Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje konsolidované znění Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), 38/2019 Sb. m. s., vyhlášené znění

(d) (a) a (b) se nepoužijí, pokud jsou splněny následující požadavky (viz také 7.2.3.51.4):

(i) Obytné prostory, kormidelna a provozní prostory, kde se vyskytují povrchové teploty vyšší, než je uvedeno v (a) a (b), jsou vybaveny větracím systémem podle 9.3.3.12.4 (b); nebo

(ii) Zařízení, která vytvářejí povrchové teploty vyšší, než je uvedeno v (a) nebo (b), v tomto pořadí, musí být možno vypnout. Taková zařízení musí být označena červeně;

(e) Typ plavidel N otevřený musí splňovat pouze požadavky (a), (b) a (d), jestliže plavidlo zůstane v bezprostřední blízkosti nebo v určené zóně u břehu.

9.3.3.52 Druh a umístění instalace elektrických zařízení a vybavení
1. 9.3.3.52.1 Elektrické instalace a zařízení musí být minimálně typ „omezené riziko výbuchu”;
  Toto ustanovení se neuplatňuje u:
  (a) Instalací osvětlení v obytných prostorech a kormidelně, s výjimkou spínačů umístěných v blízkosti vchodů;
  (b) Mobilních telefonů, pevných telefonních instalací a stacionárních a přenosných počítačů v obytných prostorech nebo kormidelně;
  (c) Elektrické instalace a zařízení která jsou, během pobytu v bezprostřední blízkosti nebo v určené zóně u břehu:
  (i) Uhašena; nebo
  (ii) Jsou umístěna v prostorech vybavených větracím systémem podle 9.3.3.12.4;
  (d) Radiotelefonní zařízení a stanice vnitrozemského systému AIS (systémy automatické identifikace) v obytných prostorech a kormidelně, pokud se žádná část antény pro radiotelefonní zařízení nebo stanice AIS nenachází nad nebo do 2,00 m od chráněné oblasti.
1. 9.3.3.52.2 V kofrdamech, prostorech s dvojitými boky, dvojitými dny a úložných prostorech jsou povoleny pouze hermeticky uzavřené ozvěnové hloubkoměry, jejichž kabely jsou vedeny silnostostěnnými ocelovými trubkami s plynotěsnými spoji až k hlavní palubě.
2. 9.3.3.52.3 Pevné elektrické instalace a zařízení, která nesplňují požadavky stanovené výše v 9.3.3.51 (a), 9.3.3.51 (b) a 9.3.3.52.1 a jejich spínače, musí být označeny červeně. Odpojení těchto zařízení musí být řízeno z centrálního místa na palubě.
3. 9.3.3.52.4 Každá izolovaná distribuční síť musí být vybavena automatickým zařízením s optickým a akustickým signálem pro kontrolu úrovně izolace.
4. 9.3.3.52.5 Jsou povoleny pouze distribuční systémy bez zpětného spojení s trupem. Toto ustanovení se neuplatňuje u:
  1. - Aktivní katodické ochrany proti korozi;
  2. - Některých omezených částí instalací umístěných mimo oblast nákladu (např. připojení spouštěčů dieselových motorů);
  3. - Přístroje pro kontrolu úrovně izolace podle 9.3.3.52.4.
1. 9.3.3.52.6 Elektrický generátor, který je trvale poháněn motorem a který nesplňuje výše uvedené požadavky bodu 9.3.3.52.1, musí být vybaven vypínačem schopným vypnout generátor. V blízkosti spínače musí být zobrazena informační tabule s návodem k obsluze.
2. 9.3.3.52.7 Porucha napájecího zdroje bezpečnostního a kontrolního zařízení musí být okamžitě signalizována optickými a akustickými signály v kormidelně a na palubě. Pokud se poplach nevypne, musí být automaticky předán do obytných prostor.
3. 9.3.3.52.8 Elektrické spínače, zásuvky a kabely na palubě musí být chráněny proti mechanickému poškození.
4. 9.3.3.52.9 Zásuvky pro připojení signálních světel a osvětlení lávky musí být natrvalo zabudovány v plavidle v blízkosti signálního stožáru nebo lávky. Zásuvky používané v chráněné oblasti musí být provedeny tak, aby nebylo možné připojení nebo odpojení, s výjimkou případů, kdy nejsou pod napětím.
5. 9.3.3.52.10 Akumulátory musí být umístěny mimo oblast nákladu.
6. 9.3.3.52.11 Typ plavidel N otevřený musí splňovat pouze požadavky 9.3.3.52.1 a 9.3.3.52.3 v případě, že plavidlo zůstane v bezprostřední blízkosti nebo uvnitř pevnině přiřazené zóny.

