovat následující podrobnosti: název a datum předpisu, účel předpisu a podrobnosti, kde je možno ho získat. Sekretariát musí tuto informaci zpřístupnit na svých webových stránkách.

    Požadavky 6.2.1, 6.2.3 a následující požadavky však musí být splněny.

  2. POZNÁMKA: Pro tento oddíl musí být odkazy k technickým normám uvedeným v 6.2.1 považovány jako odkazy k technickým předpisům.
    1. 6.2.5.1 Materiály

      Následující ustanovení obsahují příklady materiálů, které mohou být použity pro splnění požadavků na materiály podle 6.2.1.2:

      (a) Uhlíková ocel pro stlačené, zkapalněné hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v seznamu v Tabulce 3 pokynů pro balení P200 v 4.1.4.1;

      (b) Slitinová ocel (speciální ocele), nikl, slitiny niklu (jako Monelův kov) pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v Tabulce 3 pokynů pro balení P200 podle 4.1.4.1;

      (c) Měď pro:

      (i) plyny s klasifikačními kódy 1A, 1O, 1F a 1TF, jejichž plnící tlak se vztahuje na teplotu 15 °C a nepřekročí 2 MPa (20 bar);

      (ii) plyny s klasifikačním kódem 2A a také UN číslo 1033 dimethylether; UN číslo 1037 ethylchlorid; UN číslo 1063 methylchlorid; UN číslo 1079 oxid siřičitý; UN číslo 1085 vinylbromid; UN číslo 1086 vinylchlorid a UN číslo 3300 ethylenoxid; a oxid uhličitý, směs s více než 87% ethylenoxidu;

      (iii) plyny s klasifikačním kódem 3A, 3O a 3F;

      (d) Hliníkové slitiny: viz speciální požadavek „a“ pokynu pro balení P200 (10) dle 4.1.4.1

      (e) Kompozitní materiály pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny;

      (f) Syntetické materiály pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny; a

      (g) Sklo pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s klasifikačním kódem 3A jiné než UN číslo 2187 oxid uhličitý, hluboce zchlazený, zkapalněný nebo jeho směsi a plyny s klasifikačním kódem 30.

    1. 6.2.5.2 Provozní výstroj

      (Vyhrazeno)

    1. 6.2.5.3 Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví

      Při tlakové zkoušce nesmí napětí v kovu v nejvíce namáhaném bodě tlakové nádoby překročit 77% zaručené minimální meze průtažnosti (Re)

      „Mez průtažnosti“ znamená napětí, při kterém došlo k trvalému prodloužení o dvě tisíciny (tj. 0.2%), nebo pro austenitické oceli, 1% kontrolní délky na zkušebním vzorku.

    2. POZNÁMKA: V případě plechu osa tahu zkušebního vzorku musí být v pravém úhlu ve směru válcování. Trvalé prodloužení při prasknutí bude měřeno na zkušebním vzorku, na kterém kontrolní délka „l“ je rovna pětinásobku poloměru „d“ (l = 5d), pokud jsou použity zkušební vzorky obdélníkového průřezu, musí být kontrolní délka vypočtena podle vztahu:

      kde F0 označuje počáteční plochu průřezu zkušebního vzorku.

      3. Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a proti trhlinové korozi při napětí mezi -20 °C a + 50 °C.

      Sváry musí být provedeny profesionálně a musí poskytovat nejvyšší bezpečnost.

