Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Reviznímu aktu Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy)

Patentovatelné vynálezy

(1) Evropské patenty se udělují na vynálezy ve všech oblastech techniky, pokud jsou nové, zahrnují vynálezeckou činnost a jsou průmyslově využitelné.

(2) Za vynálezy ve smyslu odstavce 1 se nepovažují zejména:

(a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;

(b) estetické výtvory;

(c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;

(d) podávání informací.

(3) Ustanovení odstavce 2 vylučují patentovatelnost předmětu nebo činností uvedených v tomto ustanovení pouze pokud se evropská patentová přihláška nebo evropský patent týkají tohoto předmětu nebo činností jako takových.

Výluky z patentovatelnosti

Evropské patenty se neudělují:

(a) na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo „veřejnému pořádku“ nebo morálce, přičemž využití vynálezu nelze za takové považovat jenom proto, že je zákonem nebo nařízením zakázáno ve všech smluvních státech nebo v některém z nich;

(b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické postupy a výrobky těmito postupy získané;

(c) na způsoby chirurgického nebo terapeutického léčení lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle; toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, pro použití při těchto způsobech.

Novost

(1) Vynález se považuje za nový, není-li součástí stavu techniky.

(2) Stav techniky obsahuje všechno, co bylo zpřístupněno veřejnosti písemným nebo ústním popisem, využíváním nebo jiným způsobem přede dnem podání evropské patentové přihlášky.

(3) Za součást stavu techniky se považuje rovněž obsah evropských patentových přihlášek v původně podaném znění, jejichž datum podání předchází den uvedený v odstavci 2 a které byly k tomuto dni nebo po tomto zveřejněny.

(4) Odstavce 2 a 3 nevylučují patentovatelnost látky nebo směsi, která je součástí stavu techniky, pro použití při způsobu uvedeném v článku 53 (c), pokud její použití při způsobu uvedeném v onom odstavci není součástí stavu techniky.

(5) Odstavce 2 a 3 rovněž nevylučují patentovatelnost jakékoli látky nebo směsi, uvedené v odst. 4 pro jakékoli zvláštní použití při způsobu uvedeném v článku 53 (c), pokud toto užití není součástí stavu techniky.

Zveřejnění, která nejsou na závadu

(1) Pro použití článku 54 se nepřihlíží ke zveřejnění vynálezu, pokud k němu nedošlo dříve než šest měsíců před podáním evropské patentové přihlášky a pokud přímo či nepřímo vyplývá:

(a) ze zřejmého zneužití vůči přihlašovateli nebo jeho právnímu předchůdci, nebo

(b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce zveřejnil vynález na úřední nebo úředně uznané mezinárodní výstavě ve smyslu Úmluvy o mezinárodních výstavách, podepsané v Paříži 22. listopadu 1928 a naposledy revidované 30. listopadu 1972.

(2) V případě odstavce 1 (b) se použije odstavec 1 pouze v případě, že přihlašovatel při podání evropské patentové přihlášky uvede, že vynález byl takto zveřejněn, a ve lhůtě a za podmínek uvedených v prováděcím předpise předloží příslušné osvědčení.

Vynálezecká činnost

Vynález se považuje za vynález zahrnující vynálezeckou činnost, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Obsahuje-li stav techniky také dokumenty uvedené v článku 54 odst. 3, nepřihlíží se k nim při posuzování vynálezecké činnosti.

Průmyslová využitelnost

Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo užíván v jakémkoli odvětví průmyslu včetně zemědělství.

Právo podat evropskou patentovou přihlášku

Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba a každá společnost mající podle příslušného práva postavení právnické osoby.

Několik přihlašovatelů

Evropskou patentovou přihlášku mohou rovněž podat spolupřihlašovatelé nebo dva či více přihlašovatelů, kteří určí různé smluvní státy.

Právo na evropský patent

(1) Právo na evropský patent náleží vynálezci nebo jeho právnímu nástupci. Je-li vynálezce zaměstnancem, řídí se právo na evropský patent právem státu, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán; nelze-li určit stát, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán, použije se právo státu, na jehož území je podnik, k němuž zaměstnanec náleží.

(2) Vytvořilo-li vynález nezávisle na sobě několik osob, náleží právo na evropský patent osobě, jejíž evropská patentová přihláška má nejstarší datum podání, pokud byla tato přihláška zveřejněna.

