Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb. č. 60/1999 Sb., č. 9/2002 Sb. m. s., č. 46/2003 Sb. m. s. a č. 8/2004 Sb. m. s. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

vyhlášené znění

  1. 6.2.1.8.1 Značení uvedená v odstavcích 6.2.1.7.1 až 6.2.1.7.3 se musí používat s výjimkou (f), (g) a (I). Sériové číslo (n) může být nahrazeno číslem šarže. Navíc se požadují slova „ZNOVU NEPLNIT“ o výšce nejméně 5 mm.
  2. 6.2.1.8.2 Požadavky odstavce 6.2.1.7.4 se musí použít.
  3. Poznámka: U tlakových nádob pro jedno použití může být, vzhledem k jejich rozměrům, toto značení nahrazeno nálepkou.
  1. 6.2.1.8.3 Ostatní značeni se povoluje na jiných plochách, nežli je boční stěna za předpokladu, že budou provedena na nízce namáhaných plochách a ne do velikosti a hloubky, které by mohly mít škodlivý vliv na koncentraci napětí. Takové značení nesmí být v rozporu s požadovanými značkami.
  1. 6.2.2 Tlakové nádoby konstruované, vyrobené a zkoušené podle norem
  2. Poznámka: Osoby nebo organizace identifikované v normách, jako příslušné podle RID musí vyhovovat požadavkům RID

