Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Evropské dohodě o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách

KONTROLY A JINÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ PLNĚNÍKAPITOLA 1.8

BEZPEČNOSTNÍCH POŽADAVKŮ

1. 1.8.1 Monitorování dodržování předpisů
   1. 1.8.1.1 Všeobecně
      1. 1.8.1.1.1 Podle článku 4, odstavce 3 ADN musí smluvní strany zajistit, aby byl reprezentativní podíl zásilek nebezpečných věcí přepravovaných vnitrozemskou vodní dopravou podroben monitoringu podle ustanovení této kapitoly a požadavků pododdílu 1.10.1.5
      2. 1.8.1.1.2 Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností poskytnout příslušným orgánům a jejich pověřeným zástupcům informace nezbytné pro provedení kontrol.
   1. 1.8.1.2 Monitorovací postup
      1. 1.8.1.2.1 Za účelem provádění kontrol stanovených v článku 4, odstavci 3 ADN musí smluvní strany používat kontrolní listinu, kterou vypracuje Administrativní výbor. Kopie kontrolní listiny nebo osvědčení obsahujícího výsledek kontroly, vystavených příslušným orgánem, který kontrolu provedl, musí být předána veliteli plavidla a na požádání předložena, aby se zjednodušily, nebo, kde je to možné, odpadly následné kontroly. Tento odstavec neomezuje právo smluvních stran provést zvláštní opatření pro detailní kontroly.
      2. 1.8.1.2.2 Kontroly musí být namátkové a musí, pokud je to možné, pokrývat rozsáhlou část sítě vnitrozemských vodních cest.
      3. 1.8.1.2.3 Při výkonu svého práva monitorovat musí kontrolní orgány vyvinout všemožné úsilí, aby se vyhnuly nepatřičnému zadržování nebo zdržování plavidla.
   1. 1.8.1.3 Porušení předpisů

      Bez ohledu na jiné sankce, které mohou být uloženy, plavidla, u nichž bylo zjištěno jedno nebo více porušení pravidel pro přepravu nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou, mohou být zadrženy na místě určeném pro tento účel orgány provádějícími kontrolu a může být požadováno odstranění závad před pokračováním jejich plavby, nebo mohou být podrobeny jiným vhodným opatřením, závislým na okolnostech nebo požadavcích bezpečnosti.

   1. 1.8.1.4 Kontroly ve společnostech a na místech nakládky a vykládky
      1. 1.8.1.4.1 Kontroly mohou být prováděny v objektech podniků jako preventivní opatření, nebo když byla během plavby zaznamenána porušení předpisů ohrožující bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí.
      2. 1.8.1.4.2 Účelem takových kontrol je zajistit, aby bezpečnostní podmínky pro přepravu nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou odpovídaly platným zákonům.
      3. 1.8.1.4.3 Odebírání vzorků

         V případě, že je to vhodné, a za podmínky, že to nepředstavuje bezpečnostní riziko, mohou být odebrány vzorky přepravovaných věcí pro jejich prozkoumání laboratořemi uznanými příslušným orgánem.

      1. 1.8.1.4.4 Spolupráce příslušných orgánů
         1. 1.8.1.4.4.1 Smluvní strany si vzájemně pomáhají za účelem správné aplikace těchto předpisů.
         2. 1.8.1.4.4.2 Závažná nebo opakovaná porušení předpisů ohrožující bezpečnost přepravy nebezpečných věcí spáchaná zahraničním plavidlem nebo podnikem se musí oznámit příslušnému orgánu ve smluvní straně, kde bylo vydáno schvalovacího osvědčení plavidla nebo kde má podnik své sídlo.
         3. 1.8.1.4.4.3 Příslušný orgán smluvní strany, kde byla zjištěna závažná nebo opakovaná porušení předpisů, může požádat příslušný orgán smluvní strany, kde bylo vydáno schvalovací osvědčení plavidla nebo kde má podnik své sídlo, aby přijal vhodná opatření vůči viníkovi nebo viníkům.
         4. 1.8.1.4.4.4 Poslední informovaný orgán musí sdělit příslušným orgánům smluvní strany, kde bylo zaznamenáno porušení předpisů, jaká opatření byla učiněna vůči viníkovi nebo viníkům.

