Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Reviznímu aktu Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy)

Odpor

(1) Ve lhůtě devíti měsíců ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku může každý proti tomuto patentu podat u Evropského patentového úřadu odpor v souladu s prováděcím předpisem. Odpor se považuje za podaný až po zaplacení poplatku za odpor.

(2) Odpor se vztahuje na evropský patent ve všech smluvních státech, ve kterých má účinek.

(3) Ti, kdo podali odpor, jsou spolu s majitelem patentu účastníky řízení o odporu.

(4) Prokáže-li někdo, že byl v některém smluvním státě na základě pravomocného rozhodnutí zapsán do patentového rejstříku tohoto státu namísto původního majitele, nahradí na základě své žádosti pro tento stát původního majitele. Bez ohledu na ustanovení článku 118 se dosavadní majitel patentu a ten, kdo takto uplatnil svá práva, nepovažují za spolumajitele, ledaže by o to oba požádali.

Projednání odporu -

Zrušení nebo zachování evropského patentu

(1) Je-li odpor přípustný, zkoumá odporové oddělení v souladu s prováděcím předpisem, zda alespoň jeden důvod pro podání odporu podle článku 100 brání zachování evropského patentu. Během tohoto průzkumu vyzývá odporové oddělení účastníky tak často, jak je nutno, aby předložili připomínky k jeho sdělením nebo ke sdělením ostatních účastníků.

(2) Je-li odporové oddělení toho názoru, že alespoň jeden důvod pro podání odporu brání zachování evropského patentu, zruší patent. Jinak zamítne odpor.

(3) Je-li odporové oddělení toho názoru, že s přihlédnutím ke změnám, které majitel patentu provedl v průběhu řízení o odporu, patent a vynález, který je jeho předmětem,

(a) splňují požadavky této úmluvy, rozhodne o zachování patentu tak, jak byl změněn, za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené prováděcím předpisem;

(a) nesplňují požadavky této úmluvy, zruší patent.

Zveřejnění nového evropského patentového spisu

Dojde-li k zachování evropského patentu v pozměněné podobě ve smyslu článku 101 odstavec 3(a), Evropský patentový úřad zveřejní nový evropský patentový spis co nejdříve po zveřejnění oznámení o rozhodnutí ve věci odporu v Evropském patentovém věstníku.

Náklady

(1) Každý z účastníků řízení o odporu nese náklady, které mu vznikly, pokud odporové oddělení v souladu s prováděcím předpisem nerozhodne z důvodu spravedlnosti o jiném rozdělení nákladů.

(2) Řízení o stanovení nákladů je upraveno prováděcím předpisem.

(3) Každé konečné rozhodnutí Evropského patentového úřadu o stanovení výše nákladů je pro účely výkonu rozhodnutí ve smluvních státech považováno za pravomocné rozhodnutí vydané civilním soudem státu, na jehož území má být výkon rozhodnutí proveden. Ověření tohoto rozhodnutí se omezí pouze na jeho pravost.

Vstup domnělého porušovatele patentu do řízení

(1) Každá třetí osoba může, v souladu s prováděcím předpisem, po uplynutí lhůty k podání odporu vstoupit do řízení o odporu, prokáže-li tato třetí osoba, že

(a) proti ní bylo zahájeno řízení pro porušení téhož patentu, nebo

(b) poté, co ji majitel patentu vyzval, aby upustil od údajného porušování patentu, zahájila tato třetí osoba proti tomuto majiteli soudní řízení ve věci určení, že neporušuje jeho patent.

(2) Přípustný vstup do řízení se projedná jako odpor.

Žádost o omezení nebo zrušení

(1) Na žádost majitele může být evropský patent zrušen nebo omezen změnou nároků. Žádost se podává Evropskému patentovému úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku za omezení nebo zrušení.

(2) Žádost nelze podat, dokud probíhá ve vztahu k evropskému patentu řízení o odporu.