    3. Požadavky oddílu 6.2.1 se považují za splněné, odpovídají-li dále uvedeným relevantním normám:

    OdkazNázev dokumentuPoužitelné oddíly a §
    Pro materiály
    EN 1797-1:2001Kryogenické nádoby – Kompatibilita plynu s materiálem6.2.1.2
    EN ISO 11114- 1:1997Lahve na přepravu plynů - Kompatibilita materiálů lahve a ventilu s plynným obsahem - část 1: Kovové materiály6.2.1.2
    EN ISO 11114- 2:2000Lahve na přepravu plynů - Kompatibilita materiálů lahve a ventilu s plynným obsahem - část 2: Nekovové materiály6.2.1.2
    Pro návrh a konstrukci
    Přiloha I, část 1 až 3 84/525/EHSSměrnice Rady pro přibližování zákonů členských států vztahující se k bezešvým ocelovým lahvím na plyny.6.2.1.1 a 6.2.1.5
    Příloha I, část 1 až 3 84/526/EHSSměrnice Rady pro přibližování zákonů členských států vztahující se k bezešvým lahvím na plyny z čistého hliníku a hliníkových slitin.6.2.1.1 a 6.2.1.5
    Příloha I, část 1 až 3 84/527/EHSSměrnice Rady pro přibližováni zákonů členských států vztahujíc! se k svařovaným lahvím na plyny z čistého hliníku.6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 1442:1998Znovuplnitelné ocelové svařované lahve určené na přepravu zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) – Konstrukce a výroba6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 1800:1998Lahve na přepravu plynů - Lahve na acetylen - Základní požadavky a definice6.2.1.1.2
    EN 1964-1:1999Lahve na přepravu plynů - Technické podmínky pro výpočet a konstrukci znovuplnitelných bezešvých ocelových lahví na plyny s vodnim objemem od 0,5 litru do 150 litrů včetně - část 1: Bezešvé lahve vyrobené z oceli s hodnotami Rm nižšími než 1100 MPa6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 1975:1999 + A1:2003Lahve na přepravu plynů - Technické podmínky pro výpočet a konstrukci znovuplnitelných bezešvých lahví na plyny z hliníku a hliníkových slitin s vodním objemem od 0,5 litru do 150 litrů včetně6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN ISO 11120:1999Lahve na přepravu plynů - Znovuplnitelné bezešvé ocelové velkoobje- mové lahve na plyny s vodním objemem mezi 150 litry a 3000 litry - Návrh, konstrukce a zkoušeni6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 1964-3: 2000Lahve na přepravu plynů - Technické podmínky pro navrhování a konstrukci znovuplnitelných bezešvých ocelových lahvi na plyny s vodním objemem od 0,5 litru do 150 litrů včetně - Část 3: Bezešvé ocelové lahve vyrobené z korozivzdorných oceli.6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 12862: 2000Lahve na přepravu plynů - Technické podmínky pro výpočet a konstrukci znovuplnitelných svařovaných lahví na plyny z hliníkových slitin6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 1251-2: 2000Kryogenické nádoby - Přepravní vakuově izolované nádoby s objemem do 1000 litrů včetně - Část 2: Konstrukce, výroba, prohlídky a zkoušky6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 12257:2002Přemístitelné plynové lahve- Bezešvé (obvodově obvinuté) kompozitní lahve s obručemi6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 12807:2001 (bez přílohy A)Opakovaně plnitelné Přemistitelné plynové lahve, lahve pro zkapalněný plyn (LPG)- Návrh a konstrukce.6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 1964-2:2001Přemístitelné plynové lahve- Specifikace pro návrh a konstrukci opakovaně plnitelných bezešvých ocelových lahvi s kapacitou od 0,5 I až do 150 I – Část 2: Pevnost v tahu (Rm max.) > 1100N/mm26.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 13293:2002Přemístitelné plynové lahve- Specifikace pro návrh a konstrukci opakovaně plnitelných bezešvých ocelových lahvi z uhlíkaté oceli legované manganem, s vodní kapacitou až do 0,5 I. pro zkomprimované zkapalněné a rozpuštěné plyny až do 1 I pro oxid uhličitý6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 13322 – 1:2003Přemístitelné plynové lahve- opakovaně plnitelné svařované ocelové lahve – Návrh a konstrukce – část 1: Svařovaná ocel6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 13322 – 2:2003Přemístitelné plynové lahve- opakovaně plnitelné svařované ocelové lahve – Návrh a konstrukce – část 2: Svařovaná nerezová ocel6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 12245:2002Přemístitelné plynové lahve- plně obalené kompozitní lahve6.2.1.1 a 6.2.1.5
    EN 12205:2001Přemístitelné plynové lahve- neopakované plnitelné kovové plynové lahve6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
    EN 13110:2002Přemístitelné plynové hliníkové lahve opakovaně plnitelné pro zkapalněný LPG – Návrh a konstrukce6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
    EN 14427:2004Přemístitelné plynové lahve- plně obalené kompozitní lahve pro zkapalněné uhlovodíkové plyny – návrh a konstrukce
    Poznámka: Norma se používá jen pro lahve vybavené zařízením k odpouštění tlaku.    		6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
    EN 14208:2004Přemístitelné plynové lahve- specifikace pro svařované tlakové sudy až do objemu 1000 I pro přepravu plynu – Návrh a konstrukce6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
    EN 14140:2003Přemístitelné opakovaně plnitelné svařované ocelové plynové lahve pro LPG - Alternativní návrh a konstrukce6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
    EN 13769:2003Přemístitelné plynové lahve – Svazky lahví – Návrh, výroba, identifikace a zkoušení6.2.1.1, 6.2.1.5 a 6.2.1.7
    Pro uzávěry
    EN 849:1996/A2: 2001Lahve na přepravu plynů - Ventily pro lahve - Technické podmínky a typové zkoušky6.2.1.1
    EN 13152:2001Specifikace a zkoušení pro zkapalněný uhlovodíkový plyn (LPG) – lahvové ventily, samouzavírací6.2.1.1
    EN 13153:2001Specifikace a zkoušení pro zkapalněný uhlovodíkový plyn (LPG) – lahvové ventily, ručně ovládané6.2.1.1
    Pro periodické prohlídky a zkoušky
    EN 1251-3:2000Kryogenické nádoby - Přepravní vakuově izolované nádoby s objemem do 1000 litrů včetně - část 3: Provozní požadavky6.2.1.6
    EN 1968:2002
    (bez přílohy B)    		Přemístitelné plynové lahve – periodická prohlídka a zkouška bezešvých ocelových plynových lahví (s výjimkou LPG)6.2.1.6
    EN 1802:2002
    (bez přilohy B)    		Přemístitelné plynové lahve – periodická prohlídka a zkouška bezešvých hliníkových plynových lahví6.2.1.6
    EN 12863:2002Přemístitelné plynové lahve – periodická inspekce a údržba lahví pro rozpuštěný acetylen.
    Poznámka: V této normě se jako “první prohlídka a zkouška“ rozumí „první periodická prohlídka a zkouška“ po konečném schválení nové acetyle- nové lahve.    		6.2.1.6
    EN 1803:2002
    (bez přílohy B)    		Přemístitelné plynové lahve – periodická prohlídka a zkouška svařovaných ocelových plynových lahví (s výjimkou LPG)6.2.1.6
    EN ISO 11623:2002 (bez klauzule 4)Přemístitelné plynové lahve – periodická inspekce a zkoušení kompozitních plynových lahví6.2.1.6
    EN 14189:2003Přemístitelné plynové lahve – inspekce a údržba ventilů plynové lahve v čase periodické inspekce6.2.1.6
  1. 6.2.3 Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem

    Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem uvedených v tabulce oddílu 6.2.2 musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle ustanovení technického předpisu zaručujícího stejnou úroveň bezpečnosti a uznávaného příslušným orgánem. Požadavky oddílu 6.2.1 a následující požadavky však musí být splněny.

    1. 6.2.3.1 Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví

      Při tlakové zkoušce namáhání kovu v nejvíce namáhaném bodě nádoby nesmí překročit 77 % minimální zaručené meze průtažnosti (Re).

      „Mezí průtažnosti“ se rozumí napětí, při kterém bylo dosaženo trvalé prodloužení 2 ‰ (tj. 0.2 %) nebo, pro austenitické oceli 1 % délky mezi měřícími značkami zkušební tyče.

    2. Poznámka: U plechů se musí odebrat zkušební vzorek ke stanovení průtažnosti kolmo ke směru válcování. Prodloužení při přetržení se měří na zkušební tyči kruhového průřezu, u níž vzdálenost „l“ mezi měřícími značkami se rovná pětinásobku jejího průměru „d“ (I = 5d); použije-li se zkušebních tyčí pravoúhlého průřezu, vypočte se měrná délka I podle vzorce:

      kde Fo se rovná původní ploše průřezu zkušební tyče.

      3. Nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkým lomům a korozívním trhlinám pri teplotách mezi -20°C a +50°C.

      Svary musí být odborně provedeny a musí zaručovat plnou bezpečnost.

    1. 6.2.3.2 Dodatečná ustanovení o nádobách z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné, rozpuštěné a nestlačené plyny podléhající zvláštním podmínkám (vzorky plynů), jakož i předměty obsahujících plyn pod tlakem, jiné než aerosoly a malé nádoby, obsahujících plyn (kartuše)
      1. 6.2.3.2.1 Materiály použitelné pro nádoby z hliníkových slitin musí splňovat následující podmínky:
        ABCD
        Pevnost v tahu,
        Rm, v MPa (=N/mm2)        		49 až 186196 až 372196 až 372343 až 490
        Mez průtažnosti Re v MPa (=N/mm2) (trvalá deformace λg = 0,2 %)10 až 16759 až 314137 až 334206 až 412
        Trvalé prodloužení při přetržení (I = 5d) v %12 až 4012 až 3012 až 3011 až 16
        Zkouška lámavosti (průměr ohýbacího trnu d = n. e, kde e je tloušťka zkušebního vzorku)n=5 (Rm ≤ 98)
        n=6 (Rm > 98)        		n=6 (Rm ≤ 325)
        n=7 (Rm >325)        		n=6 (Rm ≤ 325)
        n=7 (Rm>325)        		n=7 (Rm ≤ 392)
        n=8 (Rm>392)
        Číslo série Aluminiového sdružení41 0005 0006 0002 000

        Skutečné vlastnosti budou záviset na složení slitiny a na konečném provedení nádoby, avšak při použití jakékoli slitiny musí být tloušťka nádoby vypočtena podle jednoho z následujících vzorců:

        1. kde e = minimální tloušťka stěny nádoby v mm;
          1. PMPa = zkušební tlak v MPa;
          2. Pbar = zkušební tlak v barech;
          3. D = jmenovitý vnější průměr nádoby v mm; a
          4. Re = minimální zaručená mez průtažnosti při trvalém prodloužení 0,2 % v MPa (N/mm2).

        Kromě toho minimální zaručená mez průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí v žádném případě být větší než 0,85 násobek zaručené minimální pevnosti v tahu (Rm), ať je použit jakýkoli typ slitiny.

      2. Poznámka 1: Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dosavadních zkušenostech s následujícími materiály používanými pro výrobu nádob.

