| 6.8.3.5.11 | Na obou stranách bateriového vozu na štítku musí být napsány tyto údaje: | Na MEGC samém nebo na štítku musí být napsány tyto údaje: |
| – jméno vlastníka nebo provozovatele; | – jméno vlastníka nebo provozovatele; | |
| – počet článků; | – počet článků; | |
| – celkový vnitřní objem článků16; | – celkový vnitřní objem článků16; | |
| – mezí hodnoty nákladu podle vlastností vozu a kategorie pojížděných tratí; | – největší dovolená celková hmotnost16; | |
| – kód cisterny podle schvalovacího osvědčení (viz odstavec 6.8.2.3.1) se skutečným zkušebním tlakem bateriového vozu; | – kód cisterny podle osvědčení o schválení (viz odstavec 6.8.2.3.1) se skutečným zkušebním tlakem MEGC; | |
| – oficiální pojmenování pro přepravu plynů a u plynů zařazených pod J.N. položku ještě technický název15 plynu, pro jehož přepravu se používá bateriový vůz, | – oficiální pojmenování pro přepravu plynů a kromě toho pro plyny zařazené pod J.N. položku technický název15) plynů, pro jejichž přepravu je MEGC používán | |
| – datum (měsíc, rok) příští zkoušky podle odstavce 6.8.2.4.3 a 6.8.3.4.13. | a pro MEGC plněné hmotnostně: | |
| – vlastní hmotnost16. |
- 6.8.3.5.12 Rám bateriového vozu nebo MEGC musí být v blízkosti místa plnění opatřen štítkem obsahujícím tyto údaje:
nejvyšší plnící tlak16 při 15°C dovolený pro články určené pro stlačené plyny;
oficiální pojmenování pro přepravu plynu podle kapitoly 3.2 a kromě toho u plynů zařazených pod J.N. položku technický název16;
a kromě toho v případě zkapalněných plynů:
- – maximální dovolená užitečná plnění jednoho článku16.
- 6.8.3.5.13 Lahve, trubkové nádoby a tlakové sudy a lahve jako část svazku lahví musí být značeny podle pododdílu 6.2.1.7. Tyto nádoby nemusí být jednotlivě označeny bezpečnostnímu značkami požadovanými v kapitole 5.2.
Bateriové vozy a MEGC musí být označeny velkými bezpečnostními značkami a oranžovým označením podle kapitoly 5.3.
- 6.8.3.6 Požadavky na bateriové vozy a MEGC konstruované, vyrobené a zkoušené podle norem
(Vyhrazeno)
- 6.8.3.7 Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem
Bateriové vozy a MEGC, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem uvedených v 6.8.3.6, musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle požadavků technických předpisů uznávaných příslušným orgánem. Musí však splňovat minimální požadavky uvedené v oddílu 6.8.3.
- 6.8.4 Zvláštní ustanovení
- Poznámka 1: Pro kapaliny mající bod vzplanutí nejvýše 61 °C a pro hořlavé plyny viz též odstavce 6.8.2.1.26, 6.8.2.1.27 a 6.8.2.29.
- Poznámka 2: Požadavky na cisterny, pro které je předepsán zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů), nebo na cisterny určené pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů, viz oddíl 6.8.5.
- kde:
- q = absorpce tepla [W]
- A = zvlhčená plocha [m2]
- F = izolační součinitel [-]
- F = 1 pro neizolované cisterny, nebo
- kde:
- K = prostup tepla izolační vrstvou [W-m-1∙K-1]
- L = tloušťka izolační vrstvy [m]
- U = K/L = koeficient prostupu tepla izolací [W-m-2∙K-1]
- TPO = teplota peroxidu v okamžiku dekomprese [K]
- Poznámka: Příklad postupu pro stanovení rozměru zařízení pro vyrovnávání tlaku je uveden v dodatku 5 Příručky zkoušek a kritérií.