    1. 6.2.5.4 Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů) stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše)
      1. 6.2.5.4.1 Materiál tlakových nádob ze slitin hliníku, které mají být akceptovány, musí splňovat následující požadavky
        Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn Příslušný orgán Inspekční organizace Výrobce Zkušební laboratoř První schválení konstrukčního typu Následná schválení konstrukčního typu Postup pro schválení konstrukčního typu Všeobecné požadavky Příslušný orgán Organizace periodické prohlídky a zkoušky První schválení Modifikace schvalování organizací pro periodickou prohlídku a zkoušku
        ABCD
        Pevnost v tahu, Rm, v MPa ( = N/
        mm2)        		49 až 186196 až 372196 až 372343 až 490
        Mez průtažnosti, Re v MPa (= N/mm2) (trvalé prodloužení λ=0.2 %)10 až 16759 až 314137 až 334206 až 412
        Trvalé prodloužení při lomu (l = 5d) v procentech12 až 4012 až 3012 až 3011 až 16
        Zkouška na ohyb (původní průměr d = n x e,
        kde e je tloušťka zkušebního vzorku)        		n = 5
        (Rm ≤ 98)
        n = 6
        (RM > 98)        		n = 6
        (Rm ≤ 325)
        n = 7
        (RM > 325)        		n = 6
        (Rm ≤ 325)
        n = 7
        (RM > 325)        		n = 7
        (Rm ≤ 392)
        n = 8
        (RM > 392)
        Sériové číslo Hliníkové Asociace (a)1000500060002000
      2. (a) viz „Aluminium Standards and Data“, páté vydání leden 1976, vydáno Aluminium Association, 750, Third Avenue, New York

        3. Aktuální vlastnosti budou záviset na složení dané slitiny a na konečném provedení tlakové nádoby, ale pro jakoukoliv slitinu musí být tloušťka tlakové nádoby vypočtena podle jednoho ze dvou následujících vzorců:

        kde

        e = minimální tloušťka stěny tlakové nádoby, v mm

        PMPa= zkušební tlak, v MPa

        Pbar = zkušební tlak, v bar

        D = jmenovitý vnější průměr tlakové nádoby, v mm

        a

        Re = minimální zaručená mez průtažnosti. při 0.2% trvalého prodloužení, v MPa (= N/mm2)

        Navíc, hodnota minimální zaručené meze průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí být žádném případě větší nežli 0.85 násobek hodnoty minimální zaručené pevnosti v tahu (Rm), při jakémkoli typu použité slitiny.

      3. POZNÁMKA 1: Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dřívější zkušenosti s následujícími materiály použitými pro tlakové nádoby:
        Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn Příslušný orgán Inspekční organizace Výrobce Zkušební laboratoř První schválení konstrukčního typu Následná schválení konstrukčního typu Postup pro schválení konstrukčního typu Všeobecné požadavky Příslušný orgán Organizace periodické prohlídky a zkoušky První schválení Modifikace schvalování organizací pro periodickou prohlídku a zkoušku
        Sloupec A:Hliník, ryzí, čistota 99%;
        Sloupec B:Slitiny hliníku a hořčíku;
        Sloupec C:Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, jako ISO/R209-AI-Si-Mg (Aluminium Association 6351);
        Sloupec D:Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.
      4. 2: Trvalé prodloužení při přetržení se měří pomocí zkušebních vzorků kruhového průměru, ve kterých standardní délka „l“ je rovna pětinásobku průměru „d“ (l=5d); pokud se použije zkušební vzorek obdélníkového průřezu, standardní délka se vypočte ze vzorce:

        kde F0 je počáteční průřez zkušebního vzorku

      5. 3: (a) Zkouška ohybem (viz schéma) musí být provedena na vzorku získaném vyseknutím dvou stejných částí tloušťky 3e, ale v žádném případě menší nežli 25 mm, kruhové sekce válce. Vzorky musí být strojně obrobeny všude kromě hran;

        (b) Zkouška ohybem musí být provedena mezi jádrem o průměru (d) a dvěma kruhovými podpěrami oddělenými mezerou o velikosti (d + 3e) Během zkoušky musí být vnitrní čela oddělena mezerou ne větší než-li je průměr jádra;

        (c) Vzorek nesmí vykazovat trhliny, pokud byl ohnut směrem do nitra okolo jádra, dokud jsou vnitřní čela oddělena mezerou, ne větší nežli je průměr jádra;

        (d) Poměr (n) mezi průměrem jádra a tloušťkou vzorku musí být v souladu s hodnotami uvedenými v Tabulce.