(3) Pro účely řízení před Evropským patentovým úřadem se má za to, že přihlašovatel je oprávněn uplatnit právo na evropský patent.

Evropská patentová přihláška podaná neoprávněnými osobami

(1) Je-li rozhodnutím, které nabylo právní moci, přiznáno právo na udělení evropského patentu osobě, která není přihlašovatelem, může tato osoba v souladu s prováděcím předpisem:

(a) pokračovat místo přihlašovatele v řízení s patentovou přihláškou jako s přihláškou vlastní;

(b) podat novou evropskou patentovou přihlášku na stejný vynález nebo

(c) požádat o zamítnutí přihlášky.

(2) Pro novou přihlášku podanou podle odstavce 1 (b) se použije přiměřeně ustanovení článku 76 odst. 1.

Právo na uvedení vynálezce

Vynálezce má vůči přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu právo být jako takový uveden před Evropským patentovým úřadem.

Doba platnosti evropského patentu

(1) Doba platnosti evropského patentu je 20 let ode dne podání přihlášky.

(2) Ustanovením předchozího odstavce není omezeno právo smluvního státu rozšířit dobu platnosti evropského patentu nebo udělit odpovídající ochranu, která následuje bezprostředně po uplynutí doby platnosti patentu, a to za stejných podmínek, jaké platí pro národní patenty:

(a) v případě válečného nebo obdobného nouzového stavu postihujícího tento stát;

(b) je-li předmětem evropského patentu výrobek nebo způsob výroby či použití výrobku, který se před uvedením na trh v tomto státě musí podrobit zákonem stanovenému povolovacímu správnímu řízení.

(3) Odstavec 2 se použije přiměřeně i pro evropské patenty udělené společně pro skupinu smluvních států ve smyslu článku 142.

(4) Smluvní stát, který přijme ustanovení o rozšíření doby platnosti patentu nebo o odpovídající ochraně podle odstavce 2 (b), může na základě dohody uzavřené s Organizací pověřit Evropský patentový úřad úkoly souvisejícími s prováděním těchto ustanovení.

Práva plynoucí z evropského patentu

(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 poskytuje evropský patent svému majiteli ode dne zveřejnění oznámení o jeho udělení a v každém smluvním státě, pro který byl udělen, stejná práva, jaká by mu poskytoval národní patent udělený v tomto státě.

(2) Je-li předmětem evropského patentu způsob, vztahuje se ochrana plynoucí z patentu i na výrobky tímto způsobem přímo získané.

(3) Porušení evropského patentu se projednává podle národního práva.

Překlad evropského patentu

(1) Každý smluvní stát může stanovit, že není-li evropský patent tak, jak byl udělen, pozměněn nebo omezen Evropským patentovým úřadem, vyhotoven v některém z jeho úředních jazyků, musí přihlašovatel nebo majitel patentu předložit ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví překlad uděleného, pozměněného nebo omezeného patentu do některého z jeho úředních jazyků podle své volby nebo, pokud tento stát stanovil užívání jednoho určitého úředního jazyka, překlad do tohoto jazyka. Lhůta pro předložení překladu činí tři měsíce ode dne zveřejnění oznámení o udělení, omezení nebo zachování evropského patentu v pozměněné podobě v Evropském patentovém věstníku, nestanoví-li příslušný stát delší lhůtu.

(2) Každý smluvní stát, který přijal ustanovení podle odstavce 1, může stanovit, že majitel patentu musí ve lhůtě tímto státem určené zaplatit v plné výši nebo zčásti náklady na zveřejnění tohoto překladu.

(3) Každý smluvní stát může stanovit, že nejsou-li dodržena ustanovení přijatá na základě odstavců 1 a 2, považuje se evropský patent v tomto státě od počátku za neúčinný.

Rovnocennost podání evropské patentové přihlášky a přihlášky národní

Evropská patentová přihláška, jíž bylo přiznáno datum podání, je v určených smluvních státech rovnocenná řádně podané přihlášce národní, včetně případného práva přednosti uplatněného pro evropskou patentovou přihlášku.