- – ověření snášenlivosti všech materiálů, které jsou během přepravy normálně ve styku s přepravovanými látkami;
- – opatření údajů usnadňujících konstrukci nouzových pro vyrovnávání tlaku a pojistných ventilů s ohledem na charakteristické konstrukční prvky cisterny; a
- Poznámka: Nápisy a bezpečnostní značky musí být v úředním jazyce země registrace a, neníli tímto jazykem angličtina, francouzština ani němčina, rovněž v angličtině francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi státy zúčastněnými na přepravě nestanoví jinak.
Pokud jsou uvedeny u příslušné položky ve sloupci (13) tabulky A kapitoly 3.2, platí následující zvláštní ustanovení:
(a) Konstrukce (TC)
TC 1 Požadavky uvedené v oddíle 6.8.5 se vztahují na materiály a konstrukci těchto nádrží.
TC 2 Nádrže a části jejich výstroje musí být vyrobeny z hliníku čistoty nejméně 99,5 % nebo vhodné oceli, která není náchylná vyvolat rozklad peroxidu vodíku. Jsou-li nádrže vyrobeny z hliníku čistoty nejméně 99,5 %, nemusí být tloušťka stěny větší než 15 mm, i když výpočet podle odstavce 6.8.2.1.17 stanoví vyšší hodnotu.
TC 3 Nádrže musí být vyrobeny z austenitické oceli.
TC 4 Nádrže musí být opatřeny smaltovaným nebo ekvivalentním vnitřním ochranným povlakem (vyložením), pokud je materiál nádrže narušován UN 3250 kyselinou chloroctovou.
TC 5 Nádrže musí být opatřeny olověným povlakem o tloušťce nejméně 5 mm nebo ekvivalent-ním povlakem.
TC 6 Pokud je nezbytné použít pro cisterny hliník, musí být takové cisterny vyrobeny z hliníku čistoty nejméně 99,5 %; tloušťka stěny nemusí být větší než 15 mm, i když výpočet podle odstavce 6.8.2.1.17 stanoví vyšší hodnotu.
(b) Výstroj (TE)
TE 1 (Vyhrazeno)
TE 2 (Vyhrazeno)
TE 3 Cisterny musí navíc splňovat následující požadavky. Vyhřívací zařízení nesmí pronikat dovnitř nádrže, ale musí být vně nádrže. Avšak potrubí sloužící pro vyčerpávání fosforu může být opatřeno vyhřívacím pláštěm. Zařízení vyhřívající plášť musí být regulováno tak, aby teplota fosforu nepřekročila plnicí teplotu nádrže. Ostatní potrubí musí procházet nádrží v její horní části; otvory musí být umístěny nad nejvyšší dovolenou hladinou fosforu a být schopné úplného uzavření pod uzamykatelnými kryty. Cisterna musí být vybavena měřícím systémem pro ověření hladiny fosforu a, je-li používána voda jako ochranná látka, pevnou měrnou značkou ukazující nejvyšší dovolenou hladinu vody.
TE 4 Nádrže musí být opatřeny tepelnou izolací vyrobenou z materiálů, které nejsou velmi hořlavé.
TE 5 Pokud jsou nádrže opatřeny tepelnou izolaci, taková izolace musí být vyrobena z materiálů, které nejsou snadno hořlavé.
TE 6 Cisterny mohou být vybaveny zařízením takové konstrukce, která zabrání jeho ucpání přepravovanou látkou a která zabrání úniku a nadměrnému přetlaku nebo podtlaku uvnitř nádrže.
TE 7 Vyprazdňovací systém nádrže musí být vybaven dvěma vzájemně nezávislými uzavíracími ventily namontovanými v sérii, první musí mít formu rychleuzavíracího vnitřního ventilu schváleného typu a druhý vnějšího uzavíracího ventilu, jeden na každém konci výpustného potrubí. Slepá příruba nebo jiné zařízení stejného stupně bezpečnosti musí být též upevněna na výstupu z každého vnějšího uzavíracího ventilu. Vnitřní uzavírací ventil musí být takový, aby při utrženi potrubí uzavírací ventil zůstal v celku s nádrží a v uzavřené poloze.
TE 8 Přípojky vnějšího potrubí cisteren musí být vyrobeny z materiálů nenáchylných způsobit rozklad peroxidu vodíku.
