(1) Organizace má právní subjektivitu.
(2) Organizace má v každém smluvním státě nejširší možnou právní způsobilost, jaká je přiznána právnickým osobám podle národního práva státu; může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a má procesní způsobilost.
(3) Organizaci zastupuje prezident Evropského patentového úřadu.
(1) Organizace má sídlo v Mnichově.
(2) Evropský patentový úřad má sídlo v Mnichově. Má pobočku v Haagu.
Rozhodnutím správní rady mohou být v případě potřeby zřízena ve smluvních státech a při mezivládních organizacích v oblasti průmyslového vlastnictví jednatelství pro účely informační a za účelem spolupráce, pokud k tomu smluvní státy nebo příslušné organizace poskytnou souhlas.
Protokol o výsadách a imunitách, který tvoří přílohu této úmluvy, vymezuje podmínky, za nichž Organizace, členové správní rady, zaměstnanci Evropského patentového úřadu a další osoby uvedené v tomto protokolu, které se podílejí na práci Organizace, požívají na území každého smluvního státu výsady a imunity, nezbytné pro plnění jejich povinností.
(1) Smluvní odpovědnost Organizace se řídí právem, které platí pro příslušnou smlouvu.
(2) Mimosmluvní odpovědnost Organizace za škody způsobené Organizací nebo zaměstnanci Evropského patentového úřadu při plnění jejich povinností se řídí ustanoveními platného práva Spolkové republiky Německo. Je-li škoda způsobena pobočkou v Haagu nebo některým jednatelstvím nebo jejich zaměstnancem, použijí se ustanovení práva smluvního státu, v němž jsou pobočka nebo jednatelství umístěny.
(3) Osobní odpovědnost zaměstnanců Evropského patentového úřadu vůči Organizaci upravuje služební řád nebo pro ně platné zaměstnanecké podmínky.
(4) Soudy příslušnými k řešení sporů uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou:
(a) pro spory podle odstavce 1 příslušný soud ve Spolkové republice Německo, není-li ve smlouvě uzavřené mezi stranami určen soud jiného státu;
(b) pro spory podle odstavce 2 příslušný soud ve Spolkové republice Německo nebo příslušný soud ve státě, v němž je umístěna pobočka nebo jednatelství.
(1) Evropský patentový úřad řídí prezident, který odpovídá za svou činnost správní radě.
(2) Za tímto účelem má prezident zejména tato práva a povinnosti:
(a) činí všechna nezbytná opatření k zajištění činnosti Evropského patentového úřadu, včetně vydávání interních administrativních instrukcí a zveřejňování oznámení pro veřejnost;
(b) stanoví, které úkony je třeba učinit u Evropského patentového úřadu v Mnichově a které u pobočky v Haagu, neobsahuje-li příslušné ustanovení tato úmluva;
(c) může předkládat správní radě návrhy změn této úmluvy a návrhy obecných pravidel i rozhodnutí, které spadají do pravomoci správní rady;
(d) připravuje a provádí rozpočet, jeho změny a dodatky;
(e) každoročně předkládá správní radě zprávu o činnosti;
(f) vykonává dozorčí pravomoc nad zaměstnanci;
(g) s výhradou ustanovení článku 11 jmenuje a povyšuje zaměstnance;
(h) vykonává disciplinární pravomoc vůči zaměstnancům, kteří nejsou uvedeni v článku 11, a může navrhovat správní radě disciplinární opatření vůči zaměstnancům uvedeným v článku 11 odst. 2 a 3;
(i) svá práva a své povinnosti může přenášet.
(3) Prezident má několik viceprezidentů. Je-li prezident nepřítomen nebo zaneprázdněn, zastupuje jej některý z viceprezidentů způsobem stanoveným správní radou.
(1) Prezident Evropského patentového úřadu je jmenován rozhodnutím správní rady.
(2) Viceprezidenti jsou jmenováni rozhodnutím správní rady po poradě s prezidentem.
(3) Členové stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu včetně jejich předsedů jsou jmenováni na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu rozhodnutím správní rady. Po poradě s prezidentem Evropského patentového úřadu mohou být rozhodnutím správní rady jmenováni opětovně.