Práva plynoucí z evropské patentové přihlášky po zveřejnění

(1) Ode dne zveřejnění zajišťuje evropská patentová přihláška přihlašovateli ve smluvních státech určených ve zveřejněné přihlášce prozatímní ochranu podle článku 64.

(2) Každý smluvní stát může stanovit, že evropská patentová přihláška nezajišťuje ochranu podle článku 64. Ochrana plynoucí ze zveřejnění evropské patentové přihlášky však nemůže být menší než ochrana, kterou právo příslušného státu spojuje s povinným zveřejněním národních patentových přihlášek bez průzkumu. V každém případě každý stát stanoví alespoň, že ode dne zveřejnění evropské patentové přihlášky se může přihlašovatel domáhat náhrady přiměřené okolnostem od každého, kdo v tomto smluvním státě využíval vynález, který je předmětem evropské patentové přihlášky, pokud by podle národního práva byl odpovědným za porušení národního patentu.

(3) Každý smluvní stát, jehož úředním jazykem není jazyk řízení, může stanovit, že prozatímní ochrana podle odstavců 1 a 2 je účinná až od doby, kdy překlad nároků do některého z úředních jazyků podle volby přihlašovatele nebo, pokud tento stát stanovil užívání jednoho určitého úředního jazyka, překlad do tohoto jazyka:

(a) byl zpřístupněn veřejnosti způsobem stanoveným národním právem, nebo

(b) byl sdělen tomu, kdo v tomto státě vynález, který je předmětem evropské patentové přihlášky, využívá.

(4) Je-li evropská patentová přihláška vzata zpět, považována za vzatou zpět nebo je-li pravomocně zamítnuta, má se za to, že účinky uvedené v odstavcích 1 a 2 nikdy nenastaly. Totéž platí pro účinky evropské patentové přihlášky ve smluvním státě, jehož určení bylo vzato zpět nebo se považuje za vzaté zpět.

Účinek zrušení nebo omezení evropského patentu

V tom rozsahu, v jakém byl evropský patent zrušen nebo omezen v řízení o odporu nebo o omezení či zrušení, má se za to, že evropská patentová přihláška a na ni udělený patent od počátku nemají zcela nebo zčásti účinky uvedené v článcích 64 a 67.

Rozsah ochrany

(1) Rozsah ochrany plynoucí z evropského patentu nebo z evropské patentové přihlášky je vymezen nároky. K výkladu nároků se však použije i popis a výkresy.

(2) Pro období do udělení evropského patentu je rozsah ochrany vyplývající z evropské patentové přihlášky vymezen nároky, obsaženými ve zveřejněné přihlášce. Evropský patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o odporu, omezení nebo zrušení, však zpětně určuje ochranu vyplývající z evropské patentové přihlášky, pokud tím není ochrana rozšířena.

Autentické znění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu

(1) Znění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu v jazyce řízení je autentickým zněním ve všech řízeních před Evropským patentovým úřadem a ve všech smluvních státech.

(2) Jestliže však byla evropská patentová přihláška podána v jazyce, který není úředním jazykem Evropského patentového úřadu, je toto znění přihláškou tak, jak byla podána, ve smyslu této úmluvy.

(3) Každý smluvní stát může stanovit, že překlad do úředního jazyka tohoto státu ve smyslu této úmluvy se považuje v tomto státě za autentické znění, s výjimkou zrušovacího řízení, pokud z evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu v jazyce překladu vyplývá ochrana užší, než je ochrana vyplývající z této přihlášky nebo z tohoto patentu v jazyce řízení.

(4) Každý smluvní stát, který přijme ustanovení podle odstavce 3:

(a) musí umožnit přihlašovateli nebo majiteli patentu podat opravený překlad evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu. Tento opravený překlad nemá právní účinky, dokud nebyly splněny přiměřeně podmínky stanovené smluvním státem podle článku 65 odst. 2 a článku 67 odst. 3;

(b) může stanovit, že každý, kdo v tomto státě v dobré víře začal využívat vynález nebo vykonal za tím účelem účinné a vážné přípravy, přičemž toto využívání neznamenalo porušení přihlášky nebo patentu ve znění původního překladu, může i poté, co nabyl účinků opravený překlad, bezplatně v tomto využití ve svém podniku nebo pro potřeby tohoto podniku pokračovat.

Převod a založení práv

Evropská patentová přihláška může být převedena nebo založit práva pro jeden nebo několik určených smluvních států.

