Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), 6/2002 Sb. m. s., vyhlášené znění

Předchozí stránka

Přiřazení samovolně se rozkládajících látek uvedených v pododdíle 2.2.41.4 se provádí na základě technicky čisté látky (pokud není zvlášť uvedena menší koncentrace jak 100 %).

2.2.41.1.13 Klasifikací látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedou příslušné orgány země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný orgán první smluvní strany ADR, která přijde do styku se zásilkou.
2.2.41.1.14 Aktivační přísady jako zinkové sloučeniny se mohou přidat určitým látkám samovolně se rozkládajícím ke změně jejich reakční schopnosti. Podle typu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stabilita, a to může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek hodnotit podle způsobu zařazení.
2.2.41.1.15 Vzorky látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou vyjmenovány v pododdíle 2.2.41.4, pro které nejsou úplná zkušební data k dispozici a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku typu C látek samovolně se rozkládajících, jestliže
1. - podle zjištěných údajů není vzorek nebezpečnější než nějaká látka samovolně se rozkládající typ B;
2. - vzorek je zabalen podle metody balení OP2 a hmotnost na dopravní jednotku nepřesahuje 10 kg;
3. - dostupná data ukazují, že řízená teplota pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a zároveň dostatečně vysoká, aby se předešlo nebezpečné separaci fází.
Znecitlivění

2.2.41.1.16 Pro zajištění bezpečné přepravy látek samovolně se rozkládajících, jsou tyto v mnoha případech znecitlivělé ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní obsah látky, vztahuje se k obsahu hmoty, zaokrouhlené na nejbližší celou číslici. Jestliže je použito ředidlo, musí být látka samovolně se rozkládající spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, kterými se látka samovolně se rozkládající při uvolňování z obalu může obohatit na nebezpečný stupeň, se nesmějí používat. Každé ředidlo se musí s látkou samovolně se rozkládající snášet. Z toho pohledu jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stabilitu a druh nebezpečnosti látky samovolně se rozkládající.Tekutý roztok ve tvaru vyžadující řízení teploty (viz 2.2.41.1.14) mající bod varu nejméně 60;C a bod vzplanutí ne nižší než o 5°C. Bod varu kapaliny může být o 50°C vyšší než řízená teplota samovolně se rozkládající látky.
Ustanovení o řízení teploty

2.2.41.1.17 Určité, samovolně se rozkládající látky smějí být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí maximální teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinový časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, může být nutné provést nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT (viz. tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT- viz Příručka zkoušky a kritéria, část II,kapitola 20, oddíl 28.4.

Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot

Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot
Typ	SADT^a	Řízená teplota	Kritická teplota
Jednotlivé obaly a IBC	20°C a méně	o 20°C nižší než SADT	o 10°C nižší než SADT
	20°C až 35°C	o 15°C nižší než SADT	o 10°C nižší než SADT
	více než 35°C	o 10°C nižší než SADT	o 5°C nižší než SADT
Cisterny	více než 50°C	o 10°C nižší než SADT	o 5°C nižší než SADT

^a SADT pro látky v obalech pro přepravu

Přepravovat při řízené teplotě se musí samovolně se rozkládající látky, u kterých je SADT menší než 55°C. Řízené a kritické teploty jsou uvedeny v 2.2.41.4. Skutečná teplota při přepravě smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovena tak, nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.

Znecitlivělé výbušné tuhé látky

2.2.41.18 Znecitlivělé tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou vodou nebo alkoholem navlhčeny nebo jinou látkou zředěny, aby se jejich výbušné vlastnosti potlačily. Tyto položky jsou v seznamu nebezpečných věcí v kapitole 3.2, tabulce A označeny následujícími UN-čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317,3319 a 3344 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 15 kapitoly 33, UN- čísla 0154, 0155, 0209, 0214, 0215 a 0234 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 18 v kapitole 3.3 UN číslo 0220.

Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám

2.2.41.19 Látky, které
(a) jsou podle zkušební řady 1 a 2 předběžně přiřazeny třídě 1, avšak podle zkušební řady 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1,
(b) nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1, a
(c) nejsou látkami třídy 5.1 nebo 5.2,
1. budou právě tak přiřazeny třídě 4.1 položkám UN-čísel 2956,3241,3242 a 3251.