(4) Disciplinární pravomoc vůči zaměstnancům uvedeným v odstavcích 1 až 3 vykonává správní rada.
(5) Správní rada po konzultaci s prezidentem Evropského patentového úřadu může také jmenovat jako členy velkého stížnostního senátu právní členy národních soudů nebo quasi soudních orgánů smluvních států, kteří mohou i nadále působit jako soudci na národní úrovni. Jsou jmenováni na dobu tří let a mohou být jmenováni opětovně.
Zaměstnanci Evropského patentového úřadu nesmějí, a to ani po skončení činnosti, zveřejňovat nebo využívat informace, které mají povahu služebního tajemství.
(1) Zaměstnanci a bývalí zaměstnanci Evropského patentového úřadu nebo jejich právní nástupci se mohou v případě sporů s Evropskou patentovou organizací odvolat ke Správnímu soudu Mezinárodní organizace práce v souladu se statutem soudu, ve lhůtách a za podmínek stanovených ve služebním řádu stálých zaměstnanců či penzijním řádu nebo vyplývajících ze zaměstnaneckých podmínek.
(2) Odvolání je přípustné pouze tehdy, jestliže dotčená osoba vyčerpala ostatní odvolací prostředky, které jí poskytuje služební řád, penzijní řád nebo zaměstnanecké podmínky.
(1) Úředními jazyky Evropského patentového úřadu jsou angličtina, francouzština a němčina.
(2) Evropská patentová přihláška se podává v jednom z úředních jazyků nebo, je-li podána v některém jiném jazyce, přeložena do jednoho z úředních jazyků, v souladu s prováděcím předpisem. V průběhu řízení před Evropským patentovým úřadem lze tento překlad uvést do souladu se zněním přihlášky, jak byla podána. Není-li požadovaný překlad podán včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.
(3) Úřední jazyk Evropského patentového úřadu, v němž je evropská patentová přihláška podána nebo do kterého byla přeložena, se bude používat jako jazyk řízení ve všech řízeních před Evropským patentovým úřadem, nestanoví-li jinak prováděcí předpis.
(4) Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo hlavní sídlo ve smluvním státě, jehož úřední jazyk je jiný než angličtina, francouzština nebo němčina, a příslušníci tohoto státu, kteří mají bydliště v zahraničí, mohou podávat písemnosti, které je třeba předložit ve stanovené lhůtě, v úředním jazyce tohoto státu. Předloží však překlad do některého z úředních jazyků Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Není-li písemnost, která nepatří k podlohám evropské patentové přihlášky, podána v předepsaném jazyce nebo není-li včas podán požadovaný překlad, má se za to, že písemnost nebyla podána.
(5) Evropské patentové přihlášky se zveřejňují v jazyce řízení.
(6) Evropské patentové spisy se zveřejňují v jazyce řízení a obsahují i překlad nároků do obou ostatních úředních jazyků Evropského patentového úřadu.
(7) Ve třech úředních jazycích Evropského patentového úřadu se zveřejňují:
(a) Evropský patentový věstník;
(b) Úřední list Evropského patentového úřadu.
(8) Zápisy do evropského patentového rejstříku se provádějí ve třech úředních jazycích Evropského patentového úřadu. V případech pochybnosti je závazným zápis v jazyce řízení.
Pro provádění řízení stanovených v této úmluvě se v Evropském patentovém úřadě zřizují:
(a) přijímací oddělení;
(b) rešeršní oddělení;
(c) průzkumová oddělení;
(d) odporová oddělení;
(e) právní oddělení;
(f) stížnostní senáty;
(g) velký stížnostní senát.
Přijímací oddělení je příslušné k provádění vstupního a formálního průzkumu jakékoli evropské patentové přihlášky.
Rešeršní oddělení jsou příslušná k vyhotovení zpráv o evropské rešerši.
(1) Průzkumová oddělení jsou příslušná k průzkumu jakékoli evropské patentové přihlášky.
