| TE19 Části výstroje umístěné v horní části cisterny musí být: |
| - buď vloženy do zapuštěné dutiny; nebo |
| - opatřeny vnitřním pojistným ventilem;nebo |
| - nebo chráněny krytem nebo příčnými a/nebo podélnými konstrukčními prvky nebo jinými zařízeními poskytujícími stejné záruky, takového průřezu, aby v případě převrácení nedošlo k poškození části výstroje. |
| Části výstroje umístěné ve spodní části cisterny: |
| Potrubí a všechna boční uzavírací zařízení a všechny vyprazdňovací části výstroje musí být buď umístěny nejméně o 200 mm dovnitř vzhledem k vnějšímu obrysu nádrže, nebo musí být chráněny lištou s modulem průřezu nejméně 20 cm3 příčně ke směru jízdy; jejich světlá výška musí být nejméně 300 mm při plné cisterně. |
| Části výstroje umístěné na zadní straně cisterny musí být chráněny nárazníkem předepsaným v oddílu 9.7.6. Jejich výška nad zemí musí být taková, aby byly vhodně chráněny nárazníkem. |
Cisterny musejí být vybaveny pružinovými pojistnými ventily, aby bylo zabráněno výraznému nárůstu tlaku uvnitř nádrže produkty rozkladu a parami, které se uvolňují při teplotě 50 °C. Objem a tlak uvádějící pojistný(é) ventil(y) v činnost za účelem vypouštění musí být stanoveny na základě výsledků zkoušek uvedených ve zvláštním ustanovení TA2. Tlak uvádějící ventil(y) v činnost však nesmí být v žádném případě takový, aby mohla kapalina z ventilu(ù) unikat, pokud se nádrž převrátí.
Zařízení na vyrovnávání tlaku smějí být pružinového nebo průtržného typu konstruované tak, aby odvětraly veškeré produkty rozkladu a páry, které se vyvinou během doby nejméně jedné hodiny hoření vypočtené podle následujícího vzorce:
q = 70961 x F x A 0.82
- kde:
q = absorpce tepla [W]
A = zvlhčená plocha [m2]
F = izolační součinitel [-]
F = 1 pro neizolované cisterny, nebo
- kde:
- K = prostup tepla izolační vrstvou [W·m-1K-1]
- L = tloušťka izolační vrstvy [m]
- U = K/L = koeficient prostupu tepla izolací [W·m-2·K-1]
- TPO = teplota peroxidu v okamžiku dekomprese [K]
- kde:
Tlak uvádějící v činnost zařízení k jeho vyrovnávání musí být vyšší než ten, který je uveden výše, a stanoven na základě výsledků zkoušek uvedených ve zvláštním ustanovení TA2. Zařízení na vyrovnávání tlaku musí být dimenzováno tak, aby nejvyšší tlak v nádrži v žádném případě nepřekročil zkušební tlak nádrže.
Pro cisterny s tepelnou izolací musí být kapacita a umístění zařízení na vyrovnání tlaku určeny za předpokladu ztráty izolace 1 % povrchu cisterny.
Dekompresní ventily a pojistné ventily pružinového typu cisteren musejí být opatřeny ochranou proti prošlehnutí plamene, kromě případů, kdy přepravované látky a produkty jejich rozkladu nejsou hořlavé. Musí se přihlédnout ke snížení vyrovnávací kapacity způsobenému ochranou proti prošlehnutí plamene.
- TE13 Cisterny musí být tepelně izolovány a vybaveny vytápěcím zařízením vně cisterny.
- TE14 Cisterny musí být vybaveny tepelnou izolací. Mohou být též vybaveny ventily otevíratelnými automaticky dovnitř nebo ven účinkem rozdílu tlaku mezi 20 kPa a 30 kPa (0,2 a 0,3 bar). Materiál tepelné izolace, která je v bezprostředním styku s nádrží, musí mít bod vzplanutí nejméně o 50 °C vyšší, než je teplota, pro kterou byla cisterna konstruována.
