Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997)

účinné od 1. 1. 2000Séra imunizovaných králíků obsahují v průměru nejméně 3 m.j. a-stafylokokového antitoxinu v 1 ml.

účinné od 1. 1. 2000Nevyhovuje-li vakcína ve stanovení imunogenity, opakuje se tato zkouška na dvojnásobném počtu zvířat.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum viri syncytialis meatus spiritus bovini vivum cryodesiccatum

účinné od 1. 1. 2000Lyofilizovaná živá vakcína proti respiratornímu onemocnění skotu vyvolanému respiratorním syncytiálním virem (BRSV)

účinné od 1. 1. 2000Je to přípravek z vhodného kmene bovinního respiratorního syncytiálního viru.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. K pomnožení vakcinačního kmene se použije vhodná buněčná kultura (5.2.4). Virová suspenze se sklidí, smíchá se s vhodným stabilizačním roztokem a lyofilizuje se.

účinné od 1. 1. 2000Výběr vakcinačního kmene

účinné od 1. 1. 2000K přípravě vakcíny se může použít jen takový virový kmen, který prokazatelně postačuje z hlediska nevratnosti virulence, bezpečnosti a imunogenity. K průkazu bezpečnosti (5.2.6) a účinnosti (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Nevratnost virulence

účinné od 1. 1. 2000Dvěma vnímavým telatům bez protilátek proti syncytiálnímu viru respiratorního onemocnění skotu se intranazálně podá množství viru, které je optimální pro reizolaci v jednotlivých pasážích. Od 3. do 7. dne po podání viru se od obou telat denně provádí nosní výtěr, ten se vloží do vhodného média (jehož objem nepřevyšuje 5 ml), které je pak použito k očkování buněčných kultur pro ověření přítomnosti viru. Dvěma jiným telatům stejného stáří a citlivosti se podá asi 1 ml suspenze z nosního výtěru, která podle výsledků titrace na tkáňových kulturách obsahuje maximální množství viru. Stejný postup se opakuje na telatech v pěti pasážích. U žádného telete se nezjistí klinické známky, jež by bylo možné přisoudit vakcinačnímu viru. Ve srovnání s původním vakcinačním virem se nezjistí vzestup virulence. Výpočet se provádí na základě titru vyloučeného v nosních výtěrech.

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Studie bezpečnosti se provádějí na telatech v nejnižším stáří doporučeném pro vakcinaci a všemi předepsanými způsoby podání.

1. účinné od 1. 1. 2000A. Pěti telatům bez protilátek na bovinní respiratorní syncytiální virus se podá předepsaným způsobem nejméně desetinásobek nejvyššího titru viru, který lze předpokládat u šarže vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dnů. U všech zvířat se měří rektální teplota den před vakcinaci, v den vakcinace a denně následujících 7 dnů. Nezjistí se nadměrný vliv na tělesnou teplotu ani žádné nadměrné místní nebo systémové reakce.
2. účinné od 1. 1. 2000B. V terénních pokusech používaná zvířata se rovněž použijí k hodnocení výskytu hypersenzitivních reakcí u vakcinovaných zvířat následně vystavených vlivu vakcíny nebo divokému viru. Vakcína je postačující, pokud není zaznamenán nadměrný výskyt bezprostředních hypersenzitivních reakcí.

účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity vakcinačního kmene.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Pokud bylo stanovení účinnosti provedeno s vyhovujícím výsledkem na reprezentativní šarži vakcíny, může být tato zkouška při běžné kontrole jiných šarží připravených z téhož inokula vypuštěna, pokud k tomu dá souhlas oprávněná autorita.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Na vhodných buněčných kulturách se s monospecifickým sérem provede zkouška imunofluorescence.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Deset dávek vakcíny se předepsaným způsobem podá každému ze dvou telat minimálního stáří doporučeného pro vakcinaci, která nemají protilátky na bovinní respiratorní syncytiální virus. Zvířata se pozorují 21 dnů. Nezjistí se nadměrné místní nebo systémové reakce.

účinné od 1. 1. 2000Cizí viry. Vakcína se neutralizuje monospecifickým sérem proti bovinnímu respiratornímu syncytiálnímu viru a naočkuje se na buněčnou kulturu vnímavou k virům patogenním pro skot. Kultura se udržuje 14 dnů, v průběhu této doby se provede nejméně jedna pasáž. Nevznikne cytopatický efekt; buňky nevykazují přítomnost hemadsorpčního agens. Provede se specifická zkouška na pestiviry.

účinné od 1. 1. 2000Bakteriální a houbová kontaminace. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Mykoplazmata (2.6.7) Vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.

účinné od 1. 1. 2000Titr viru. Vakcína se titruje na vhodných buněčných kulturách. Dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru, které odpovídá minimálnímu deklarovanému titru.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Použije se nejméně deset telat bez protilátek na bovinní respiratorní syncytiální virus a minimálního stáří, které je doporučeno pro vakcinaci. Séra se získávají ze zvířat před vakcinaci, sedmý a čtrnáctý den po vakcinaci a bezprostředně před čelenží.

účinné od 1. 1. 2000Vakcinuje se nejméně pět telat podle návodu k použití. Pět telat se použije jako kontrola.

účinné od 1. 1. 2000Zvířata se pozorují 21 dnů, potom se každému kusu vpraví do dýchacích cest vhodné množství virulentního bovinního respiratorního syncytiálního viru v nízké pasáži. V průběhu čtrnácti dnů po čelenži se u zvířat sledují klinické příznaky, zejména respiratorní, a vylučování viru (nosní výtěry, tracheobronchiální výplachy).

účinné od 1. 1. 2000Vakcína vyhovuje, jestliže u vakcinovaných zvířat ve srovnání s kontrolními dochází:

1. účinné od 1. 1. 2000a) k průkaznému snížení průměru titru a doby vylučování viru,
2. účinné od 1. 1. 2000b) k významnému snížení celkových a místních příznaků (pokud čelenžní virus tyto příznaky
   1. účinné od 1. 1. 2000vyvolává).

účinné od 1. 1. 2000Zkoušku lze hodnotit, jestliže protilátky na bovinní respiratorní syncytiální virus nebyly zjištěny u kontrolních zvířat před čelenží nebo jestli více než dvě z pěti kontrolních zvířat vylučují čelenžní virus při vyšetření nosních výtěrů nebo tracheobronchiálních výplachů.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Zinci oxidi gelatina mollis

účinné od 1. 1. 2000Měkká zinková želatina

účinné od 1. 1. 2000Synonymum. Gelatina zinci oxydati mollis

účinné od 1. 1. 2000Je to želatinový glycerogel s oxidem zinečnatým (ZnO, M_r 81,38).

účinné od 1. 1. 2000Obsahuje 9,0 % až 11,0 % ZnO, 32,0 % až 36,0 % glycerolu (C₃H₈O₃, M_r 92,09) a 35,0 % až 43,0 % vody.

účinné od 1. 1. 2000Příprava

účinné od 1. 1. 2000Želatina se stejnoměrně provlhčí konzervační vodou, nechá se 15 min bobtnat a potom se zahřívá na vodní lázni při teplotě nejvýše 65 °C, až se želatina rozpustí. Vypařená voda se nahradí teplou čištěnou vodou a k roztoku želatiny se zvolna přimíchá důkladně rozetřená směs oxidu zinečnatého s glycerolem 85%. Ještě teplá směs se plní do vhodných obalů.

účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

účinné od 1. 1. 2000Bílá rosolovitá hmota, při zahřátí taje.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 1. 2000A. 1 g se za tepla protřepe s 5 ml kyseliny chlorovodíkové 10 %RS, přidá se 5 ml vody R a zfiltruje se. Filtrát vyhovuje zkoušce na zinek (2.3.1).
2. účinné od 1. 1. 2000B. 0,2 g se smíchá s 10 ml horké vody R. Ke 2 ml směsi se přidá 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 10 %RS a chroman draselný RS; vznikne oranžově žlutá sraženina (želatina).

účinné od 1. 1. 2000Stanovení obsahu

účinné od 1. 1. 2000Oxid zinečnatý. 1,000 g se odváží do 250ml baňky, přidá se 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS, do hrdla baňky se vloží malá nálevka a krátce se povaří. Potom se přidá 100 ml vody R a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11).

účinné od 1. 1. 20001 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 8,138 mg ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Glycerol. 0,3000 g se smíchá v baňce se zabroušenou zátkou s 20 ml teplé vody R, přidá se 0,1 ml červeně fenolové RS a po kapkách hydroxid sodný 0,1 mol/l VS do vzniku fialově červeného zbarvení. Potom se přidá 1,5 g jodistanu sodného R, baňka se uzavře, směs se krouživým pohybem občas promíchává a po rozpuštění jodistanu sodného se tekutina nechá ještě 5 min stát. Pak se přidá 1,5 ml propylenglykolu R, promíchá se a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do fialově červeného zbarvení. Nalezená spotřeba se koriguje s výsledkem slepé zkoušky.

