Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s. a č. 6/2002 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů a Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

vyhlášené znění

OdkazNázev dokumentuPoužitelné poddíly a odstavce
pro materiály
EN 1797:2001Kryogenní nádoby – Snášenlivost plyn/materiál6.2.1.2
EN ISO 11114-1:1997Přepravitelné plynové láhve- snášenlivost materiálu láhví a ventilů ve styky s obsaženými plyny- Část 1: Kovové materiály6.2.1.2
EN ISO 11114-2:2000Přepravitelné plynové láhve- snášenlivost materiálů láhví a ventilů ve styku s obsaženými plyny – Část 2: Nekovové materiály6.2.1.2
pro láhve

Příloha I, Části 1 až 3 k 84/525/EECDirektiva Rady o sbližování předpisů členských států týkající se bezešvých ocelových lahví na plyny6.2.1.1 a 6.2.1.5
Příloha I, Části 1 až 3 k 84/526/EECDirektiva Rady o sbližování předpisů členských států týkající se bezešvých lahví na plyny z nelegovaného hliníku a slitin hliníku6.2.1.1 a 6.2.1.5
Příloha I, Části 1 až 3 k 84/527/EECDirektiva Rady o sbližování předpisů členských států týkající se svařovaných lahví na plyny z nelegované oceli6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1442:1998opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve na LPG – Konstrukce a výroba6.2.1.1 a 6.2.1.5,
EN 1800:1998/AC: 1999Přepravitelné plynové Láhve – Láhve na acetylen - Základní požadavky a definice6.2.1.1.2
EN 1964-1:1999Přepravitelné plynové láhve- specifikace pro výrobu a konstrukci opakovaně plnitelných bezešvých ocelových plynových lahví o vnitřním objemu od 0.5 l až do 150 l
- část 1 láhve vyrobené z bezešvé oceli Rm menší než 1100 MPa		6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1975:1999 kromě přílohy GPřepravitelné plynové láhve- specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných bezešvých plynových lahví z hliníku nebo hliníkové slitiny o vnitřním objemu od 0.5 l až do 150 l6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN ISO 11120:1999Plynové láhve – opakovaně plnitelné bezešvé ocelové trubkové nádoby pro přepravu stlačených plynů s hydraulickým vnitřním objemem mezi 150 l až 3000 l – konstrukce, výroba a zkoušení6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1964-3:2000Přepravitelné plynové láhve – Specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných bezešvých ocelových plynových lahví o vnitřním objemu od 0.5 litru do 150 litrů - Část3: Láhve vyrobené z nerezové oceli6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 12862:2000Přepravitelné plynové láhve – specifikace pro konstrukci a výrobu opakovaně plnitelných přepravitelných svařovaných plynových láhví z hliníkové slitiny6.2.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1251-2:2000Kryogenní nádoby – Přepravitelné, vakuově izolované s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů - Část 2: Konstrukce, výroba, inspekce a zkoušení6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1251-3:2000Kryogenní nádoby - Přepravitelné, vakuově izolované s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů - Část 3: Provozní požadavky6.2.1.6
pro uzávěry
EN 849:1996 /A2: 2001Přepravitelné láhve na plyn – Ventily lahví - Specifikace a zkoušení typu6.2.1.1.
  1. 6.2.3 Požadavky na tlakové nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem

    Požadavky na tlakové nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem uvedených v tabulce 6.2.2 musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle ustanovení technického předpisu zaručujícího stejnou úroveň bezpečnosti a uznaného příslušným orgánem. Požadavky oddílu 6.2.1 a následující požadavky však musí být splněny.

    1. 6.2.3.1 Kovové láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví

      Při tlakové zkoušce namáhání kovu v nejvíce namáhaném bodě nádoby nesmí překročit 77 % minimální zaručené meze průtažnosti (Re).

      "Mezí průtažnosti" se rozumí napětí, při kterém bylo dosaženo trvalého prodloužení 2 tisíciny (tj. 0.2 %) nebo, pro austenitické oceli 1 % délky mezi měřícími značkami zkušební tyče.