- TE15 (Vyhrazeno)
- TE16 (Vyhrazeno)
- TE17 (Vyhrazeno)
- TE18 Cisterny určené pro přepravu látek plněných při teplotě vyšší než 190 °C musí být vybaveny deflektorem umístěným v pravém úhlu k vnějším plnicím otvorům tak, aby se zabránilo náhlému místnímu zvýšení teploty během plnění.
- TE20 Neodporující jiným kódům cisteren, které jsou povoleny v hierarchii cisteren racionálního přiblížení uvedeného v 4.3.4.1.2, cisterny musí být vybaveny pojistným ventilem.
(c) Schvalování typu (TA)
- TA1 Cisterny nesmí být schváleny pro přepravu organických látek.
- TA2 Tato látka smí být přepravována ve snímatelných nebo nesnímatelných cisternách nebo cisternových kontejnerech podle podmínek stanovených příslušným orgánem země původu, pokud se na základě dále uvedených zkoušek příslušný orgán přesvědčí o tom, že taková přeprava může být provedena bezpečně. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, tyto podmínky musejí být uznány příslušným orgánem první země ADR dotčené touto přepravou.
- Pro schválení typu musejí být provedeny zkoušky za účelem:
- - ověření snášenlivosti všech materiálů, které jsou během přepravy normálně ve styku s přepravovanými látkami;
- - opatření údajů usnadňujících konstrukci zařízení pro vyrovnávání tlaku a pojistných ventilů s ohledem na charakteristické konstrukční prvky cisterny; a
- - stanovení zvláštních požadavků nezbytných pro bezpečnou přepravu látek.
Výsledky zkoušek musejí být uvedeny v protokolu pro schválení typu.
(d) Zkoušky (TT)
- TT1 Cisterny z čistého hliníku je třeba podrobit prvním a periodickým hydraulickým tlakovým zkouškám tlakem pouze 250 kPa (2,5 bar) (přetlak).
- TT2 Podmínka povlaku (vyložení) nádrží musí být kontrolována každý rok zkušebním orgánem schváleným příslušným orgánem, který musí provést prohlídku vnitřku nádrže.
- TT3 Odlišně od požadavků uvedených v 6.8.2.4.2 periodické prohlídky musí být provedeny nejméně každých osm roků a musí zahrnovat kontrolu tloušťky stěny použitím vhodných přístrojů. U takových cisteren zkouška těsnosti a kontrola, na kterou se vztahuje ustanovení uvedené v 6.8.2.4.3, musí být provedeny nejméně každé čtyři roky.
- TT4 (Vyhrazeno)
- TT5 Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny nejméně každé
3 roky. 2½ roku.
| TT6 Periodické zkoušky, včetně hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny nejméně každé 3 roky. |
- TT7 Neodporující požadavkům uvedeným v 6.8.2.4.2 periodická vnitřní prohlídka může být nahrazena programem schváleným příslušným orgánem.
(e) Označování
(tm)1 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Náchylné k samovolně urychlovanému rozkladu" (viz též Poznámka výše).
(tm)2 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Vyvíjí hořlavé plyny při styku s vodou" (viz též Poznámka výše).
(tm)3 Cisterny musí být též opatřeny na štítku předepsaném v 6.8.2.5.1 správnými názvy schválených látek a nejvyšší dovolenou užitečnou hmotností cisterny v kg.
(tm)4 U cisteren musí být uvedeny následující doplňkové údaje vyražením nebo jiným podobným způsobem na štítku předepsaném v 6.8.2.5.2 nebo přímo na nádrži samé, pokud stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena: chemický název se schválenou koncentrací příslušné látky.
(tm)5 Cisterny musí být opatřeny, kromě údajů uvedených v 6.8.2.5.1, datem (měsíc, rok) poslední prohlídky vnitřku cisterny.
(tm)6 Na cisterny a bateriové vozy je umístěn oranžový pruh podle odstavce 5.3.5
(tm)7 Stylizovaný trojlístek uvedený v 5.2.1.7.6 musí být vyznačen vyražením nebo jiným rovnocenným způsobem na štítku předepsaném v 6.8.2.5.1. Tento trojlístek může být vyryt přímo na stěně nádoby samé, jestliže stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena.