účinné od 1. 1. 20001 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 9,209 mg C₃H₈O₃.

účinné od 1. 1. 2000Voda. Stanoví se způsobem uvedeným v článku Stanovení vody destilací (2.2.13).

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000V dobře uzavřených obalech.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvedou názvy použitých protimikrobních přísad.

účinné od 1. 1. 2000Zinci oxidi pasta

účinné od 1. 1. 2000Zinková pasta

účinné od 1. 1. 2000Synonymum. Pasta zinci oxydati

účinné od 1. 1. 2000Je to hydrofobní pasta s oxidem zinečnatým (ZnO, M_r 81,38).

účinné od 1. 1. 2000Obsahuje 23,8 % až 26,3 % ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Příprava

účinné od 1. 1. 2000Směs vysušeného oxidu zinečnatého a pšeničného škrobu se proseje, pak se důkladně rozetře v zahřáté nerezové misce s roztavenou žlutou vazelínou a míchá se do vychladnutí.

účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

účinné od 1. 1. 2000Stejnorodá bílá až nažloutlá pasta téměř bez pachu. Ve vodě se nerozpouští ani se do ní nedá voda vmíchat.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 1. 2000A. 1 g se 5 min zahřívá v porcelánové misce na vodní lázni za stálého míchání s 5 ml kyseliny chlorovodíkové 10% RS. Vzniklá tekutina se ihned zředí 5 ml vody R, promíchá se, sleje a zfiltruje. Filtrát vyhovuje zkoušce na zinek (2.3.1).
2. účinné od 1. 1. 2000B. 0,5 g se povaří s 10 ml vody R a po ochlazení se tekutina sleje. K 5 ml tekutiny se přidá 0,1 ml jodu RS1; vznikne tmavě modré zbarvení (škrob).

účinné od 1. 1. 2000Stanovení obsahu

účinné od 1. 1. 2000Oxid zinečnatý. 0,3000 g se odváží do 250ml baňky, přidá se 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS, do hrdla baňky se vloží malá nálevka a krátce se povaří, až se vrstva pasty vyjasní. Potom se přidá 100 ml vody R a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11).

účinné od 1. 1. 20001 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 8,138 mg ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Unguenta.

účinné od 1. 1. 2000Chráněna před světlem.

účinné od 1. 1. 2000Zinci oxidi pasta 50%

účinné od 1. 1. 2000Zinková pasta 50%

účinné od 1. 1. 2000Synonymum. Pasta zinci oxydati 50%

účinné od 1. 1. 2000Je to hydrofobní pasta s oxidem zinečnatým (ZnO, M_r 81,38).

účinné od 1. 1. 2000Obsahuje 47,5 % až 52,5 % ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Příprava

účinné od 1. 1. 2000Ke směsi oxidu zinečnatého a tekutého parafínu se po částech a za stálého roztírání přidává poloroztavená žlutá vazelína.

účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

účinné od 1. 1. 2000Stejnorodá téměř bílá pasta. Ve vodě se nerozpouští ani se do ní nedá voda vmíchat.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 1. 2000A. 1 g se 5 min zahřívá v porcelánové misce na vodní lázni za stálého míchání s 10 ml kyseliny chlorovodíkové 10% RS. Vzniklá tekutina se ihned zředí 10 ml vody R, promíchá se, sleje a zfiltruje. Filtrát vyhovuje zkoušce na zinek (2.3.1).
2. účinné od 1. 1. 2000B. 0,8 g se promíchá s 0,2 g síry R a silně se zahřívá; uvolňuje se pach sirovodíku (tekutý parafin).

účinné od 1. 1. 2000Stanovení obsahu

účinné od 1. 1. 20000,150 g se odváží do 250ml baňky, přidá se 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS, do hrdla baňky se vloží malá nálevka a krátce se po vaří, až se vrstva pasty vyjasní. Potom se přidá 100 ml vody R a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11).

účinné od 1. 1. 20001 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 8,138 mg ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Unguenta.

účinné od 1. 1. 2000V chladnu a chráněna před světlem.

účinné od 1. 1. 2000Zinci oxidi pasta mollis

účinné od 1. 1. 2000Měkká zinková pasta

účinné od 1. 1. 2000Synonymum. Pasta zinci oxydati mollis

účinné od 1. 1. 2000Je to hydrofobní pasta s oxidem zinečnatým (ZnO, M_r 81,38) ve složeném základu obsahujícím alkoholy tuku z ovčí vlny.

účinné od 1. 1. 2000Obsahuje 28,5 % až 31,5 % ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Příprava

účinné od 1. 1. 2000Oxid zinečnatý se důkladně rozetře se slunečnicovým olejem a k získané suspenzi se po částech přimíchává roztavená směs alkoholů tuku z ovčí vlny a žluté vazelíny. Míchá se do vychladnutí.

účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

účinné od 1. 1. 2000Stejnorodá bílá až nažloutlá pasta téměř bez pachu. Dá se do ní vmíchat omezené množství vody.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 1. 2000A. 1 g se 5 min zahřívá v porcelánové misce na vodní lázni za stálého míchání s 5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné 10 % RS. Vzniklá tekutina se ihned zředí 5 ml vody R, promíchá se, sleje a zfiltruje. Filtrát vyhovuje zkoušce na zinek (2.3.1).
2. účinné od 1. 1. 2000B. 0,5 g se protřepe s 5 ml chloroformu R, přidá se 1 ml acetanhydridu R, 0,1 ml kyseliny sírové R a protřepe se; po chvíli vzniká sytě zelené zbarvení (cholesterol).

účinné od 1. 1. 2000Stanovení obsahu

účinné od 1. 1. 2000Oxid zinečnatý. 0,400 g se odváží do 250ml baňky, přidá se 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS, do hrdla baňky se vloží malá nálevka a krátce se povaří, až se vrstva pasty vyjasní. Potom se přidá 100 ml vody R a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11).

účinné od 1. 1. 20001 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 8,138 mg ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Unguenta.

účinné od 1. 1. 2000Chráněna před světlem.

účinné od 1. 1. 2000Zinci oxidi pasta salicylata

účinné od 1. 1. 2000Zinková pasta s kyselinou salicylovou

účinné od 1. 1. 2000Synonymum. Pasta zinci oxydati cum acido salicylico

účinné od 1. 1. 2000Je to hydrofobní pasta s oxidem zinečnatým (ZnO, M_r 81,38) a s kyselinou salicylovou (C₇H₆O₃, M_r 138,12).

účinné od 1. 1. 2000Obsahuje 22,8 % až 25,2 % ZnO a 1,8 % až 2,2 % C₇H₆O₃.

účinné od 1. 1. 2000Příprava

účinné od 1. 1. 2000Kyselina salicylová se důkladně rozetře se žlutou vazelínou a po částech se přimíchává zinková pasta.

účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

účinné od 1. 1. 2000Stejnorodá bílá až nažloutlá pasta téměř bez pachu. Ve vodě se nerozpouští ani se do ní nedá voda vmíchat.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 1. 2000A. 0,5 g se zahřeje s 10 ml vody R k varu. Po vychladnutí se tekutina zfiltruje. Filtrát zbarví papír lakmusový modrý R červeně a po přidání 0,1 ml chloridu železitého RS1 se zbarví červenofialově (kyselina salicylová).
2. účinné od 1. 1. 2000B. 1 g se 5 min zahřívá v porcelánové misce na vodní lázni za stálého míchání s 5 ml kyseliny chlorovodíkové 10% RS. Vzniklá tekutina se ihned zředí 5 ml vody R, promíchá se, sleje se a zfiltruje. Filtrát vyhovuje zkoušce na zinek (2.3.1).
3. účinné od 1. 1. 2000C. 0,5 g se povaří s 10 ml vody R a po ochlazení se tekutina sleje. K 5 ml tekutiny se přidá 0,1 ml jodu RS1, vznikne tmavě modré zbarvení (škrob).

účinné od 1. 1. 2000Stanovení obsahu

účinné od 1. 1. 2000Kyselina salicylová. 5,000 g se ve 100ml baňce protřepává s20ml etheru petrolejového R za mírného zahřívání na vodní lázni do rozpuštění pastového základu. Ke směsi se přidá 20 ml lihu 96% R předem zneutralizováného hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS na fenolftalein RS1, důkladně se promíchá a zfiltruje se přes skládaný papírový filtr předem navlhčený zneutralizovaným lihem. Baňka i filtr se postupně promyjí celkem asi 50 ml zneutralizovaného teplého lihu 96% R. Ke spojeným filtrátům se přidá 0,2 ml fenolftaleinu RS1 a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do slabě červeného zbarvení.