    2. POZN. U plechů se musí odebrat zkušební vzorek ke stanovení průtažnosti kolmo ke směru válcování. Prodloužení při přetržení se měří na zkušební tyči kruhového průřezu, u níž vzdálenost l mezi měřícími značkami se rovná pětinásobku jejího průměru „d“ ( l =5d ); použije-li se zkušebních tyčí pravoúhlého průřezu, vypočte se měrná délka l podle vzorce:

      kde Fo se rovná původní ploše průřezu zkušební tyče.

      3. Nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkým lomům a korozivním trhlinám při teplotách mezi -20°C a +50°C.

      Svary musí být provedeny odborně a musí zaručovat plnou bezpečnost.

    1. 6.2.3.2 Dodatečná ustanovení o nádobách z hliníkových slitin pro stlačené plyny zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a nestlačené plyny podléhající zvláštním podmínkám (vzorky plynů), jakož i předměty obsahující plyn pod tlakem, jiné než aerosoly a malé nádoby, obsahující plyn (plynové kartuše)
      1. 6.2.3.2.1 Materiály použitelné pro nádoby z hliníkových slitin musí splňovat následující podmínky:
        ABCD
        Pevnost v tahu,
        Rm, v MPa (=N/mm2)        		49 až 186196 až 372196 až 372343 až 490
        Mez průtažnosti Re v MPa (=N/mm2)
        (trvalá deformace
        λg = 0.2 %)        		 10 až 167 59 až 314 137 až 334 206 až 412
        Trvalé prodloužení při přetržení (l = 5d) v %12 až 4012 až 3012 až 3011 až 16
        Zkouška lámavosti
        (průměr ohýbacího trnu d = n.e, kde e je
        tloušťka zkušebního vzorku)        		n=5(Rm ≤ 98) n=6(Rm>98)n=6(Rm ≤ 325) n=7(Rm >325)n=6(Rm ≤ 325) n=7(Rm>325)n=7(Rm ≤ 392) n=8(Rm>392)
        Číslo série
        Aluminiového
        sdružení x)        		1 0005 0006 0002 000
      2. x) “Viz Aluminium Standards and Data“, 5. vydání, leden 1976, zveřejněno Aluminium Association, 730, 3rd Avenue, New York.

        Skutečné vlastnosti budou záviset na složení slitiny a na konečném provedení nádoby, avšak při použití jakékoli slitiny musí být tloušťka nádoby vypočtena podle jednoho z následujících vzorců:

        nebo

        kde e = minimální tloušťka stěny nádoby v mm;

        PMPa = zkušební tlak v MPa

        Pbar= zkušební tlak v barech

        D = jmenovitý vnější průměr nádoby v mm; a

        Re = minimální zaručená mez průtažnosti při trvalém prodloužení 0.2 % v MPa (=N/mm2)

        Kromě toho minimální zaručená mez průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí v žádném případě být větší než 0.85 násobek zaručené minimální pevnosti v tahu (Rm), ať je použit jakýkoli typ slitiny.

      3. POZN. 1 Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dosavadních zkušenostech s následujícími materiály používanými pro výrobu nádob.

        Sloupec A: Hliník, nelegovaný, 99.5 g čistoty;

        Sloupec B: Slitiny hliníku a hořčíku;

        Sloupec C: Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, takové jako ISO/R209-Al-Si-Mg (Aluminium Association 6351);

        Sloupec D: Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.

      4. POZN 2. Trvalé prodloužení při přetržení se měří na zkušebních vzorcích kruhového průřezu, u kterých měřicí délka l je rovna pětinásobku jejich průměru d (l = 5d ); pokud se použijí zkušební vzorky pravoúhlého průřezu, měřicí délka se vypočte podle tohoto vzorce:

        kde Fo je původní plocha průřezu zkušebního vzorku.