9.3.3.53 Typ a umístění elektrických a neelektrických instalací a zařízení určených pro použití v oblastech s nebezpečím výbuchu
1. 9.3.3.53.1 Na palubách plavidel, na která se vztahuje rozdělení zón definovaných v 1.2.1, musí elektrická a neelektrická zařízení a zařízení používaná v prostorách s nebezpečím výbuchu splňovat alespoň požadavky pro použití v dané oblasti.
  Musí být vybírána na základě skupin/podskupin výbušnosti a teplotních tříd, do nichž patří látky, které mají být přepravovány (viz sloupce (15) a (16) tabulky C kapitoly 3.2).
  Pokud bude seznam látek pro plavidlo podle 1.16.1.2.5 zahrnovat látky, pro které jsou ve sloupci (15) tabulky C kapitoly 3.2 uvedeny teplotní třídy T4, T5 nebo T6, pak odpovídající povrchové teploty v rámci přiřazených zón nesmí překročit 135°C (T4), 100°C (T5) nebo 85°C (T6);
  Pokud bude seznam látek pro plavidlo podle 1.16.1.2.5 zahrnovat látky, pro které jsou ve sloupci (15) tabulky C kapitoly 3.2 uvedeny teplotní třídy T1 nebo T2, pak odpovídající povrchové teploty v rámci přiřazených zón nesmí překročit 200°C.
1. 9.3.3.53.2 S výjimkou optických vláken musí být elektrické kabely v chráněné oblasti pancéřovány nebo umístěny v kovovém plášti nebo v ochranných trubkách.
  Elektrické kabely pro aktivní katodickou ochranu obšívky musí být vedeny silnostěnnými ocelovými trubkami s plynotěsnými spoji až k hlavní palubě.
1. 9.3.3.53.3 Pohyblivé elektrické kabely jsou v oblasti s rizikem výbuchu, s výjimkou elektrických kabelů pro jiskrově bezpečné elektrické obvody nebo pro připojení:
  (a) Signálních pozičních světel a osvětlení lávek, pokud je spojovací bod (například zásuvka) trvale zabudován v plavidle v blízkosti signálního stožáru nebo lávky;
  (b) Elektrické sítě na plavidle do pozemní elektrické sítě; pokud:
  1. - Elektrické kabely a napájecí jednotka odpovídají platné normě (například EN 15869-03:2010);
  2. - Jsou napájecí jednotka a konektory umístěny mimo oblast s rizikem výbuchu.
  Je připojování a odpojování zásuvek/konektorů možné pouze tehdy, když nejsou pod napětím.
1. 9.3.3.53.4 Elektrické kabely jiskrově bezpečných samojistících obvodů musí být odděleny od ostatních kabelů, které nejsou určeny pro použití v těchto obvodech, a musí být označeny (nesmějí být instalovány společně ve stejném svazku kabelů a nesmí být upevněny stejnými kabelovými svorkami).
2. 9.3.3.53.5 Pro pohyblivé elektrické kabely povolené v souladu s 9.3.3.53.5 se smí používat pouze oplášťované kabely typu H07RN-F-F v souladu s RN IEC-60245-4:2011⁵ nebo elektrické kabely přinejmenším srovnatelného provedení s vodiči o průřezu minimálně 1,50 mm².