Omezení nebo zrušení evropského patentu

(1) Evropský patentový úřad zkoumá, zda byly splněny požadavky stanovené v prováděcím předpise pro omezení nebo zrušení evropského patentu.

(2) Má-li Evropský patentový úřad za to, že žádost o omezení nebo zrušení evropského patentu splňuje tyto požadavky, rozhodne omezit nebo zrušit evropský patent v souladu s prováděcím předpisem. Jinak zamítne žádost.

(3) Rozhodnutí omezit nebo zrušit evropský patent platí pro evropský patent ve všech smluvních státech, pro které byl udělen. Účinnosti nabývá ke dni oznámení rozhodnutí v Evropském patentovém věstníku.

Zveřejnění pozměněného evropského patentového spisu

Je-li evropský patent omezen podle článku 105b odstavec 2, zveřejní Evropský patentový úřad pozměněný evropský patentový spis co nejdříve poté, co bylo oznámení o omezení zveřejněno v Evropském patentovém věstníku.

Rozhodnutí, proti nimž lze podat stížnost

(1) Stížnost lze podat proti rozhodnutí přijímacího oddělení, průzkumového oddělení, odporového oddělení a právního oddělení. Stížnost má odkladný účinek.

(2) Rozhodnutí, kterým není pro některého z účastníků ukončeno řízení, lze napadnout stížností jen spolu s rozhodnutím, kterým řízení končí, pokud toto rozhodnutí nepřipouští samostatnou stížnost.

(3) Právo podat stížnost proti rozhodnutím týkajícím se rozdělení nebo stanovení nákladů v řízení o odporu může být omezeno prováděcím předpisem.

Lhůta a forma stížnosti

Stížnost se podává v souladu s prováděcím předpisem u Evropského patentového úřadu ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí. Stížnost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za stížnost. Do čtyř měsíců od doručení rozhodnutí se v souladu s prováděcím předpisem podává odůvodnění stížnosti.

Projednání stížnosti

Je-li stížnost přípustná, zkoumá stížnostní senát, zda jí lze vyhovět. Projednávání stížnosti se provádí v souladu s prováděcím předpisem.

Žádost o revizi velkým stížnostním senátem

(1) Každý účastník řízení o stížnosti, který byl nepříznivě dotčen rozhodnutím stížnostního senátu, může podat žádost o revizi rozhodnutí velkým stížnostním senátem.

(1) Žádost lze podat jen z těchto důvodů:

(a) na rozhodnutí se podílel člen stížnostního senátu při porušení článku 24(1) nebo přesto, že byl vyloučen na základě rozhodnutí podle článku 24(4).

(b) na rozhodnutí se podílela osoba, která nebyla jmenována členem senátu;

(c) došlo k podstatnému porušení článku 113;

(d) v řízení o stížnosti došlo k jinému závažnému procesnímu pochybení, jak je uvedeno v prováděcím předpisu;

(e) rozhodnutí mohlo být ovlivněno trestným činem, zjištěným za podmínek uvedených v prováděcím předpisu.

(3) Žádost o revizi nemá odkladný účinek.

(4) Žádost o revizi se podává s odůvodněním, v souladu s prováděcím předpisem. Žádost podle odstavce 2(a) až (d) se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí stížnostního senátu. Žádost podle odstavce 2(e) se podává do dvou měsíců po zjištění trestného činu a v každém případě nejpozději do pěti let od doručení rozhodnutí stížnostního senátu. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení stanoveného poplatku.

(5) Velký stížnostní senát prověří žádost o revizi v souladu s prováděcím předpisem. Je-li žádost přípustná, zruší velký stížnostní senát napadené rozhodnutí a obnoví řízení před stížnostním senátem v souladu s prováděcím předpisem.

(6) Každý, kdo v určeném smluvním státě v dobré víře v období mezi rozhodnutím stížnostního senátu, které je předmětem revize, a zveřejněním oznámení o rozhodnutí velkého stížnostního senátu o žádosti o revizi, využíval vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.