      5. POZN. 3: a) Zkouška lámavosti (viz schéma) musí být provedena se vzorky získanými odříznutím z prstence válce šířky 3e, avšak nejméně 25 mm, který se rozřízne ve dvě stejné části. Zkušební vzorky smí být opracovány jen na okrajích.
        1. b) Zkouška lámavosti se provádí s ohýbacím trnem. o průměru (d) a dvěma kruhovými opěrami, vzdálenými od sebe přibližně na vzdálenost (d+3e). Při zkoušce musí být vnitřní plochy od sebe vzdáleny tak, aby tato vzdálenost nepřekročila průměr ohýbacího trnu.
        2. c) Zkušební vzorek nesmí prasknout, je-li ohnut přes ohýbací trn dovnitř tak, že vzdálenost mezi vnitřními plochami nepřekračuje průměr ohýbacího trnu.
        3. d) Poměr (n) mezi průměrem ohýbacího trnu a tloušťkou zkušebního vzorku musí odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce.

        6. Schéma zkoušky lámavosti

        Obrázek
      1. 6.2.3.2.2 Nižší minimální hodnota prodloužení je přípustná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným orgánem země, v níž byly nádoby vyrobeny, prokáže, že tyto nádoby zaručují stejnou bezpečnost přepravy jako nádoby vyrobené podle hodnot uvedených v tabulce v 6.2.3.2.1 (viz též příloha G normy EN 1975: 1999).
      2. 6.2.3.2.3 Minimální tloušťka stěny nádob v nejslabší části musí činit:
        Schéma zkoušky lámavosti
        - při průměru nádoby do 50 mm:nejméně 1,5 mm;
        - při průměru nádoby od 50 do 150 mm:nejméně 2 mm; a
        - při průměru nádoby nad 150 mm:nejméně 3 mm.
      1. 6.2.3.2.4 Dna nádob musí mít polokruhový, eliptický nebo nepravidelně eliptický (pánvovitý) profil; musí zaručovat stejnou bezpečnost jako tělesa nádob.
    1. 6.2.3.3 Tlakové nádoby s kompozitními materiály

      Kompozitní láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které používají kompozitní materiály, zahrnující tj. vyztužení povrchovými obručemi nebo opatřené plnostěnným potahem musí být zkonstruovány tak, aby poměr pro roztržení (tlak při roztržení dělený zkušebním tlakem) byl:

      1. – 1.67 pro nádoby vyztužené obručemi
      2. – 2.00 pro nádoby plně vyztužené.
    1. 6.2.3.4 Uzavřené kryogenní nádoby

      Následující požadavky se vztahují na konstrukci uzavřených kryogenních nádob na zchlazené zkapalněné plyny.

      1. 6.2.3.4.1 Pokud jsou použity nekovové materiály, musí být odolné proti křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě nádoby a její výbavy.
      2. 6.2.3.4.2 Tlakové nádoby musí být vybaveny pojistným ventilem, který musí otevírat při provozním tlaku uvedeném na nádobě. Ventily musí být zkonstruovány tak, aby fungovaly spolehlivě i při nejnižší provozní teplotě. Spolehlivost jejich funkce při této teplotě musí být stanovena zkouškou každého ventilu nebo vzorku ventilů téhož konstrukčního typu.
      3. 6.2.3.4.3 Ventily a pojistné ventily musí být zkonstruovány tak, aby se zabránilo vystříknutí kapaliny.
  1. 6.2.4 Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače a malé nádobky obsahující plyn (kartuše)
    1. 6.2.4.1 Návrh a konstrukce
      1. 6.2.4.1.1 Aerosolové rozprašovače (UN 1950 aerosoly) obsahující pouze plyn nebo směs plynů a malé nádobky obsahující plyn (tzv. kartuše) UN 2037, musí být vyrobeny z kovu. Tento požadavek se nevztahuje na aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (tzv. kartuše), s vnitřním objemem nejvýše 100 ml pro UN 1011 butan. Jiné aerosolové nádobky (UN 1950) musí být vyrobeny z kovu, syntetického materiálu nebo skla. Nádobky vyrobené z kovu s vnějším průměrem nejméně 40 mm musí mít vyduté dno.
      2. 6.2.4.1.2 Vnitřní objem nádobek vyrobených z kovu nesmí být větší než 1000 ml; vnitřní objem nádobek vyrobených ze syntetického materiálu nebo ze skla nesmí být větší než 500 ml.
      3. 6.2.4.1.3 Každý model nádobek (aerosolů nebo kartuší) před uvedením do provozu musí být s úspěchem podroben hydraulické tlakové zkoušce podle 6.2.4.2.
      4. 6.2.4.1.4 Odpouštěcí ventily a rozprašovací zařízení aerosolových nádobek s plyny pod tlakem (UN 1950 aerosoly) a ventily UN 2037 malých nádobek, obsahujících plyny (kartuší) musí zajišťovat, že nádobky jsou neprodyšně uzavřeny a že jsou chráněny proti neúmyslnému otevření. Ventily a rozprašovací zařízení, které jsou uzavřeny pouze účinkem vnitřního tlaku, jsou nepřípustné.
    1. 6.2.4.2 První zkoušení
      1. 6.2.4.2.1 Použitý vnitřní tlak (zkušební tlak) musí být 1,5 násobek vnitřního tlaku při 50 °C, s minimálním tlakem 1 MPa (10 bar);
      2. 6.2.4.2.2 Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny s nejméně pěti prázdnými nádobkami každého modelu (typu).