Smluvní převod

Převod evropské patentové přihlášky se provádí písemně a vyžaduje podpis smluvních stran.

Smluvní licence

Evropská patentová přihláška může být celá nebo zčásti předmětem licencí pro území určených smluvních států nebo jejich část.

Použitelné právo

Nestanoví-li tato úmluva něco jiného, řídí se evropská patentová přihláška jako předmět vlastnictví v každém určeném smluvním státě a s účinkem pro tento stát právem, které v tomto státě platí pro národní patentové přihlášky.

Podání evropské patentové přihlášky

(1) Evropská patentová přihláška může být podána:

(a) u Evropského patentového úřadu nebo

(b) připouští-li to právo smluvního státu, a s výhradou článku 76 odst. 1, u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto státu. Každá přihláška takto podaná má stejný účinek, jako by byla podána v tentýž den u Evropského patentového úřadu.

(2) Ustanovení odstavce 1 nebrání použití právních předpisů, které ve smluvním státě:

(a) platí pro vynálezy, které s ohledem na povahu jejich předmětu nemohou být předány do zahraničí bez předchozího souhlasu příslušných orgánů tohoto státu, nebo

(b) stanoví, že každá přihláška musí být nejprve podána u národního úřadu, nebo podmiňují přímé podání u jiného orgánu předchozím souhlasem.

Evropské rozdělené přihlášky

(1) Každá evropská rozdělená přihláška se podává přímo u Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Může být podána pouze na předmět, který nepřesahuje obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění; splňuje-li tento požadavek, považuje se rozdělená přihláška za podanou ke dni podání dřívější přihlášky a požívá práva přednosti.

(2) Všechny smluvní státy určené v dřívější přihlášce v době podání evropské rozdělené přihlášky se považují za určené i v rozdělené přihlášce.

Předání evropských patentových přihlášek

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního státu předá Evropskému patentovému úřadu evropské patentové přihlášky, podané u tohoto úřadu nebo u jiného příslušného orgánu tohoto státu, v souladu s prováděcím předpisem.

(2) Žádná evropská patentová přihláška, jejíž předmět byl utajen, se Evropskému patentovému úřadu nepředává.

(3) Každá evropská patentová přihláška, která nebyla předána Evropskému patentovému úřadu včas, se považuje za vzatou zpět.

Náležitosti evropské patentové přihlášky

(1) Evropská patentová přihláška obsahuje:

(a) žádost o udělení evropského patentu;

(b) popis vynálezu;

(c) jeden nebo několik nároků;

(d) výkresy, na něž odkazuje popis nebo nároky;

(e) anotace

a splní podmínky stanovené v prováděcím předpise.

(2) Evropská patentová přihláška podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku a poplatku za rešerši. Není-li přihlašovací poplatek nebo poplatek za rešerši zaplacen včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.

Určení smluvních států

(1) Všechny smluvní státy této úmluvy v době podání evropské patentové přihlášky se považují za určené v žádosti o udělení evropského patentu.

(2) Určení smluvního státu může podléhat zaplacení poplatku za určení.

(3) Určení smluvního státu lze vzít zpět kdykoli do udělení evropského patentu.

Den podání

Dnem podání evropské patentové přihlášky je den, kdy byly stanoveny stanovené prováděcím předpisem.

Uvedení vynálezce

Evropská patentová přihláška musí obsahovat uvedení vynálezce. Není-li přihlašovatel vynálezcem nebo jediným vynálezcem, musí uvedení vynálezce obsahovat rovněž prohlášení, jak získal přihlašovatel právo na patent.

Jednotnost vynálezu

Evropská patentová přihláška se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem tak spojených, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku.

Objasnění vynálezu

Vynález musí být v evropské patentové přihlášce objasněn natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit.

Patentové nároky

Patentové nároky vymezují předmět, pro který se požaduje ochrana. Musí být jasné a stručné a být podloženy popisem.

Anotace

Anotace slouží výlučně pro technickou informaci; nelze ji použít k jinému účelu, zejména ne pro určení rozsahu požadované ochrany nebo pro aplikaci článku 54 odst. 3.