9.3.3.54 Uzemnění
1. 9.3.3.54.1 Kovové části elektrických instalací a zařízení v oblasti nákladu, které nejsou pod napětím, jakož i ochranné kovové trubky nebo kovové pláště kabelů v normálním provozu musí být uzemněny, pokud nejsou provedeny tak, aby byly automaticky uzemněny spojením s kovovou konstrukcí plavidla.
2. 9.3.3.54.2 Ustanovení bodu 9.3.3.54.1 platí také pro instalace s napětím menším než 50 V.
3. 9.3.3.54.3 Nezávislé nákladní tanky, kovové IBC a cisternové kontejnery musí být uzemněny.
4. 9.3.3.54.4 Nádoby na zbytkové produkty musí být možné uzemnit.

9.3.3.55 (Vyhrazeno)
9.3.3.56 (Vypuštěno)
9.3.3.57 -
9.3.3.59 (Vyhrazeno)
9.3.3.60 Zvláštní vybavení
Plavidlo musí být vybaveno sprchou a lázní pro oči a obličej na místě, které je přímo přístupné z oblasti nákladu. Voda musí odpovídat kvalitě pitné vody na palubě.
POZNÁMKA: Jsou povoleny další dekontaminační látky, aby se zabránilo poškození očí a kůže.

Je povoleno připojení tohoto speciálního zařízení s oblasti mimo oblast nákladu.

Musí být instalován pružinový zpětný ventil, který zabrání unikání plynů mimo oblast nákladu sprchou a systémem oční a obličejové lázně.

9.3.3.61 Ustanovení 9.3.3.60 neplatí pro kalová plavidla a zásobovací plavidla.
9.3.3.62 Ventil pro odplynování do přijímacích sběrných zařízení
Na potrubí, které slouží k odvádění vzduchu, musí být instalován pevný nebo přenosný pružinový nízkotlaký ventil používaný při odplyňování do přijímacích sběrných zařízení. Pokud seznam látek pro plavidlo podle 1.16.1.2.5 obsahuje látky, u nichž se požaduje zajištění proti explozi podle sloupce (17) tabulky C kapitoly 3.2, musí být tento ventil vybaven pojistkou proti prošlehnutí plamene, která je schopna odolat deflagraci. Pokud neprobíhá odplynování plavidla do přijímacího sběrného zařízení, musí být ventil uzavřen slepou přírubou. Nízkotlaký ventil musí být instalován tak, aby za jiných normálních pracovních podmínek nebyl vakuový ventil aktivován.
POZNÁMKA: Odplynování je součástí normálních pracovních podmínek.

9.3.3.63 -
9.3.3.70 (Vyhrazeno)
9.3.3.71 Vstup na plavidlo
Tabule označující zákaz vstupu podle 8.3.3 musí být dobře viditelné z obou boků plavidla.

9.3.3.72 -
9.3.3.73 (Vyhrazeno)
9.3.3.74 Zákaz kouření, zákaz ohně a otevřeného světla
1. 9.3.3.74.1 Tabule označující zákaz kouření podle 8.3.4 musí být dobře viditelné z obou boků plavidla.
2. 9.3.3.74.2 V blízkosti vstupu do míst, kde kouření nebo používání ohně nebo otevřeného osvětlení není vždy zakázáno, musí být umístěny upozorňující tabule, které udávají okolnosti, za kterých tento zákaz platí.
3. 9.3.3.74.3 V obytných prostorech a kormidelně musí být v blízkosti každého východu umístěn popelník.