        (a) po dobu do dosažení předepsaného zkušebního tlaku se nesmí objevit žádný únik ani viditelná trvalá deformace; a

        (b) než dojde k úniku nebo roztržení, musí povoliti jako první vydutý konec, pokud existuje, a nádobka nesmí ztratit těsnost nebo se roztrhnout před dosažením 1,2 násobku zkušebního tlaku.

    1. 6.2.4.3 Odkazy na normy

      Požadavky tohoto oddílu se považují za splnitelné, pokud jsou splněny dále uvedené normy:

      1. - pro aerosolové rozprašovače (UN 1950 aerosoly): Příloha ke Směrnici Rady 75/324/EEC3) ve znění Směrnice Komise 94/1/EC4);
      2. - pro UN 2037 nádobky, malé, obsahující plyn (kartuše) obsahující UN 1965, směs plynných uhlovodíků zkapalněná, j.n.: EN 417:1992 Kovové kartuše na zkapalněné ropné plyny pro jedno použití, s ventilem nebo bez ventilu, pro používání v přenosných zařízeních - Konstrukce, inspekce, zkoušení a značení.
  1. 6.2.5 Požadavky na UN certifikované tlakové nádoby

    Navíc k všeobecným požadavkům v 6.2.1.1, 6.2.1.2, 6.2.1.3, 6.2.1.5 a 6.2.1.6 musí UN certifikované tlakové nádoby splňovat požadavky tohoto oddílu včetně použitých norem

  2. Poznámka: Se souhlasem příslušného orgánu mohou být použity později publikované verse norem, pokud jsou k disposici
    1. 6.2.5.1 Všeobecné požadavky
      1. 6.2.5.1.1 Provozní výstroj

        S výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku, musí být ventily, potrubí a jiná výstroj vystavené tlaku konstruovány a vyrobeny tak, aby vydržely nejméně 1,5 násobek zkušebního tlaku pro tlakové nádoby.

        Provozní výstroj musí být sestavena nebo konstruována tak, aby se zabránilo škodám, které by mohly vzniknout při uvolnění obsahu tlakové nádoby během manipulace a přepravy za normálních podmínek. Připojovací potrubí vedoucí k uzavíracím ventilům musí být dostatečně flexibilní, aby ochránilo ventily a potrubí od přestřihnutí nebo uvolnění obsahu tlakové nádoby. Plnící a vyprazdňovací ventily a jakékoli ochranné uzávěry musí být schopné zabezpečení proti neúmyslnému otevření. Ventily budou chráněny, jak je specifikováno v 4.1.6.4 (a) až (e), nebo jsou tlakové nádoby přepravovány ve vnějších obalech, které připraveny stejným způsobem jako pro přepravu, musí být schopné splnit zkoušku volným pádem, jak je specifikovaná v 6.1.5.3 pro úroveň odolnosti obalové skupiny I.