(2) Průzkumové oddělení se skládá ze tří technických členů. Projednáním až do konečného rozhodnutí je však zpravidla pověřen jeden člen oddělení. Ústní jednání probíhá před celým průzkumovým oddělením. Průzkumové oddělení je doplněno o právního člena, vyžaduje-li to podle jeho názoru povaha rozhodnutí. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy průzkumového oddělení.
(1) Odporové oddělení je příslušné k projednání odporů proti evropským patentům.
(2) Odporové oddělení je tvořeno třemi technickými členy, z nichž alespoň dva se nezúčastnili řízení o udělení patentu, který je předmětem odporu. Člen, který se účastnil řízení o udělení patentu, nemůže být předsedou. Odporové oddělení může svěřit projednání odporu jednomu ze svých členů. Ústní jednání probíhá před celým odporovým oddělením. Má-li odporové oddělení za to, že povaha rozhodnutí to vyžaduje, je doplněno o právního člena, který se nezúčastnil řízení o udělení patentu. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy odporového oddělení.
(1) Právní oddělení je příslušné k rozhodnutím týkajícím se zápisů (a jejich výmazů) do evropského patentového rejstříku, jakož i zápisů do seznamu zástupců a jejich výmazů.
(2) Rozhodnutí právního oddělení činí jeden právní člen.
(1) Stížnostní senáty jsou příslušné k projednávání stížností proti rozhodnutím přijímacího oddělení, průzkumových oddělení, odporových oddělení a právního oddělení.
(2) V případě stížnosti proti rozhodnutí přijímacího oddělení nebo právního oddělení je stížnostní senát tvořen třemi právními členy.
(3) V případě stížnosti proti rozhodnutí průzkumového oddělení je stížnostní senát tvořen:
(a) dvěma technickými členy a jedním členem právním, týká-li se rozhodnutí zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo udělení, omezení nebo zrušení evropského patentu a bylo-li vydáno průzkumovým oddělením tvořeným méně než čtyřmi členy;
(b) třemi technickými členy a dvěma členy právními, bylo-li rozhodnutí vydáno průzkumovým oddělením tvořeným čtyřmi členy nebo vyžaduje-li to podle názoru stížnostního senátu povaha stížnosti;
(c) třemi právními členy v ostatních případech.
(4) V případě stížnosti proti rozhodnutí odporového oddělení je stížnostní senát tvořen:
(a) dvěma technickými členy a jedním členem právním, bylo-li rozhodnutí vydáno odporovým oddělením tvořeným třemi členy;
(b) třemi technickými členy a dvěma členy právními, bylo-li rozhodnutí vydáno odporovým oddělením tvořeným čtyřmi členy nebo vyžaduje-li to podle názoru stížnostního senátu povaha stížnosti.
(1) Velký stížnostní senát je příslušný:
(a) k rozhodování právních otázek, které mu byly předloženy stížnostními senáty;
(b) k zaujímání stanovisek k právním otázkám, které mu byly předloženy prezidentem Evropského patentového úřadu za podmínek stanovených v článku 112;
(c) k rozhodování o žádostech o revizi rozhodnutí stížnostních senátů za podmínek stanovených v článku 112a.
(2) V řízeních podle odst. 1 (a) a (b) je velký stížnostní senát tvořen pěti právními a dvěma technickými členy. V řízení podle odst. 1 (c) je velký stížnostní senát tvořen třemi nebo pěti členy, jak stanoví prováděcí předpis. Ve všech řízeních je předsedou právní člen.
(1) Členové velkého stížnostního senátu a stížnostních senátů jsou jmenováni na dobu pěti let a mohou být po tuto dobu ze svých funkcí odvoláni jen ze závažných důvodů a jen přijme-li takové rozhodnutí správní rada na návrh velkého stížnostního senátu. Nehledě na první větu, skončí funkční období členů senátů jejich rezignací nebo odchodem do důchodu v souladu se služebním řádem stálých zaměstnanců Evropského patentového úřadu.
(2) Členové senátů nemohou být členy přijímacího oddělení, průzkumových oddělení, odporových oddělení nebo právního oddělení.
(3) Ve svých rozhodnutích nejsou členové senátů vázáni žádnými pokyny a řídí se pouze ustanoveními této úmluvy.