9.3.3.75 -
9.3.3.91 (Vyhrazeno)
9.3.3.92 Na tankových plavidlech zmíněných v 9.3.3.11.7 musí mít prostory, jejichž vchody nebo východy by mohly být v poškozeném stavu pravděpodobně částečně nebo úplně zanořeny, nouzový východ, který je situován nejméně 0,10 m nad rovinou ponoru. Tento požadavek se nevztahuje na přední a zadní kolizní prostor.
9.3.3.93 -
9.3.3.99 (Vyhrazeno)

9.3.4 Alternativní varianty stavby
1. 9.3.4.1 Obecná ustanovení
  1. 9.3.4.1.1 Maximální přípustný objem a délka nákladního tanku podle bodů 9.3.1.11.1, 9.3.2.11.1 a 9.3.3.11.1 může být zvýšen a minimální vzdálenost v souladu s body 9.3.1.11.2 a) a 9.3.2.11.7 se nemusí dodržovat, když se plní ustanovení této části. Kapacita nákladního tanku nesmí přesáhnout 1000 m³.
  2. 9.3.4.1.2 Tanková plavidla, u kterých je maximálně přípustná kapacita nákladních tanků přesáhnuta nebo vzdálenost mezi bočními stěnami a nákladními tanky je menší než vyžadovaná, musí být chráněny s pomocí vyšší hodnoty pevnosti boční konstrukce před nárazy. Toto se musí prokázat cestou porovnání rizika, spojeného s využitím obyčejné konstrukce (původní konstrukce), která odpovídá Pravidlům ADN, s rizikem, spojeným s využitím konstrukce odolné proti úderům (alternativní konstrukce).
  3. 9.3.4.1.3 Když riziko, spojené s využitím konstrukce odolnější proti úderům se rovná riziku, spojeným s využitím obyčejné konstrukce nebo je menší, prokáže se tím ekvivalentní nebo vyšší úroveň bezpečnosti. Ekvivalentní nebo vyšší úroveň bezpečnosti se musí prokazovat v souladu s pododdílem 9.3.4.3.
  4. 9.3.4.1.4 Když je plavidlo postavené v souladu s ustanoveními této části, musí uznaná klasifikační společnost doloženě potvrdit použití postupu při výpočtu v souladu s pododdílem 9.3.4.3 a předložit své závěry kompetentnímu orgánu ke schválení.
    Kompetentní orgán si může vyžádat doplňující výpočty a důkazy.
  1. 9.3.4.1.5 Kompetentní orgán musí zahrnout tuto variantu stavby do schvalovacího osvědčení v souladu s částí 8.6.1.
1. 9.3.4.2 Postup
  1. 9.3.4.2.1 Hlavními parametry jsou pravděpodobnost proražení nákladního tanku v důsledku nárazu a plocha okolo plavidla v důsledku toho nákladem znečištěná plocha okolo plavidla. Pro popis rizika se využívá následný vzorec:
    R = P • C
    1. kde: R riziko [m²]
      P pravděpodobnost proražení nákladního tanku [ ]
      C důsledek (rozsah poškození) proražením nákladního tanku [m²].
  1. 9.3.4.2.2 Pravděpodobnost P proražení nákladního tanku závisí od pravděpodobného rozdělení energie, uvolněné plavidly, která se mohou srazit s tankerem, a způsobilosti plavidla, kterému je náraz způsoben, pohltit tuto energii bez poničení nákladního tanku. Snížení této pravděpodobnosti se může dosáhnout za pomoci boční konstrukce s vyšší odolností proti nárazům.
    Důsledek C rozlití nákladu po proražení nákladního tanku se vyjádří jako plocha znečištěného úseku okolo plavidla, kterému byl náraz způsoben.
  1. 9.3.4.2.3 Postup podle pododdílu 9.3.4.3 popisuje, jakým způsobem je třeba vypočítat pravděpodobnost poničení tanků a jakým způsobem je třeba určovat způsobilost bočních konstrukcí plavidla pohlcovat energii, vytvářenou při nárazu a zvýšení následků.
1. 9.3.4.3 Postup při výpočtu
