Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Protokolu z roku 1997 pozměňujícího Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění z lodí z roku 1973

Pravidlo 27

Stabilita v neporušeném stavu

VIZ VÝKLAD 52

1. 1 Každý ropný tanker o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodaný 1. února 2002 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.7, musí splňovat kritéria stability v neporušeném stavu uvedená v odstavcích 1.1 a 1.2 tohoto pravidla, v případě potřeby, pro každý provozní ponor za nejhorších možných podmínek zatížení nákladem a balastem, a to v souladu s dobrou provozní praxí, včetně mezistupňů při přečerpávání kapalin. Za všech podmínek se musí předpokládat, že jsou balastní nádrže nevytížené.
   1. .1 V přístavu, počáteční metacentrická výška GM_O, opravená o volnou hladinu měřenou při náklonu 0 °, nesmí být menší než 0,15 m;
   2. .2 Na moři musí platit následující kritéria:
      1. .2.1 plocha pod křivkou vzpřimujícího ramene páky (křivka GZ) nesmí být menší než 0,055 m•rad do θ = úhlu náklonu 30° a ne méně než 0,09 m•rad do θ = 40° nebo jiného úhlu zaplavení θ_f* je-li tento úhel menší než 40°. Navíc, plocha pod křivkou vzpřimujícího ramene páky (křivka GZ) mezi úhly náklonu 30° a 40° nebo mezi 30° a θ_f, je-li tento úhel menší než 40°, nesmí být menší než 0,03 m•rad;
      2. .2.2 vzpřimující rameno páky GZ musí být nejméně 0,20 m při úhlu náklonu rovnajícím se nebo větším než 30°;
      3. .2.3 maximální vyrovnávací rameno se vyskytuje při úhlu náklonu větším než 30°, ale ne menším než 25° a
      4. .2.4 počáteční metacentrická výška GM_O, opravená o volnou hladinu měřenou při náklonu 0°, nesmí být menší než 0,15 m;

1. 2 Požadavky odstavce 1 tohoto pravidla musí být splněny prostřednictvím konstrukčních opatření. U kombinovaných tankerů lze povolit jednoduché dodatkové provozní postupy.
2. 3 Jednoduché dodatkové provozní postupy pro přečerpávání tekutin uvedené v odstavci 2 tohoto pravidla musí znamenat písemné postupy, které jsou k dispozici kapitánu a které:
   1. .1 jsou schválené správním orgánem;
   2. .2 označte nákladové nádrže a nádrže na balast, které mohou, za konkrétních podmínek přečerpávání kapaliny a možného rozmezí hustoty nákladu, být nevytížené a stále umožňovat splnění kritérií stability. Nevytížené nádrže se mohou lišit v průběhu přečerpávání kapalin a být v jakékoli kombinaci, a to za předpokladu, že splňují kritéria:
   3. .3 bude snadno srozumitelné důstojníku pověřenému vedením přečerpávání kapalin;
   4. .4 zajistí plánované postupy při přečerpávání nákladu/balastu;
   5. .5 umožní porovnání dosažené a požadované stability pomocí funkčních kritérií stability v grafické nebo tabulkové formě;
   6. .6 nevyžadují rozsáhlé matematické výpočty ze strany pověřeného důstojníka;
   7. .7 stanovit nápravná opatření, která mají být přijata pověřeným důstojníkem v případě odchylky od doporučených hodnot a v případě mimořádných situací a
   8. .8 jsou viditelně zobrazeny ve schválené brožuře pro určení sklonu a stability a na řídící stanici přečerpávání nákladu/balastu a ve veškerém počítačového softwaru, pomocí kterého se provádějí výpočty stability.

Pravidlo 28

Dělení na úseky a stabilita při poškození

1. 1 Každý ropný tanker dodaný po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2, a o hrubé prostornosti 150 tun a více musí splňovat kritéria dělení na úseky a stability při poškození uvedená v odstavci 3 tohoto pravidla, po předpokládaném poškození boku tak, jak je definováno v odstavci 2 tohoto pravidla, pro každý provozní ponor, který odráží skutečné podmínky částečného nebo úplného zatížení v souladu se sklonem a pevností lodi, jakož i relativní hustoty na nákladu. Toto poškození se vztahuje na všechna myslitelná místa po délce lodi následovně:
   1. .1 u tankerů o délce více než 225 metrů, kdekoli v délce lodi;
   2. .2 u tankerů o délce více než 150 m, avšak nejvýše 225 m na délku, kdekoli po délce lodi, vyjma případů, které se týkají zadní nebo přední přepážky vymezující prostor strojovny umístěné na zádi. Prostor strojovny je nutné považovat za jeden zaplavitelný úsek a
   3. .3 u tankerů nepřesahujících délku 150 metrů, kdekoli v délce lodi mezi sousedními příčnými přepážkami, s výjimkou prostoru strojovny. U tankerů o délce 100 m nebo méně, kde všechny požadavky uvedené v odstavci 3 tohoto pravidla nelze splnit aniž by podstatnému zhoršení provozních vlastností lodi, může správní orgán povolit zmírnění těchto požadavků.