1. 1.8.2 Úřední podpora během kontroly zahraničního plavidla

   Jestliže nálezy při kontrole zahraničního plavidla poskytují důvody k podezření, že došlo k závažnému nebo opakovanému porušení předpisů, které nemůže být zjištěno v průběhu této kontroly kvůli absenci potřebných údajů, příslušné orgány smluvních stran si musí vzájemně pomoci, aby se situace vyjasnila.

1. 1.8.3 Bezpečnostní poradce
   1. 1.8.3.1 Každý podnik, jehož činnosti zahrnují přepravu, nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky, nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců, dále nazývaných „poradci“ pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při předcházení rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí.
   2. 1.8.3.2 Příslušné orgány smluvních stran mohou stanovit, že se tyto požadavky nevztahují na podniky:

      (a) jejichž činnosti se týkají

      (i) přepravy nebezpečných věcí plně nebo částečně vyňaté podle ustanovení uvedených v 1.7.1.4 nebo v kapitolách 3.3, 3.4 nebo 3.5;

      (ii) množství na dopravní jednotku, železniční vůz nebo kontejner menších, než jsou množství uvedená v 1.1.3.6 ADR nebo RID;

      (iii) pokud (ii) výše není relevantní, množství na plavidlo menších, než jsou množství uvedená v 1.1.3.6 tohoto předpisu.

      (b) jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti nejsou přeprava nebo související nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní přepravou nebo související nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících jen velmi malé nebezpečí nebo riziko znečistění.

   1. 1.8.3.3 Hlavním úkolem poradce, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností tohoto podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými předpisy a co nejbezpečnějším způsobem.

      S přihlédnutím k činnostem podniku má poradce zejména tyto povinnosti:

      1. - dohlížet na dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí;
      2. - radit svému podniku při operacích při přepravě nebezpečných věcí;
      3. - připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy, o činnostech podniku týkajících se přepravy nebezpečných věcí. Takové výroční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být k dispozici národním orgánům na jejich žádost.

      Poradce má rovněž za povinnost sledovat zejména tyto činnosti a postupy vztahující se k dotčeným činnostem podniku:

      1. - postupy pro dodržování předpisů upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě;
      2. - postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s nebezpečnými věcmi, které se mají přepravovat;
      3. - postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí;
      4. - vlastní školení zaměstnanců podniku a vedení záznamů o tomto školení;
      5. - uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
      6. - analýzy a, pokud je to potřebné, vypracovávání zpráv týkajících se vážných nehod, mimořádných události nebo závažných porušení předpisů zjištěných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
      7. - uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů;
      8. - dodržování právních předpisů a zvláštních požadavků spojených s přepravou nebezpečných věcí, týkajících se volby a využití subdodavatelů nebo jiných třetích osob;
      9. - ověřování, že zaměstnanci účastnící se přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny;
      10. - zavádění opatření ke zvýšení informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, nakládkou a vykládkou nebezpečných věcí;
      11. - uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu, a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s předpisy;
      12. - uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování předpisů pro nakládku a vykládku;
      13. - existence bezpečnostního plánu uvedeného v pododdílu 1.10.3.2.
   1. 1.8.3.4 Poradcem může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která tímto podnikem není přímo zaměstnána, pokud je tato osoba odborně způsobilá pro vykonávání povinností poradce.
   2. 1.8.3.5 Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého poradce příslušný orgán nebo instituci pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.
   3. 1.8.3.6 Kdykoli během přepravy, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osoby, majetek nebo životní prostředí nebo pokud dojde ke škodě na majetku nebo životním prostředí, připraví poradce po shromáždění všech potřebných informací zprávu o nehodě pro vedení podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vypracovanou vedením podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo vnitrostátními právními předpisy.
   4. 1.8.3.7 Bezpečnostní poradce musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce platného pro přepravu vnitrozemskou vodní dopravou. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným orgánem nebo institucí pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.
   5. 1.8.3.8 K získání osvědčení se musí uchazeč podrobit školení a úspěšně složit zkoušku schválenou příslušným orgánem smluvní strany.
   6. 1.8.3.9 Hlavním účelem školení je poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o nebezpečích při přepravě nebezpečných věcí, dostatečné znalosti právních a správních předpisů, platných pro konkrétní druhy dopravy, jakož i dostatečné znalosti povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3.
   7. 1.8.3.10 Zkouška musí být organizována příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební institucí. Zkušební orgán nemůže být školící organizací.

