občiansky súdny poriadok

§ 404.

účinné od 1. 1. 1951Použití ustanovení této hlavy.

účinné od 1. 1. 1951(1) Ustanovení této hlavy se užije na řízení ve všech věcech, pokud se řízení o nich nemá komnat podle předpisů obsažených v předcházejících hlavách této části, v třetí nebo čtvrté části tohoto zákona, anebo ve zvláštním zákoně.

účinné od 1. 1. 1951(2) Ve věcech uvedených v §§ 126, 127, 135, 138, 139, 140, 142, 156 a 305 občanského zákoníka se použije ustanovení prvé části tohoto zákona, ale ustanovení §§ 410 a 421 se užije i zde.

§ 405.

účinné od 1. 1. 1951K zahájení řízení je třeba žaloby, která vždy musí obsahovat určitý návrh [§ 43 odst. 1 písm. d)].

§ 406.

účinné od 1. 1. 1951Žalobou se lze domáhat také určení, že tu je anebo není určité právo nebo právní poměr, má-li žalobce naléhavý právní zájem na uplatňovaném určení.

§ 407.

účinné od 1. 1. 1951(1) Žalovat lze i u soudu, v jehož obvodu má žalovaný stálé pracoviště.

účinné od 1. 1. 1951(2) Pro nárok z pracovního poměru mohou zaměstnanci žalovat svého zaměstnavatele i u soudu, v jehož obvodu je jejich pracoviště.

§ 408.

účinné od 1. 1. 1951Osoby zavázané ze směnky nebo šeku lze žalovat i u soudu platebního místa.

§ 409.

účinné od 1. 1. 1951(1) Osoby, které nemají jiný příslušný soud v Československé republice, lze pro majetkové nároky žalovat u každého československého soudu, v jehož obvodu je jejich majetek nebo věc žádaná žalobou. Je-li tímto majetkem pohledávka, řídí se příslušnost bydlištěm poddlužníka nebo místem, kde je zástava za vymáhanou pohledávku.

účinné od 1. 1. 1951(2) Cizozemské ústavy, majetkové podstaty, společnosti, společenstva a jiná sdružení osob lze pro majetkové nároky žalovat u soudu, v jehož obvodu je v Československé republice jejich zastupitelství nebo orgán pověřený obstaráváním hospodářských záležitostí těchto útvarů.

§ 410.

účinné od 1. 1. 1951(1) Pro řízení, v němž jde o věcné právo k nemovité věci, nebo v němž se takové právo popírá, anebo v němž se žádá rozdělení nemovité věci nebo úprava hranic, je příslušným soud, u něhož se vede veřejná kniha o této nemovité věci.

účinné od 1. 1. 1951(2) Jde-li o nemovitou věc nezapsanou ve veřejné knize, je v případech uvedených v odstavci 1 příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc; je-li nemovitá věc v obvodu několika soudů, je příslušným kterýkoli z nich.

§ 411.

účinné od 1. 1. 1951Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

§ 412.

účinné od 1. 1. 1951V jedné žalobě může žalovat nebo být žalováno několik osob, je-li předmětem řízení společné právo nebo společná povinnost, anebo jsou-li tyto osoby (společníci) oprávněny nebo povinny v podstatě na témže skutkovém základu nebo na skutkovém základu v podstatě podobném.

§ 413.

účinné od 1. 1. 1951Každý společník je vůči odpůrci v řízení samostatný. Procesní úkony nebo jejich opomenutí jednoho ze společníků nejsou druhému na prospěch ani na újmu.

§ 414.

účinné od 1. 1. 1951(1) Vztahuje-li se účinek rozsudku podle povahy věci nebo podle zákona na všechny společníky (nerozluční společníci), jsou procesní úkony činných společníků účinné i pro ostatní společníky, jestliže nejsou činni.

účinné od 1. 1. 1951(2) Jestliže si přednesy nebo jiné procesní úkony činných společníků odporují nebo se od sebe odchylují, posoudí je soud při rozhodování o věci po uvážení všech okolností řízení.

účinné od 1. 1. 1951(3) K uznání a vzdání se nároku a k soudnímu smíru (§§ 74, 75) je třeba výslovného souhlasu všech nerozlučných společníků.

§ 415.

účinné od 1. 1. 1951Ukáže-li se za řízení, že žalobu podala osoba, která neměla žalovat, nebo že žaloba byla podána proti osobě, která neměla být žalována, může soud povolit, aby původní žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby ho nahradil pravý žalobce nebo žalovaný.

§ 416.

účinné od 1. 1. 1951Kdo má právní zájem na tom, aby v zahájeném, avšak ještě pravomocně neskončeném řízení, zvítězil některý účastník, může vstoupit do řízení jako vedlejší účastník, aby mu pomáhal. Dále tak může učinit každý, komu zvláštní zákonné ustanovení takové oprávnění přiznává.

§ 417.

účinné od 1. 1. 1951O přípustnosti vedlejšího účastenství rozhodne soud jen tehdy, jestliže některý účastník namítl nepřípustnost vedlejšího účastenství; rozhoduje se usnesením po ústním jednání.