      1. 6.2.5.1.2 Zařízení pro vyrovnávání tlaku

        Každá tlaková nádoba použitá pro přepravu UN 1013 oxid uhličitý a UN 1070 oxid dusičný musí být vybavena schváleným zařízením pro vyrovnávání tlaku nebo, pro jiné plyny, tak jak je specifikováno příslušným orgánem země použití s výjimkou případu, kdy se to v pokynu pro balení P200 v 4.1.4.1 zakazuje. Typ zařízení pro vyrovnávání tlaku, nastavovací tlak pro vypouštění a uvolňovací kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být, pokud se to vyžaduje, určeny příslušným orgánem země použití.

        Jsou – li zařízení pro vyrovnávání tlaku napojena na připojovací potrubí vodorovných tlakových nádob naplněných hořlavým plynem, musí být tato zařízení uspořádána tak, aby se odvzdušňovala volně do vzduchu takovým způsobem, aby se při normálních podmínkách přepravy zabránilo jakémukoli působení unikajícího plynu na tlakové nádoby.

    1. 6.2.5.2 Konstrukce, výroba a první inspekce a zkouška
      1. 6.2.5.2.1 Pro konstrukci, výrobu a první inspekci a zkoušku UN certifikovaných láhví se používají následující normy
        Schéma zkoušky lámavosti
        ISO 9809-1:1999Plynové láhve - Opakovaně plnitelné bezešvé ocelové plynové láhve - Konstrukce výroba a zkoušení - Část 1: Popouštěné a temperované ocelové láhve s pevností v tahu menší než 1100 MPa.
        POZNÁMKA: Poznámka, týkající se F faktoru v oddílu 7.3 normy se nepoužije na UN certifikované láhve.
        ISO 9809-2:2000Plynové láhve - Opakovaně plnitelné bezešvé ocelové plynové láhve - Konstrukce, výroba a zkoušení- Část 2: Popouštěné a temperované ocelové láhve s pevností v tahu větší nebo rovnou 1100 MPa.
        ISO 9809-3:2000Plynové láhve - Opakovaně plnitelné bezešvé ocelové plynové láhve - Konstrukce, výroba a zkoušení- Část 3: Normalizované ocelové láhve.
        ISO 7866:1999Plynové láhve - Opakovaně plnitelné bezešvé plynové láhve z hliníkové slitiny – Konstrukce, výroba a zkoušení.
        POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.3 normy se nepoužije na UN certifikované láhve.
        Hliníková slitina 6351A - T6 nebo ekvivalent nesmí být schválena.
        ISO 11118:1999Plynové láhve - Kovové plynové láhve pro jedno použití - Specifikace a zkušební metody.
      1. 6.2.5.2.2 Pro konstrukci, výrobu a první inspekci a zkoušku UN certifikovaných trubkových nádob používá následující norma:
        Schéma zkoušky lámavosti
        ISO 11120:1999Plynové láhve - Opakovaně plnitelné bezešvé ocelové trubkové nádoby pro přepravu stlačeného plynu s hydraulickým vnitřním objemem 150 až 3000 l – Konstrukce, výroba a zkoušení.
        POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.1 této normy se nepoužije na UN certifikované trubkové nádoby.
      1. 6.2.5.2.3 Pro konstrukci, výrobu a první inspekci a zkoušku UN certifikovaných láhví na acetylen se používají tyto normy

        Pro válcový plášť:

        Schéma zkoušky lámavosti
        ISO 9809-1:1999Plynové láhve - Opakovaně plnitelné bezešvé ocelové plynové láhve - Konstrukce, výroba a zkoušení- Část 1: Popouštěné a temperované ocelové láhve s pevností v tahu menší než 1100 MPa.
        POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.3 této normy se nepoužije na UN certifikované láhve.
        ISO 9809-3:2000Plynové láhve - Opakovaně plnitelné bezešvé ocelové plynové láhve - Konstrukce, výroba a zkoušení - Část 3:
        Normalizované ocelové láhve.
        ISO 7866:1999Plynové láhve - Opakovaně plnitelné bezešvé plynové láhve z hliníkové slitiny – Konstrukce, výroba a zkoušení.
        POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.2 této normy se nepoužije na UN certifikované láhve.
        Hliníková slitina 6351A - T6 nebo ekvivalent nesmí být schválena.
        ISO 11118:1999Plynové láhve - Kovové plynové láhve pro jedno použití - Specifikace a zkušební metody.