      Pověření zkušební instituce musí být provedeno písemnou formou. Toto schválení může být časově omezeno a musí být založeno na následujících kriteriích:

      1. - způsobilost zkušební instituce;
      2. - specifikace forem zkoušek navržené zkušební institucí;
      3. - opatření určená pro zajištění nestrannosti zkoušek;
      4. - nezávislost zkušební instituce na všech fyzických nebo právnických osobách zaměstnávajících poradce.
   1. 1.8.3.11 Hlavním účelem zkoušky je zjistit, zda uchazeči mají potřebnou úroveň znalostí potřebných pro výkon funkce bezpečnostního poradce, jak je uvedeno v pododdílu 1.8.3.3, pro získání osvědčení předepsaného v pododdílu 1.8.3.7 a musí zahrnovat nejméně následující témata:

      (a) Znalost druhů následků, které mohou být způsobeny při nehodě s nebezpečnými věcmi a znalost hlavních příčin nehod;

      (b) Ustanovení vnitrostátních předpisů, mezinárodních úmluv a dohod, zejména pokud jde o:

      1. - klasifikaci nebezpečných věcí (postup při klasifikaci roztoků a směsí, struktura seznamu látek, třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace, povaha přepravovaných nebezpečných věcí, fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných věcí);
      2. - všeobecná ustanovení o obalech, cisternách a cisternových kontejnerech (druhy, kódování, značení, konstrukce, první a periodické inspekce a zkoušky);
      3. - nápisy a bezpečnostní značky, označení oranžovými tabulkami (nápisy a bezpečnostní značky na kusech, umísťování a odstraňování velkých bezpečnostních značek a oranžových tabulek);
      4. - údaje v přepravním dokladu (požadované informace);
      5. - způsob odesílání a omezení při odesílání (vozová zásilka, přeprava volně ložených látek, přeprava v IBC, přeprava v kontejnerech, přeprava v nesnímatelných nebo snímatelných cisternách);
      6. - přepravu osob;
      7. - zákazy a bezpečnostní opatření týkající se společné nakládky;
      8. - vzájemné oddělování věcí;
      9. - omezení přepravovaných množství a množství vyňatá z platnosti předpisů;
      10. - manipulaci a uložení (nakládka a vykládka, stupně plnění, uložení a vzájemné oddělování);
      11. - čistění a/nebo odplyňování před nakládkou a po vykládce;
      12. - posádku a odborné školení;
      13. - palubní doklady (přepravní doklady, písemné pokyny, schvalovací osvědčení plavidla, osvědčení o školení k nebezpečným látkám podle ADN, kopie všech odchylek, jiné doklady);
      14. - písemné pokyny (používání pokynů a ochranné prostředky pro posádku);
      15. - požadavky na dozor (kotvení);
      16. - pravidla a omezení provozu;
      17. - únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách;
      18. - předpisy týkající se zařízení pro lodní dopravu.
   1. 1.8.3.12 Zkoušky
      1. 1.8.3.12.1 Zkouška sestává z písemného testu, který může být doplněn ústní zkouškou.
      2. 1.8.3.12.2 Při vyhotovení písemného testu se nepřipouští používat dokumenty, mimo mezinárodních nebo národních pravidel.
      3. 1.8.3.12.3 Elektronické prostředky se mohou používat pouze v tom případě, když jsou dány k dispozici zkušebním orgánem. Kandidát nesmí uvádět žádné doplňující údaje do poskytnutých elektronických prostředků;kandidát může pouze odpovídat na zadané otázky.
      4. 1.8.3.12.4 Písemný test musí mít dvě části:

         (a) Uchazeč obdrží dotazník. Ten musí obsahovat nejméně dvacet otevřených otázek zahrnujících nejméně témata uvedená v seznamu v pododdílu 1.8.3.11. Mohou však být použity také otázky s uvedením několika možných odpovědí. V tomto případě se takové dvě otázky počítají za jednu otevřenou otázku. Zvláštní pozornost musí být věnována těmto tématům:

         1. - všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření;
         2. - klasifikace nebezpečných věcí;
         3. - všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozidel atd.;
         4. - nápisy k označení nebezpečí a bezpečnostní značky;
         5. - údaje v přepravním dokladu;
         6. - manipulace a uložení;
         7. - odborné školení posádky;
         8. - palubní doklady a osvědčení;
         9. - písemné pokyny;
         10. - předpisy týkající se zařízení pro lodní dopravu.

         (b) Uchazeči musí vypracovat případovou studii podle povinností poradce uvedených v pododdílu 1.8.3.3, aby prokázali, že mají nezbytnou kvalifikaci pro plnění funkce poradce.

   1. 1.8.3.13 Smluvní strany mohou rozhodnout, že uchazeči, kteří hodlají pracovat pro podniky specializované na přepravu určitých druhů nebezpečných věcí mohou být zkoušeni pouze z témat, která jsou spojena s jejich činností. Tyto druhy věcí jsou:
      1. - třída 1;
      2. - třída 2;
      3. - třída 7;
      4. - třídy 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9;
      5. - UN čísla 1202, 1203, 1223, 3475 a palivo pro letecké motory zařazené pod UN 1268 nebo UN 1863

      Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí zřetelně uvádět, že je platné pouze pro druhy nebezpečných věcí uvedených v tomto pododdíle a pro které byl poradce zkoušen podle podmínek uvedených v pododdílu 1.8.3.12.

      Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců vydaná před 1. lednem 2009 pro UN čísla 1202, 1203 a 1223 jsou platná také pro UN číslo 3475 a palivo pro letecké motory zařazené pod UN 1268 nebo UN 1863.

   1. 1.8.3.14 Příslušný orgán nebo zkušební instituce musí uchovávat seznam zkušebních otázek, které byly použity při zkoušce.
   2. 1.8.3.15 Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí mít formu podle vzoru uvedeného v pododdílu 1.8.3.18 a musí být uznáváno všemi smluvními stranami.
   3. 1.8.3.16 Platnost a prodloužení platnosti osvědčení
      1. 1.8.3.16.1 Osvědčení je platné po dobu pěti let. Doba platnosti osvědčení se prodlouží o pět let od data uplynutí jeho platnosti, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím doby jeho platnosti složil zkoušku. Zkouška musí být schválena příslušným orgánem.
      2. 1.8.3.16.2 Účelem zkoušky je ověřit, zda má držitel potřebné znalosti k vykonávání povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3. Vyžadované znalosti jsou uvedeny v pododdílu 1.8.3.11 (b) a musí zahrnovat změny předpisů, k nimž došlo od získání posledního osvědčení. Zkouška musí být organizována a dozorována na stejném základě, jak je uvedeno v pododdílech 1.8.3.10 a 1.8.3.12 až 1.8.3.14. Držitel osvědčení však nemusí vypracovat případovou studii podle ustanovení pododdílu 1.8.3.12.4 (b).
   1. 1.8.3.17 Ustanovení uvedená v pododdílech 1.8.3.1 až 1.8.3.16 se považují za splněná, jestliže byly splněny příslušné podmínky směrnice Rady 96/35/ES ze 3. června 1996 o jmenování a odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí silniční, železniční a vnitrozemskou vodní dopravou¹ a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/18/ES ze dne 17. dubna 2000 o minimálních zkušebních požadavcích na bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí silniční, železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravou².
   2. 1.8.3.18 Vzor osvědčení

      Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro prepravu nebezpečných věcí

      

1. 1.8.4 Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací

   Smluvní strany oznámí Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů adresy příslušných orgánů a jimi pověřených organizací, které jsou kompetentní podle vnitrostátních právních předpisů pro uplatňování ADN, přičemž uvedou pro každý případ příslušné ustanovení ADN, jakož i adresy, na které je třeba zasílat příslušné žádosti.

   Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů pořídí na základě obdržených informací seznam a udržuje jej v aktuálním stavu. Oznamuje tento seznam a jeho změny smluvním stranám.

1. 1.8.5 Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí
   1. 1.8.5.1 Dojde-li během nakládky, plnění, přepravy nebo vykládky nebezpečných věcí na území smluvní strany k vážné nehodě nebo mimořádné události, je nakládající, osoba odpovědná za plnění, přepravce nebo příjemce věcí povinen ubezpečit se vtom, že příslušnému orgánu smluvní strany byla předána zpráva. Nejpozději šest měsíců po události.
   2. 1.8.5.2 Tato smluvní strana zašle, je-li to žádoucí, tuto zprávu Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů za účelem informování ostatních smluvních stran.
   3. 1.8.5.3 Událost podléhající povinnosti vypracování zprávy podle pododdílu 1.8.5.1 je událost, při níž došlo k úniku nebezpečných věcí nebo hrozilo bezprostřední riziko úniku látky, došlo-li ke zranění osob, k hmotným škodám nebo ke škodám na životním prostředí, nebo pokud byly zapojeny orgány (orgány) a je-li splněno alespoň jedno z následujících kritérií:

      Zranění osob znamená událost, při níž došlo k usmrcení nebo zranění v přímém vztahu k přepravovaným nebezpečným věcem, přičemž zranění

      (a) vyžaduje intenzivní lékařskou péči;

      (b) vyžaduje nejméně jednodenní pobyt v nemocnici; nebo

      (c) má za následek pracovní neschopnost v trvání nejméně tří po sobě jdoucích dnů.

      Únik látky je uniknutí nebezpečných věcí:

      (a) tříd 1 nebo 2 obalové skupiny I nebo jiných nebezpečných věcí nepřiřazených k žádné obalové skupině v množstvích 50 kg nebo 50 litrů nebo více;

      (b) obalové skupiny II v množstvích 333 kg nebo 333 litrů nebo více; nebo

      (c) obalové skupiny III v množstvích 1000 kg nebo 1000 litrů nebo více.

      Kritérium úniku látky platí také v případě bezprostředního rizika úniku látky ve výše uvedených množstvích. Zpravidla se toto riziko musí předpokládat, jestliže z důvodu poškození své konstrukce již dopravní nebo přepravní prostředky nejsou způsobilé pro další přepravu nebo jestliže z nějakého jiného důvodu již nemůže být zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti (např. z důvodu deformace cisteren nebo kontejnerů, převrácení cisterny nebo požáru v bezprostřední blízkosti).

      Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí třídy 6.2, předkládá se zpráva o nehodě vždy bez ohledu na množství uniklé látky.