Připomínky třetích osob

V řízeních před Evropským patentovým úřadem může po zveřejnění evropské patentové přihlášky každá třetí osoba v souladu s prováděcím předpisem předložit připomínky k patentovatelnosti vynálezu, jehož se týká přihláška nebo patent. Tato osoba se nestává účastníkem řízení.

Dokazování

(1) V řízení před Evropským patentovým úřadem jsou přípustné zejména tyto důkazní prostředky:

(a) výslech účastníků;

(b) vyžádání informací;

(c) předložení listin;

(d) výslech svědků;

(e) znalecký posudek;

(f) ohledání na místě;

(g) písemné místopřísežné prohlášení.

(2) Postup při provádění tohoto dokazování stanoví prováděcí předpis.

Doručování

Rozhodnutí, předvolání, oznámení a sdělení doručuje Evropský patentový úřad z moci úřední v souladu s prováděcím předpisem. Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, lze doručení provést prostřednictvím ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států.

Lhůty

Prováděcí předpis stanoví:

(a) lhůty, které je nutno dodržet v řízeních před Evropským patentovým úřadem a které nejsou stanoveny touto úmluvou;

(b) způsob počítání lhůt, jakož i podmínky, za kterých mohou být tyto lhůty prodlouženy;

(c) minimální a maximální délku lhůt, které stanoví Evropský patentový úřad.

Pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce

(1) Nedodrží-li přihlašovatel lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, může požádat o pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce.

(2) Evropský patentový úřad žádosti vyhoví, jsou-li splněny požadavky uvedené v prováděcím předpisu. Jinak žádost zamítne.

(3) Je-li žádosti vyhověno, má se za to, že právní následky nedodržení lhůty nevznikly.

(4) Pokračování v řízení je vyloučeno pro lhůty uvedené v článku 87 odstavec 1, článku 108 a 112a odstavec 4, jakož i lhůty pro podání žádosti o pokračování v řízení a navrácení práv. Prováděcí předpis může vyloučit pokračování v řízení pro další lhůty.

Restitutio in integrum

(1) Přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu, který přes veškerou, okolnostem přiměřenou péči nemohl dodržet lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, jsou na jeho žádost navrácena práva, je-li přímým důsledkem zmeškání této lhůty zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo žádosti, skutečnost, že evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět, zrušení evropského patentu nebo ztráta jiného práva či opravného prostředku.

(2) Evropský patentový úřad žádosti vyhoví, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a případné další požadavky uvedené v prováděcím předpisu. Jinak žádost zamítne.

(3) Je-li žádosti vyhověno, má se za to, že právní následky nedodržení lhůty nevznikly.

(4) Navrácení práv je vyloučeno pro lhůtu pro podání žádosti o navrácení práv. Prováděcí předpis může vyloučit navrácení práv pro další lhůty.

(5) Každý, kdo v dobré víře začal v určeném smluvním státě v období od ztráty práv uvedené v odstavci 1 do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv využívat vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.

(6) Tímto článkem není dotčeno právo smluvního státu upravit navrácení práv i pro lhůty, které jsou stanoveny touto úmluvou a které mají být dodrženy vůči orgánům tohoto státu.

Změny

(1) V evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu lze během řízení před Evropským patentovým úřadem provést změny v souladu s prováděcím předpisem. V každém případě má přihlašovatel z vlastního podnětu alespoň jednu možnost pozměnit přihlášku.

(2) V evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu nelze provést takové změny, které by vedly k rozšíření jejich předmětu nad rámec obsahu přihlášky v původně podaném znění.

(3) V evropském patentu nelze provést takové změny, které by vedly k rozšíření ochrany z něj vyplývající.