TE 9 Cisterny musí být ve svých horních částech vybaveny uzavíracím zařízením zabraňujícím vytvoření jakéhokoli nadměrného tlaku uvnitř nádrže způsobenému rozkladem přepravovaných látek, úniku kapaliny a vniknutí cizích látek do nádrže.
TE 10 Uzavírací zařízení cisteren musí být konstruována tak, aby nemohlo dojít k jejich ucpání ztuhlou látkou během přepravy. Pokud jsou cisterny opláštěny tepelně izolačním materiálem, tento materiál musí být anorganický a zcela bez hořlavých hmot.
TE 11 Nádrže a jejich provozní výstroj musí být konstruovány tak, aby se zabránilo vniknutí cizích látek, úniku kapaliny nebo vytvoření jakéhokoli nadměrného tlaku uvnitř nádrže způsobenému rozkladem přepravovaných látek.
TE 12 Cisterny musí být vybaveny tepelnou izolací splňující požadavky uvedené v odstavci 6.8.3.2.14. Pokud je SADT organického peroxidu v cisterně 55°C nebo nižší, nebo je-li cisterna vyrobena z hliníku, nádrž musí být zcela tepelně izolována. Sluneční štít a jakákoli část cisterny jím nezakrytá nebo vnější kompletní tepelně izolační opláštění musí být nabarveny na bílo nebo povrchově upraveny lesklým kovem. Barva musí být vyčištěna před každou přepravou a obnovena v případě zežloutnutí nebo poškození. Tepelná izolace nesmí obsahovat žádné hořlavé materiály. Cisterny musí být vybaveny zařízením pro snímání teploty.
Cisterny musí být vybaveny pojistnými ventily a nouzovými zařízeními na vyrovnávání nebezpečného tlaku. Mohou být též použity podtlakové ventily. Nouzová zařízení na vyrovnávání nebezpečného tlaku musí fungovat při tlacích stanovených jak podle vlastností organického peroxidu, tak podle konstrukčních charakteristik cisterny. V tělese nádrže nejsou povoleny tavné prvky.
Cisterny musejí být vybaveny pojistnými ventily, aby bylo zabráněno výraznému nárůstu tlaku uvnitř nádrže produkty rozkladu a parami, které se uvolňují při teplotě 50°C. Objem a tlak uvádějící pojistný ventil v činnost za účelem vypouštění musí být stanoveny na základě výsledků zkoušek uvedených ve zvláštním ustanovení TA2. Tlak uvádějící ventil v činnost však nesmí být v žádném případě takový, aby mohla kapalina z ventilu unikat, pokud se nádrž převrátí.
Zařízení na vyrovnávání tlaku smějí být pružinového nebo průtržného typu konstruované tak, aby odvětraly veškeré produkty rozkladu a páry, které se vyvinou během doby nejméně jedné hodiny hoření vypočtené podle následujícího vzorce:
q = 70961 x F x A0,82
Tlak uvádějící v činnost zařízení k jeho vyrovnávání musí být vyšší než ten, který je uveden výše, a stanoven na základě výsledků zkoušek uvedených ve zvláštním ustanovení TA2. Zařízení na vyrovnávání tlaku musí být dimenzováno tak, aby nejvyšší tlak v nádrži v žádném případě nepřekročil zkušební tlak nádrže.
Pro cisterny s tepelnou izolací musí být kapacita a umístění zařízení na vyrovnání tlaku určeny za předpokladu ztráty izolace 1 % povrchu cisterny.
Podtlakové ventily a pojistné ventily cisteren musejí být opatřeny ochranou proti prošlehnutí plamene, kromě případů, kdy přepravované látky a produkty jejich rozkladu nejsou hořlavé. Musí se přihlédnout ke snížení vyrovnávací kapacity způsobenému ochranou proti prošlehnutí plamene.
TE 13 Cisterny musí být tepelně izolovány a vybaveny vytápěcím zařízením vně cisterny.
TE 14 Cisterny musí být vybaveny tepelnou izolací. Tepelná izolace v přímém kontaktu s nádrží musí mít zápalnou teplotu nejméně o 50°C vyšší než je nejvyšší teplota, pro níž byla cisterna konstruována..
