Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Reviznímu aktu Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy)

Rozhodnutí, proti nimž lze podat stížnost

(1) Stížnost lze podat proti rozhodnutí přijímacího oddělení, průzkumového oddělení, odporového oddělení a právního oddělení. Stížnost má odkladný účinek.

(2) Rozhodnutí, kterým není pro některého z účastníků ukončeno řízení, lze napadnout stížností jen spolu s rozhodnutím, kterým řízení končí, pokud toto rozhodnutí nepřipouští samostatnou stížnost.

(3) Právo podat stížnost proti rozhodnutím týkajícím se rozdělení nebo stanovení nákladů v řízení o odporu může být omezeno prováděcím předpisem.

Osoby oprávněné podat stížnost a být účastníky řízení o stížnosti

Každý účastník řízení, které vedlo k rozhodnutí, může proti tomuto rozhodnutí podat stížnost, pokud nebylo vyhověno jeho požadavkům. Ostatní účastníci tohoto řízení se stávají ex lege účastníky řízení o stížnosti.

Lhůta a forma stížnosti

Stížnost se podává v souladu s prováděcím předpisem u Evropského patentového úřadu ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí. Stížnost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za stížnost. Do čtyř měsíců od doručení rozhodnutí se v souladu s prováděcím předpisem podává odůvodnění stížnosti.

Autoremedura

(1) Považuje-li útvar, jehož rozhodnutí bylo napadeno, stížnost za přípustnou a oprávněnou, vyhoví stížnosti sám. To neplatí, jestliže proti tomu, kdo podal stížnost, stojí jiný účastník řízení.

(2) Není-li stížnosti vyhověno ve lhůtě tří měsíců poté, kdy bylo podáno odůvodnění, je stížnost neprodleně předána stížnostnímu senátu bez stanoviska ve věci samé.

Projednání stížnosti

Je-li stížnost přípustná, zkoumá stížnostní senát, zda jí lze vyhovět. Projednávání stížnosti se provádí v souladu s prováděcím předpisem.

Rozhodnutí o stížnosti

(1) Po projednání stížnosti z hlediska její oprávněnosti stížnostní senát o stížnosti rozhodne. Stížnostní senát může buď rozhodnout v pravomoci útvaru, který vydal napadené rozhodnutí, nebo vrátit věc tomuto útvaru k dalšímu projednání.

(2) Vrátí-li stížnostní senát věc k dalšímu projednání útvaru, který vydal napadané rozhodnutí, je tento útvar vázán rozhodnutím stížnostního senátu, pokud je zachován skutkový stav. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno přijímacím oddělením, je rozhodnutím stížnostního senátu vázáno i průzkumové oddělení.

Rozhodnutí nebo stanovisko velkého stížnostního senátu

(1) Pro zajištění jednotné aplikace práva nebo vznikne-li právní otázka zásadního významu:

(a) stížnostní senát z moci úřední nebo na návrh účastníka při projednávání věci předloží otázku velkému stížnostnímu senátu, má-li za to, že rozhodnutí je pro výše uvedené účely nezbytné. Jestliže stížnostní senát návrh zamítne, uvede důvody v konečném rozhodnutí;

(b) prezident Evropského patentového úřadu může velkému stížnostnímu senátu předložit právní otázku, jestliže dva stížnostní senáty vydaly o této otázce rozdílná rozhodnutí.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 (a) jsou účastníci řízení o stížnosti také účastníky řízení před velkým stížnostním senátem.

(3) Rozhodnutí velkého stížnostního senátu uvedené v odstavci 1 (a) je pro stížnostní senát při projednávání stížnosti závazné.

Žádost o revizi velkým stížnostním senátem

(1) Každý účastník řízení o stížnosti, který byl nepříznivě dotčen rozhodnutím stížnostního senátu, může podat žádost o revizi rozhodnutí velkým stížnostním senátem.