2.2.41.2 K přepravě nepřipuštěné látky
1. 2.2.41.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakci v průběhu přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce podpořily.
2. 2.2.41.2.2 Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).
3. 2.2.41.2.3 Následující látky nejsou k přepravě připuštěny:
  1. - samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručka zkoušek a kritérií část II, oddíl 20.4.2 (a)];
  2. - sulfidy fosforu, které nejsou prosty bílého nebo žlutého fosforu;
  3. - jiné, než v kapitole 3.2 tabulce A uvedené znecitlivělé tuhé výbušné látky;
  4. - anorganické hořlavé látky v roztaveném stavu, s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ;
  5. - azid barnatý s obsahem méně než 50 % (hmotnosti) vody.

2.2.41.3 Seznam hromadných pojmenování
^a Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2
^b Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
^c Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan v přístrojích je látkou třídy 4.2 UN číslo 2870.

2.2.41.4 Seznam látek samovolně se rozkládajících
POZN.: Pro metody balení viz 4.1.4.1, pokyn pro balení P 520 a 4.1.7.1

Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot Znecitlivělé výbušné tuhé látky Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám
LÁTKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ	Koncentrace (%)	Obalová metoda	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- druhová/ skupinová položka	Poznámky
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY	< 100	OP5			3232	(1) (2)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C	< 100	OP6			3224	(3)
AZOFORMAMID (1,1 AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY	< 100	OP6			3234	(4)
AZOFORMAMID (1,1 AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D	<100	OP7			3226	(5)
AZOFORMAMID (1,1 AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY	< 100	OP7			3236	(6)
2,2‘-AZODI(2,4-DIMETYL-4- METOXYVALERONITRIL)	100	OP7	-5	+5	3236
2,2‘-AZODI(2,4- DIMETYLVALERONITRIL)	100	OP7	+10	+15	3236
2,2‘-AZODI-(ETYL-2- METYLPROPIONÁT)	100	OP7	+20	+25	3235
1,1'-AZODI- (HEXAHYDROBENZONITRIL)	100	OP7			3226
2,2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL	100	OP6	+40	+45	3234
2,2' - AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi	≤ 50	OP6			3224
2,2'-AZODI(2-METYLBUTYRONITRIL)	100	OP7	+35	+40	3236
BENZEN-1.3-DISULFONOHYDRAZID, jako pasta	52	OP7			3226
BENZENSULFOHYDRAZID	100	OP7			3226
4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3- TETRACHLOROZINEČNATAN	100	OP7			3226
4-(BENZYL(METYL)-AMINO)-3- ETOXYBENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID	100	OP7	+40	+45	3236

Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot Znecitlivělé výbušné tuhé látky Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám
LATKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ	Koncentrace (%)	Obalová metoda	Řízena teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- druhová/ skupinová položka	Poznámky
3-CHLOR- 4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIU M TETRACHLOROZINEČNATAN	100	OP7			3226
2-DIAZO-1 -NAFTOL-4- SULFONYLCHLORID	100	OP5			3222	(2)
2-DIAZO-1 -NAFTOL-5- SULFONYLCHLORID	100	OP5			3222	(2)
2,5-DIETOXY-4- MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM- ZINKOCHLORID	67-100	OP7	+35	+40	3236
2.5-DIETOXY-4-MORFOLINO- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID	66	OP7	+40	+45	3236
2.5-DIETOXY-4- MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM- TETRAFLOROBORÁT	100	OP7	+30	+35	3236
2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)- BENZEN-DIAZONIUM- ZINKOCHLORID	67	OP7	+40	+45	3236
DIETYLENGLYKOL-BIS- (ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPE ROXYDIKARBONÁT	≥88 ≤12	OP8	-10	0	3237
2,5-DIMETOXY-4-(4- METYLFENYLSULFONYL)-BENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID	79	OP7	+40	+45	3236
4-DIMETYLAMINO-6-(2- DIMETYLAMINO-ETOXY)TOLUEN-2- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID	100	OP7	+40	+45	3236
N,N'-DINITROSO-N,N'-DIMETHYL- TETRAFTALAMID, jako pasta	72	OP6			3224
N,N'-DINITROSOPENTAMETHYLEN- TETRAMIN	82	OP6			3224	(7)
DIPHENYLOXID-4,4'- DISULFOHYDRAZID	100	OP7			3226
4- (DIPROPYLAMINO)BENZENDIAZONI UM-ZINKOCHLORID	100	OP7			3226
2-(N,N- ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METYL-A-CYKLOHEXYLAMINO)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID	63-92	OP7	+40	+45	3236

Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot Znecitlivělé výbušné tuhé látky Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám
LÁTKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ	Koncentrace (%)	Obalová metoda	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- druhová/ skupinová položka	Poznámky
2-(N,N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METYL-A-CYKLO- HEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID	62	OP7	+35	+40	3236
N-FORMYL-2-(NITROMETYLEN)-1,3- PERHYDROTIAZIN	100	OP7	+45	+50	3236
2-(2HYDROXYETOXY)-1- (PYROLIDIN-1-YL)-BENZEN-4- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID	100	OP7	+45	+50	3236
3-(2-HYDROXYETOXY)-4- (PYROLIDIN-1 -YL)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID	100	OP7	+40	+45	3236
2-(N,N-M ETYLAMINOETYL- KARBONYL)-4-(3,4-DIMETYLPENYL SULPONYL) BENZEN-DIAZONIUM HYDROGEN SULFÁT	96	OP7	+45	+50	3236
4- METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZ ID	100	OP7			3226
3-METYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZENDIAZONIUM- TETRAFLOROBORÁT	95	OP6	+45	+50	3234
4-NITROSOFENOL	100	OP7	+35	+40	3236
LAŤKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK		OP2			3223	(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY		OP2			3233	(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK		OP2			3224	(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY		OP2			3234	(8)
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ	100	OP7			3226
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ	100	OP7			3226
TETRAMINOPALADIUM-(II)-NITRAT	100	OP6	+30	+35	3234

Poznámky:
(1) Azodicabonamid-připravky, která splní požadavky Příručky zkoušek a kritérii oddílu 20.4.2 (b). Řízené a kritické teploty se vymezuji dle 2.2.41.1.17
(2) Je potřebná bezpečnostní značka označující nebezpečí “VÝBUŠNÝ" podle vzoru č.1 (viz 5.2.2.2.2)
(3) Azoformamid přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (c).
(4) Azodicarbonamid-přípravky, která splní požadavky Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (c) Řízené a kritické teploty se vymezují dle 2.2.41.1.17
(5) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria II oddílu 20.4.2 (d)
(6) Azodicarbonamid-přípravky, která splní požadavky Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (d) Řízené a kritické teploty se vymezují dle 2.2.41.1.17
(7) Se snášenlivým ředícím prostředkem s bodem varu minimálně 150° C
(8) Viz 2.2.41.1.16

2.2.42 Třída 4.2 Samozápalné látky

2.2.42.1 Kritéria

2.2.42.1.1 Pojem třídy 4.2 zahrnuje:
1. - samozápalné (pyroforní) látky jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již při malých množstvích vzplanou do 5 minut. Tyto látky třídy 4.2 jsou nejnejvíce náchylné k samovznícení; a
2. - látky a předměty schopné samoohřevu jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které ve styku se vzduchem bez přívodu energie jsou schopné samozahřátí. Tyto látky se mohou zapálit jen ve větších množstvích (více kg) a po delším čase (hodiny nebo dny).

2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:

Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot Znecitlivělé výbušné tuhé látky Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám
S	Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí
	S1	Organické kapaliny
	S2	Organické tuhé látky
	S3	Anorganické kapaliny
	S4	Anorganické tuhé látky
SW	Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjí hořlavé plyny
SO	Samozápalné oxidující látky
ST	Samozápalné jedovaté látky
	ST1	Organické jedovaté kapaliny
	ST2	Organické jedovaté tuhé látky
	ST3	Anorganické jedovaté kapaliny
	ST4	Anorganické jedovaté tuhé látky
SC	Samozápalné žíravé látky
	SC1	Organické žíravé kapaliny
	SC2	Organické žíravé tuhé látky
	SC3	Anorganické žíravé kapaliny
	SC4	Anorganické žíravé tuhé látky

Vlastnosti

2.2.42.1.3 Samozahřátí látek, které vede k samovznícení bude způsobeno reakcí látek s kyslíkem (ze vzduchu) a způsobí skutečnost, že vyvinuté teplo se nevyvede ven dostatečně rychle. Samozahřátí nastane, je-li množství vytvořeného tepla větší než vyvedeného a je-li dosažena teplota samovznícení.
Zařazení