        Pro porézní hmotu v láhvi

        Schéma zkoušky lámavosti
        ISO 3807-1:2000Láhve na acetylen - Základní požadavky - Část 1: Láhve bez tavných zátek.
        ISO 3807-2:2000Láhve pro acetylen - Základní požadavky - Část 2: Láhve s tavnými zátkami.
    1. 6.2.5.3 Materiály

      Navíc k požadavkům na materiály specifikovaným v konstrukčních a výrobních normách pro tlakovou nádobu a všem omezením specifikovaným v příslušných pokynech pro balení pro plyn (y) určený (ch) k přepravě (např. pokyn pro balení P200) se pro snášenlivost materiálu používají následující normy.

      Schéma zkoušky lámavosti
      ISO 11114-1:1997Přepravitelné plynové láhve - Snášenlivost materiálů láhve a ventilu s obsaženým plynem - Část 1: Kovové materiály.
      ISO 11114-2:2000Přepravitelné plynové láhve - Snášenlivost materiálů láhve a ventilu s obsaženým plynem - Část 2: Nekovové materiály.
    1. 6.2.5.4 Provozní výstroj

      Pro uzávěry a jejich ochranu se používají následující normy:

      Schéma zkoušky lámavosti
      ISO 11117:1998Plynové láhve - Ventilové ochranné kloboučky a krytky pro průmyslové a lékařské plynové láhve – Konstrukce, výroba a zkoušení.
      ISO 10297:1999Plynové láhve - Ventily opakovaně plnitelných plynových lahví - Specifikace a typové zkoušení.
    1. 6.2.5.5 Periodická inspekce a zkouška

      Pro periodickou inspekci a zkoušení UN certifikovaných nádob se používají následující normy

      Schéma zkoušky lámavosti
      ISO 6406:1992Periodické inspekce a zkoušení bezešvých ocelových plynových lahví
      ISO 10461:1993Bezešvé plynové láhve z hliníkových slitin - Periodické inspekce a zkoušení.
      ISO 10462:1994Plynové láhve na rozpuštěný acetylen - Periodické inspekce a údržba.
    1. 6.2.5.6 Systém posuzování shody a schvalování tlakových nádob
      1. 6.2.5.6.1 Definice

        Pro účely této podsekce:

        Systém posuzování shody (Conformity assessment system) znamená systém pro příslušný orgán ke schválení výrobce, ke schválení konstrukčního typu tlakové nádoby, ke schválení systému kvality výrobce a ke schválení inspekčních organizací.

        Konstrukční typ ( design type) znamená konstrukci tlakové nádoby, podle specifikace v příslušné normě pro tlakovou nádobu.

        Ověřit (Verify) znamená potvrdit zkouškou nebo podáním objektivního důkazu, že specifikované požadavky byly splněny.

      1. 6.2.5.6.2 Všeobecné požadavky

        Příslušný orgán

        1. 6.2.5.6.2.1 Příslušný orgán, který schvaluje tlakovou nádobu musí schválit systém posuzování shody za účelem zabezpečení, že tlakové nádoby splňují požadavky ADR.

          V případech, kdy příslušný orgán schvalující tlakovou nádobu není příslušným orgánem v zemi výroby, značky země schválení a země výroby musí být uvedeny ve značení tlakové nádoby (viz 6.2.5.7 a 6.2.5.8)

          Příslušný orgán země schválení musí na požádání předložit prokazatelný důkaz vyhovění tomuto systému posuzování shody svému partnerskému orgánu v zemi používání.