Informace o stavu techniky

(1) Evropský patentový úřad může v souladu s prováděcím předpisem vyzvat přihlašovatele, aby poskytl informaci o stavu techniky, k němuž bylo přihlédnuto v řízeních o národním nebo regionálním patentu a který se týká vynálezu, který je předmětem evropské patentové přihlášky.

(2) Nevyhoví-li přihlašovatel ve stanovené lhůtě výzvě podle odstavce 1, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

Evropský patentový rejstřík

Evropský patentový úřad vede evropský patentový rejstřík, do kterého se zapisují údaje uvedené v prováděcím předpisu. Žádný zápis do evropského patentového rejstříku se neprovede před zveřejněním evropské patentové přihlášky. Evropský patentový rejstřík je přístupný k veřejnému nahlédnutí.

Nahlížení do spisů

(1) Spisy týkající se evropské patentové přihlášky, která nebyla dosud zveřejněna, lze poskytnout k nahlédnutí pouze se souhlasem přihlašovatele.

(2) Kdo prokáže, že přihlašovatel proti němu uplatnil práva z evropské patentové přihlášky, může nahlédnout do spisu i před zveřejněním této přihlášky a bez souhlasu přihlašovatele.

(3) Po zveřejnění evropské oddělené přihlášky nebo nové evropské patentové přihlášky podané podle článku 61 odst. 1 může každý nahlédnout do spisu dřívější přihlášky i před jejím zveřejněním a bez souhlasu přihlašovatele.

(4) Po zveřejnění evropské patentové přihlášky lze do spisu týkajícího se této přihlášky a patentu na jejím základě uděleného nahlédnout na žádost, s výhradou omezení stanovených prováděcím předpisem.

(5) Ještě před zveřejněním evropské patentové přihlášky může Evropský patentový úřad sdělit třetím osobám nebo zveřejnit údaje uvedené v prováděcím předpisu.

Periodické publikace

Evropský patentový úřad vydává periodicky:

(a) Evropský patentový věstník, který obsahuje údaje, jejichž zveřejnění ukládá tato úmluva, prováděcí předpis nebo prezident Evropského patentového úřadu;

(b) Úřední list, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy vydávané prezidentem Evropského patentového úřadu a všechny další informace týkající se této úmluvy a jejího provádění.

Výměna informací

(1) Není-li v této úmluvě nebo v národním právu uvedeno jinak, Evropský patentový úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států, si na žádost sdělují veškeré užitečné informace o evropských i národních patentových přihláškách a patentech, jakož i o řízeních, která se jich týkají.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i pro předávání informací na základě pracovních dohod mezi Evropským patentovým úřadem a:

(a) ústředními úřady průmyslového vlastnictví jiných států;

(b) mezivládními organizacemi pověřenými udělováním patentů;

(c) jinou organizací.

(3) Předávání informací podle odstavců 1 a 2 (a) a (b) nepodléhají omezením uvedeným v článku 128. Správní rada může rozhodnout, že ani předávání informací podle odstavce 2 (c) nepodléhá omezením uvedeným v článku 128, pokud příslušná organizace pokládá předané informace až do zveřejnění evropské patentové přihlášky za důvěrné.

Obecné zásady zastupování

(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení podle této úmluvy zastoupen kvalifikovaným zástupcem.

(2) Fyzické nebo právnické osoby, které nemají bydliště nebo sídlo některém smluvním státě, jsou zastoupeny kvalifikovaným zástupcem a jednají jeho prostřednictvím ve všech řízeních podle této úmluvy s výjimkou podání evropské patentové přihlášky; prováděcí předpis může stanovit další výjimky.

(3) Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v některém smluvním státě, mohou být v řízení podle této úmluvy zastoupeny zaměstnancem, který nemusí být kvalifikovaným zástupcem, ale je zmocněn v souladu s prováděcím předpisem. Prováděcí předpis může stanovit, zda a za jakých podmínek může zaměstnanec právnické osoby zastupovat také jiné právnické osoby, které mají hlavní sídlo v některém smluvním státě a mají s ní ekonomické vazby.