(4) Jednací řády stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu se vydají v souladu s ustanoveními prováděcího předpisu. Podléhají schválení správní radou.
(1) Členové stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu se nesmějí podílet na vyřizování stížnosti, pokud na ní mají osobní zájem, pokud se zúčastnili dříve věci jako zástupci některého z účastníků nebo pokud se podíleli na vydání napadeného rozhodnutí.
(2) Domnívá-li se člen stížnostního senátu nebo velkého stížnostního senátu, že se z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo i z jiného důvodu nemůže podílet na vyřizování stížnosti, uvědomí o tom senát.
(3) Účastník řízení může odmítnout člena stížnostního senátu nebo velkého stížnostního senátu z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo při podezření z podjatosti. Odmítnutí je nepřípustné, učinil-li účastník úkon v řízení, ačkoli mu byl důvod k odmítnutí již znám. Odmítnutí nelze odůvodnit státní příslušností členů.
(4) Stížnostní senáty a velký stížnostní senát rozhodují v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 bez účasti příslušného člena. Při tomto rozhodování je odmítnutý člen zaměněn náhradníkem.
Na žádost příslušného národního soudu, který projednává žalobu na porušování nebo zrušovací žalobu, je Evropský patentový úřad povinen proti zaplacení příslušného poplatku poskytnout technickou expertizu týkající se evropského patentu, který je předmětem sporu. K vydání tohoto dobrozdání jsou příslušná průzkumová oddělení.
(1) Správní rada je složena ze zástupců smluvních států a jejich náměstků. Každý smluvní stát má právo určit jednoho zástupce ve správní radě a jeho náměstka.
(2) Členům správní rady mohou v mezích stanovených jejím jednacím řádem asistovat poradci nebo experti.
(1) Správní rada volí ze zástupců smluvních států a jejich náměstků předsedu a místopředsedu. Místopředseda z moci úřední zastoupí předsedu, nemůže-li plnit své povinnosti.
(2) Funkční období předsedy správní rady a jeho místopředsedy je tříleté. Do funkce mohou být zvoleni opětovně.
(1) Je-li počet smluvních států alespoň osm, může správní rada vytvořit představenstvo, tvořené pěti jejími členy.
(2) Předseda a místopředseda správní rady jsou členy představenstva z moci úřední; ostatní tři členové jsou voleni správní radou.
(3) Funkční období členů volených správní radou je tříleté. Do funkce nemohou být zvoleni opětovně.
(4) Představenstvo plní úkoly, které mu v rámci svého jednacího řádu ukládá správní rada.
(1) Zasedání správní rady svolává její předseda.
(2) Jednání správní rady se zúčastňuje prezident Evropského patentového úřadu.
(3) Správní rada má řádná zasedání jednou ročně. Kromě toho se schází z podnětu předsedy nebo na žádost jedné třetiny smluvních států.
(4) Jednání správní rady probíhá podle programu a v souladu s jednacím řádem.
(5) Předběžný program obsahuje všechny otázky, jejichž zařazení požaduje v souladu s jednacím řádem smluvní stát.
(1) Světová organizace duševního vlastnictví je zastoupena na zasedáních správní rady v souladu s ustanoveními smlouvy, kterou uzavře Evropská patentová organizace se Světovou organizací duševního vlastnictví.
(2) Jiné mezivládní organizace, které jsou pověřeny prováděním mezinárodních řízení v oblasti patentů, s nimiž Organizace uzavřela smlouvu, jsou zastoupeny na zasedáních správní rady v souladu s ustanoveními této smlouvy.
(3) Ostatní mezivládní a mezinárodní nevládní organizace vykonávající činnost, která Organizaci zajímá, mohou být pozvány správní radou, aby se daly zastoupit na jejích zasedáních při projednávání otázek společného zájmu.
(1) Jazyky užívanými při jednáních správní rady jsou angličtina, francouzština a němčina.
(2) Dokumenty předkládané správní radě a protokoly z jednání se vyhotovují ve třech jazycích uvedených v odstavci 1.