TE 15 Cisterny, které jsou vybaveny vakuovými ventily, se považují za hermeticky uzavřené, pokud se otevírají při podtlaku nejméně 21 kPa (0,21 baru).
| Cisterny se považují za hermeticky uzavřené, pokud jsou vybaveny nuceně ovládaným pružinou zatíženým plnicím ventilem, který se otvírá při podtlaku větším než 21 kPa (0,21 baru). | (Vyhrazeno) |
Pro cisterny určené pouze pro přepravu tuhých látek (práškových nebo zrnitých) obalových skupin II nebo III, které během přepravy nezkapalňují, může být podtlak snížen, avšak nejméně 5 kPa (0,05 baru).
| TE 16 | Žádná část cisternového vozu nesmí být ze dřeva, pokud ano, pak dřevo musí mít ochranu z vhodného povlaku. | (Vyhrazeno) |
| TE 17 | Pro snímatelné cisterny17 platí následující požadavky: | (Vyhrazeno) |
| a) jsou na podvozku upevněny tak, aby se nemohly posunout, | ||
| b) nesmí být spojeny spojovací trubkou, | ||
| c) pokud mohou byt kutáleny, musí mít ventily s ochrannými čepičkami, |
TE 18 (Vyhrazeno)
TE 19 (Vyhrazeno)
TE 20 Bez ohledu na jiné kódy cisteren, které jsou povoleny v hierarchii cisteren racionálního přiblížení uvedeného v odstavci 4.3.4.1.2, musí být cisterny vybaveny pojistným ventilem.
TE 21 Uzávěry musí být chráněny uzamykatelnými kryty.
| TE 22 | Cisternové a bateriové vozy musí být při nárazu nebo nehodě schopny pohltit energii o velikosti nejméně 800 kJ na každém konci vozu elastickými nebo plastickými deformacemi definovaných součástí spodku vozu nebo pomocí podobného postupu (např. dosazením protinárazových prvků). | |
| Pohlcení energie plastickými deformacemi smí nastat až za podmínek, které jsou mimo rozsah normálního železničního provozu (nárazová rychlost je větší než 12 km/h). | ||
| Při zachycení/pohlcení energie nejvýše do 800 kJ na každém konci vozu nesmí dojít k žádnému proniknutí sil do nádrže, které by mohlo vést k plastické deformaci nádrže. | ||
| Poznámka: Poznámka «*» při uvedení zvláštního ustanovení TE 22 ve sloupci (13) tabulky A kapitoly 3.2 znamená, že toto ustanovení vstupuje v platnost od 1. ledna 2007. |
TE 23 Cisterny musí být vybaveny zařízením takové konstrukce, která zabrání jeho ucpání přepravovanou látkou a která zabrání úniku a nadměrnému přetlaku nebo podtlaku uvnitř nádrže.
TE 24 Jestliže jsou cisterny určené pro přepravu a zpracování kapalných dehtů vybaveny rozstřikovačem na konci vyprazdňovacího potrubí, může být uzavírací zařízení požadované v odstavci 6.8.2.2.2 nahrazeno uzavíracím ventilem umístěným na vyprazdňovacím potrubí před rozstřikovače.
(c) Schvalování typu (TA)
TA 1 Cisterny nesmí být schváleny pro přepravu organických látek.
TA 2 Tato látka smí být přepravována ve snímatelných nebo nesnímatelných cisternách nebo cisternových kontejnerech podle podmínek stanovených příslušným orgánem země původu, pokud se na základě dále uvedených zkoušek příslušný orgán přesvědčí o tom, že taková přeprava může být provedena bezpečně. Jestliže země původu není smluvní stranou COTIF, tyto podmínky musejí být uznány příslušným orgánem první země COTIF dotčené touto přepravou.
Pro schválení typu musejí být provedeny zkoušky za účelem:
stanovení zvláštních požadavků nezbytných pro bezpečnou přepravu látek.
Výsledky zkoušek musejí být uvedeny v protokolu pro schválení typu.