účinné od 1. 1. 20001 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 13,81 mg C₇H₆O₃.

účinné od 1. 1. 2000Oxid zinečnatý. 0,3000 g se odváží do 250ml baňky, přidá se 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS, do hrdla baňky se vloží malá nálevka a krátce se povaří, až se vrstva pasty vyjasní. Potom se přidá 100 ml vody R a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11).

účinné od 1. 1. 20001 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 8,138 mg ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Unguenta.

účinné od 1. 1. 2000Chráněna před světlem.

účinné od 1. 1. 2000Zinci oxidi suspensio

účinné od 1. 1. 2000Suspenze oxidu zinečnatého

účinné od 1. 1. 2000Synonymum. Suspensio zinci oxydati

účinné od 1. 1. 2000Je to suspenze oxidu zinečnatého (ZnO, M_r 81,38) a mastku (Mg₃Si₄O₁₀(OH)₂, M_r379,27) ve směsi glycerolu (C₃H₈O₃, M_r 92,09) a bentonitové magmy.

účinné od 1. 1. 2000Obsahuje 23,8 % až 26,3 % ZnO, 19,9 % až 22,8 % C₃H₈O₃ a 23,7 % až 27,6 % Mg₃Si₄O₁₀(OH)₂ a bentonitu.

účinné od 1. 1. 2000Příprava

účinné od 1. 1. 2000Oxid zinečnatý a mastek se pečlivě rozetřou s glycerolem 85% a bentonitovou magmou.

účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

účinné od 1. 1. 2000Stejnorodá bílá suspenze, velmi hustá, prakticky bez pachu.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 1. 2000A. 1 g se v kelímku odpaří, spálí a vyžíhá (ke zkoušce lze použít zbytek ze stanovení obsahu mastku a bentonitu). Ke zbytku se přidá 5 ml kyseliny chlorovodíkové 10% RS a zahřívá se asi 5 min na vodní lázni. Potom se přidá 5 ml vody R a tekutina se zfiltruje. Zbytek na filtru se použije ke zkoušce B. Filtrát vyhovuje zkoušce na zinek (2.3.1).
2. účinné od 1. 1. 2000B. Zbytek na filtru ze zkoušky A se vysuší, v platinovém kelímku se smísí s 0,5 g uhličitanu sodného bezvodého R a žíhá se. Tavenina se vylouží 30 ml horké vody R a po vychladnutí se ke vzniklé tekutině přidává po částech kyselina chlorovodíková RS, až ustane šumění, a potom ještě asi 10 ml navíc. Tekutina se odpaří na vodní lázni do sucha, ke zbytku se přidá asi 20 ml vody R, povaří se a po chlazení zfiltruje. Filtrát vyhovuje zkoušce na hořčík (2.3.1).
3. účinné od 1. 1. 2000C. Asi 5 g se zvolna zahřívá s 0,5 g hydrogensíranu draselného R; uhelnatí a vyvíjí se pronikavý pach akroleinu (glycerol).

účinné od 1. 1. 2000Zkouška na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Mikrobiální znečištění. Nejvýše 10² živých mikroorganismů (5.1.4, kategorie 2). Stanovení počtu se provede na pevných půdách (2.6.12).

účinné od 1. 1. 2000Zkouška lékové formy

účinné od 1. 1. 2000Velikost částic. 1,0 g se rozetře s 5 ml vody R. V mikroskopickém preparátu při pozorování ve čtyřech zorných polích se nezjistí částice o průměru větším než 50 μm.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení obsahu

účinné od 1. 1. 2000Oxid zinečnatý. 0,600 g se rozpustí v 10 ml kyseliny octové zředěné RS a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11).

účinné od 1. 1. 20001 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 8,138 mg ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Glycerol. 2,000 g se v odměrné baňce zředí vodou R na 50,0 ml. 10,0 ml této tekutiny se zfiltruje navlhčeným hustým papírovým filtrem do baňky se zabroušenou zátkou a filtr se promyje vodou R. Spojené filtráty se doplní na celkový objem asi 40 ml, přidá se 25,0 ml roztoku jodistanu sodného R (21,4 g/l), baňka se uzavře, její obsah se promíchá a nechá se 15 min stát za chránění před světlem. Potom se přidá 5,0 ml roztoku ethylenglykolu R (500 g/l), znovu se promíchá a nechá se stát 20 min za chránění před světlem. Přidá se 0,2 ml fenolftaleinu RS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS. Provede se slepá zkouška.

účinné od 1. 1. 20001 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 9,209 C₃H₈O₃.

účinné od 1. 1. 2000Mastek a bentonit. 1,000 g se v předem vyžíhaném a zváženém platinovém kelímku odpaří, opatrně spálí, vyžíhá do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se zváží. Od hmotnosti zbytku, přepočtené na 100 g suspenze, se odečte nalezený obsah oxidu zinečnatého; rozdíl udává obsah mastku a bentonitu v suspenzi.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Liquida ad usum dermicum.

účinné od 1. 1. 2000V dobře uzavřených širokohrdlých obalech.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Liquida ad usum dermicum.

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede upozornění, že přípravek je nutno před použitím protřepat.

účinné od 1. 1. 2000Zinci oxidi unguentum

účinné od 1. 1. 2000Zinková mast

účinné od 1. 1. 2000Synonymum. Unguentum zinci oxydati

účinné od 1. 1. 2000Je to hydrofobní mast s oxidem zinečnatým (ZnO, M_r81,38).

účinné od 1. 1. 2000Obsahuje 13,8 % až 16,2 % ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Příprava

účinné od 1. 1. 2000Bílý vosk a vepřové sádlo se roztaví na vodní lázni zahřáté na 70 °C a za stálého míchání se po kapkách přidává propylgallat rozpuštěný v ethanolu 96%. Odděleně se důkladně rozetře oxid zinečnatý se slunečnicovým olejem a k získané suspenzi se po částech přimíchává roztavená směs vosku a sádla. Míchá se do vychladnutí.

účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

účinné od 1. 1. 2000Stejnorodá bílá mast charakteristického pachu. Dá se do ní vmíchat jen malé množství vody.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 1. 2000A. 1,0 g se smíchá v kádince s 5 ml chloroformu R a stejné množství se v jiné kádince smíchá s 5 ml vody R. Zkoušená mast se rozpustí v chloroformu, ve vodě se nerozpouští (hydrofobní mast).
2. účinné od 1. 1. 2000B. 1,0 g se 5 min zahřívá na vodní lázni za stálého míchání s 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 10% RS a 5,0 ml vody R. Po ochlazení se vodná vrstva zfiltruje. Filtrát vyhovuje zkoušce na zinek (2.3.1).
3. účinné od 1. 1. 2000C. 1,0 g se zahřívá se 2,0 ml lihu 96% R na vodní lázni do roztavení. Teplá směs se protřepává 30 s, ochladí se a přidá se 1,0 ml amoniaku 26% R; vznikne slabě červené zbarvení (propylgallat).

účinné od 1. 1. 2000Stanovení obsahu

účinné od 1. 1. 2000Oxid zinečnatý. 0,400 g se odváží do 250,Oml baňky, přidá se 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové RS, do hrdla baňky se vloží malá nálevka a krátce se povaří, až se vrstva masti vyjasní. Potom se přidá 100,0 ml vody R a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11).

účinné od 1. 1. 20001 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 8,138 mg ZnO.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Unguenta.

účinné od 1. 1. 2000Chráněna před světlem.

účinné od 1. 1. 2000Zinci sulfatis oculoguttae

účinné od 1. 1. 2000Oční kapky se síranem zinečnatým

účinné od 1. 1. 2000Synonymum. Collyrium zinci sulfurici

účinné od 1. 1. 2000Je to sterilní roztok síranu zinečnatého (ZnSO₄ . 7H₂O, M_r287,54), kyseliny borité (H₃BO₃, M_r61,83) a tetraboritanu sodného (Na₂B₄O₇. 10H₂O, M_r 381,37) s protimikrobní přísadou.

účinné od 1. 1. 2000Obsahuje 0,22 % až 0,28 % ZnSO₄ . 7H₂O, 1,56 % až 1,70 % H₃BO₃ a 0,027 % až 0,033 % Na₂B₄O₇. 10H₂O.