  1. 9.3.4.3.1 Postup při výpočtu se skládá ze 13 hlavních etap. Výpočty v etapách 2-10 se musí provádět jak pro úvodní konstrukci, tak i pro konstrukci odolnou vůči úderům. V následující tabulce jsou uvedeny výpočty vyrovnané pravděpodobnosti proražení nákladního tanku:
    1. 9.3.4.3.1.1 1. etapa
      Mimo alternativní konstrukci, používanou pro nákladní tanky, jejichž objem přesahuje nejvýše přípustný nebo předpokládá zmenšenou vzdálenosti mezi boční stěnou a nákladním tankem a boční konstrukcí odolnější proti nárazům, je nutno rozpracovat výchozí konstrukci s minimálně shodnými rozměry (délka, šířka, výška, výtlak). Tato výchozí konstrukce musí splňovat požadavky podle části 9.3.1 (typ G), 9.3.2 (typ C) nebo 9.3.3 (typ N) a odpovídat minimálním požadavkům stanovených uznanou klasifikační společností.
    1. 9.3.4.3.1.2 2. etapa
      1. 9.3.4.3.1.2.1 Je nutno určit příslušná typická místa nárazu při kolizi (i = 1), V tabulce v bodě 9.3.4.3.1 je uveden obecný příklad, kdy je počet „n“ typických míst nárazu.
        Počet typických míst nárazu závisí od konstrukce plavidla. Výběr míst nárazu musí být schválen uznanou klasifikační společností.
      1. 9.3.4.3.1.2.2 Místo nárazu ve vertikálním směru
        9.3.4.3.1.2.2.1 Tanková plavidla typu C a N
        9.3.4.3.1.2.2.1.1 Určení míst nárazu ve vertikálním směru závisí od rozdílů v ponoru mezi plavidlem, které způsobilo náraz a plavidlem, kterému byl náraz způsoben a které jsou omezeny hodnotami maximálního a minimálního ponoru obou plavidel a konstrukcí plavidla, kterému byl náraz způsoben. Graficky to lze vyjádřit formou obdélníkové zóny vytvořené hodnotami maximálního a minimálního ponoru jak plavidla, které náraz způsobilo, tak i plavidla, kterému byl náraz způsoben (viz uvedený obrázek).
        Plavidlo, kterému byl náraz způsoben
        Určení míst nárazu ve vertikálním směru
        9.3.4.3.1.2.2.1.2 Každý bod v této zóně představuje možnou kombinaci hodnot ponoru. T_1max - maximální ponor a T_1min - minimální ponor plavidla, které náraz způsobilo, a T_2max a T_2min - příslušný maximální a minimální ponor plavidla, kterému byl náraz způsoben. Každá kombinace hodnot ponoru má stejnou pravděpodobnost.
        9.3.4.3.1.2.2.1.3 Body, které leží na každé šikmé linii, která je zobrazena na kresbě v bodě 9.3.4.1.2.2.1.1 ukazují jeden a ten samý rozdíl v ponoru. Každá z těchto linií uvádí místo nárazu ve vertikálním směru. Na příkladu uvedeném v kresbě v bodě 9.3.4.3.1.2.2.1.1 jsou určena tři místa nárazu ve vertikálním směru, ukázaná jako tři zóny. P1 - bod ve kterém spodní hrana vertikální části přídě tlačného člunu nebo přídě plavidla se žebry tvaru V naráží na úrovni paluby plavidla, kterému je úder způsoben. Trojúhelníková zóna odpovídající případu nárazu je ohraničená bodem P1. Odpovídá místu nárazu ve vertikálním směru „náraz na úrovni paluby”. Trojúhelníková vrchní levá zóna obdélníku odpovídá místu nárazu ve vertikálním směru „náraz níže paluby”. Trojúhelníková vrchní levá zóna odpovídá místu nárazu ve vertikálním směru „náraz níže paluby”. Pro výpočty nárazu se musí použít rozdíl v ponoru ∆Ti,kde i = 1,2, 3 (viz následující obrázek).
        Příklad míst nárazu ve vertikální situaci