Udržovací poplatky za evropskou patentovou přihlášku

(1) Udržovací poplatky za evropské patentové přihlášky se platí podle prováděcího předpisu Evropskému patentovému úřadu. Tyto poplatky se platí za třetí a každý další rok, počítáno ode dne podání přihlášky. Není-li udržovací poplatek zaplacen včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.

(2) Povinnost platit udržovací poplatky končí zaplacením poplatku splatného za rok, v němž je zveřejněno oznámení o udělení evropského patentu.

Právo přednosti

(1) Každý, kdo řádně podal

(a) v některém státě nebo pro některý stát, který je smluvním státem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví

1. nebo

(b) v některém státě nebo pro některý stát, který je členem Dohody o zřízení Světové obchodní organizace,

1. přihlášku vynálezu s žádostí o patent nebo o užitný vzor nebo osvědčení o užitečnosti, nebo jeho právní nástupce, požívá pro účely podání evropské patentové přihlášky na tentýž vynález práva přednosti, a to po dobu dvanácti měsíců ode dne podání první přihlášky.

(2) Za přihlášku, která zakládá právo přednosti, se uznává každá řádná národní přihláška podle národního práva státu, kde byla podána, nebo podle dvoustranných či mnohostranných smluv, včetně této úmluvy.

(3) Za řádnou národní přihlášku se považuje každá přihláška, která postačuje ke zjištění dne, kdy byla podána, bez ohledu na její další osud.

(4) Za první přihlášku, od jejíhož dne podání běží prioritní lhůta, se považuje pozdější přihláška, která má stejný předmět jako dřívější první přihláška podaná ve stejném státě nebo pro stejný stát, pokud tato dřívější přihláška byla ke dni podání pozdější přihlášky vzata zpět, opuštěna nebo zamítnuta, aniž byla předložena k veřejnému nahlédnutí a aniž z ní přetrvala nějaká práva, a pokud nebyla podkladem k uplatnění práva přednosti. Tuto dřívější přihlášku nelze pak již použít jako podklad pro uplatnění práva přednosti.

(5) Došlo-li k prvnímu podání u úřadu průmyslového vlastnictví, na který se nevztahuje Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví nebo Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace, použijí se ustanovení odstavců 1 až 4, jestliže podle sdělení vydaného prezidentem Evropského patentového úřadu uznává tento orgán, že první podání učiněné u Evropského patentového úřadu zakládá právo přednosti za podmínek a s účinky, které jsou rovnocenné podmínkám a účinkům stanoveným pařížskou úmluvou.

Uplatnění práva přednosti

(1) Přihlašovatel, který chce uplatnit právo přednosti z dřívější přihlášky, musí předložit prohlášení o právu přednosti a další požadované dokumenty, v souladu s prováděcím předpisem.

(2) Pro evropskou patentovou přihlášku lze uplatnit několik práv přednosti, i když pocházejí z různých států. Několik práv přednosti lze případně uplatnit i pro každý nárok. Je-li uplatněno několik práv přednosti, pak se lhůty, které počínají běžet ode dne vzniku práva přednosti, počítají od nejstaršího data.

(3) Uplatňuje-li se pro evropskou patentovou přihlášku jedno nebo několik práv přednosti, pokrývá právo přednosti pouze ty prvky evropské patentové přihlášky, které jsou obsaženy v přihlášce nebo v přihláškách, z nichž se právo přednosti uplatňuje.

(4) Nejsou-li některé prvky vynálezu, pro něž se uplatňuje právo přednosti, obsaženy v nárocích uvedených v dřívější přihlášce, může být právo přednosti i přesto přiznáno, pokud jsou tyto prvky z podloh dřívější přihlášky jako celku výslovně patrné.

Účinek práva přednosti

Právo přednosti má ten účinek, že se den vzniku práva přednosti považuje pro použití článku 54 odst. 2 a 3 a článku 60 odst. 2 za den podání evropské patentové přihlášky.

Průzkum při podání a průzkum na formální náležitosti

(1) Evropský patentový úřad zjišťuje v souladu s prováděcím předpisem, zda přihláška splňuje podmínky pro přiznání data podání.

(2) Nelze-li na základě průzkumu podle odstavce 1 přiznat datum podání, neprojedná se přihláška jako evropská patentová přihláška.