účinné od 1. 1. 2000Příprava

účinné od 1. 1. 2000Kyselina boritá a tetraboritan sodný se rozpustí v roztoku 0,002 g thiomersalu v 90 g vysterilizované čištěné vody 60 °C až 70 °C teplé. V ochlazeném roztoku se rozpustí síran zinečnatý, doplní se vysterilizovanou čištěnou vodou na 100,0 g, provede se membránová filtrace, rozplní se do vhodných obalů v prostoru čistoty A nebo se sterilizuje v konečném obalu párou (5.1.1), např. 20 min při 121 °C. V odůvodněných případech lze jako protimikrobní přísadu použít fenylhydrargyriumborat (0,01 g/l).

účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

účinné od 1. 1. 2000Čirá bezbarvá tekutina.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

1. účinné od 1. 1. 2000A. K 5 ml se přidává po kapkách hydroxid sodný zředěný RS; vzniká bílá amorfní sraženina, která se rozpustí v nadbytku hydroxidu sodného zředěného RS (zinek).
2. účinné od 1. 1. 2000B. 1 ml vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).
3. účinné od 1. 1. 2000C. 5 ml se odpaří na porcelánové misce na vodní lázni do sucha, zbytek se rozpustí ve 3 ml lihu 96% R a přidá se 0,5 ml kyseliny sírové R. Zapálený roztok hoří plamenem, který je zejména na okraji zeleně zbarvený (kyselina boritá a boritany).
4. účinné od 1. 1. 2000D. 2 ml se protřepou s 1 ml chloroformu R a 0,2 ml dithizonu RS; chloroformová vrstva se zbarví hnědožlutě (sloučenina rtuti).

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Vzhled. Zkoušený přípravek je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

účinné od 1. 1. 2000Hodnota pH (2.2.3). 5,7 až 6,3.

účinné od 1. 1. 2000Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení obsahu

účinné od 1. 1. 2000Síran zinečnatý. 10,00 g se zředí 50 ml vody R a provede se chelatometrická titrace zinku (2.5.11).

účinné od 1. 1. 20001 ml edetanu disodného 0,02 mol/l VS odpovídá 5,75 mg ZnSO₄.7H₂O.

účinné od 1. 1. 2000Tetraboritan sodný. K 10,00 g se přidá 0,1 ml červeně methylové RS a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l VS ze žlutého do fialově červeného zbarvení. Nalezená spotřeba se koriguje výsledkem slepé zkoušky.

účinné od 1. 1. 20001 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS odpovídá 1,907 mg Na₂B₄O₇ . 10H₂O.

účinné od 1. 1. 2000Kyselina boritá. Ke ztitrovánému roztoku ze stanovení tetraboritanu sodného se přidá směs 10 ml čerstvě připraveného roztoku sorbitoluR (200 g/l) a 1,0 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS předem zneutralizovaná hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS na 0,5 ml modři thymolové RS do zeleného zbarvení. Titruje se týmž odměrným roztokem do stejného zbarvení.

účinné od 1. 1. 20001 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 6,183 mg H₃BO₃.

účinné od 1. 1. 2000Obsah volné kyseliny borité v procentech se vypočítá podle vzorce:

účinné od 1. 1. 2000v němž značí:

1. účinné od 1. 1. 2000a - spotřebu kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS při stanovení tetraboritanu sodného v mililitrech,
2. účinné od 1. 1. 2000b - spotřebu hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS při stanovení kyseliny borité v mililitrech,
3. účinné od 1. 1. 2000c - spotřebu edetanu disodného 0,02 mol/l VS při stanovení síranu zinečnatého v mililitrech přepočtenou na navážku pro stanovení kyseliny borité,
4. účinné od 1. 1. 2000n - navážku zkoušeného přípravku pro stanovení kyseliny borité v gramech.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Ocularia.

účinné od 1. 1. 2000Chráněny před světlem.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Ocularia, odstavec Oculoguttae.

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede název použité protimikrobní přísady.

účinné od 1. 1. 2000Vydávání

účinné od 1. 1. 2000Vydávají se v obalech o obsahu obvykle 10 ml, nejvýše však 20 ml, s uzávěry umožňujícími podávání ve formě jednotlivých kapek.

1. účinné od 1. 1. 20006.2.3 Radiofarmaceutické přípravky

   účinné od 1. 1. 2000Fludeoxyglucosi [¹⁸F] solutio iniectabilis

   účinné od 1. 1. 2000Injekce s fludeoxyglukosou [¹⁸F]

   účinné od 1. 1. 2000

   účinné od 1. 1. 2000Je to sterilní roztok 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukopyranosy (2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukosy) pro diagnostické použití. Injekce obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity fluoru-18 k datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá fluoru-18 ve formě 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukosy a 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-mannosy, přičemž frakce 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-mannosy nepřesahuje 10 % celkové radioaktivity. Nejméně 99,0 % radioaktivity odpovídá fluoru-18. Obsah 2-fluor-2-deoxy-D-glukosy není vyšší než 10 mg v maximální doporučené dávce injekce.

   účinné od 1. 1. 2000Výroba

   účinné od 1. 1. 2000Výroba radionuklidu

   účinné od 1. 1. 2000Fluor-18 je radioaktivní izotop fluoru, který se může vyrábět různými jadernými reakcemi, např. ozařováním kyslíku-18 protony, ozařováním neonu-20 deuterony nebo ozařováním kyslíku- 16 jádry helia-3 nebo helia-4.

   účinné od 1. 1. 2000Radiochemická syntéza

   účinné od 1. 1. 20002-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukosa se může připravit různými způsoby chemických syntéz, které poskytují produkty s rozdílnými hodnotami měrné radioaktivity, vedlejších produktů a možných nečistot.

   účinné od 1. 1. 2000Nejvíce používaná metoda přípravy je katalyzovaná nukleofilní substituce 1,3,4,6-tetra-O-acetyl-2-O-trifluormethansulfonyl-β-D-mannopyranosy s [¹⁸F]fluoridem. Obvykle je [¹⁸F]fluorid adsorbován na anex a potom eluován roztokem uhličitanu draselného, který je poté vysušen odpařením. Ke zvýšení nukleofility [¹⁸F]fluoridu lze použít přídavek katalyzátoru fázového přenosu, jako je aminopolyether v suchém acetonitrilu tak, aby snadno reagoval s tetraacetylovaným mannosyltriflatem při zvýšené teplotě. Hydrolýza v alkalickém nebo kyselém prostředí poskytuje 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukosu. Hydrolýza kyselinou chlorovodíkovou může vést ke vzniku 2-chlor-2-deoxy-D-glukosy. Hydrolýza v alkalickém prostředí může vést ke vzniku 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-mannosy jako vedlejšího produktu.

   účinné od 1. 1. 2000Jiné způsoby nahrazují aminopolyether tetraalkylamoniovou solí nebo se používá nukleofilní substituce v pevné fázi na derivatizovaných anexech, např. derivatizovaných 4-(4-methylpiperidino)pyridinem.

   účinné od 1. 1. 2000Elektrofilní způsob přípravy 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukosy je založen na reakci molekulárního [¹⁸F]fluoru nebo [¹⁸F]acetylhypofluoridu s 3,4,6,-tri-O-acetyl-D-glukalem. [¹⁸F]Acetylhypofluorid se získá přeměnou molekulárního [¹⁸F]fluoru na pevný komplex s kyselinou octovou a octanem draselným. Výroba molekulárního [¹⁸F]fluoru vyžaduje přidání malého množství fluoru na plynný neonový terč, obvykle 0,1 % až 1 %, což má za následek snížení měrné radioaktivity konečného produktu. Hydrolýzou O-acetylací chráněného [¹⁸F]fluorovaného cukru vzniká 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukosa a obvykle malé množství 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-mannosy.

   účinné od 1. 1. 2000Přípravek může být čištěn postupně chromatograficky v kombinacích na pryskyřici zpomalující ionty, měniči iontů, oxidem hlinitým a silikagelem derivatizovaným oktadecylovými skupinami. Odstranění katalyzátoru fázové přeměny může být provedeno různými metodami, které jsou všechny založeny na použití několika separačních kolon.

   účinné od 1. 1. 2000Výrobní systémy a jejich provedení vyhovují požadavkům příslušných úřadů.

   účinné od 1. 1. 2000Výchozí suroviny

   1. účinné od 1. 1. 20001. Terčové látky

      účinné od 1. 1. 2000Každá šarže terčového materiálu musí být odzkoušena navrženým výrobním postupem dříve, než je použita v rutinní přípravě fluoru-18 a při výrobě přípravku, což zajišťuje, aby při těchto podmínkách terč poskytoval fluor-18 v požadovaném množství a kvalitě.