2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení látek a předmětů v kapitole 4.2 jmenovitě neuvedených, které odpovídají specifickým j.n. - položkám v pododdíle 2.2.42.3 a jsou v souladu s ustanoveními v kapitole 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručka zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.
2.2.42.1.5. Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty přiřazují na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 položkám uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:
(a) samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí třídě 4.2, jestliže se zapálí při pádu s výšky 1 m nebo do 5 minut potom, nebo
(b) samozápalné (pyroforní) kapaliny se přiřadí třídě 4.2,
(i) jestliže se nanesené na inertní nosný materiál zapálí do 5 minut nebo
(ii) v případě negativního výsledku zkoušky podle (i) se po nanesení na natrhnutý suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zulhenatí;
(c) látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200° C se přiřadí třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na hořlavé teplotě dřevěného uhlí, která činí pro krychlový vzorek 27 m³ 50° C. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50° C pro objem 27 m³ se třídě 4.2 nepřiřadí.
POZN. 1: Látky, které budou přepravovány v obalech o objemu nepřesahujícím 3 m³, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce krychlového vzorku o straně 10 cm při teplotě 120° C do 24 hodin nedojde k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty na/přes 180° C.
POZN. 2: Látky, které budou přepravovány v obalech o objemu nepřesahujícím 450 1, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce krychlového vzorku o straně 10 cm při teplotě 100° C do 24 hodin nedojde k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty na/přes 160° C.

2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulky A, je těmto směsím přiřazena položka na základě jejich skutečného nebezpečí.
POZN.: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3.

2.2.42.1.7 Podle zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 a kritérií v 2.2.42.1.5 může být také zjištěno, že povaha některé jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.
Přiřazení obalové skupině

2.2.42.1.8 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazených látek a předmětů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III se přiřazují:
(a) samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí obalové skupině I;
(b) látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí obalové skupině II;
látky s teplotou samovznícení vyšší jak 50° C o objemu 450 I se nepřiřadí obalové skupině II;
(c) látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek pod bodem b) jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí obalové skupině III.

2.2.42.2 K přepravě nepřipuštěné látky
1. Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:
  1. - UN 3255 terc-HYPOCHLORAN BUTYLU;
  2. - látky tuhé schopné samoohřevu, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.42.3 Seznam hromadných pojmenování
POZN:
^a Kovový prach a prášek, který není jedovatý a není v samozápalné formě,
^b Hydridy kovů v hořlavé formě s výjimkou UN čísla 2870 jsou látkami třídy 4.1
^c Hydridy kovů, které ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3
^d Hořlavé roztoky kovových organických sloučenin, které nejsou samozápalné a ve styku s vodou nevytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Kovové organické sloučeniny jakož i jejich roztoky, které nejsou samozápalné, avšak ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.

2.2.43 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

2.2.43.1 Kritéria

2.2.43.1.1 Pojem třída 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se následovně dělí:

Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot Znecitlivělé výbušné tuhé látky Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám
W	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:
	W1 Kapaliny
	W2 Tuhé látky
	W3 Předměty
WF1	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé kapalné
WF2	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé tuhé
WS	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, samo se zahřívající tuhé
WO	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, podporující hoření, tuhé
WT	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jedovaté
	WT1 Kapaliny
	WT2 Tuhé látky
WC	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé
	WC1 Kapaliny
	WC2 Tuhé látky
WFC	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé žíravé

Vlastnosti

2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem tvořit výbušné směsi. Takové směsi se budou lehce zapalovat všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, z nářadí vycházející jiskrou nebo nechráněnou žárovkou. Přitom vytvořené tlakové vlny a plamen mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Pro zařazení látky je určující zkušební postup, v 2.2.43.1.4, kterým se zjišťuje, zda reakce látek s vodou vede k vytvoření nebezpečného množství hořlavých plynů. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.
Zařazení

2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené ke třídě 4.3 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, aby odpovídalo položkám v pododdíle 2.2.43.3 a bylo v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu pode Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4, přičemž musí být také zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.
2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 k položkám uvedeným v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:
1. Látka se zařadí do třídy 4.3, pokud:
  (a) se během některé fáze pokusu uvolněný plyn sám vznítí, nebo
  (b) je rychlost uvolňování hořlavých plynů větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu

2.2.43.1.6 Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky, je třeba tyto směsi zařadit k položkám, ke kterým patří na základě jejich skutečného nebezpečí.
POZN.: Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3

2.2.43.1.7 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 a kritérií v 2.2.43.1.5 může být rovněž zjištěno, že jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.
Zařazení k obalové skupině

2.2.43.1.8 Látkám a předmětům zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii:
(a) Obalové skupině I je přiřazena každá látka, jestliže při pokojové teplotě prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může obecně i sám vznítit, nebo jestliže při pokojové teplotě reaguje s vodou slabě, přičemž množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 10 I na kg látky za 1 minutu.
(b) Obalové skupině II je přiřazena každá látka, která při pokojové teplotě slabě reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 20 I na kg látky za hodinu, a nesplňuje přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I.
(c) Obalové skupině III je přiřazena každá látka, která při pokojové teplotě pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 1 I na kg váhy za 1 hodinu a nesplňuje přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I nebo II.