Evropský patentový úřad poskytne správní radě a výborům, které vytvoří, zaměstnance, prostory a vybavení, nezbytné k plnění jejich úkolů.
(1) Správní rada je oprávněna měnit tato ustanovení:
(a) lhůty stanovené touto úmluvou;
(b) části II až VIII a část X této úmluvy, za účelem jejich uvedení do souladu s mezinárodní smlouvou týkající se patentů nebo předpisy Evropského společenství týkajícími se patentů;
(c) prováděcí předpis.
(2) Správní rada je oprávněna v souladu s touto úmluvou přijmout nebo změnit tato ustanovení:
(a) finanční řád;
(b) služební řád stálých zaměstnanců a zaměstnanecké podmínky ostatních zaměstnanců Evropského patentového úřadu, mzdový tarif, jakož i druhy a pravidla pro poskytování dalších výhod;
(c) penzijní řád a zvyšování penzijních dávek v souladu se zvyšováním platů;
(d) poplatkový řád;
(e) svůj jednací řád.
(3) Nehledě na ustanovení článku 18 odst. 2 je správní rada oprávněna rozhodnout na základě zkušenosti, že v některých případech budou průzkumová oddělení tvořena jedním technickým členem. Toto rozhodnutí lze odvolat.
(4) Správní rada je oprávněna pověřit prezidenta Evropského patentového úřadu jednat a s jejím souhlasem uzavírat dohody jménem Evropské patentové organizace se státy, s mezivládními organizacemi a s dokumentačními středisky zřízenými na základě smluv s těmito organizacemi.
(5) Správní rada nemůže přijmout rozhodnutí podle odstavce 1(b):
(1) Právo hlasovat ve správní radě mají pouze smluvní státy.
(2) Každý smluvní stát má jeden hlas, nepoužijí-li se ustanovení článku 36.
(1) S výhradou ustanovení odstavců 2 a 3 přijímá správní rada rozhodnutí prostou většinou zastoupených a hlasujících smluvních států.
(2) Tříčtvrtinová většina hlasů zastoupených a hlasujících států se vyžaduje pro rozhodnutí, která je správní rada oprávněna přijímat podle článku 7, článku 11 odst. 1, článku 33 odst. 1 (a) a (c) a 2 až 4, článku 39 odst. 1, článku 40 odst. 2 a 4, článku 46, článku 134a, článku 149a odst. 2, článku 152, článku 153 odst. 7, článku 166 a článku 172.
(3) Pro rozhodnutí, k jejichž přijetí je správní rada zmocněna podle článku 33 odst. 1 (b), se vyžaduje jednomyslnost hlasujících smluvních států. Správní rada přijme taková rozhodnutí jen tehdy, jsou-li zastoupeny všechny smluvní státy. Rozhodnutí přijaté na základě článku 33 odst. 1 (b) nenabudou účinnosti, prohlásí-li smluvní stát do dvanácti měsíců ode dne rozhodnutí, že si nepřeje být rozhodnutím vázán.
(4) Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.
(1) Pro přijetí nebo změnu poplatkového řádu, jakož i pro přijetí rozpočtu Organizace a jeho změny nebo dodatečného rozpočtu, pokud se jimi zvyšuje finanční zatížení smluvních států, může každý smluvní stát požádat po prvním hlasovacím kole, v němž má každý smluvní stát jeden hlas, nezávisle na výsledku tohoto hlasování, aby proběhlo bezprostředně druhé kolo hlasování, v němž budou státům přiděleny hlasy podle odstavce 2. Rozhodnutí je dáno výsledkem tohoto druhého kola hlasování.
(2) Počet hlasů každého smluvního státu ve druhém hlasovacím kole se stanoví takto:
(a) procento vyplývající pro každý smluvní stát z podílového klíče pro zvláštní finanční příspěvky ve smyslu článku 40 odst. 3 a 4 se násobí počtem smluvních států a dělí pěti;
(b) takto zjištěný počet hlasů se zaokrouhlí na celé číslo nahoru;
(c) k tomuto počtu se přičte dalších pět hlasů;
(d) žádný smluvní stát však nemá více než 30 hlasů.