      Dojde li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě látek třídy 7 jsou kritéria pro únik látky následující:

      (a) jakýkoli únik radioaktivních látek z kusů;

      (b) expozice vedoucí k překročení mezních hodnot stanovených v předpisech pro ochranu pracovníků a veřejnosti proti ionizujícímu záření (Schedule II of IAEA Safety Series No. 115 – „International Basic Safety Standards for Protection Against lonizing Radiation and for Safety Radiation Sources“); nebo

      (c) je-li důvod předpokládat, že došlo k významnému zhoršení bezpečnostní funkce kusu (kontejnment, stínění, tepelná ochrana nebo kritičnost), které může učinit kus nezpůsobilým pro pokračování přepravy bez dodatečných bezpečnostních opatření.

   4. POZNÁMKA: Viz. ustanoveni v 7.1.4.14.7.7 k nedoručitelným zásilkám

   Hmotné škody nebo škody na životním prostředí znamenají uvolnění nebezpečných věcí, bez ohledu na jejich množství, kdy odhadovaná částka škody překročí 50 000 euro. Škoda na přímo zúčastněných dopravních prostředcích obsahujících nebezpečné věci ani na dopravní infrastruktuře se pro tento účel nebere v úvahu.

   Účast orgánů (orgánů) znamená přímé zapojení orgánů nebo nouzových zásahových jednotek během události s nebezpečnými věcmi a evakuaci osob nebo uzavření veřejných dopravních komunikací (silnic/železničních tratí/vnitrozemských vodních cest) na nejméně tři hodiny z důvodu nebezpečí vytvářeného nebezpečnými věcmi.

   Pokud je to potřebné, může si příslušný orgán vyžádat další relevantní informace.

   1. 1.8.5.4 Vzor zprávy o událostech během přepravy nebezpečných věcí

      Zpráva o událostech při přepravě nebezpečných věcí podle ADN, oddílu 1.8.5

      
      

DOPRAVNÍ OMEZENÍ STANOVENÁ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNYKAPITOLA 1.9

1. 1.9.1 Podle článku 6, odstavce 1 ADN může být vstup nebezpečných věcí na území smluvních stran předmětem pravidel nebo zákazů stanovených z jiných důvodů, než je bezpečnost během přepravy. Taková pravidla nebo zákazy musí být zveřejněny vhodnou formou.
2. 1.9.2 S výhradou ustanovení oddílu 1.9.3 mohou smluvní strany uplatňovat vůči plavidlům provádějícím mezinárodní přepravu nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou na svém území určitá dodatečná ustanovení, která nejsou obsažena v ADN, pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s článkem 4, odstavcem 2 ADN a pokud jsou obsažena v jejich vnitrostátních právních předpisech a vztahují se rovnocenně rovněž na plavidla provádějící vnitrostátní přepravu nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou na území této smluvní strany.
3. 1.9.3 Dodatečná ustanovení, která mohou být uplatňována podle výše uvedeného oddílu 1.9.2 jsou tato:

   (a) Dodatečné bezpečnostní požadavky nebo omezení týkající se plavidel užívajících určitou infrastrukturu, jako jsou mosty nebo tunely, nebo plavidel vjíždějících nebo vyjíždějících z přístavů nebo jiných dopravních terminálů;

   (b) Požadavky, aby plavidla sledovala předepsané dopravní trasy, které se vyhýbají obchodním nebo obytným územím, územím citlivým z hlediska ochrany životního prostředí, průmyslovým zónám s rizikovými zařízeními nebo vnitrozemským vodním cestám s vážnými fyzikálními riziky;

   (c) Výjimečné požadavky týkající se dopravní trasy nebo kotvení plavidel přepravujících nebezpečné věci, které vyplývají z extrémních povětrnostních podmínek, zemětřesení, nehod, odborářských akcí, občanských nepokojů nebo vojenských konfliktů;

   (d) Omezení provozu plavidel přepravujících nebezpečné věci v určitých dnech týdne nebo roku.

1. 1.9.4 Příslušný orgán smluvní strany uplatňující na svém území jakákoli dodatečná ustanovení uvedená v odstavcích (a) a (d) předchozího oddílu 1.9.3 musí o tom informovat Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který o nich uvědomí smluvní strany.