2.2.43.2 K přepravě nepřipuštěné látky
S vodou reagující tuhé látky, hořlavé, UN číslo 3132, a látky reagující s vodou - podporující hoření, UN číslo 3133 a s vodou reagující tuhé látky, schopné samovznícení, kterým je přiřazeno UN číslo 3135, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly ustanovením třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.43.3 Seznam hromadných pojmenování
^a Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, které nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroformní podobě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroformním stavu jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroformním stavu jsou látkami třídy 4.2. Směsi fosforu s těžkými kovy jako železo, měď atd. nepodléhají předpisům ADR.
^b Hořlavé roztoky, které s organokovovými sloučeninami jsou v koncentraci, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny v nebezpečném množství a nejsou samozápalné, jsou látkami třídy 3. Organokovové sloučeniny a jejich roztoky, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2.
^c Kovy a slitiny kovů v pyroformním stavu jsou látkami třídy 4.2.
^d Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23° C, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23° C a výše, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.

2.2.51 Třída 5.1 Látky podporující hoření

2.2.51.1 Kritéria

2.2.51.1.1 Pojem třída 5.1 zahrnuje látky, které ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou ve všeobecnosti způsobit požár dodáním kyslíku nebo mohou podporovat hoření jiných látek, jakož i předmětů, které takové látky obsahují.

2.2.51.1.2 Látky třídy 5.1 jakož i předměty, které takové látky obsahují se rozdělují následovně:

Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot Znecitlivělé výbušné tuhé látky Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám
O	Látky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují:
	O1 Kapaliny
	O2 Tuhé látky
	O3 Předměty
OF	Tuhé látky podporující hoření, hořlavé
OS	Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu
OW	Tuhé látky podporující hoření, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
OT	Látky jedovaté podporující hoření
	OT1 Kapaliny
	OT2 Tuhé látky
OC	Látky žíravé podporující hoření
	OC1 Kapaliny
	OC2 Tuhé látky
OTC	Látky jedovaté, žíravé podporující hoření.

2.2.51.1.3 Zařazené látky a předměty do třídy 5.1 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, které odpovídají položkám v pododdíle 2.2.51.3 a jsou v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1 může být provedeno na základě zkoušek, metod a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od známých zkušeností, musí se dát přednost známým zkušenostem před výsledky zkoušek.
2.2.51.1.4 Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulce A patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, do kterých patří na základě své skutečné nebezpečnosti.
POZN.: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.51.1.5 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4 a kritérií v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 může být také zjištěno, zda povaha jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.

Látky tuhé podporující hoření

Zařazení

2.2.51.1.6 Pokud se dle kapitoly 3.2 tabulky A zařazují jmenovitě neuvedené tuhé látky podporující hoření na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.1 uvedeným položkám v pododdíle 2.2.51.3, platí následující kritéria:
Tuhou látku je nutné zařadit do třídy 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4 : 1 nebo 1 : 1 se zapálí nebo hoří nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3 : 7.
Zařazení k obalové skupině

2.2.51.1.7 Tuhým látkám podporující hoření zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4.1 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii:
(a) Obalová skupina I: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2;
(b) Obalová skupina II: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří stejnou nebo nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I;
(c) Obalová skupina III: Látky, které ve směsi s celulózou, v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří stejnou nebo nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalové skupiny I a II.

Látky kapalné podporující hoření

Zařazení

2.2.51.1.8 Jestliže se jmenovitě neuvedeným kapalinám podporujícím hoření přiřadí na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III v pododdílu 34.4.2 položka uvedená v pododdíle 2.2.51.3, platí proto následující kritéria:
Kapalná látka je přiřazena třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1 : 1 vykazuje tlak minimálně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje nižší a stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs vodního roztoku 65 % kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1 : 1.
Zařazení k obalové skupině

2.2.51.1.9 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazeným kapalným látkám podporující hoření jsou na základě zkušebního postupu Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.2 přiřazeny v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III:
(a) Obalová skupina I: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se samy vznítí nebo vykazují nižší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50 % kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1;
(b) Obalová skupina II: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazují nižší nebo stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs vodního roztoku 40 % chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I;
(c) Obalová skupina III: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazují nižší nebo stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaků než směs vodního roztoku 65 % kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a nesplňují přiřazovací kritéria obalové skupiny I a II.

2.2.51.2 K přepravě nepřipuštěné látky
1. 2.2.51.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakce v průběhu přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.
2. 2.2.51.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě :

Následující stránka