TA 3 Tato látka může být přepravována pouze v cisternách s kódem cisterny LGAV nebo SGAV; hierarchie v 4.3.4.1.2 se na tento případ nevztahuje.
(d) Zkoušky (TT)
TT 1 Cisterny z čistého hliníku je třeba podrobit prvním a periodickým hydraulickým tlakovým zkouškám tlakem pouze 250 kPa (2,5 baru).
TT 2 Podmínka povlaku (vyložení) nádrží musí být kontrolována každý rok znalcem schváleným příslušným orgánem, který musí provést prohlídku vnitřku nádrže.
| TT3 | (Vyhrazeno) | Odlišně od požadavků uvedených v odstavci 6.8.2.4.2 periodické prohlídky musí být provedeny nejméně každých osm roků a musí zahrnovat kontrolu tloušťky stěny použitím vhodných přístrojů. U takových cisteren zkouška těsnosti a kontrola, na kterou se vztahuje ustanovení uvedené v odstavci 6.8.2.4.3, musí být provedeny nejméně každé čtyři roky. |
TT 4 Cisterny je nutno zopakovat minimálně každé
| 4 roky | 2,5 roku |
vhodnými (např. ultrazvukovými) přístroji na stav koroze.
TT 5 Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny nejméně každé
| 4 roky | 2,5 roku |
| TT 6 | Periodické zkoušky, včetně hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny nejméně každé 4 roky. | (Vyhrazeno) |
TT 7 Bez ohledu na požadavky uvedené v odstavci 6.8.2.4.2 periodická vnitřní zkouška může být nahrazena postupy schválenými příslušným orgánem.
TT 8 Na cisternách, které jsou schváleny pro přepravu UN 1005 amoniak (čpavek), bezvodý a které jsou vyrobeny z jemnozrnné konstrukční oceli s mezí průtažnosti podle normy vyšší než 400 N/mm2, se musí při každé periodické zkoušce podle odstavce 6.8.2.4.2 provést zkoušky na zjištění povrchových trhlin magnetopráškovým postupem.
Ve spodní části každé nádrže musí být přezkoušeno nejméně 20 % délky podélných a obvodových svarů a svary všech hrdel, jakož i všechna opravovaná a broušená místa.
(e) Značení (TM)
TM 1 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v odstavci 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Náchylné k samovznícení“ (viz též Poznámka výše).
TM 2 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v odstavci 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Vyvíjí hořlavé plyny při styku s vodou“ (viz též Poznámka výše).
TM 3 Cisterny musí být též opatřeny na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.1 oficiálními pojmenováními pro přepravu schválených látek a nejvyšší dovolenou užitečnou hmotností cisterny v kg.
| Mezní hodnoty zatížení je nutno zjistit podle odstavce 6.8.2.5.2 pro uvedené látky při zohlednění nejvýše přípustného hmotnosti náplně cisterny. |
TM 4 U cisteren musí být uvedeny následující doplňkové údaje vyražením nebo jiným podobným způsobem na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.2 nebo přímo na nádrži, pokud stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena: chemický název se schválenou koncentrací příslušné látky.
TM 5 Cisterny musí být opatřeny, kromě údajů uvedených v odstavci 6.8.2.5.1, datem (měsíc, rok) poslední zkoušky vnitřku cisterny.
| TM 6 | Cisternové vozy musí být označeny oranžovým pruhem podle oddílu 5.3.5. |
TM 7 Symbol záření uvedený v odstavci 5.2.1.7.6 musí být vyznačen vyražením nebo jiným rovnocenným způsobem na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.1. Tento symbol může být vyryt přímo na stěně nádoby samé, jestliže stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena.
- 6.8.5 Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
- 6.8.5.1 Materiály a nádrže
- 6.8.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
- – stlačených, zkapalněných plynů nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
- – UN 1366, 1370, 1380, 2005, 2445. 2845, 2870, 3051, 3052, 3053, 3076, 3194, 3391 až 3394 a 3433 třídy 4.2; a
- – UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s více než 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být vyrobeny z oceli.