§ 418.

účinné od 1. 1. 1951(1) Vedlejší účastník je oprávněn ke všem úkonům jako účastník s výjimkou úkonů uvedených v §§ 73 až 75.

účinné od 1. 1. 1951(2) Jestliže si přednesy nebo jiné procesní úkony vedlejšího účastníka a účastníka, ke kterému se připojil, odporují nebo se odchylují, posoudí je soud při rozhodování ve věci po uvážení všech okolností řízení.

účinné od 1. 1. 1951(3) Za podmínky uvedené v § 414 odst. 1 má vedlejší účastník postavení nerozlučného společníka.

§ 419.

účinné od 1. 1. 1951O vedlejším účastníkovi platí přiměřeně ustanovení §§ 127 až 147.

§ 420.

účinné od 1. 1. 1951Řízení.

účinné od 1. 1. 1951Neodmítne-li soud žalobu bez ústního jednání, ustanoví předseda senátu rok k ústnímu jednání a nařídí, aby jeden stejnopis žaloby byl doručen žalovanému do vlastních rukou.

§ 421.

účinné od 1. 1. 1951Klid řízení.

účinné od 1. 1. 1951(1) Klid řízení nastane, jestliže to účastníci navrhnou. U soudu prvé stolice nastane klid řízení i tehdy, nedostaví-li se účastníci k ústnímu jednání.

účinné od 1. 1. 1951(2) Vstoupil-li již do řízení prokurátor, je ke klidu řízení třeba jeho souhlasu.

účinné od 1. 1. 1951(3) Klid řízení má účinky přerušení řízení (§ 81). V řízení lze pokračovat na návrh po uplynutí tří měsíců. Nebyl-li takový návrh podán do jednoho roku, řízení zanikne; v takovém případě se náklady vzájemně ruší.

§ 422.

účinné od 1. 1. 1951Uplatnění vzájemné pohledávky.

účinné od 1. 1. 1951Uplatňuje-li žalovaný vzájemnou pohledávku způsobilou k započtení, rozhodne soud i o ní ve výroku rozsudku, a jestliže to žalovaný žádá, i nad částku uplatněnou žalobou.

§ 423.

účinné od 1. 1. 1951(1) Předloží-li žalobce se žalobou v prvopise směnku nebo šek, které mají všechny náležitosti platné směnky nebo šeku a o jejichž pravosti není pochybností, s dalšími listinami potřebnými podle platných předpisů k uplatnění jeho nároku a žádá-li, aby jeho žaloba byla vyřízena platebním rozkazem, vydá soudce bez slyšení žalovaného směnečný (šekový) platební rozkaz. V rozkazu uloží žalovanému, aby do tří dnů pod exekucí zaplatil žalobci částku žádanou v žalobě spolu s vedlejšími pohledávkami a stanovenými náklady, anebo aby v téže lhůtě podal proti tomu námitky u soudu, který rozkaz vydal.

účinné od 1. 1. 1951(2) Platební rozkaz se žalobou se žalovanému doručí do vlastních rukou. Nepodá-li žalovaný proti němu včas námitky nebo vezme-li je zpět, nabývá platební rozkaz účinnosti pravomocného rozsudku. Námitky pozdě podané odmítne soudce bez dalšího jednání.

účinné od 1. 1. 1951(3) Podal-li žalovaný námitky včas, ustanoví předseda senátu rok k ústnímu jednání o nich (§ 420). K dalším námitkám vzneseným později se nepřihlíží. V rozsudku vysloví soud, zda se platební rozkaz ponechává v platnosti, anebo zda se zrušuje a v jakém rozsahu.

§ 424.

účinné od 1. 1. 1951Nelze-li žádosti o vydání platebního rozkazu vyhovět, ustanoví předseda senátu rok k ústnímu jednání o žalobě (§ 420).

§ 425.

účinné od 1. 1. 1951(1) Navrhne-li žalobce v žalobě o zaplacení peněžité částky nepřevyšující 20000 Kčs, aby žaloba byla vyřízena platebním rozkazem, může soudce bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz. V rozkaze žalovanému uloží, aby do patnácti dnů pod exekucí žalobci zaplatil pohledávku žádanou v žalobě s požadovanými úroky a stanovenými náklady, anebo aby v téže lhůtě podal proti tomu odpor u soudu, který rozkaz vydal. Odpor nemusí být odůvodněn.

účinné od 1. 1. 1951(2) Platební rozkaz se žalobou doručí se žalovanému do vlastních rukou a nepodá-li žalovaný včas proti němu odpor, nabývá účinnosti pravomocného rozsudku.

účinné od 1. 1. 1951(3) Podal-li žalovaný včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v napadené části a předseda senátu ustanoví rok k ústnímu jednání o žalobě.

účinné od 1. 1. 1951(4) Ustanovení § 424 se užije obdobně.

§ 426.

účinné od 1. 1. 1951Platební rozkaz nelze vydat, není-li znám pobyt žalovaného.