(3) Bylo-li evropské patentové přihlášce přiznáno datum podání, zkoumá Evropský patentový úřad v souladu s prováděcím předpisem, byly-li splněny požadavky článku 14, 78 a 81, případně článku 88 odst. 1 a článku 133 odst. 2, jakož i další požadavky stanovené prováděcím předpisem.

(4) Zjistí-li Evropský patentový úřad při provádění průzkumu podle odst. 1 nebo 3 nedostatky, které mohou být odstraněny, poskytne přihlašovateli možnost tato nedostatky odstranit.

(5) Není-li nedostatek zjištěný při průzkumu podle odst. 3 odstraněn, přihláška se zamítne. Týká-li se nedostatek práva přednosti, má jeho nedodržení za následek ztrátu tohoto práva na přihlášku.

Průzkum na formální náležitosti

(vypuštěn)

Vyhotovení zprávy o evropské rešerši

Evropský patentový úřad v souladu s prováděcím předpisem vyhotoví a zveřejní zprávu o evropské rešerši ve vztahu k evropské patentové přihlášce na základě patentových nároků a s náležitým přihlédnutím k popisu a výkresům.

Zveřejnění evropské patentové přihlášky

(1) Evropský patentový úřad zveřejní evropskou patentovou přihlášku co nejdříve

(a) po uplynutí lhůty osmnácti měsíců ode dne podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, nebo

(b) na žádost přihlašovatele před uplynutím této lhůty.

(2) Evropská patentová přihláška se zveřejní současně s evropským patentovým spisem, nabude-li rozhodnutí o udělení patentu účinnosti před uplynutím lhůty uvedené v odst. 1(a).

Průzkum evropské patentové přihlášky

(1) Na základě žádosti provede Evropský patentový úřad v souladu s prováděcím předpisem průzkum, zda evropská patentová přihláška a vynález, který je jejím předmětem, splňují požadavky této úmluvy. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za průzkum.

(2) Není-li žádost podána včas, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

(3) Vyplývá-li z průzkumu, že evropská patentová přihláška nebo vynález, který je jejím předmětem, nesplňuje požadavky této úmluvy, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele, tak často, jak je to nutné, aby podal své připomínky a, s výhradou článku 123 odst. 1, upravil přihlášku.

(4) Neodpoví-li přihlašovatel včas na jakékoli sdělení průzkumového oddělení, považuje se přihláška za vzatou zpět.

Prodloužení lhůty pro podání žádosti o provedení průzkumu

(vypuštěn)

Průzkum evropské patentové přihlášky

(vypuštěn)

Udělení nebo zamítnutí

(1) Je-li průzkumové oddělení toho názoru, že evropská patentová přihláška a vynález, k němuž se vztahuje, splňují požadavky této úmluvy, rozhodne o udělení evropského patentu jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím předpise.

(2) Je-li průzkumové oddělení toho názoru, že evropská patentová přihláška nebo vynález, k němuž se vztahuje, nesplňuje požadavky této úmluvy, zamítne přihlášku, pokud tato úmluva nestanoví jinou sankci, než je zamítnutí.

(3) Rozhodnutí o udělení evropského patentu nabývá účinnosti dnem zveřejnění oznámení o tomto udělení v Evropském patentovém věstníku.

Zveřejnění evropského patentového spisu

Evropský patentový úřad zveřejní evropský patentový spis co nejdříve po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku.

Odpor

(1) Ve lhůtě devíti měsíců ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku může každý proti tomuto patentu podat u Evropského patentového úřadu odpor v souladu s prováděcím předpisem. Odpor se považuje za podaný až po zaplacení poplatku za odpor.

(2) Odpor se vztahuje na evropský patent ve všech smluvních státech, ve kterých má účinek.

(3) Ti, kdo podali odpor, jsou spolu s majitelem patentu účastníky řízení o odporu.

(4) Prokáže-li někdo, že byl v některém smluvním státě na základě pravomocného rozhodnutí zapsán do patentového rejstříku tohoto státu namísto původního majitele, nahradí na základě své žádosti pro tento stát původního majitele. Bez ohledu na ustanovení článku 118 se dosavadní majitel patentu a ten, kdo takto uplatnil svá práva, nepovažují za spolumajitele, ledaže by o to oba požádali.