   1. účinné od 1. 1. 20002. Výchozí látky pro organickou syntézu

      účinné od 1. 1. 2000Je doporučeno zkoušet výchozí látky při jejich výrobě, dříve než jsou použity pro výrobu přípravku, aby bylo zajištěno, že v těchto podmínkách poskytují výchozí látky přípravek v požadovaném množství a kvalitě.

   účinné od 1. 1. 20001,3,4,6-Tetra-O-acetyl-2-O-trifluormethamulfonyl-β-D-mannopyranosa. Zkouší se infračervenou absorpční spektrofotometru (2.2.24), srovnáním s referenčním spektrem Ph. Eur. 1,3,4,6-tetra-O-acetyl-2-O-trifluormethansulfonyl-β-D-mannopyranosy.

   účinné od 1. 1. 2000Teplota tání (2.2.14). 119 °C až 122 °C.

   účinné od 1. 1. 20003,4,6-Tri-O-acetyl-D-glukal. Zkouší se infračervenou absorpční spektrofotometru (2.2.24), srovnáním s referenčním spektrem Ph. Eur. 3,4,6-tri-O-acetyl-D-glukalu.

   účinné od 1. 1. 2000Teplota tání (2.2.14). 53 °C až 55 °C.

   účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

   účinné od 1. 1. 2000Čirý bezbarvý nebo slabě žlutý roztok.

   účinné od 1. 1. 2000Fluor-18 má poločas přeměny 109,8 min a emituje pozitrony o maximální energii 0,633 MeV s následným anihilačním zářením gama o energii 0,511 MeV.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

   1. účinné od 1. 1. 2000A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Gama fotony mají energii 0,511 MeV a v závislosti na geometrii měření může být pozorován pík o energii 1,022 MeV.
   2. účinné od 1. 1. 2000B. Zkouška Radionuklidová čistota, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
   3. účinné od 1. 1. 2000C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce (a) Radiochemická čistota, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku má přibližně stejný retenční čas jako hlavní pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

   účinné od 1. 1. 2000Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 8,5; měří se zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Chemická čistota. Jednotlivé zkoušky na chemickou čistotu se mohou vynechat, jestliže zmiňované substance nejsou používány nebo nemohou v procesu výroby vznikat.

   účinné od 1. 1. 2000(a) 2-Fluor-2-deoxy-D-glukosa a 2-chlor-2-deoxy-D-glukosa. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok (a). 10 mg glukosy R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok (b). 10 mg 2-fluor-2-deoxy-D-glukosy R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na objem V, kde V je maximální doporučená dávka v mililitrech.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok (c). 1,0 mg 2-chlor-2-deoxy-D-glukosy CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 2,0 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na objem V, kde V je maximální doporučená dávka v mililitrech.

   účinné od 1. 1. 2000Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 1. 2000- kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné anexem pro chromatografii silně zásaditým R (10 μm),
   2. účinné od 1. 1. 2000- mobilní fáze, kterou je hydroxid sodný 0,1 mol/l RS chráněný před atmosférickým oxidem uhličitým, s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
   3. účinné od 1. 1. 2000- vhodného detektoru radioaktivity pro zkoušení radiochemické čistoty,
   4. účinné od 1. 1. 2000- detektoru vhodného pro cukry v požadovaném koncentračním rozsahu,
   5. účinné od 1. 1. 2000- injektorové smyčky.

   účinné od 1. 1. 2000Teplota kolony se udržuje mezi 20 °C a 30 °C.

   účinné od 1. 1. 2000Kolona se promývá mobilní fází do ustálení rovnováhy.

   účinné od 1. 1. 2000Nastříknou se odděleně porovnávací roztoky (a), (b) a (c). Jestliže validační studie vyloučí vznik 2-chlor-2-deoxy-D-glukosy, nastříknou se odděleně porovnávací roztoky (a) a (b). Chromatogram se zaznamená po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času D-glukosy, 2-fluor-2-deoxy-D-glukosy, a když je požadováno, i 2-chlor-2-deoxy-D-glukosy.

   účinné od 1. 1. 2000Nastříkne se zkoušený roztok. Chromatogram získaný pomocí detektoru pro cukry vykazuje hlavní pík odpovídající D-glukose (zkoušený roztok z nukleofilní cesty) nebo 2-fluor-2-deoxy-D-glukose (zkoušený roztok z elektrofilní cesty). Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek je 2-chlor-2-deoxy-D-glukosa eluována po 2-fluor-2-deoxy-D-glukose, avšak jejich píky nemohou být úplně rozděleny. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plochy píků odpovídajících 2-fluor-2-deoxy-D-glukose a 2-chlor-2-deoxy-D-glukose nejsou větší než plochy píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b), anebo porovnávacího roztoku (c) (10 mg 2-fluor-2-deoxy-D-glukosy/F a 0,5 mg 2-chlor-2-deoxy-D-glukosy/F).

   účinné od 1. 1. 2000(b) Aminopolyether. Zkouška je prováděna pouze v základním roztoku před přidáním chloridu sodného při výrobě a není určena pro konečný přípravek, tj. pro injekci. Provede se chromatografie na tenké vrstvě (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelupro TLC R.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok. 0,110 g aminopoly etheru R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

   účinné od 1. 1. 20000,2 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na objem V, kde Fje maximální doporučená dávka v mililitrech.

   účinné od 1. 1. 2000Na vrstvu se odděleně nanesou 2 μl zkoušeného roztoku a 2 μl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 17,5% RS a methanolu R (1 + 9) po dráze asi 8 cm. Vrstva se suší 15 min na vzduchu. Poté se vystaví na nejméně 10 min působení par jodu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku skvrna odpovídající aminopolyetheru není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (2,2 mg/V).

   účinné od 1. 1. 2000(c) Tetraalkylamoniové soli. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok. 2,1 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l RS se zředí vodou R na 20 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na objem V, kde V je maximální doporučená dávka v mililitrech.

   účinné od 1. 1. 2000Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 1. 2000- kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
   2. účinné od 1. 1. 2000- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku kyseliny toluensulfonové R (0,95 g/l) a acetonitrilu R (25 + 75), s průtokovou rychlostí 0,6 ml/min,
   3. účinné od 1. 1. 2000- spektrofotometrického detektoru, 254 nm,
   4. účinné od 1. 1. 2000- injektorové smyčky.

   účinné od 1. 1. 2000Teplota kolony se udržuje při konstantní teplotě mezi 20 °C a 30 °C.

   účinné od 1. 1. 2000Kolona se promývá mobilní fází do ustálení rovnováhy.

   účinné od 1. 1. 2000Nastříkne se porovnávací roztok. Zaznamená se chromatogram po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času tetrabutylamoniových iontů.

   účinné od 1. 1. 2000Nastříkne se zkoušený roztok. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího tetrabutylamoniovým iontům není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (2,75 mg/V).

   účinné od 1. 1. 2000(d) Výsledná přeměna původního činidla 4-(4-methylpiperidino)pyridinu. Provede se spektrofotometrie v ultrafialové oblasti (2.2.25).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok. 20 mg 4-(4-methylpiperidino)pyridinu se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 0,1 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na objem V, kde V je maximální doporučená dávka v mililitrech.

   účinné od 1. 1. 2000Měří se absorbance zkoušeného a porovnávacího roztoku v maximu při 263 nm. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (0,02 mg/V).

   účinné od 1. 1. 2000(e) Zbytková rozpouštědla (2.4.24). Koncentrace acetonitrilu nepřevyšuje 4,1 mg/V, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Měření poločasu přeměny je popsáno v článku Radiofarmaca a je 105 min až 115 min. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Radiochemická čistota.

   účinné od 1. 1. 2000(a) Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce (a) Chemická čistota.

   účinné od 1. 1. 2000Jestliže jsou chromatogramy získané pomocí radioaktivního detektoru zaznamenány za předepsaných podmínek, hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku má stejný retenční čas jako pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) získaného pomocí detektoru cukrů. Retenční časy pro 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-mannosu a [¹⁸F]fluoridu jsou přibližně 90 % a pro 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukosu přibližně 50 %. Ostatní píky na chromatogramu mohou patřit různě acetylovaným derivátům 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukosy.

   účinné od 1. 1. 2000Vypočítá se obsah [¹⁸F] fluorovaných látek v procentech z plochy píků na chromatogramu zkoušeného roztoku. Součet radioaktivity odpovídající 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukose a 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-mannose v procentech je nejméně 95 % z celkové radioaktivity, přičemž 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-mannosová frakce nepřesahuje 10 % z celkové radioaktivity.