(b) Nádrže vyrobené z jemnozrnné oceli určené pro přepravu:
- – žíravých plynů třídy 2 a UN 2073 čpavek, roztok; a
- – UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s více než 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být podrobeny tepelnému zpracování k odstranění tepelných napětí.
Od tepelného zpracování lze upustit, pokud
- 1. nevzniká žádné nebezpečí trhlinové koroze a
- 2. střední hodnota vrubové houževnatosti svařovaného materiálu, na přechodovém místě a u základního materiálu, zjištěná třemi zkouškami, činí ve středu nejméně 45 J. Jako vzorek je třeba použít vzorek ISO-V. Pro základní materiál je třeba provést zkoušku na vzorku příčně. Pro svařovaný materiál a přechodová místa je třeba zvolit polohu vrubu S ve středu svařovaného materiálu, příp. ve středu přechodového místa. Zkoušku je třeba provést při nejnižší provozní teplotě.
(c) Nádrže určené pro přepravu hluboko zchlazených zkapalněných plynů třídy 2 musí být vyrobeny z oceli, hliníku, slitiny hliníku, mědi nebo slitiny mědi (např. mosazi). Nádrže vyrobené z mědi nebo slitiny mědi jsou však dovoleny jen pro plyny, které neobsahují acetylen; ethylen, smí však obsahovat nanejvýše 0,005 % acetylenu.
(d) Je dovoleno použít pouze materiálů vhodných pro nejnižší a nejvyšší provozní teplotu nádrží a jejich příslušenství.
- 6.8.5.1.2 Pro výrobu nádrží jsou dovoleny tyto materiály:
(a) oceli, které nejsou náchylné ke křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě (viz odstavec 6.8.5.2.1):
- – měkké oceli (kromě pro hluboce zkapalněné plyny třídy 2);
- – jemnozrnné nelegované oceli do teploty - 60°C;
- – legované niklové oceli (s obsahem niklu 0,5 až 9 %) do teploty - 196°C v závislosti na obsahu niklu;
austenitické chromniklové oceli do teploty - 270°C;
(b) hliník čistoty nejméně 99,5 % nebo hliníková slitina (viz odstavec 6.8.5.2.2);
(c) dezoxidovaná měď čistoty nejméně 99,9 % nebo slitiny mědi s obsahem mědi nad 56 % (viz odstavec 6.8.5.2.3).
- 6.8.5.1.3 (a) Nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo slitin hliníku musí být buď bezešvé, nebo svařované.
(b) Nádrže vyrobené z austenitické oceli, z mědi nebo ze slitiny mědi smějí být natvrdo spájené.
- 6.8.5.1.4 Příslušenství může být k nádržím přišroubováno, nebo připevněno takto:
(a) nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo hliníkové slitiny: svařením;
(b) nádrže z austenitické oceli, mědi nebo slitiny mědi: svařením nebo spájením natvrdo.
- 6.8.5.1.5 Konstrukce nádrží a jejich upevnění na vůz, na podvozek nebo do kontejnerového rámu musí být takové, aby se bezpečně zamezilo snížení teploty nosných konstrukčních částí, které by mohlo způsobit jejich zkřehnutí. Upevňovací prvky nádrží musí být samy konstruovány tak, aby si zachovaly potřebné mechanické vlastnosti, i když nádrž dosáhne své nejnižší provozní teploty.
- 6.8.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
- 6.8.5.2 Zkušební požadavky
- 6.8.5.2.1 Ocelové nádrže
Materiály použité k výrobě nádrží a svarové housenky musí při své nejnižší provozní teplotě, avšak nejméně při - 20°C, splňovat z hlediska vrubové houževnatosti nejméně dále uvedené požadavky:
- – Zkoušky se provádějí na zkušebních vzorcích s vrubem tvaru V.