        1. 6.2.5.6.2.2 Příslušný orgán může delegovat své funkce v systému posuzování shody úplně nebo částečně.
        2. 6.2.5.6.2.3 Příslušný orgán musí zajistit, aby byl běžně dostupný seznam schválených inspekčních organizací a jejich identifikačních značek a schválených výrobců a jejich identifikačních značek.

          Inspekční organizace

        1. 6.2.5.6.2.4 Inspekční organizace musí být schválena příslušným orgánem pro inspekci tlakových nádob a musí:

          (a) mít k disposici organizační strukturu a zkušený kvalifikovaný personál schopný vyškoleni, kompetentní a způsobilý vykonávat úspěšně své technické funkce;

          (b) mít přístup ke vhodnému a přiměřenému vybavení a výstroji

          (c) pracovat nestranně a bez jakéhokoli vlivu, který by mohl takové činnosti bránit;

          (d) zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací;

          (e) udržovat jasný odstup mezi skutečnými inspekčními a cizími (nespřízněnými) funkcemi inspekčního orgánu;

          (f) používat dokumentovaný systém kvality;

          (g) zajistit, aby byly provedeny zkoušky a inspekce specifikované v odpovídající normě pro tlakové nádoby a v ADR;

          (h) udržovat účinný a přiměřený ohlašovací a záznamový systém podle 6.2.5.6.6.

        1. 6.2.5.6.2.5 Inspekční organizace musí provést schválení konstrukčního typu, výrobní zkoušku a inspekci a certifikaci konstrukčního typu tlakové nádoby, za účelem ověření shody s příslušnou normou pro tlakové nádoby (viz 6.2.5.6.4 a 6.2.5.6.5).

          Výrobce

        1. 6.2.5.6.2.6 Výrobce musí:

          (a) používat dokumentovaný systém kvality podle 6.2.5.6.3

          (b) požádat o schválení konstrukčního typu podle 6.2.5.6.4

          (c) vybrat inspekční organizaci ze seznamu schválených inspekčních orgánů vedeného příslušným orgánem země schválení; a

          (d) uchovávat zprávy podle 6.2.5.6.6.

          Zkušební laboratoř

        1. 6.2.5.6.2.7 Zkušební laboratoř musí mít:

          (a) personál v organizační struktuře, v dostatečném počtu, kompetentní a zkušený; a

          (b) vhodné a přiměřené zařízení a vybavení pro provádění zkoušek vyžadovaných výrobní normou pro uspokojení inspekční organizace.

      1. 6.2.5.6.3 Systém kvality výrobce
        1. 6.2.5.6.3.1 Systém kvality výroby musí obsahovat všechny prvky, požadavky a předpisy použité výrobcem. Musí být systematicky a přehledně zdokumentován ve formě napsaných metod, postupů a instrukcí. Musí obsahovat především přiměřený popis:

          (a) organizační struktury, odpovědností a práv managementu vzhledem ke konstrukci a kvalitě výrobku;

          (b) kontroly konstrukce a techniky ověřování postupů a systematických činností, které budou používány při konstrukci tlakových nádob;

          (c) odpovídající výroby tlakové nádoby, kontroly kvality, zajištění kvality a instrukcí pro výrobní postupy, které se budou používat;

          (d) záznamů o kvalitě, jako jsou zprávy o inspekci, údaje o zkoušce a kalibraci;

          (e) přehledů od managementu k zajištění účinného řízení systému kvality vzniklého z auditů podle 6.2.5.6.3.2;

          (f) postupu popisujícího, jak jsou splněny požadavky zákazníka;

          (g) postupu kontroly dokumentů a jejich revize;

          (h) způsobu kontroly tlakových nádob neodpovídajících normám, nakoupených komponent a materiálů pro finální výrobu; a

          (i) školících programů pro příslušný personál

        1. 6.2.5.6.3.2 Audit systému kvality

          Systém kvality musí být nejprve posouzen, aby se zjistilo, zda splňuje požadavky podle 6.2.5.6.3.1 ke spokojenosti příslušného orgánu.