   účinné od 1. 1. 2000Metoda může podcenit nebo opominout nehydrolyzovanou nebo částečně hydrolyzovanou 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxytetraacetyl-D-glukosu, protože tyto meziprodukty mohou podporovat žádoucí hydrolýzu konečného produktu v chromatografických podmínkách.

   účinné od 1. 1. 2000(b) Provede se chromatografie na tenké vrstvě (2.2.27) způsobem popsaným v článku Radiofarmaca za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Na vrstvu se nanesou 2 μl až 10 μl. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R a acetonitrilu R (5 + 95) po dráze 8 cm. Vrstva se suší 15 min na vzduchu a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Nejméně 95 % z celkové radioaktivity je ve skvrně odpovídající 2-fluor-2-deoxy-D-glukose (R_F asi 0,45).

   účinné od 1. 1. 2000Možné nečistoty jsou [¹⁸F]fluorid (R_? 0,0), částečně acetylované 2-[¹⁸F]fluor-2-deoxy-D-glukosové deriváty (R_F asi 0,8 až 0,95).

   účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/v m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Stanovení radioaktivity

   účinné od 1. 1. 2000Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení se standardizovaným roztokem fluoru-18 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku. Standardizované roztoky fluoru-18 dodávají laboratoře, které uznala oprávněná autorita.

   účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

   účinné od 1. 1. 2000Viz článek Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000Označování

   účinné od 1. 1. 2000Viz článek Radiofarmaca. Průvodní informace popisuje podrobně syntetickou cestu přípravy. Označení na obalu udává maximální doporučenou dávku v mililitrech.

   účinné od 1. 1. 2000Indii [¹¹¹In] chloridi solutio

   účinné od 1. 1. 2000Roztok s chloridem inditým [¹¹¹In]

   účinné od 1. 1. 2000Je to sterilní roztok india-111 ve formě vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové bez přísad. Indium-111 je radioaktivní izotop india, který může být připraven ozařováním kadmia protony o vhodné energii. Roztok obsahuje 90,0% až 110,0% deklarované radioaktivity india-111 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Na jiné radionuklidy, než je indium-111, připadá nejvýše 0,25 % z celkové radioaktivity. Nejméně 95,0 % radioaktivity odpovídá indiu-111 ve formě iontů india(III). Je zvolen takový způsob přípravy, že se nepřidává žádný nosič a měrná aktivita není menší než 1,85 GBq india-111 v mikrogramu india.

   účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

   účinné od 1. 1. 2000Čirý bezbarvý roztok.

   účinné od 1. 1. 2000Indium-111 má poločas přeměny 2,8 dne a emituje záření gama a rtg-záření.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožností

   1. účinné od 1. 1. 2000A. Zkouška se provede po dostatečně dlouhé době, aby se neuplatňovaly krátkodobé radionuklidy, jako je indium-110m. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku india-111, kromě rozdílů způsobených přítomností india-114m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku india-114m. Referenční roztok india-111 a referenční roztok india-114m dodávají laboratoře, které uznala oprávněná autorita. Nejvíce zastoupené fotony gama india-111 mají energie 0,171 MeV a 0,245 MeV.
   2. účinné od 1. 1. 2000B. Ke 100 μl dusičnanu stříbrného RS2 se přidá 50 μl roztoku; vznikne bílá sraženina.
   3. účinné od 1. 1. 2000C. Zkouška Hodnota pH, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
   4. účinné od 1. 1. 2000D. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna má hodnotu R_F 0,5 až 0,8.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

   účinné od 1. 1. 2000Hodnota pH (2.2.3). 1,0 až 2,0; měří se zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku india-111, kromě rozdílů způsobených přítomností india-114m.

   účinné od 1. 1. 2000lndium-114m. Zkouška se provede po dostatečně dlouhé době, aby se neuplatňovaly krátkodobé radionuklidy, jako je indium-110m. Zaznamená se spektrum záření gama pomocí vhodného detektoru s olověnou clonou o tloušťce 6 mm umístěnou mezi vzorek o radioaktivitě asi 30 MBq a detektor. Odezva v oblasti odpovídající fotonům india-114m o energiích 0,558 MeV a 0,725 MeV nepřevyšuje odezvu získanou za použití referenčního roztoku india-114m (0,25 %) o radioaktivitě 75 kBq měřeného za stejných podmínek; všechna měření jsou vztažena k datu a hodině podání. Referenční roztoky india- 111a india-114m dodávají laboratoře, které uznala oprávněná autorita.

   účinné od 1. 1. 2000Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu na vrstvě skleněných vláken.

   účinné od 1. 1. 2000Na vrstvu se nanese 5 μl zkoušeného roztoku a ihned se vyvíjí roztokem chloridu sodného R (9,0 g/l), jehož pH bylo upraveno na hodnotu (2,3 + 0,05) kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS, po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu studeného vzduchu a stanoví se rozdělení radioaktivity pomocí vhodného detektoru. Chlorid inditý [¹¹¹In] má hodnotu R_F 0,5 až 0,8. Nejméně 95 % celkové radioaktivity chromatogramu odpovídá chloridu inditému [¹¹¹ln],

   účinné od 1. 1. 2000Kadmium. Nejvýše 0,40 μg/ml, stanoví se atomovou absorpční spektrometrií za použití elektrotermického atomizátoru (2.2.23, Metoda I).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. 0,05 ml přípravku se zředí vhodným objemem vhodné koncentrace kyseliny chlorovodíkové R.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztoky. Připraví se zředěním základního roztoku kadmia (1 mg Cd/ml) stejnou koncentrací kyseliny chlorovodíkové R jako zkoušený roztok.

   účinné od 1. 1. 2000Měří se absorbance při 228,8 nm za použití kadmiové lampy s dutou katodou jako zdroje záření.

   účinné od 1. 1. 2000Měď. Nejvýše 0,15 μg/ml; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií za použití elektrotermického atomizátoru (2.2.23, Metoda I).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. 0,1 ml přípravku se zředí vhodným objemem vhodné koncentrace kyseliny chlorovodíkové R.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztoky. Připraví se zředěním základního roztoku mědi (1 mg Cu/ml) stejnou koncentrací kyseliny chlorovodíkové R jako zkoušený roztok.

   účinné od 1. 1. 2000Měří se absorbance při 324,8 nm za použití měděné lampy s dutou katodou jako zdroje záření.

   účinné od 1. 1. 2000Železo. Nejvýše 0,60 μg/ml, stanoví se atomovou absorpční spektrometrií za použití elektrotermického atomizátoru (2.2.23, Metoda I).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. 0,1 ml přípravku se zředí vhodným objemem vhodné koncentrace kyseliny chlorovodíkové R.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztoky. Připraví se zředěním základního roztoku železa (1 mg Fe/ml) stejnou koncentrací kyseliny chlorovodíkové Rysko zkoušený roztok.

   účinné od 1. 1. 2000Měří se absorbance při 248,3 nm za použití železné lampy s dutou katodou jako zdroje záření.

   účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek může být používán před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Stanovení radioaktivity

   účinné od 1. 1. 2000Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem india-111 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

   účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

   účinné od 1. 1. 2000Viz článek Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000Označování

   účinné od 1. 1. 2000Viz článek Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000Iobenguani[¹²³I] solutio iniectabilis

   účinné od 1. 1. 2000Injekce s jobenguanem [¹²³I]

   účinné od 1. 1. 2000

   účinné od 1. 1. 2000C₈H₁₀[¹²³I]N₃

   účinné od 1. 1. 2000Je to sterilní roztok 1-(3-[¹²³]jodbenzyl)guanidinu nebo jeho solí prostý bakteriálních endotoxinů. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Může také obsahovat zbytky použitého katalyzátoru, jako je měď v iontové formě, vhodnou stabilizační přísadu, jako je kyselina askorbová, a protimikrobní přísady. Jod-123 je radioaktivní izotop jodu, který může být získán ozařováním xenonu, obohaceného xenonem-124 (nejméně 98 %), protony a následnou přeměnou vzniklého cesia-123 přes xenon-123 na jod-123. Přípravek obsahuje 90,0% až 110,0% deklarované radioaktivity jodu-123 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá jodu-123 ve formě jobenguanu. Měrná aktivita není menší než 10 GBq jodu-123 v gramu báze jobenguanu. Na jiné radionuklidy než jod-123 připadá nejvýše 0,35 % z celkové radioaktivity.

   účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

   účinné od 1. 1. 2000Čirý bezbarvý nebo slabě žlutý roztok.