- – Nejnižší vrubová houževnatost (viz odstavce 6.8.5.3.1 až 6.8.5.3.3) zkušebních vzorků, jejichž podélná osa je kolmá ke směru válcování a které mají vrub tvaru V (v souladu s ISO R 148) kolmý k povrchu plechu, musí mít minimální hodnotu 34 J/cm2 pro měkkou ocel (přitom zkoušky mohou být provedeny na základě existujících norem ISO se zkušebními vzorky, jejichž podélná osa je ve směru válcováni); jemnozrnnou ocel; feritickou legovanou ocel (Ni < 5 %); feritickou legovanou ocel (5 % ≤ Ni ≤ 9 %) nebo austenitickou Cr-Ni ocel;
- – U austenitických ocelí se podrobí zkoušce vrubové houževnatosti pouze svarová housenka.
- – Pro provozní teploty nižší než -196°C se zkouška vrubové houževnatosti neprovádí při nejnižší provozní teplotě, nýbrž při teplotě - 196°C.
- 6.8.5.2.2 Nádrže z hliníku nebo hliníkové slitiny
Spoje nádrží musí vyhovět podmínkám stanoveným příslušným orgánem.
- 6.8.5.2.3 Nádrže z mědi nebo slitiny mědi
Není nutné provádět zkoušky ke zjištění, zda je vrubová houževnatost dostatečná.
- 6.8.5.2.1 Ocelové nádrže
- 6.8.5.3 Zkoušky vrubové houževnatosti
- 6.8.5.3.1 U plechů tloušťky menší než 10 mm, avšak alespoň 5 mm, se použije zkušebních vzorků o příčném průřezu 10 mm x e mm, přičemž “e“ je tloušťka plechu. Je-li to potřebné, je dovoleno předválcování na 7,5 mm nebo 5 mm. Nejmenší hodnota 34 J/cm2 musí být ve všech případech dodržena.
- Poznámka: Zkouška vrubové houževnatosti se neprovádí u plechů tloušťky menší než 5 mm ani u jejich spojů.
- 6.8.5.3.2 (a) U plechů se vrubová houževnatost zjišťuje na třech zkušebních vzorcích. Zkušební vzorky se odebírají ve směru příčném ke směru válcování; jedná-li se však o měkkou ocel, mohou se odebírat ve směru válcování.
(b) Pro zkoušení svarových spojů se zkušební vzorky odebírají takto:
když e ≤ 10 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
když 10 mm < e ≤ 20 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
když e > 20 mm
dvě sady po třech zkušebních vzorcích, jedna sada na horní straně, jedna sada na dolní straně v každém z dále uvedených míst (u zkušebních vzorků odebraných v zóně tepelně ovlivněné svarem musí vrub tvaru V procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku).
- 6.8.5.3.3 (a) U plechů musí průměr ze tří zkoušek vyhovovat minimální hodnotě 34 J/cm2 uvedené v odstavci 6.8.5.2.1; nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udaná minimální hodnota, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(b) U svarů nesmí být průměrná hodnota získaná ze 3 zkušebních vzorků odebraných ze středu svaru nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udané minimum, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(c) Pro zónu tepelně ovlivněnou svarem (přičemž vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku) smí být hodnota získaná nejvýše u jednoho ze tří zkušebních vzorků nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
- 6.8.5.3.4 Nejsou-li požadavky předepsané v odstavci 6.8.5.3.3 splněny, může se provést jedna nová zkouška jestliže:
(a) průměrná hodnota vycházející ze tří prvních zkoušek je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2; nebo
(b) více než jedna z jednotlivých hodnot je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
- 6.8.5.3.5 Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti u plechů nebo svarů nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2. Průměrná hodnota ze všech výsledků původní zkoušky a opakované zkoušky musí být rovná minimu 34 J/cm2 nebo vyšší.
Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti zóny tepelně ovlivněné svarem nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2.
- 6.8.5.1 Materiály a nádrže
- 6.8.5.4 Odvolávka na normy
Požadavky pododdílů 6.8.5.2 a 6.8.5.3 se považují za splněné, pokud byly uplatněny dále uvedené normy:
EN 1252-1:1998 Kryogenní rádoby - Materiály - část 1: Pevnostní požadavky pro teplotu pod - 80°C
EN 1252-2:2001 Kryogenní nádoby - Materiály - část 1: Pevnostní požadavky pro teplotu mezi – 80°C a - 20°C.