(4) Prováděcí předpis může stanovit zvláštní ustanovení o společném zastupování účastníků jednajících společně.

Zastupování před Evropským patentovým úřadem

(1) Zastupovat fyzické nebo právnické osoby v řízeních podle této úmluvy mohou pouze kvalifikovaní zástupci, zapsaní do seznamu vedeného za tím účelem Evropským patentovým úřadem.

(2 Každá osoba fyzická, která

(a) je příslušníkem některého smluvního státu;

(b) má sídlo nebo místo výkonu práce v některém smluvním státě;

(c) složila evropskou kvalifikační zkoušku,

1. může být zapsána do seznamu kvalifikovaných zástupců.

(3) Během jednoho roku ode dne, kdy nabyl účinnosti přístup státu k této úmluvě, může o zápis do tohoto seznamu požádat také fyzická osoba, která

(a) je příslušníkem tohoto státu;

(b) má sídlo nebo místo výkonu práce ve státě, který přistoupil k úmluvě, a

(c) je oprávněna zastupovat fyzické nebo právnické osoby ve věcech patentových před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví tohoto státu. Tam, kde takové oprávnění není podmíněno požadavkem zvláštní odborné kvalifikace, musí tato osoba takto působit v tomto státě alespoň pět let.

(4) Zápis se provede na žádost doloženou osvědčeními o splnění podmínek uvedených v odst. 2 nebo 3.

(5) Osoby zapsané do seznamu kvalifikovaných zástupců jsou oprávněny zastupovat ve všech řízeních podle této úmluvy.

(6) Každá osoba zapsaná do seznamu uvedeného v odstavci 1 je oprávněna mít pro výkon činnosti kvalifikovaného zástupce sídlo v každém smluvním státě, v němž probíhají řízení podle této úmluvy, s přihlédnutím k protokolu o centralizaci, který je přílohou této úmluvy. Orgány tohoto státu mohou odejmout toto oprávnění jen v jednotlivých případech a jen za použití národních předpisů na ochranu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Před přijetím takového opatření musí být konzultován prezident Evropského patentového úřadu.

(7) Prezident Evropského patentového úřadu může udělit výjimku z:

(a) požadavku odstavce 2 (a) nebo 3(a), za zvláštních okolností;

(b) požadavku odstavce 3(c) druhá věta, poskytne-li přihlašovatel důkaz, že získal příslušnou kvalifikaci jiným způsobem.

(8) Stejným způsobem jako kvalifikovaný zástupce může v řízeních podle této úmluvy zastupovat i advokát oprávněný působit v některém smluvním státě a mající v tomto státě své sídlo, v tom rozsahu, v jakém je oprávněn působit v tomto státě jako kvalifikovaný zástupce ve věcech patentových. Ustanovení odstavce 6 se použije přiměřeně.

Institut kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem

(1) Správní rada je oprávněna vydat a změnit ustanovení týkající se:

(a) Institutu kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem, dále jen Institutu;

(b) kvalifikace a výcviku vyžadovaných pro přijetí k evropské kvalifikační zkoušce a provádění této zkoušky;

(c) disciplinární pravomoci tohoto Institutu nebo Evropského patentového úřadu vůči kvalifikovaným zástupcům;

(d) povinnosti mlčenlivosti kvalifikovaného zástupce a práva kvalifikovaného zástupce odmítnout zveřejnit v řízení před Evropským patentovým úřadem obsah sdělení mezi kvalifikovaným zástupcem a jeho klientem nebo jinou osobou.

(2) Každá osoba, zapsaná do seznamu kvalifikovaných zástupců uvedeného v článku 134 odstavec 1, je členem Institutu.