   účinné od 1. 1. 2000Jod-123 má poločas přeměny 13,2 h a emituje záření gama a rtg-záření.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

   1. účinné od 1. 1. 2000A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-123, kromě rozdílů způsobených přítomností jodu-125, telluru-121 a jiných radionuklidových nečistot. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-123 mají energii 0,159 MeV. Jod-125 má poločas přeměny 59,4 dne a emituje rtg-záření o energii 0,027 MeV a fotony o energii 0,035 MeV. Tellur-121 má poločas přeměny 19,2 dne a nejvíce zastoupené fotony mají energie 0,507 MeV a 0,573 MeV. Referenční roztoky jodu-123, jodu-125 a telluru-121 dodávají laboratoře, které uznala oprávněná autorita.
   2. účinné od 1. 1. 2000B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

   účinné od 1. 1. 2000Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 8,0, měří se zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Stanoví se relativní obsah jodu-125, telluru-121 a jiných přítomných radionuklidových nečistot. Nejsou detegovány jiné radionuklidy s delším poločasem přeměny, než má jod-125. Pro stanovení jodu-125, telluru-121 a jiných radionuklidových nečistot se zkoušený roztok nechá stát po dostatečně dlouhou dobu, aby radioaktivita jodu-123 klesla na hodnotu vhodnou pro stanovení těchto nečistot. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření přeměněných radionuklidů způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Na jiné radionuklidy než jod-123 připadá nejvýše 0,35 % z celkové radioaktivity. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok (a). 0,100 g jodidu sodného R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok (b). 20,0 mg jobenguaniumsulfatu CRL se rozpustí v 50 ml mobilní fáze a zředí se jí na 100,0 ml.

   účinné od 1. 1. 2000Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 1. 2000- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μm),
   2. účinné od 1. 1. 2000- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku dusičnanu amonného R (80 g/l), amoniaku zředěného RS2 a methanolu R (1 + 2 + 27) a jejíž průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
   3. účinné od 1. 1. 2000- vhodného detektoru radioaktivity,
   4. účinné od 1. 1. 2000-spektrofotometru s průtokovým uspořádáním při 254 nm,
   5. účinné od 1. 1. 2000- injektorové smyčky, 10 μl.

   účinné od 1. 1. 2000Nastříkne se zkoušený roztok a porovnávací roztoky. Nejméně 95 % radioaktivity chromatogramu odpovídá píku jobenguanu. Nejvýše 4 % radioaktivity odpovídají píku jodidu a nejvýše 1 % radioaktivity se nachází v ostatních píkách.

   účinné od 1. 1. 2000Měrná aktivita. Vypočítá se z údajů získaných ve zkoušce Radiochemická čistota. Obsah jobenguaniumsulfatu se stanoví z ploch píků odpovídajících jobenguanu na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Obsah báze jobenguanu se vypočítá vynásobením získaného výsledku faktorem 0,85.

   účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/Fm.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech.

   účinné od 1. 1. 2000Stanovení radioaktivity

   účinné od 1. 1. 2000Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-123 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

   účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

   účinné od 1. 1. 2000Chráněn před světlem za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000Označování

   účinné od 1. 1. 2000Viz článek Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede měrná aktivita vyjádřená v GBq jodu-123 na gram báze jobenguanu.

   účinné od 1. 1. 2000Iobenguani[¹³¹I] solutio iniectabilis ad usum diagnosticum

   účinné od 1. 1. 2000Injekce s jobenguanem[¹³¹I] pro diagnostické použití

   účinné od 1. 1. 2000

   účinné od 1. 1. 2000C₈H₁₀[¹³¹I]N₃

   účinné od 1. 1. 2000Je to sterilní roztok 1-(3-[¹³¹I]jodbenzyl)guanidinu nebo jeho solí prostý bakteriálních endotoxinů. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Může také obsahovat zbytky použitého katalyzátoru, jako je měď v iontové formě, vhodnou stabilizační přísadu, jako je kyselina askorbová, a protimikrobní přísady. Jod-131 je radioaktivní izotop jodu, který může být získán ozařováním telluru neutrony nebo extrakcí ze štěpných produktů uranu. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-131 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 94% radioaktivity odpovídá jodu-131 ve formě jobenguanu. Měrná aktivita není menší než 20 GBqjodu-131 v gramu báze jobenguanu.

   účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

   účinné od 1. 1. 2000Čirý bezbarvý nebo slabě žlutý roztok.

   účinné od 1. 1. 2000Jod-131 má poločas přeměny 8,04 dne a emituje záření beta a záření gama.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

   1. účinné od 1. 1. 2000A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Referenční roztok jodu-131 dodávají laboratoře, které uznala oprávněná autorita. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-131 mají energii 0,365 MeV.
   2. účinné od 1. 1. 2000B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

   účinné od 1. 1. 2000Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 8,0, měří se zkoušený přípravek

   účinné od 1. 1. 2000Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Stanoví se relativní obsah jodu-131, jodu-133, jodu-135 a ostatních radionuklidových nečistot. Jod-133 má poločas přeměny 20,8 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,530 MeV a 0,875 MeV. Jod-135 má poločas přeměny 6,55 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,527 MeV, 1,132 MeV a 1,260 MeV. Na jod-131 připadá nejméně 99,9 % z celkové radioaktivity.

   účinné od 1. 1. 2000Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok (a). 0,100 g jodidu sodného R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok (b). 20,0 mg jobenguaniumsulfatu CRL se rozpustí v 50 ml mobilní fáze a zředí se jí na 100,0 ml.

   účinné od 1. 1. 2000Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 1. 2000- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μm),
   2. účinné od 1. 1. 2000- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku dusičnanu amonného R (80 g/l), amoniaku zředěného RS2 a methanolu R (1 + 2 + 27) a jejíž průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
   3. účinné od 1. 1. 2000- vhodného detektoru radioaktivity,
   4. účinné od 1. 1. 2000- spektrofotometru s průtokovým uspořádáním při 254 nm,
   5. účinné od 1. 1. 2000- injektorové smyčky, 10 μl.

   účinné od 1. 1. 2000Nastříkne se zkoušený roztok a porovnávací roztoky. Nejméně 94 % radioaktivity chromatogramu odpovídá píku jobenguanu. Nejvýše 5 % radioaktivity odpovídá píku jodidu a nejvýše 1 % radioaktivity se nachází v ostatních píkách.

   účinné od 1. 1. 2000Měrná aktivita. Vypočítá se z údajů získaných ve zkoušce Radiochemická čistota. Obsah jobenguaniumsulfatu se stanoví z ploch píků odpovídajících jobenguanu na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Obsah báze jobenguanu se vypočítá vynásobením získaného výsledku faktorem 0,85.

   účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/v m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech.

   účinné od 1. 1. 2000Stanovení radioaktivity

   účinné od 1. 1. 2000Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-131 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

   účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

   účinné od 1. 1. 2000Chráněn před světlem za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000Označování

   účinné od 1. 1. 2000Viz článek Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede měrná aktivita vyjádřená v GBq jodu-131 na gram báze jobenguanu.

   účinné od 1. 1. 2000Iobenguani[¹³¹I] solutio iniectabilis ad usum therapeuticum

   účinné od 1. 1. 2000Injekce s jobenguanem[¹³¹I] pro terapeutické použití

   účinné od 1. 1. 2000

   účinné od 1. 1. 2000C₈H₁₀[¹³¹I]N₃

   účinné od 1. 1. 2000Je to sterilní roztok 1-(3-[¹³¹I]jodbenzyl)guanidinu nebo jeho solí prostý bakteriálních endotoxinů. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Může také obsahovat zbytky použitého katalyzátoru, jako je měď v iontové formě, vhodnou stabilizační přísadu, jako je kyselina askorbová, a protimikrobní přísady. Jod-131 je radioaktivní izotop jodu, který může být získán ozařováním telluru neutrony nebo extrakcí ze štěpných produktů uranu. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-131 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 92% radioaktivity odpovídá jodu-131 ve formě jobenguanu. Měrná aktivita není menší než 400 GBq jodu-131 v gramu báze jobenguanu.

   účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

   účinné od 1. 1. 2000Čirý bezbarvý nebo slabě žlutý roztok.

   účinné od 1. 1. 2000Jod-131 má poločas přeměny 8,04 dne a emituje záření beta a záření gama.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

   1. účinné od 1. 1. 2000A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Referenční roztok jodu-131 dodávají laboratoře, které uznala oprávněná autorita. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-131 mají energii 0,365 MeV.
   2. účinné od 1. 1. 2000B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

   účinné od 1. 1. 2000Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 8,0, měří se zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Stanoví se relativní obsah jodu-131, jodu-133, jodu-135 a ostatních radionuklidových nečistot. Jod-133 má poločas přeměny 20,8 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,530 MeV a 0,875 MeV. Jod-135 má poločas přeměny 6,55 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,527 MeV, 1,132 MeV a 1,260 MeV. Na jod-131 připadá nejméně 99,9 % z celkové radioaktivity.