        9.3.4.3.1.2.2.1.4 Pro výpočet hodnot energie nárazu se musí použít nejvyšší hodnota hmoty jak plavidla způsobující náraz, tak i plavidla, kterému je náraz způsoben (nejvyšší bod na každé příslušné diagonále ∆Ti).
        9.3.4.3.1.2.2.1.5 V závislosti od konstrukce plavidla může uznaná klasifikační společnost vyžadovat určení doplňujícího místa nárazu.
        9.3.4.3.1.2.2.2 Tanková plavidla typu G
        Pro tanková plavidla typu G se předpokládá pouze náraz na úrovni poloviny výšky tanku. Uznaná klasifikační společnost může vyžadovat určení doplňujícího místa nárazu v jiných výškách. Toto musí být odsouhlaseno s uznanou klasifikační společností.
      1. 9.3.4.3.1.2.3 Místa nárazu v podélném směru
        9.3.4.3.1.2.3.1 Tanková plavidla typu C a N
        Nutno uvažovat nejméně se třemi následujícími typickými místy nárazu v podélném směru:
        - do přepážky,
        - mezi rámovými žebry a
        - do rámových žeber.
        9.3.4.3.1.2.3.2 Tanková plavidla typu G
        Pro tanková plavidla typu G nutno uvažovat nejméně se třemi následujícími typickými místy nárazu v podélném směru:
        - do konce nákladní nádrže,
        - mezi rámovými žebry a
        - do rámových žeber.
      1. 9.3.4.3.1.2.4 Počet míst nárazu
        9.3.4.3.1.2.4.1 Tanková plavidla typu C a N
        V příkladu uvedeném v bodech 9.3.4.3.1.2.2.1.3 a 9.3.4.3.1.2.3.1, dává kombinace míst nárazu ve vertikálním i podélném směru následující výsledek: 3•3=9 míst nárazu.
        9.3.4.3.1.2.4.2 Tanková plavidla typu G
        V příkladu uvedeném v bodech 9.3.4.3.1.2.2.2 a 9.3.4.3.1.2.3.2 dává kombinace míst nárazu ve vertikálním i podélném směru následující výsledek: 1•3=3 místa nárazu.
        9.3.4.3.1.2.4.3 Doplňující sledování tankových plavidel typu G, C a N s vloženými nákladními tanky
        Pro důkaz toho, že opory tanků a zařízení omezující plavbyschopnost nezpůsobují předčasné roztržení tanku, musí se provádět doplňující výpočty. Doplňující místa nárazu se musí odsouhlasit s uznanou klasifikační společností.
    1. 9.3.4.3.1.3 3.etapa
      1. 9.3.4.3.1.3.1 Pro každé typické místo nárazu se určuje váhový koeficient, ukazující relativní pravděpodobnost toho, že náraz bude způsoben v tom typickém místě. V tabulce v bodě 9.3.4.3.1 tyto koeficienty jsou označeny jako wfloc(i) (sloupec J). Předpokládaná hodnota musí být odsouhlasena s uznanou klasifikační společností.
        Váhový koeficient pro každé místo nárazu je výsledkem vynásobení koeficientu pro místo nárazu ve vertikálním směru s koeficientem pro místo nárazu v podélném směru.
      1. 9.3.4.3.1.3.2 Místo nárazu ve vertikálním směru
        9.3.4.3.1.3.2.1 Tanková plavidla typu C a N
        Váhové koeficienty pro různá místa nárazu ve vertikálním směru se určují v každém případě jako vztah mezi dílčí zónou pro příslušný případ nárazu a obecnou plochou obdélníku, jak ukazuje kresba v bodě 9.3.4.3.1.2.2.1.1.
        Například pro případ nárazu (viz nákres v bodě 9.3.4.3.1.2.2.1.3) váhový koeficient se rovná poměru mezi trojúhelníkovou spodní pravou zónou obdélníku a zónou obdélníku mezi minimální a maximální hodnotou ponoru plavidla způsobujícího náraz a plavidla, kterému byl náraz způsoben.
        9.3.4.3.1.3.2.2 Tanková plavidla typu G