(2) Žádost lze podat jen z těchto důvodů:

(a) na rozhodnutí se podílel člen stížnostního senátu při porušení článku 24 odst. (1) nebo přesto, že byl vyloučen na základě rozhodnutí podle článku 24 odst. (4);

(b) na rozhodnutí se podílela osoba, která nebyla jmenována členem senátu;

(c) došlo k podstatnému porušení článku 113;

(d) v řízení o stížnosti došlo k jinému závažnému procesnímu pochybení, jak je uvedeno v prováděcím předpisu;

(e) rozhodnutí mohlo být ovlivněno trestným činem, zjištěným za podmínek uvedených v prováděcím předpisu.

(3) Žádost o revizi nemá odkladný účinek.

(4) Žádost o revizi se podává s odůvodněním, v souladu s prováděcím předpisem. Žádost podle odstavce 2 (a) až (d) se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí stížnostního senátu. Žádost podle odstavce 2 (e) se podává do dvou měsíců po zjištění trestného činu a v každém případě nejpozději do pěti let od doručení rozhodnutí stížnostního senátu. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení stanoveného poplatku.

(5) Velký stížnostní senát prověří žádost o revizi v souladu s prováděcím předpisem. Je-li žádost přípustná, zruší velký stížnostní senát napadené rozhodnutí a obnoví řízení před stížnostním senátem v souladu s prováděcím předpisem.

(6) Každý, kdo v určeném smluvním státě v dobré víře v období mezi rozhodnutím stížnostního senátu, které je předmětem revize, a zveřejněním oznámení o rozhodnutí velkého stížnostního senátu o žádosti o revizi, využíval vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.

Podklady pro rozhodnutí

(1) Rozhodnutí Evropského patentového úřadu mohou být založena jen na důvodech, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit.

(2) Evropský patentový úřad jedná a rozhoduje o evropské patentové přihlášce nebo o evropském patentu jen ve znění předloženém nebo schváleném přihlašovatelem nebo majitelem patentu.

Zjišťování skutečností z moci úřední

(1) V průběhu řízení zjišťuje Evropský patentový úřad skutečnosti z moci úřední; není přitom omezen na důvody, důkazy a návrhy uváděné účastníky.

(2) Evropský patentový úřad není povinen přihlédnout ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci nepředložili včas.

Připomínky třetích osob

V řízení před Evropským patentovým úřadem může po zveřejnění evropské patentové přihlášky každá třetí osoba v souladu s prováděcím předpisem předložit připomínky k patentovatelnosti vynálezu, jehož se týká přihláška nebo patent. Tato osoba se nestává účastníkem řízení.

Ústní jednání

(1) Ústní jednání se provádí z moci úřední, považuje-li to Evropský patentový úřad za účelné, nebo na návrh účastníka řízení. Evropský patentový úřad však může zamítnout návrh na další ústní jednání před stejným útvarem, pokud jsou stejní účastníci a stejný je i předmět jednání.

(2) Ústní jednání před přijímacím oddělením však proběhne na žádost přihlašovatele jen tehdy, považuje-li to přijímací oddělení za účelné nebo hodlá-li evropskou patentovou přihlášku zamítnout.

(3) Ústní jednání před přijímacím oddělením, průzkumovým oddělením a právním oddělením je neveřejné.

(4) Ústní jednání včetně vydání rozhodnutí před stížnostním senátem a velkým stížnostním senátem po zveřejnění evropské patentové přihlášky i před odporovým oddělením je veřejné, nerozhodne-li jinak příslušné oddělení v případě, kdy by veřejné jednání mohlo způsobit zejména účastníku řízení vážné a neoprávněné nevýhody.

Dokazování

(1) V řízení před Evropským patentovým úřadem jsou přípustné zejména tyto důkazní prostředky:

(a) výslech účastníků;

(b) vyžádání informací;

(c) předložení listin;

(d) výslech svědků;

(e) znalecký posudek;

(f) ohledání na místě;

(g) písemné místopřísežné prohlášení.

(2) Postup při provádění tohoto dokazování stanoví prováděcí předpis.