        SCHÉMA ZKOUŠKY OHYBEM

        Obrázek
      1. 6.2.5.4.2 Hodnota nejnižšího minimálního prodloužení je přijatelná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným orgánem země, ve které je tlaková nádoba vyrobena, prokáže, že bezpečnost přepravy je zajištěna na stejné úrovni, jako v případě tlakových nádob zkonstruovaných tak, aby splnily vlastnosti uvedené v Tabulce 6.2.5.4.1 (viz rovněž EN 1975:1999+ A1:2003).
      2. 6.2.5.4.3 Tloušťka stěny tlakové nádoby v nejslabším bodě musí být následující:
        1. - kde je průměr tlakové nádoby menší než 50 mm, nejméně 1.5 mm;
        2. - kde je průměr tlakové nádoby od 50 do 150 mm, nejméně 2 mm; a
        3. - kde je průměr tlakové nádoby větší než 150 mm, nejméně 3 mm.
      1. 6.2.5.4.4 Dna tlakových nádob musí mít profil polokruhý, eliptický nebo „ve tvaru držadla košíku“ část, které musí poskytovat stejný stupeň bezpečnosti, jako těleso tlakové nádoby.
    1. 6.2.5.5 Tlakové nádoby v kompozitních materiálech

      Pro lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které využívají kompozitní materiál, musí být konstrukce taková, aby minimální poměr tlaku prasknutí (tlak při prasknutí dělený zkušebním tlakem) je:

      1. - 1.67 pro tlakové nádoby s obručemi;
      2. - 2.00 pro plně ovinuté tlakové nádoby.
    1. 6.2.5.6 Uzavřené kryogenní nádoby

      Na konstrukci uzavřených kryogenních nádob pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny se použijí následující požadavky:

      1. 6.2.5.6.1 Pokud se použijí nekovové materiály, musí odolat křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě tlakové nádoby včetně její výstroje.
      2. 6.2.5.6.2 Zařízení na odpouštění tlaku musí být konstruovány takovým způsobem, aby pracovala bez chyby i při jejich nejnižších provozních teplotách. Jejich funkční spolehlivost při této teplotě musí být stanovena a ověřena zkoušením každého zařízení nebo vzorku zařízení stejného konstrukčního typu.
      3. 6.2.5.6.3 Ventily a zařízení pro odpouštění tlaku pro tlakové nádoby musí být navrženy takovým způsobem, aby se zabránilo vystřikování kapaliny.
  1. 6.2.6 Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky, obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové články obsahující zkapalněný hořlavý plyn
    1. 6.2.6.1 Výroba a konstrukce
      1. 6.2.6.1.1 Aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950, aerosoly) obsahující pouze plyn nebo směs plynů, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) (UN číslo 2037), musí být vyrobeny z kovu. Tento požadavek se nepoužívá pro aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) s maximálním objemem 100 ml pro UN číslo 1011 butan. Ostatní aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950 aerosoly) musí být vyrobeny z kovu, syntetického materiálu nebo ze skla. Nádobky vyrobené z kovu o vnějším průměru nejméně 40 mm, musí mít dno vyduté.
      2. 6.2.6.1.2 Vnitřní objem nádobek vyrobených z kovu nesmí překročit 1000 ml, nádobek ze syntetického materiálu nebo skleněné nesmí překročit 500 ml.
      3. 6.2.6.1.3 Každý typ nádobek (aerosolové rozprašovače nebo kartuše) musí, před uvedením do provozu, vyhovět hydraulické tlakové zkoušce provedené podle 6.2.6.2.
      4. 6.2.6.1.4 Uvolňovací ventily a rozprašovací zařízení aerosolových rozprašovačů (UN číslo 1950, aerosoly) a ventilů UN číslo 2037 na malých nádobkách obsahujících plyn (plynových kartuších) musí zajistit, aby nádobky byly těsně uzavřeny, a musí být chráněny proti nahodilému otevření. Ventily a rozprašovací zařízení, která se uzavírají pouze pomocí vnitřního tlaku, nejsou povoleny.
      5. 6.2.6.1.5 Vnitřní tlak při 50 °C nesmí překročit ani dvě třetiny zkušebního tlaku ani 1.32 MPa (13.2 barů). Aerosolové rozprašovače a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) musí být naplněny takovým způsobem, aby při 50 °C nebyl překročen 95% jejich obsahu.
    1. 6.2.6.2 Hydraulická tlaková zkouška
      1. 6.2.6.2.1 Vnitřní tlak, který bude použit (zkušební tlak) musí být 1.5 násobkem vnitřního tlaku při 50 °C s minimálním tlakem1 MPa (10 barů)
      2. 6.2.6.2.2 Hydraulická tlaková zkouška musí být provedena na nejméně pěti prázdných nádobkách pro každý typ:

        (a) dokud se nedosáhne předepsaného zkušebního tlaku, při kterém nedošlo k úniku, ani k vizuální trvalé deformaci; a

        (b) dokud nedojde k úniku nebo k prasknutí; vyduté dno, pokud je, musí povolit první a nádobka nesmí vykázat únik nebo popraskání, dokud se nedosáhne tlaku, který je 1.2 násobkem zkušebního tlaku.

    1. 6.2.6.3 Zkouška těsnosti
      1. 6.2.6.3.1 Malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
        1. 6.2.6.3.1.1 Každá nádobka nebo palivová kartuše musí vyhovět zkoušce těsnosti v horké vodní lázni.
        2. 6.2.6.3.1.2 Teplota lázně a trvání zkoušky musí být takové, aby vnitřní tlak v každé nádobce nebo v kartuši palivového článku dosáhl nejméně 90% vnitřního tlaku, který bude dosažen při 55 °C. Pokud je však obsah citlivý na teplo nebo pokud nádobka nebo palivová kartuše jsou vyrobeny z plastu, který při této teplotě měkne, musí být teplota lázně od 20 °C do 30 °C. Navíc, jedna nádobka nebo palivová kartuše z každých 2 000, musí být odzkoušena při 55 °C.
        3. 6.2.6.3.1.3 Nesmí dojít k žádnému úniku nebo k trvalé deformaci nádobky nebo palivové kartuše s výjimkou, že plastová nádobka nebo plynová kartuše může být deformována vlivem změknutí, za předpokladu, že nedochází k úniku.
      1. 6.2.6.3.2 Aerosolové rozprašovače

        Každý naplněný aerosolový rozprašovač musí být podroben zkoušce v horké vodní lázni nebo ve schválené alternativní lázni.

        1. 6.2.6.3.2.1 Zkouška v horké vodní
          1. 6.2.6.3.2.1.1 Teplota vodní lázně a délka trvání zkoušky musí být takové, aby vnitřní tlak dosáhl tlaku, který bude dosažen při 55 °C (50 °C, pokud kapalná fáze nepřekročí 95% objemu aerosolového rozprašovače při 50 °C). Pokud je obsah citlivý na teplo nebo pokud je aerosolový rozprašovač vyroben z plastu, který měkne při této zkušební teplotě, musí být teplota lázně nastavena na hodnotu mezi 20 °C a 30 °C ale, navíc, jeden aerosolový rozprašovač ze 2 000 musí být odzkoušen při vyšší teplotě.
          2. 6.2.6.3.2.1.2 Nesmí dojít k úniku ani k trvalé deformaci aerosolového rozprašovače s výjimkou případu, že plastový aerosolový rozprašovač může být deformován vlivem změknutí, za předpokladu, že nedochází k úniku.
        1. 6.2.6.3.2.2 Alternativní metody