Důvody pro podání odporu

Odpor lze podat jen z důvodu, že:

(a) předmět evropského patentu není patentovatelný ve smyslu článků 52 až 57;

(b) evropský patent nepopisuje vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;

(c) předmět evropského patentu přesahuje obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě rozdělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61, obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění.

Projednání odporu - Zrušení nebo zachování evropského patentu

(1) Je-li odpor přípustný, zkoumá odporové oddělení v souladu s prováděcím předpisem, zda alespoň jeden důvod pro podání odporu podle článku 100 brání zachování evropského patentu. Během tohoto průzkumu vyzývá odporové oddělení účastníky tak často, jak je nutno, aby předložili připomínky k jeho sdělením nebo ke sdělením ostatních účastníků.

(2) Je-li odporové oddělení toho názoru, že alespoň jeden důvod pro podání odporu brání zachování evropského patentu, zruší patent. Jinak zamítne odpor.

(3) Je-li odporové oddělení toho názoru, že s přihlédnutím ke změnám, které majitel patentu provedl v průběhu řízení o odporu, patent a vynález, který je jeho předmětem,

(a) splňují požadavky této úmluvy, rozhodne o zachování patentu tak, jak byl změněn, za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené prováděcím předpisem;

(b) nesplňují požadavky této úmluvy, zruší patent.

Zrušení nebo zachování evropského patentu

(vypuštěn)

Zveřejnění nového evropského patentového spisu

Dojde-li k zachování evropského patentu v pozměněné podobě ve smyslu článku 101 odst.3 (a), Evropský patentový úřad zveřejní nový evropský patentový spis co nejdříve po zveřejnění oznámení o rozhodnutí ve věci odporu v Evropském patentovém věstníku.

Náklady

(1) Každý z účastníků řízení o odporu nese náklady, které mu vznikly, pokud odporové oddělení v souladu s prováděcím předpisem nerozhodne z důvodu spravedlnosti o jiném rozdělení nákladů.

(2) Řízení o stanovení nákladů je upraveno prováděcím předpisem.

(3) Každé konečné rozhodnutí Evropského patentového úřadu o stanovení výše nákladů je pro účely výkonu rozhodnutí ve smluvních státech považováno za pravomocné rozhodnutí vydané civilním soudem státu, na jehož území má být výkon rozhodnutí proveden. Ověření tohoto rozhodnutí se omezí pouze na jeho pravost.

Vstup domnělého porušovatele patentu do řízení

(1) Každá třetí osoba může, v souladu s prováděcím předpisem, po uplynutí lhůty k podání odporu vstoupit do řízení o odporu, prokáže-li tato třetí osoba, že

(a) proti ní bylo zahájeno řízení pro porušení téhož patentu, nebo

(b) poté, co ji majitel patentu vyzval, aby upustil od údajného porušování patentu, zahájila tato třetí osoba proti tomuto majiteli soudní řízení ve věci určení, že neporušuje jeho patent.

(2) Přípustný vstup do řízení se projedná jako odpor.

Žádost o omezení nebo zrušení

(1) Na žádost majitele může být evropský patent zrušen nebo omezen změnou nároků. Žádost se podává Evropskému patentovému úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku ze omezení nebo zrušení.

(2) Žádost nelze podat, dokud probíhá ve vztahu k evropskému patentu řízení o odporu.

Omezení nebo zrušení evropského patentu

(1) Evropský patentový úřad zkoumá, zda byla splněny požadavky stanovené v prováděcím předpise pro omezení nebo zrušení evropského patentu.

(2) Má-li Evropský patentový úřad za to, že žádost o omezení nebo zrušení evropského patentu splňuje tyto požadavky, rozhodne omezit nebo zrušit evropský patent v souladu s prováděcím předpisem. Jinak zamítne žádost.

(3) Rozhodnutí omezit nebo zrušit evropský patent platí pro evropský patent ve všech smluvních státech, pro který byl udělen. Účinnosti nabývá ke dni oznámení rozhodnutí v Evropském patentovém věstníku.

Zveřejnění pozměněného evropského patentového spisu

Je-li evropský patent omezen podle článku 105b odst. 2, zveřejní Evropský patentový úřad pozměněný evropský patentový spis co nejdříve poté, co bylo oznámení o omezení zveřejněno v Evropském patentovém věstníku.