Jednotnost evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu

Nejsou-li přihlašovatelé nebo majitelé evropského patentu pro různé určené smluvní státy totožní, považují se pro účely řízení před Evropským patentovým úřadem za spolupřihlašovatele nebo spolumajitele. Tím není dotčena jednotnost přihlášky nebo patentu v tomto řízení; zejména znění přihlášky nebo patentu je pro všechny určené smluvní státy totožné, nestanoví-li tato úmluva jinak.

Doručování

Rozhodnutí, předvolání, oznámení a sdělení doručuje Evropský patentový úřad z moci úřední v spuladu s prováděcím předpisem. Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, lze doručení provést prostřednictvím ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států.

Lhůty

Prováděcí předpis stanoví:

(a) lhůty, které je nutno dodržet v řízení před Evropským patentovým úřadem a které nejsou stanoveny touto úmluvou;

(b) způsob počítání lhůt, jakož i podmínky, za kterých mohou být tyto lhůty prodlouženy;

(c) minimální a maximální délku lhůt, které stanoví Evropský patentový úřad.

Pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce

(1) Nedodrží-li přihlašovatel lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, může požádat o pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce.

(2) Evropský patentový úřad žádosti vyhoví, jsou-li splněny požadavky uvedené v prováděcím předpisu. Jinak žádost zamítne.

(3) Je-li žádosti vyhověno, má se za to, že právní následky nedodržení lhůty nevznikly.

(4) Pokračování v řízení je vyloučeno pro lhůty uvedené v článku 87 odst. 1, článku 108 a 112a odst. 4, jakož i lhůty pro podání žádosti o pokračování v řízení a navrácení práv. Prováděcí předpis může vyloučit pokračování v řízení pro další lhůty.

Restitutio in integrum

(1) Přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu, který přes veškerou, okolnostem přiměřenou péči nemohl dodržet lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, jsou na jeho žádost navrácena práva, je-li přímým důsledkem zmeškání této lhůty zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo žádosti, skutečnost, že evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět, zrušení evropského patentu nebo ztráta jiného práva či opravného prostředku.

(2) Evropský patentový úřad žádosti vyhoví, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a případné další požadavky uvedené v prováděcím předpisu. Jinak žádsot zamítne.

(3) Je-li žádosti vyhověno, má se za to, že právní následky nedodržení lhůty nevznikly.

(4) Navrácení práv je vyloučeno pro lhůtu pro podání žádosti o navrácení práv. Prováděcí předpis může vyloučit navrácení práv pro další lhůty.

(5) Každý, kdo v dobré víře začal v určeném smluvním státě v období od ztráty práv uvedené v odstavci 1 do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv využívat vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.

(6) Tímto článkem není dotčeno právo smluvního státu upravit navrácení práv i pro lhůty, které jsou stanoveny touto úmluvou a které mají být dodrženy vůči orgánům tohoto státu.

Změny

(1) V evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu lze během řízení před Evropským patentovým úřadem provést změny v souladu s prováděcím předpisem. V každém případě má přihlašovatel z vlastního podnětu alespoň jednu možnost pozměnit přihlášku.

(2) V evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu nelze provést takové změny, které by vedly k rozšíření jejich předmětu nad rámec obsahu přihlášky v původně podaném znění.

(3) V evropském patentu nelze provést takové změny, které by vedly k rozšíření ochrany z něj vyplývající.

Informace o stavu techniky

(1) Evropský patentový úřad může v souladu s prováděcím předpisem vyzvat přihlašovatele, aby poskytl informace o stavu techniky, k němuž bylo přihlédnuto v řízeních o národním nebo regionálním patentu a který se týká vynálezu, který je předmětem evropské patentové přihlášky.

(2) Nevyhoví-li přihlašovatel ve stanovené lhůtě výzvě podle odstavce 1, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

Odkaz na obecné zásady

Neobsahuje-li tato úmluva příslušné procesní ustanovení, přihlédne Evropský patentový úřad k zásadám procesního práva obecně uznávaným ve smluvních státech.

Zánik finančních závazků

(vypuštěn)

Evropský patentový rejstřík

Evropský patentový úřad vede evropský patentový rejstřík, do kterého se zapisují údaje uvedené v prováděcím předpisu. Žádný zápis do evropského patentového rejstříku se neprovede před zveřejněním evropské patentové přihlášky. Evropský patentový rejstřík je přístupný k veřejnému nahlédnutí.