          Výrobce musí být seznámen s výsledky auditu. Toto sdělení musí obsahovat závěry auditu a veškerá požadovaná nápravná opatření.

          Musí se provádět periodické audity ke spokojenosti příslušného orgánu, aby se zajistilo, že výrobce systém kvality dodržuje a používá. Zápisy z periodických auditů musí být poskytnuty výrobci.

        1. 6.2.5.6.3.3 Dodržování systému kvality

          Výrobce musí dodržovat systém kvality tak, jak je schválen, aby zůstal přiměřený a účinný.

          Výrobce musí příslušnému orgánu oznámit, že byl schválen systém kvality včetně jakýchkoli zamýšlených změn. Navržené změny musí být vyhodnoceny, aby se určilo zdali pozměněný systém kvality bude splňovat požadavky podle 6.2.5.6.3.1

      1. 6.2.5.6.4 Schvalovací proces

        První schválení konstrukčního typu

        1. 6.2.5.6.4.1 První schválení konstrukčního typu se musí skládat ze schválení systému kvality výrobce a schválení konstrukce vyráběné tlakové nádoby. Žádost pro počátečné schválení konstrukčního typu musí splňovat požadavky 6.2.5.6.3, 6.2.5.6.4.2 až 6.2.5.6.4.6. a 6.2.6.6.4.9.
        2. 6.2.5.6.4.2 Výrobce, který chce vyrábět tlakové nádoby ve shodě s normou pro tlakové nádoby a ve shodě s ADR musí požádat, aby získal a vlastnil „ osvědčení o schválení konstrukčního typu tlakové nádoby vydané příslušným orgánem země schvální pro nejméně jeden konstrukční typ podle postupu uvedeného v 6.2.5.6.4 Tento certifikát musí být na žádost předložen příslušnému orgánu země použití.
        3. 6.2.5.6.4.3 Je nutno podat žádost pro každou výrobní jednotku, která musí obsahovat:

          (a) jméno, oficiální adresu výrobce a navíc, jestliže žádost je podávána pověřeným zástupcem, jeho jméno a adresu;

          (b) adresa výrobní jednotky, jestliže se od výše uvedené liší;

          (c) jméno a funkci osoby(osob) zodpovědné(ých) za systém kvality;

          (d) druh tlakové nádoby a odpovídající normy pro tlakovou nádobu;

          (e) podrobnosti jakéhokoliv odmítnutí nebo schválení podobné žádosti jiným příslušným orgánem;

          (f) totožnost inspekční organizace pro schválení konstrukčního typu;

          (g) dokumentaci výrobní jednotky podle specifikace v 6.2.5.6.3.1; a

          (h) technickou dokumentaci požadovanou pro schválení konstrukčního typu,která musí umožnit ověření shody tlakových nádob s požadavky odpovídající normy pro konstrukci tlakové nádoby. Technická dokumentace musí pokrývat konstrukci a způsob výroby a musí obsahovat pokud je to závažné pro hodnocení alespoň:

          (i) konstrukční normu tlakové nádoby, konstrukční a výrobní výkresy udávající komponenty a podskupiny, pokud existují;

          (ii) popis a vysvětlivky nezbytné pro porozumění výkresům a předpokládanému použití tlakových nádob;

          (iii) seznam norem potřebných pro úplné definování výrobního procesu;

          (iv) konstrukční výpočty a specifikace materiálu; a

          (v) schvalovací zkušební protokoly konstrukčního typu, popisující výsledky prohlídek a zkoušek provedených dle 6.2.5.6.4.9.

        1. 6.2.5.6.4.4 První audit dle 6.2.5.6.3.2 musí být proveden k uspokojení příslušného orgánu.
        2. 6.2.5.6.4.5 Je – li výrobci odepřeno schválení, poskytne příslušný orgán písemně podrobné zdůvodnění odmítnutí.
        3. 6.2.5.6.4.6 Po schválení, musí být předány příslušnému orgánu změny informací uvedených pod 6.2.5.6.4.3 vztahujících se k prvnímu schválení,.

          Následná schválení konstrukčního typu