Organizace Evropského patentového úřaduHlava II
Všeobecné otázkyOddíl 1
Patentové třídění
Evropský patentový úřad používá třídění uvedené v článku 1 Štrasburské smlouvy o Mezinárodním patentovém třídění ze dne 24. března 1971 (dále jako mezinárodní třídění).
Administrativní struktura Evropského patentového úřadu
(1) Evropský patentový úřad se administrativně dělí na generální ředitelství, pod která se řadí odbory uvedené v článku 15, právní služby a služby pro vnitřní správu úřadu.
(2) Každé generální ředitelství je řízeno náměstkem. O jmenování náměstka do čela generálního ředitelství rozhoduje správní rada po poradě s předsedou Evropského patentového úřadu.
Odpovědnost přijímacího oddělení a průzkumového oddělení
(1) Přijímací oddělení odpovídá za průzkum po podání a za průzkum formálních náležitostí evropské patentové přihlášky do okamžiku, kdy odpovědnost za průzkum evropské patentové přihlášky podle článku 94 odst. 1 přebírá průzkumové oddělení.
(2) S výhradou odstavce 3 a 4 za průzkum evropské patentové přihlášky podle článku 94 odst. 1 odpovídá průzkumové oddělení od okamžiku podání žádosti o průzkum.
(3) Je-li žádost o průzkum podána před doručením zprávy o evropské rešerši přihlašovateli, průzkumové oddělení je s výhradou odstavce 4 odpovědné od okamžiku přijetí údajů podle pravidla 70 odst. 2 Evropským patentovým úřadem.
(4) Je-li žádost o průzkum podána před doručením zprávy o evropské rešerši přihlašovateli a vzdal-li se přihlašovatel práva podle pravidla 70 odst. 2, průzkumové oddělení je odpovědné od okamžiku doručení zprávy o rešerši přihlašovateli.
Dělba povinností mezi útvary první instance
(1) Odborně kvalifikovaní průzkumoví referenti, kteří jsou členy rešeršních, průzkumových či odporových oddělení, budou přiřazeni na jednotlivá ředitelství, mezi která prezident Evropského patentového úřadu rozdělí povinnosti s odkazem na mezinárodní třídění.
(2) Vedle povinností, které jsou jim uloženy úmluvou, může prezident Evropského patentového úřadu svěřit přijímacímu oddělení, rešeršním oddělením, průzkumovým oddělením, odporovým oddělením a právnímu oddělení i další úkoly.
(3) Prezident Evropského patentového úřadu může plněním některých úkolů, které jinak příslušejí rešeršním, průzkumovým nebo odporovým oddělením a které nejsou technicky či právně obtížné, pověřit i pracovníky, kteří nejsou jejich právními či technickými členy.
Organizace stížnostních senátů a velkého stížnostního senátuOddíl 2
Kolegium stížnostních senátů
(1) Nezávislý orgán v rámci organizační jednotky zahrnující stížnostní senáty („kolegium stížnostních senátů“) sestává z viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů, který vystupuje jako předseda, a z dvanácti členů stížnostních senátů, z nichž šest jsou předsedové a šest ostatní členové.
(2) Všichni členové kolegia jsou voleni za předsedy a členy stížnostních senátů na dobu dvou pracovních let. Pokud nelze dosáhnout plného obsazení kolegia, jsou neobsazená místa doplněna určením služebně nejstarších předsedů a členů.
(3) Kolegium schvaluje jednací řád stížnostních senátů a jednací řád pro volbu a určení členů stížnostních senátů. Kolegium dále informuje viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů o záležitostech týkajících se činnosti stížnostních senátů obecně.
(4) Před začátkem každého pracovního roku provede kolegium rozšířené o všechny předsedy rozdělení povinností mezi stížnostní senáty. V tomtéž složení rozhoduje o neshodách týkajících se rozdělení povinností mezi dva nebo více stížnostních senátů. Rozšířené kolegium určuje řádné členy a náhradníky do různých stížnostních senátů. Kterýkoli člen stížnostního senátu může být určen jako člen více než jednoho stížnostního senátu. Tato opatření lze v případě potřeby v průběhu příslušného pracovního roku měnit.
(5) Kolegium může přijímat rozhodnutí pouze v případě, že je přítomno alespoň pět jeho členů; mezi těmito pěti členy musí být viceprezident pověřený řízením stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedové dvou stížnostních senátů. Pokud jde o povinnosti uvedené v odstavci 4, je nutná přítomnost devíti členů včetně viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedů tří stížnostních senátů. Rozhodnutí se přijímají většinou hlasů; v případě rovnosti hlasů má předseda nebo jeho zástupce rozhodující hlas. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.
(6) Správní rada může svěřit stížnostním senátům i pravomoci podle článku 134a odst. 1 písm. (c).
Dělba povinností velkého stížnostního senátu a schvalování jeho jednacího řádu
(1) Před začátkem každého pracovního roku členové velkého stížnostního senátu jmenovaní podle článku 11 odst. 3 úmluvy určí řádné a náhradní členy velkého stížnostního senátu pro řízení podle článku 22 odst. 1 písm. (a) a (b) a řádné a náhradní členy pro řízení podle článku 22 odst. 1 písm. (c)
(2) Členové velkého stížnostního senátu jmenovaní podle článku 11 odst. 3 schválí jednací řád velkého stížnostního senátu.
(3) Rozhodnutí ve věcech uvedených v odstavci 1 a 2 lze přijímat pouze tehdy, je-li přítomno nejméně pět členů včetně předsedy nebo místopředsedy velkého stížnostního senátu. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo místopředsedy. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.