- 19.8.3 Požadavky na materiály a konstrukci nesnímatelných svařovaných cisteren, snímatelných svařovaných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 Mpa (10 bar), a nesnímatelných svařovaných cisteren, snímatelných svařovaných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
- 6.8.5.1 Materiály a nádrže
- 6.8.2.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
- - stlačených zkapalněných plynů rozpuštěných pod tlakem třídy 2;
- - UN 1366, 1370, 1380, 2003, 2005, 2445. 2845, 2870, 3049, 3050, 3051, 3052, 3053, 3076, 3194 a 3203 třídy 4.2; a
- - UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s nejvýše 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být vyrobeny z oceli.
(b) Nádrže vyrobené z jemnozrnné oceli určené pro přepravu:
- - žíravých látek třídy 2 a UN 2073 čpavek ve vodě rozpuštěný; a
- - UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s nejvýše 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být podrobeny tepelnému zpracování k odstranění tepelných napětí.
(c) Nádrže určené pro přepravu hluboko zchlazených zkapalněných plynů třídy 2 musí být vyrobeny z oceli, hliníku, slitiny hliníku, mědi nebo slitiny mědi (např. mosazi). Nádrže vyrobené z mědi nebo slitiny mědi jsou však dovoleny jen pro plyny, které neobsahují acetylen; ethylen, smí však obsahovat nanejvýš 0,005 % acetylenu.
(d) Je dovoleno použít pouze materiálů vhodných pro nejnižší a nejvyšší provozní teplotu nádrží a jejich příslušenství.
- 6.8.5.1.2 Pro výrobu nádrží jsou dovoleny tyto materiály:
(a) oceli, které nejsou náchylné ke křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě (viz 6.8.5.2.1):
- - měkké oceli (kromě pro zchlazené zkapalněné plyny třídy 2);
- - jemnozrnné nelegované oceli do teploty - 60 °C;
- - legované niklové oceli (s obsahem niklu 0,5 až 9 %) do teploty -- 196 °C v závislosti na obsahu niklu;
- - austenitické chromniklové oceli do teploty - 270 °C;
(b) hliník čistoty nejméně 99,5 % nebo hliníková slitina (viz 6.8.5.2.2);
(c) dezoxidovaná měď čistoty nejméně 99,9 % nebo slitiny mědi s obsahem mědi nad 56 % (viz 6.8.5.2.3).
- 6.8.5.1.3 (a) Nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo slitin hliníku musí být buď bezešvé, nebo svařované.
(b) Nádrže vyrobené z austenitické oceli, z mědi nebo ze slitiny mědi smějí být natvrdo spájené.
- 6.8.5.1.4 Příslušenství může být k nádržím přišroubováno, nebo připevněno takto:
(a) nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo hliníkové slitiny: svařením;
(b) nádrže z austenitické oceli, mědi nebo slitiny mědi:svařením nebo spájením natvrdo.
- 6.8.5.1.5 Konstrukce nádrží a jejich upevnění na vozidlo, na podvozek nebo do kontejnerového rámu musí být takové, aby se bezpečně zamezilo snížení teploty nosných konstrukčních částí, které by mohlo způsobit jejich zkřehnutí. Upevňovací prvky nádrží musí být samy konstruovány tak, aby si zachovaly potřebné mechanické vlastnosti, i když nádrž dosáhne své nejnižší provozní teploty.
- 6.8.2.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
- 6.8.5.2 Zkušební požadavky
- 6.8.5.2.1 Ocelové nádrže
Materiály použité k výrobě nádrží a svarové housenky musí při své nejnižší provozní teplotě, avšak nejméně při - 20 °C, splňovat z hlediska vrubové houževnatosti nejméně dále uvedené požadavky:
- - Zkoušky se provádějí na zkušebních vzorcích s vrubem tvaru V.