Nahlížení do spisů

(1) Spisy týkající se evropské patentové přihlášky, která nebyla dosud zveřejněna, lze poskytnout k nahlédnutí pouze se souhlasem přihlašovatele.

(2) Kdo prokáže, že přihlašovatel proti němu uplatnil práva z evropské patentové přihlášky, může nahlédnout do spisu i před zveřejněním této přihlášky a bez souhlasu přihlašovatele.

(3) Po zveřejnění evropské oddělené přihlášky nebo nové evropské patentové přihlášky podané podle článku 61 odst. 1 může každý nahlédnout do spisu dřívější přihlášky i před jejím zveřejněním a bez souhlasu přihlašovatele.

(4) Po zveřejnění evropské patentové přihlášky lze do spisu týkajícího se této přihlášky a patentu na jejím základě uděleného nahlédnout na žádost, s výhradou omezení stanovených prováděcím předpisem.

(5) Ještě před zveřejněním evropské patentové přihlášky může Evropský patentový úřad sdělit třetím osobám nebo zveřejnit údaje uvedené v prováděcím předpisu.

Periodické publikace

Evropský patentový úřad vydává periodicky:

(a) Evropský patentový věstník, který obsahuje údaje, jejichž zveřejnění ukládá tato úmluva, prováděcí předpis nebo prezident Evropského patentového úřadu;

(b) Úřední list, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy vydávané prezidentem Evropského patentového úřadu a všechny další informace týkající se této úmluvy a jejího provádění.

Výměna informací

(1) Není-li v této úmluvě nebo v národním právu uvedeno jinak, Evropský patentový úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států si na žádost sdělují veškeré užitečné informace o evropských i národních patentových přihláškách a patentech, jakož i o řízení, která se jich týkají.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i pro předávání informací na základě pracovních dohod mezi Evropským patentovým úřadem a:

(a) ústředními úřady průmyslového vlastnictví jiných států;

(b) mezivládními organizacemi pověřenými udělováním patentů;

(c) jinou organizací.

(3) Předávání informací podle odstavců 1 a 2 (a) a (b) nepodléhají omezením uvedeným v článku 128. Správní rada může rozhodnout, že ani předávání informací podle odstavce 2 (c) nepodléhá omezením uvedeným v článku 128, pokud příslušná organizace pokládá předané informace až do zveřejnění evropské patentové přihlášky za důvěrné.

Administrativní a právní spolupráce

(1) Nestanoví-li tato úmluva nebo národní právo něco jiného, Evropský patentový úřad a soudy či orgány smluvních států si na žádost vzájemně pomáhají předáváním informací nebo zpřístupněním spisů k nahlédnutí. Poskytuje-li Evropský patentový úřad spisy k nahlédnutí soudům, státním zastupitelstvím nebo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví, nepodléhá toto nahlížení omezením uvedeným v článku 128.

(2) Na základě dožádání o právní pomoc ze strany Evropského patentového úřadu provedou soudy nebo jiné příslušné orgány smluvních států pro tento úřad v mezích své pravomoci šetření nebo jiná soudní opatření.

Výměna publikací

(1) Evropský patentový úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států si na žádost vzájemně poskytují pro vlastní potřebu a zdarma jeden nebo více výtisků příslušných publikací.

(2) Evropský patentový úřad může uzavřít dohody o výměně nebo poskytování publikací.

Obecné zásady zastupování

(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení podle této úmluvy zastoupen kvalifikovaným zástupcem.

(2) Fyzické nebo právnické osoby, které nemají bydliště nebo sídlo v některém smluvním státě, jsou zastoupeny kvalifikovaným zástupcem a jednají jeho prostřednictvím ve všech řízeních podle této úmluvy s výjimkou podání evropské patentové přihlášky; prováděcí předpis může stanovit další výjimky.