   účinné od 1. 1. 2000Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok (a). 0,100 g jodidu sodného R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

   účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok (b). 20,0 mg jobenguaniumsulfatu CRL se rozpustí v 50 ml mobilní fáze a zředí se jí na 100,0 ml.

   účinné od 1. 1. 2000Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. účinné od 1. 1. 2000- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μl),
   2. účinné od 1. 1. 2000- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku dusičnanu amonného R (80 g/l), amoniaku zředěného RS2 a methanolu R (1 + 2 + 27) a jejíž průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
   3. účinné od 1. 1. 2000- vhodného detektoru radioaktivity,
   4. účinné od 1. 1. 2000- spektrofotometru s průtokovým uspořádáním při 254 nm,
   5. účinné od 1. 1. 2000- injektorové smyčky, 10 μl.

   účinné od 1. 1. 2000Nastříkne se zkoušený roztok a porovnávací roztoky. Nejméně 92 % radioaktivity chromatogramu odpovídá píku jobenguanu. Nejvýše 7 % radioaktivity odpovídá píku jodidu a nejvýše 1 % radioaktivity se nachází v ostatních píkách.

   účinné od 1. 1. 2000Měrná aktivita. Vypočítá se z údajů získaných ve zkoušce Radiochemická čistota. Obsah jobenguaniumsulfatu se stanoví z ploch píků odpovídajících jobenguanu na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Obsah báze jobenguanu se vypočítá vynásobením získaného výsledku faktorem 0,85.

   účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek může být používán před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech.

   účinné od 1. 1. 2000Stanovení radioaktivity

   účinné od 1. 1. 2000Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-131 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

   účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

   účinné od 1. 1. 2000Chráněn před světlem za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000Označování

   účinné od 1. 1. 2000Viz článek Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede měrná aktivita vyjádřená v GBq jodu-131 na gram báze jobenguanu.

   účinné od 1. 1. 2000Technetii[^99mTc] mertiatidi solutio iniectabilis

   účinné od 1. 1. 2000Injekce s mertiatidem značeným techneciem[^99mTc]

   účinné od 1. 1. 2000

   účinné od 1. 1. 2000Je to sterilní roztok, který může být připraven buď zahřátím směsi obsahující S-benzoyl-merkaptoacetyltriglycin (betiatid), slabé chelatační činidlo, jako je vínan, cínatou sůl a injekci [^99m Tc] technecistanu sodného (štěpný nebo neštěpný produkt), nebo smícháním roztoků merkaptoacetyltriglycinu (mertiatid), cínaté soli a injekce [^99mTc]technecistanu sodného (štěpný nebo neštěpný produkt) při zásaditém pH. Může obsahovat stabilizační přísady a tlumivý roztok. Injekce obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 94 % radioaktivity připadá na komplex mertiatidu s techneciem[^99mTc].

   účinné od 1. 1. 2000Vlastnosti

   účinné od 1. 1. 2000Čirý bezbarvý roztok.

   účinné od 1. 1. 2000Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

   1. účinné od 1. 1. 2000A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m dodávají laboratoře, které uznala oprávněná autorita. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.
   2. účinné od 1. 1. 2000B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce b) Radiochemická čistota. Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku má přibližně stejný retenční čas jako hlavní pík porovnávacího roztoku.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

   účinné od 1. 1. 2000Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 7,5, měří se zkoušený přípravek.

   účinné od 1. 1. 2000Radiochemická čistota

   1. účinné od 1. 1. 2000a) Provede se vzestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití vhodného papíru jako stacionární fáze.

      účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

      účinné od 1. 1. 2000Na pruh chromatografického papíru se nanesou 2 μl zkoušeného roztoku. Vyvíjí se ve směsi objemových dílů vody R a acetonitrilu R (40 + 60). Papír se usuší a změří se rozložení radioaktivity vhodným detektorem. Na startu (R_F=0,0 až 0,1) není nalezeno více než 2,0% celkové radioaktivity.

   1. účinné od 1. 1. 2000b) Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

      účinné od 1. 1. 2000Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

      účinné od 1. 1. 2000Porovnávací roztok. 5 mg S-benzoylmerkaptoacetyltriglycinu CRL se rozpustí v 5 ml vody R zahříváním na vodní lázni. K 1 ml tohoto roztoku v uzavřené lahvičce naplněné dusíkem R se přidá 0,5 ml roztoku vínanu draselno-sodného R (40 g/l), 25 μl roztoku chloridu cínatého R (4 g/l) v kyselině chlorovodíkové 0,05 mol/l RS a 370 MBq až 740 MBq injekce (^99mTc)technecistanu sodného (štěpný nebo neštěpný produkt) v objemu nepřevyšujícím 3 ml. Směs se zahřívá na vodní lázni po dobu 10 min a ochladí se na pokojovou teplotu.

      účinné od 1. 1. 2000Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

      1. účinné od 1. 1. 2000- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
      2. účinné od 1. 1. 2000- mobilní fáze při průtokové rychlosti 1,0 ml/min:
      3. účinné od 1. 1. 2000- mobilní fáze A - směs objemových dílů lihu 96% R a roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R( 1,36 g/l) (7 + 93), jejíž pH bylo upraveno na hodnotu 6,0 pomocí hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS,
      4. účinné od 1. 1. 2000- mobilní fáze B - směs objemových dílů vody R a objemových dílů methanolu R (10 + 90),
      5. účinné od 1. 1. 2000- vhodného detektoru radioaktivity,
      6. účinné od 1. 1. 2000- injektorové smyčky, 20 μl.

   účinné od 1. 1. 2000Kolona se ustaluje promýváním mobilní fází A po dobu 20 min. Nastříkne se zkoušený roztok a porovnávací roztok. 10 min po každém nástřiku se přepne na mobilní fázi B a chromatogram se zaznamenává po dobu 15 min.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušku lze hodnotit, jestliže hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku má přibližně stejný retenční čas jako hlavní pík na chromatogramu porovnávacího roztoku. Součet ploch píků předcházejících hlavnímu píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (odpovídající hydrofilním nečistotám, zahrnující [^99mTc]technecistan) není větší než 3,0 % součtu ploch všech píků. Součet píků následujících za hlavním píkem (odpovídající lipofilním nečistotám) není větší než 4,0 % součtu ploch všech píků.

   účinné od 1. 1. 2000Nejméně 94 % radioaktivity odpovídá mertiatidu značeného techneciern[^99mTc].

   účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

   účinné od 1. 1. 2000Stanovení radioaktivity

   účinné od 1. 1. 2000Změří se radioaktivita postupem uvedeným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

   účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

   účinné od 1. 1. 2000Viz článek Radiofarmaca.

   účinné od 1. 1. 2000Označování

   účinné od 1. 1. 2000Viz článek Radiofarmaca.

účinné od 1. 1. 2000
1. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 3, 407 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
2. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 3, 407 (1998). Závazné od 1. 9. 1998.
3. účinné od 1. 1. 2000¹) Tato tabulka zcela nahrazuje Tabulku č. 1 z ČL 97 a při uchovávání jednotlivých léčiv uvedených v ČL 97 je třeba se řídit touto přepracovanou tabulkou.
4. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10. 4, 579 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
5. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 578 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
6. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 2, 307 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
7. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 576 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
8. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 2, 308 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
9. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 565 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
10. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 566 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
11. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 2, 309 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
12. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 2, 311 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
13. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 2, 310 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
14. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 2, 312 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
15. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 554 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
16. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 564 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
17. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 561 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
18. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 562 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
19. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 574 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
20. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 581 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
21. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 573 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
22. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10,4, 559 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
23. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 558 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
24. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 583 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
25. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 572 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
26. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 549 (1998). Závazné od 1. 7. 1999.
27. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 571 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
28. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 569 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
29. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 557 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
30. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 2, 314 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
31. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 551 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
32. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 555 (1998). Závazné od 1. 1. 1999
33. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 569 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
34. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 2, 317 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.
35. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 4, 547 (1998). Závazné od 1. 1. 1999
36. účinné od 1. 1. 2000¹) Názvosloví toxinů A. pleuropneumoniae popsal J. Frey a kol., Journal of General Microbiolosy, 1993, 139, 1723 - 1728.
37. účinné od 1. 1. 2000²) Systém hodnocení plicních nálezů podrobně popsali P. C. T Hannan, B. S. Bhogal aj. P. Fish, Research in Veerinary Science, 1982, 33, 76 - 88
38. účinné od 1. 1. 2000¹) Pharmeuropa 10, 2, 317 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.