   Zátěžové podmínky v případech, kdy tanker nepřepravuje ropu v nákladových tancích, vyjma jakýchkoli ropných zbytků, nebude brán na zřetel.

VIZ VÝKLAD 53

1. 2 Budou platit následující ustanovení týkající se rozsahu a charakteru předpokládaného poškození:

   Stabilita v neporušeném stavu VIZ VÝKLAD 52 Dělení na úseky a stabilita při poškození VIZ VÝKLAD 53

   .1	Poškození boku:
   	.1.1 Rozsah v podélné ose:	nebo 14,5 m, podle toho, která hodnota je menší
   	.1.2 Rozsah v příčné ose	nebo 11,5 m, podle toho, která hodnota je menší
   	(směrem dovnitř od boku lodi v pravém úhlu k ose na úrovni odpovídající stanovené letní výšce volného boku):
   	.1.3 Rozsah ve svislé ose:	Od konstrukční linie dnové obšívky v ose vzhůru bez omezení
   .2	Poškození dna:
   		Pro 0,3L od přední svislice lodi	Jakékoliv jiné části lodi
   	.2.1 Rozsah v podélné ose:	, podle toho, která hodnota je menší	, podle toho, která hodnota je menší
   	.2.2 Rozsah v příčné ose:	nebo 10 m, podle toho, která hodnota je menší	nebo 5 m
   	.2.3 Rozsah ve svislé ose:	nebo 6 m, podle toho, která hodnota je menší, měřeno od konstrukční linie dnové obšívky v ose	nebo 6 m, podle toho, která hodnota je menší, měřeno od konstrukční linie dnové obšívky v ose

   1. .3 Pokud by jakékoli poškození rozsahu menšího než je maximální rozsah poškození uvedený v pododstavcích 2.1 a 2.2 tohoto odstavce mělo za následek závažnější stav, toto poškození se musí brát v úvahu.
   2. .4 V případě, že se předpokládá poškození týkající se příčných přepážek tak, jak je uvedeno v pododstavcích 1.1 a 1.2 tohoto pravidla, musí být příčné vodotěsné přepážky rozmístěny nejméně ve vzdálenosti rovnající se podélnému rozsahu předpokládaného poškození uvedenému v pododstavci 2.1 tohoto odstavce, aby je bylo možné považovat za účelné. Pokud jsou příčné přepážky rozmístěny v menší vzdálenosti, jedna nebo více z těchto přepážek v takovém rozsahu poškození se budou pro účely určení zaplavených úseků považovat za neexistující.
   3. .5 V případě, že se předpokládá poškození mezi sousedícími příčnými vodotěsnými přepážkami tak, jak je uvedeno v pododstavci 1.3 tohoto pravidla, bude se předpokládat, že není poškozená žádná hlavní příčná přepážka nebo příčná přepážka vymezující boční nádrže nebo nádrže dvojitého dna, pokud:
      1. .5.1 rozteč přilehlých přepážek není menší než je podélný rozsah předpokládaného poškození uvedený v pododstavci 2.1 tohoto odstavce nebo
      2. .5.2 v příčné přepážce o délce více než 3,05 m, která se nachází v rozsahu proražení předpokládaného poškození, není schůdek nebo výklenek. Schůdek tvořený zadní protikolizní přepážkou a vrškem zadního kolizního prostoru se pro účely tohoto pravidla nebude nepovažovat za schůdek.
   1. .6 Pokud se potrubí, vedení nebo tunely nacházejí v předpokládaném rozsahu poškození, musí být přijata opatření, aby se postupnému zaplavení nemohlo jimi rozšířit do jiných úseků jiného druhu než jsou předpokládané zaplavitelné úseky pro každý případ poškození.