        Váhový koeficient směru se rovná 1,0, když se předpokládá pouze jedno místo nárazu. V případě, když uznaná klasifikační společnost požaduje určit doplňující místa nárazu, to váhový koeficient musí být určen shodně se způsobem stanoveným pro tanková plavidla typu C a N.
      1. 9.3.4.3.1.3.3 Místo nárazu v podélném směru
        9.3.4.3.1.3.3.1 Tanková plavidla typu C a N
        Váhový koeficient pro každé místo nárazu v podélném směru se rovná poměru mezi „výpočetní délkou úseku” a délkou tanku.
        Výpočetní délka úseku se vypočítá takto:
        (a) náraz do přepážky:
        0,2 • vzdálenost mezi rámovým žebrem a přepážkou, ale ne více 450 mm;
        (b) náraz do žebrového rámu:
        součet dvou součinitelů: 0,2 • vzdálenost mezi rámovými žebry, umístěnými od žebra směrem k zádi, ale ne více 450 mm, a
        (c) náraz mezi rámovými žebry;
        délka nákladního tanku, s výčtem délky spojené s „nárazem do přepážky” a délky, spojené s „nárazem do rámového žebra”.
        9.3.4.3.1.3.3.2 Tanková plavidla typu G
        Váhový koeficient pro každé místo nárazu v podélném směru se rovná podílu mezi „vypočtenou délkou úseku” a délkou nákladového prostoru.
        Výpočetní délka úseku se vypočítá takto:
        (a) náraz do podélné strany nákladního tanku:
        vzdálenost mezi přepážkou a začátkem cylindrické části nákladního tanku;
        (b) náraz do rámového žebra:
        součet dvou součinitelů: 0,2 • vzdálenost mezi rámovými žebry, umístěnými od žebra směrem k zádi, ale ne více než 450 m, a:
        (c) náraz mezi rámovými žebry:
        délka nákladního tanku, s výčtem délky spojené s „nárazem do konce nákladního tanku” a délky spojené s „nárazem do rámového žebra”.
    1. 9.3.4.3.1.4 4. etapa
      1. 9.3.4.3.1.4.1 Pro každé místo nárazu se vypočítává schopnost pohlcení energie nárazu. Ve vztahu k tomuto je schopnost pohlcení energie nárazu rovná množství energie nárazu, pohlcené konstrukcí plavidla do začátku proražení nákladního tanku (viz tabulka v bodě 9.3.4.3.1 sloupec D: Eloc(i)). S tímto cílem se mísí využít rozbor s pomocí metody konečných částí v souladu s bodem 9.3.4.4.2.
      2. 9.3.4.3.1.4.2 Tyto výpočty se musí provádět pro dva scénáře kolizí v souladu s dále uvedenou tabulkou. Scénář kolise I. se analyzuje s použitím formy tvaru přídě tlačného člunu. Scénář kolize II. se analyzuje s použitím tvaru přídě plavidla s žebry formy V. Tyto formy přídě jsou určovány v bodě 9.3.4.4.8.
        Tabulka: Koeficienty snížení rychlosti pro scénář I nebo scénář II s váhovými koeficienty
    1. 9.3.4.3.1.5 5. etapa
      1. 9.3.4.3.1.5.1 Pro každou hodnotu způsobilosti pohlcení energie při kolizi Eloc(i) je nutno připočítat příslušnou pravděpodobnost převýšení, tj. pravděpodobnost proražení nákladního tanku. Pro tento cíl se musí využít dále uvedené vzorce výpočtu složených funkcí pevnosti pravděpodobností (CPDF). Příslušné koeficienty se musí vzít z tabulky v bodě 9.3.4.3.1.5.6 s ohledem efektivní hmotnosti plavidla, do kterého byl proveden náraz.
        P_x%= Cl(E_loc(i))³+C₂(E_loc(i))²+C₃Eloc(i)+C₄
        kde: P_x% pravděpodobnost proražení tanku

Následující stránka

Plavidlo, kterému byl náraz způsoben

Příklad míst nárazu ve vertikální situaci

Tabulka: Koeficienty snížení rychlosti pro scénář I nebo scénář II s váhovými koeficienty