        Sloupec A: Hliník, nelegovaný, 99.5 % čistoty;

        Sloupec B: Slitiny hliníku a hořčíku;

        Sloupec C: Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, takové jako ISO/R209– Al–Si–Mg (Aluminium Association 6351);

        Sloupec D: Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.

      3. Poznámka 2: Trvalé prodloužení (I = 5d) při přetržení se měří na zkušebních vzorcích kruhového průřezu, u kterých měřicí délka I je rovna pětinásobku jejich průměru d (I = 5d); pokud se použijí zkušební vzorky pravoúhlého průřezu, měřicí délka se vypočte podle tohoto vzorce:

        1. kde Fo je původní plocha průřezu zkušebního vzorku.
      4. Poznámka 3a: Zkouška lámavosti (viz schéma) musí být provedena se vzorky získanými odříznutím z prstence válce šířky 3e, avšak nejméně 25 mm, který se rozřízne ve dvě stejné části. Zkušební vzorky smí být opracovány jen na okrajích.
      5. Poznámka 3b: Zkouška lámavosti se provádí s ohýbacím trnem, o průměru (d) a dvěma kruhovými opěrami, vzdálenými od sebe přibližně na vzdálenost (d+3e). Při zkoušce musí být vnitřní plochy od sebe vzdáleny tak, aby tato vzdálenost nepřekročila průměr ohýbacího trnu.
      6. Poznámka 3c: Zkušební vzorek nesmí prasknout, je-li ohnut přes ohýbací trn dovnitř tak, že vzdálenost mezi vnitřními plochami nepřekračuje průměr ohýbacího trnu.
      7. Poznámka 3d: Poměr (n) mezi průměrem ohýbacího trnu a tloušťkou zkušebního vzorku musí odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce.

      SCHÉMA ZKOUŠKY LÁMAVOSTI

      Obrázek
      1. 6.2.3.2.2 Nižší minimální hodnota prodloužení je přípustná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným orgánem země, v níž byly nádoby vyrobeny, prokáže, že tyto nádoby zaručují stejnou bezpečnost přepravy jako nádoby vyrobené podle hodnot uvedených v tabulce v odstavci 6.2.3.2.1 (viz též norma EN 1975:1999 + A1:2003).
      2. 6.2.3.2.3 Minimální tloušťka stěny nádob v nejslabší části musí činit:
        1. – při průměru nádoby do 50 mm: nejméně 1,5 mm;
        2. – při průměru nádoby od 50 do 150 mm: nejméně 2 mm; a
        3. – při průměru nádoby nad 150 mm: nejméně 3 mm.
      1. 6.2.3.2.4 Dna nádob musí mít polokruhový, eliptický nebo nepravidelně eliptický (pánvovitý) profil; musí zaručovat stejnou bezpečnost jako tělesa nádob.
    1. 6.2.3.3 Tlakové nádoby s kompozitními materiály

      Kompozitní lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které byly vyrobeny z kompozitních materiálů, to je vyztužené obručemi, nebo plně či částečně přebalené výztužným materiálem, musí být zkonstruovány tak, aby poměr pro roztržení (tlak při roztržení dělený zkušebním tlakem) byl:

      1. – 1,67 pro nádoby vyztužené obručemi;
      2. – 2,00 pro nádoby plně vyztužené.
    1. 6.2.3.4 Uzavřené kryogenní nádoby

      Následující požadavky se vztahují na konstrukci uzavřených kryogenních nádob na hluboce zchlazené zkapalněné plyny.

      1. 6.2.3.4.1 Pokud jsou použity nekovové materiály, musí být odolné proti křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě nádoby a její výstroje.
      2. 6.2.3.4.2 Tlakové nádoby musí být vybaveny pojistným ventilem, který se musí otevírat při provozním tlaku uvedeném na nádobě. Ventily musí být zkonstruovány tak, aby fungovaly spolehlivě i při nejnižší provozní teplotě. Spolehlivost jejich funkce při této teplotě musí být stanovena zkouškou každého ventilu nebo vzorku ventilů téhož konstrukčního typu.
      3. 6.2.3.4.3 Otvory a pojistné ventily musí být zkonstruovány tak, aby se zabránilo vystříknutí kapaliny.
  1. 6.2.4 Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače a malé nádobky obsahující plyn (kartuše)
    1. 6.2.4.1 Návrh a konstrukce