(3) Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v některém smluvním státě, mohou být v řízení podle této úmluvy zastoupeny zaměstnancem, který nemusí být kvalifikovaným zástupcem, ale je zmocněn v souladu s prováděcím předpisem. Prováděcí předpis může stanovit, zda a za jakých podmínek může zaměstnanec právnické osoby zastupovat také jiné právnické osoby, které mají hlavní sídlo v některém smluvním státě a mají s ní ekonomické vazby.

(4) Prováděcí předpis může stanovit zvláštní ustanovení o společném zastupování účastníků jednajících společně.

Zastupování před Evropským patentovým úřadem

(1) Zastupovat fyzické nebo právnické osoby v řízeních podle této úmluvy mohou pouze kvalifikovaní zástupci, zapsaní do seznamu vedeného za tím účelem Evropským patentovým úřadem.

(2) Každá fyzická osoba, která:

(a) je příslušníkem některého smluvního státu;

(b) má sídlo nebo místo výkonu práce v některém smluvním státě;

(c) složila evropskou kvalifikační zkoušku,

1. může být zapsána do seznamu kvalifikovaných zástupců.

(3) Během jednoho roku ode dne, kdy nabyl účinnosti přístup státu k této úmluvě, může o zápis do tohoto seznamu požádat také fyzická osoba, která

(a) je příslušníkem tohoto státu;

(b) má sídlo nebo místo výkonu práce ve státě, který přistoupil k úmluvě, a

(c) je oprávněna zastupovat fyzické nebo právnické osoby ve věcech patentových před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví tohoto státu. Tam, kde takové oprávnění není podmíněno požadavkem zvláštní odborné kvalifikace, musí tato osoba takto působit v tomto státě alespoň pět let.

(4) Zápis se provede na žádost doloženou osvědčeními o splnění podmínek uvedených v odstavci 2 nebo 3.

(5) Osoby zapsané do seznamu kvalifikovaných zástupců jsou oprávněny zastupovat ve všech řízeních podle této úmluvy.

(6) Každá osoba zapsaná do seznamu uvedeného v odstavci 1 je oprávněna mít pro výkon činnosti kvalifikovaného zástupce sídlo v každém smluvním státě, v němž probíhají řízení podle této úmluvy, s přihlédnutím k protokolu o centralizaci, který je přílohou této úmluvy. Orgány tohoto státu mohou odejmout toto oprávnění jen v jednotlivých případech a jen za použití národních předpisů na ochranu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Před přijetím takového opatření musí být konzultován prezident Evropského patentového úřadu.

(7) Prezident Evropského patentového úřadu může udělit výjimku z:

(a) požadavku odstavce 2 (a) nebo 3 (a), za zvláštních okolností;

(b) požadavku odstavce 3 (c) druhá věta, poskytne-li přihlašovatel důkaz, že získal příslušnou kvalifikaci jiným způsobem.

(8) Stejným způsobem jako kvalifikovaný zástupce může v řízeních podle této úmluvy zastupovat i advokát oprávněný působit v některém smluvním státě a mající v tomto státě své sídlo, v tom rozsahu, v jakém je oprávněn působit v tomto státě jako kvalifikovaný zástupce ve věcech patentových. Ustanovení odstavce 6 se použije přiměřeně.

Institut kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem

(1) Správní rada je oprávněna vydat a změnit ustanovení týkající se:

(a) Institutu kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem, dále jen Institutu;

(b) kvalifikace a výcviku vyžadovaných pro přijetí k evropské kvalifikační zkoušce a provádění této zkoušky;

(c) disciplinární pravomoci tohoto Institutu nebo Evropského patentového úřadu vůči kvalifikovaným zástupcům;

(d) Povinnosti mlčenlivosti kvalifikovaného zástupce a práva kvalifikovaného zástupce odmítnout zveřejnit v řízení před Evropským patentovým úřadem obsah sdělení mezi kvalifikovaným zástupcem a jeho klientem nebo jinou osobou.

(2) Každá osoba zapsaná do seznamu kvalifikovaných zástupců uvedeného v článku 134 odst. 1, je členem Institutu.