- - Vrubová houževnatost (viz 6.8.5.3.1 až 6.8.5.3.3) zkušebních vzorků, jejichž podélná osa je kolmá ke směru válcování a které mají vrub tvaru V (v souladu s ISO R 148) kolmý k povrchu plechu, musí mít minimální hodnotu 34 J/cm2 pro měkkou ocel (přitom zkoušky mohou být provedeny na základě existujících norem ISO se zkušebními vzorky, jejichž podélná osa je ve směru válcování); jemnozrnnou ocel; feritickou legovanou ocel (Ni < 5 %); feritickou legovanou ocel (5 % ≤ Ni ≤ 9 %) nebo austenitickou Cr-Ni ocel;
- - U austenitických ocelí se podrobí zkoušce vrubové houževnatosti pouze svarová housenka.
- - Pro provozní teploty nižší než -196 °C se zkouška vrubové houževnatosti neprovádí při nejnižší provozní teplotě, nýbrž při teplotě -196 °C.
- 6.8.5.2.2 Nádrže z hliníku nebo hliníkové slitiny
Spoje nádrží musí vyhovět podmínkám stanoveným příslušným orgánem.
- 6.8.5.2.3 Nádrže z mědi nebo slitiny mědi
Není nutné provádět zkoušky ke zjištění, zda je vrubová houževnatost dostatečná.
- 6.8.5.2.1 Ocelové nádrže
- 6.8.5.3 Zkoušky vrubové houževnatosti
- 6.8.5.3.1 U plechů tloušťky menší než 10 mm, avšak alespoň 5 mm, se použije zkušebních vzorků o příčném průřezu 10 mm x e mm, přičemž "e" je tloušťka plechu. Je-li to potřebné, je dovoleno předválcování na 7,5 mm nebo 5 mm. Nejmenší hodnota 34 J/cm2 musí být ve všech případech dodržena.
- POZNÁMKA:. Zkouška vrubové houževnatosti se neprovádí u plechů tloušťky menší než 5 mm ani u jejich spojů.
- 6.8.5.3.2 (a) U plechů se vrubová houževnatost zjišťuje na třech zkušebních vzorcích. Zkušební vzorky se odebírají ve směru příčném ke směru válcování; jedná-li se však o měkkou ocel, mohou se odebírat ve směru válcování.
(b) Pro zkoušení svarových spojů se zkušební vzorky odebírají takto:
když e ≤ 10 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
Střed svaru
Zóna tepelně ovlivněná svarem
když 10 mm < e ≤ 20 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
Střed svaru
Zóna tepelně ovlivněná svarem
Když e > 20 mm
dvě sady po třech zkušebních vzorcích, jedna sada na horní straně, jedna sada na dolní straně v každém z dále uvedených míst (u zkušebních vzorků odebraných v zóně tepelně ovlivněné svarem musí vrub tvaru V procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku).
Střed svaru
Zóna tepelně ovlivněná svarem
- 6.8.5.3.3 (a) U plechů musí průměr ze tří zkoušek vyhovovat minimální hodnotě 34 J/cm2 uvedené v 6.8.5.2.1; nejvýše jedna z hodnota smí být nižší než udaná minimální hodnota, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(b) U svarů průměrná hodnota získaná ze 3 zkušebních vzorků odebraných ze středu svaru nesmí být nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udané minimum, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(c) Pro zónu tepelně ovlivněnou svarem (přičemž vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku) smí být hodnota získaná nejvýše u jednoho ze tří zkušebních vzorků nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
- 6.8.5.3.4 Nejsou-li požadavky předepsané v 6.8.5.3.3 splněny, může se provést jedna nová zkouška jestliže:
(a) průměrná hodnota vycházející ze tří prvních zkoušek je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2; nebo
(b) více než jedna z jednotlivých hodnot je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
- 6.8.5.3.5 Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti u plechů nebo svarů nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2. Průměrná hodnota ze všech výsledků původní zkoušky a opakované zkoušky musí být rovná minimu 34 J/cm2 nebo vyšší.
Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti zóny tepelně ovlivněné svarem nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2.
- 6.8.5.1 Materiály a nádrže