Žádost o provedení národního řízení

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví určeného smluvního státu provede řízení o udělení národního patentu na žádost přihlašovatele nebo majitele evropského patentu, a to v těchto případech:

(a) považuje-li se evropská patentová přihláška za vzatou zpět podle článku 77 odstavec 3;

(b) v dalších případech stanovených národním právem, kdy je podle této úmluvy evropská patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo se považuje za vzatou zpět nebo je evropský patent zrušen.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1(a) se žádost o konverzi podává u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví, kde byla podána evropská patentová přihláška. Tento úřad, s výhradou ustanovení o národní bezpečnosti, předá žádost přímo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(3) V případech uvedených v odstavci 1(b) musí být žádost o konverzi podána u Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku za konverzi. Evropský patentový úřad předá žádost ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(4) Účinek evropské patentové přihlášky uvedený v článku 66 zaniká, není-li žádost o konverzi podána včas.

Formální náležitosti konverze

(1) Evropská patentová přihláška předaná podle článku 135 odstavec 2 nebo 3 nepodléhá formálním požadavkům národního práva, které se liší od požadavků této úmluvy, nebo požadavkům dodatečným.

(2) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému je předána přihláška, může požadovat, aby přihlašovatel ve lhůtě nejméně dvou měsíců:

(a) zaplatil národní přihlašovací poplatek;

(b) předložil překlad původního znění evropské patentové přihlášky do některého z úředních jazyků tohoto státu, případně i překlad znění upraveného během řízení před Evropským patentovým úřadem, na jehož základě si přihlašovatel přeje provést národní řízení.

Důvody ke zrušení

(1) S výhradou článku 139 může být evropský patent zrušen s účinkem pouze na území smluvního státu z těchto důvodů:

(a) není-li předmět evropského patentu patentovatelný podle článků 52 až 57;

(b) nepopisuje-li evropský patent vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;

(c) přesahuje-li předmět evropského patentu obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě oddělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61, obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění;

(d) byla-li ochrana vyplývající z evropského patentu rozšířena; nebo

(e) nemá-li majitel evropského patentu na něj ve smyslu článku 60 odstavec 1 právo.

(2) Týkají-li se důvody ke zrušení evropského patentu jen zčásti, omezí se patent odpovídající změnou patentových nároků a částečným zrušením.

(3) V řízení před příslušným soudem nebo orgánem ve věci platnosti evropského patentu má majitel patentu právo omezit patent změnou nároků. Takto omezený patent je podkladem pro řízení.

Národní užitné vzory a osvědčení užitečnosti

Články 66, 124, 135, 137 a 139 se použijí přiměřeně i pro užitné vzory a osvědčení užitečnosti a pro jejich přihlášky ve smluvních státech, jejichž právo upravuje tyto druhy ochrany.

Udržovací poplatky za evropský patent

(1) Udržovací poplatky za evropský patent lze vybírat pouze za roky, které následují po roce uvedeném v článku 86 odstavec 2.

(2) Nastane-li splatnost udržovacích poplatků do dvou měsíců po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, považují se tyto poplatky za řádně zaplacené, jsou-li zaplaceny v této lhůtě. Příplatek stanovený národním právem se nevybírá.

Jiné dohody mezi smluvními státy

(1) Nic v této úmluvě neomezuje právo některých nebo všech smluvních států uzavírat zvláštní dohody v jakýchkoli otázkách týkajících se evropských patentových přihlášek nebo evropských patentů, které podle této úmluvy podléhají národnímu právu a řídí se jím, jako například

(a) dohoda o zřízení evropského patentového soudu, společného členským státům - účastníkům dohody;

(b) dohoda o zřízení útvaru, společného členským státům - účastníkům dohody, který vydává na žádost národních soudů nebo quasi-soudních orgánů posudky o otázkách evropského nebo harmonizovaného národního patentového práva;

(c) dohoda, podle níž se smluvní státy – účastníci dohody zcela nebo zčásti vzdají překladů evropských patentů podle článku 65;

(d) dohoda, podle níž smluvní státy - účastníci dohody stanoví, že překlady evropských patentů podle článku 65 mohou být podávány u Evropského patentového úřadu a jím zveřejňovány.