Žádost o provedení národního řízení

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví určeného smluvního státu provede řízení o udělení národního patentu pouze na žádost přihlašovatele nebo majitele evropského patentu, a to v těchto případech:

(a) považuje-li se evropská patentová přihláška za vzatou zpět podle článku 77 odst. 3;

(b) v dalších případech stanovených národním právem, kdy je podle této úmluvy evropská patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo se považuje za vzatou zpět nebo je evropský patent zrušen.

(2) V případě uvedeném v odst. 1 (a) se žádost o konverzi podává u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví, kde byla podána evropská patentová přihláška. Tento úřad, s výhradou ustanovení o národní bezpečnosti, předá žádost přímo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(3) V případech uvedených v odst. 1 (b) musí být žádost o konverzi podána u Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku za konverzi. Evropský patentový úřad předá žádost ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(4) Účinek evropské patentové přihlášky uvedený v článku 66 zaniká, není-li žádost o konverzi podána včas.

Podání a předání žádosti

(vypuštěn)

Formální náležitosti konverze

(1) Evropská patentová přihláška předaná podle článku 135 odst. 2 nebo 3 nepodléhá formálním požadavkům národního práva, které se liší od požadavků této úmluvy, nebo požadavkům dodatečným.

(2) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému je předána přihláška, může požadovat, aby přihlašovatel ve lhůtě nejméně dvou měsíců:

(a) zaplatil národní přihlašovací poplatek;

(b) předložil překlad původního znění evropské patentové přihlášky do některého z úředních jazyků tohoto státu, případně i překlad znění upraveného během řízení před Evropským patentovým úřadem, na jehož základě si přihlašovatel přeje provést národní řízení.

Důvody ke zrušení

(1) S výhradou článku 139 může být evropský patent zrušen s účinkem pouze na území smluvního státu z těchto důvodů:

(a) není-li předmět evropského patentu patentovatelný podle článků 52 až 57;

(b) nepopisuje-li evropský patent vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;

(c) přesahuje-li předmět evropského patentu obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě oddělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61, obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění;

(d) byla-li ochrana vyplývající z evropského patentu rozšířena; nebo

(e) nemá-li majitel evropského patentu na něj ve smyslu článku 60 odst. 1 právo.

(2) Týkají-li se důvody ke zrušení evropského patentu jen zčásti, omezí se patent odpovídající změnou patentových nároků a částečným zrušením.

(3) V řízení před příslušným soudem nebo orgánem ve věci platnosti evropského patentu má majitel patentu právo omezit patent změnou nároků. Takto omezený patent je podkladem pro řízení.

Starší práva a práva, která vznikla ve stejný den

(1) V každém určeném smluvním státě se evropská patentová přihláška nebo evropský patent posuzují z hlediska starších práv ve vztahu k národní patentové přihlášce nebo národnímu patentu stejně, jako by šlo o národní patentovou přihlášku nebo národní patent.

(2) Národní patentová přihláška nebo národní patent se ve smluvním státě posuzují z hlediska starších práv ve vztahu k evropskému patentu, který určuje tento smluvní stát, stejně, jako by evropský patent byl patentem národním.

(3) Každý smluvní stát může stanovit, zda a za jakých podmínek lze vynálezu popsanému současně v evropské patentové přihlášce nebo evropském patentu a národní patentové přihlášce nebo národním patentu se stejným dnem podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, se stejným dnem vzniku práva přednosti, poskytnout ochranu zároveň oběma přihláškami nebo oběma patenty.

Národní užitné vzory a osvědčení užitečnosti

Články 66, 124, 135, 137 a 139 se použijí přiměřeně i pro užitné vzory a osvědčení užitečnosti a pro jejich přihlášky ve smluvních státech, jejichž právo upravuje tyto druhy ochrany.

Udržovací poplatky za evropský patent

(1) Udržovací poplatky za evropský patent lze vybírat pouze za roky, které následují po roce uvedeném v článku 86 odst. 2.

(2) Nastane-li splatnost udržovacích poplatků do dvou měsíců po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, považují se tyto poplatky za řádně zaplacené, jsou-li zaplaceny v této lhůtě. Příplatek stanovený národním právem se nevybírá.