(2) Správní rada je oprávněna rozhodnout, že:

(a) členové stížnostních senátů nebo velkého stížnostního senátu mohou působit v evropském patentovém soudu nebo společném útvaru a zúčastnit se řízení před tímto soudem nebo útvarem v souladu se zněním takové smlouvy;

(b) Evropský patentový úřad vybaví společný útvar personálem, prostorami a vybavením, nezbytným pro plnění jeho povinností, a výdaje tohoto útvaru budou hrazeny zcela nebo zčásti Organizací.

Použití Smlouvy o spolupráci v oblasti patentů

(1) Smlouva o spolupráci v oblasti patentů z 19. června 1970, dále jen PCT, se použije v souladu s ustanoveními této části.

(2) Mezinárodní přihlášky podané podle PCT mohou být předmětem řízení před Evropským patentovým úřadem. V těchto řízeních se použijí ustanovení PCT a prováděcího předpisu k ní, doplněná o ustanovení této úmluvy. Jsou-li ustanovení této úmluvy v rozporu s ustanoveními PCT, mají přednost ustanovení PCT a prováděcího předpisu k ní.

Evropský patentový úřad jako přijímací úřad

Evropský patentový úřad působí jako přijímací úřad ve smyslu PCT, v souladu s prováděcím předpisem. Článek 75(2) platí přiměřeně.

Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum

Evropský patentový úřad je orgánem pro mezinárodní rešerši a orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum ve smyslu PCT, v souladu s dohodou mezi Organizací a Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví, pro přihlašovatele, kteří jsou příslušníky smluvního státu této úmluvy nebo v něm mají sídlo. Tato dohoda může stanovit, že Evropský patentový úřad je také orgánem pro jiné přihlašovatele.

Evropský patentový úřad jako úřad určený nebo úřad zvolený

(1) Evropský patentový úřad je

(a) úřadem určeným pro každý smluvní stát této úmluvy, pro který platí PCT, který je určen v mezinárodní přihlášce a pro který si přihlašovatel přeje získat evropský patent, a

(b) úřadem zvoleným, zvolil-li přihlašovatel stát určený podle pododstavce (a).

(2) Mezinárodní přihláška, pro kterou je Evropský patentový úřad úřadem určeným nebo zvoleným a které bylo přiznáno mezinárodní datum podání, je rovna řádné evropské přihlášce (Euro-PCT přihláška).

(3) Mezinárodní zveřejnění Euro-PCT přihlášky v některém z úředních jazyků Evropského patentového úřadu nahrazuje zveřejnění evropské patentové přihlášky a je oznámeno v Evropském patentovém věstníku.

(4) Je-li Euro-PCT přihláška zveřejněna v jiném jazyce, předloží se překlad do jednoho z úředních jazyků Evropskému patentovému úřadu, který jej zveřejní. S výhradou článku 67 odstavec 3 je prozatímní ochrana podle článku 67 odstavec 1 a 2 účinná až ode dne tohoto zveřejnění.

(5) Euro-PCT přihláška se projedná jako evropská patentová přihláška a považuje se za součást stavu techniky podle článku 54 odstavec 3, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 3 nebo 4 a v prováděcím předpisu.

(6) Zpráva o mezinárodní rešerši vyhotovená ve vztahu k Euro-PCT přihlášce nebo prohlášení ji nahrazující a jejich mezinárodní zveřejnění nahrazují zprávu o evropské rešerši a oznámení o jejím zveřejnění v Evropském patentovém věstníku.

(7) Pro každou Euro-PCT přihlášku podle odstavce 5 se vyhotoví doplňující zpráva o evropské rešerši. Správní rada může rozhodnout, že se nevyžaduje doplňující zpráva o evropské rešerši nebo že se snižuje poplatek za rešerši.