VIZ VÝKLAD 54

1. 3 Bude se mít za to, že ropné tankery splňují kritéria stability při poškození, pokud jsou splněny následující požadavky:
   1. .1 Konečná čára ponoru, s přihlédnutím k poklesu, sklonu a náklonu musí být níže než dolní okraj všech otvorů, kterými může dojít k postupnému zaplavení. Tyto otvory musí zahrnovat vzduchové potrubí a otvory, které jsou uzavřené pomocí vodotěsných dveří nebo poklopů palubních průlezů a nemusí zahrnovat otvory uzavřené pomocí vodotěsných poklopů průlezů a splachovacích průlezů, malé vodotěsné poklopů palubních průlezů nákladových nádrží, které udržují vysokou odolnost paluby, dálkově ovládané vodotěsné posuvné dveře, a kruhová lodní okna, které nelze otevírat.
   2. .2 V konečné fázi zaplavení nesmí úhel náklonu plynoucí z asymetrického zaplavení překročit 25°, a to za předpokladu, že tento úhel může být zvýšen na 30 °, pokud nedojde k ponoření hrany paluby.
   3. .3 Musí být zjištěna stabilita v konečné fázi zaplavení a lze ji považovat za dostatečnou, pokud křivka vzpřimujícího ramene páky má rozsah přinejmenším 20 ° nad rovnovážnou polohou ve spojení s maximální zbývajícím vzpřimujícím ramenem páky nejméně 0,1 m v rozsahu 20 °; plocha pod křivkou v tomto rozsahu nesmí být menší než 0,0175 m•rad. Nechráněné otvory nesmí být ponořeny v tomto rozsahu, pokud se dotčený prostor nebere jako zaplavený. V tomto rozsahu lze povolit ponoření libovolného z otvorů uvedených v pododstavci 3.1 tohoto odstavce a jiných otvorů, které lze vodotěsně uzavřít.
   4. .4 Správní orgán se přesvědčí, že stabilita během přechodných etap zaplavení je dostatečná.
   5. .5 Vyrovnávací opatření vyžadující mechanické prostředky, například ventily nebo příčné vyrovnávací trubky, jsou-li namontovány, se nepovažují pro účely zmenšení náklonu nebo dosažení minimálního rozsahu zbytkové stability, že splňují požadavky pododstavců 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto odstavce a dostatečná zbytková stabilita musí být zachována ve všech fázích, kde se vyrovnávání využívá. Prostory, které jsou spojené potrubím velkém průřezu lze považovat za společné.

1. 4 Požadavky odstavce 1 tohoto pravidla musí být potvrzeny výpočty, které berou v úvahu konstrukční vlastnosti lodi, uspořádání, konfiguraci a obsah poškozených úseků; a distribuci, relativní hustoty a účinek volné hladiny kapalin. Tyto výpočty musí být založeny na následujícím:
   1. .1 V úvahu je nutné brát veškeré prázdné nebo částečně zaplněné nádrže, relativní hustoty přepravovaných nákladů, jakož i jakékoliv výtoky kapalin z poškozených úseků.
   2. .2 Předpokládané propustnosti u zaplavených prostor v důsledku poškození budou následující:

      Stabilita v neporušeném stavu VIZ VÝKLAD 52 Dělení na úseky a stabilita při poškození VIZ VÝKLAD 53 VIZ VÝKLAD 54

      Prostory	Propustnosti
      Určené pro sklady	0,60
      Určené k ubytování	0,95
      Určené pro stroje	0,85
      Volné prostory	0,95
      Určené pro provozní kapaliny	0 až 0,95*
      Určené pro jiné kapaliny	0 až 0,95*

   1. .3 Vztlak všech nástaveb přímo nad poškozením boku se nebude brát v úvahu. Nezaplavené části nástaveb mimo rozsah poškození lze však brát v úvahu, a to za předpokladu, že jsou odděleny od poškozeného prostoru vodotěsnými přepážkami a že jsou splněny požadavky pododstavce .3.1 tohoto pravidla ve vztahu k těmto intaktním prostorům. Ve vodotěsných přepážkách v nástavbě mohou být přijatelné zavěšené vodotěsné dveře.
   2. .4 Účinek volné hladiny se vypočítává při náklonu 5° pro každý jednotlivý úsek. Správní orgán může vyžadovat nebo umožnit opravy volné hladiny, které se vypočítají při úhlu náklonu větším než 5° pro částečně zaplněné nádrže.
   3. .5 Při výpočtu účinku volné hladiny u spotřebních kapalin se bude mít za to, že u každého druhu kapaliny minimálně jeden pár příčných nebo jedna středová nádrže má volnou hladinu a nádrž nebo skupina nádrží, které se budou brát v úvahu musí být nádrže, kde je účinek volného hladiny největší.

1. 5 Kapitán každého ropného tankeru, na který se vztahuje toto pravidlo a osoby odpovědné za ropný tanker bez vlastního pohonu, na který se vztahuje toto pravidlo musí poskytnout, ve schválené formě, následující:
   1. .1 informace týkající se naložení a rozložení nákladu nezbytné k zajištění souladu s ustanoveními tohoto pravidla a
   2. .2 údaje o schopnosti lodi splnit kritéria stability při poškození stanovená tímto pravidlem, včetně vlivu zmírnění, která mohou být povolena podle pododstavce 1.3 tohoto pravidla.

1. 6 U ropných tankerů o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodaných 6. července 1996 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.6, musí být předpoklady poškození uvedené v odstavci 2.2 tohoto pravidla doplněné následujícím předpokládaným poškození oblouku dna:
   1. .1 rozsah v podélné ose:
      1. .1.1 u lodí o hrubé nosnosti 75,000 tun a více:

         0,6L měřeno od přední svislice lodi;

      1. .1.2 u lodí o hrubé nosnosti menší než 75,000 tun:

         0.4L měřeno od přední svislice lodi;

   1. .2 rozsah v příčné ose: kdekoliv na dně;
   2. .3 rozsah ve svislé ose: porušení vnějšího trupu.

Pravidlo 29

Odpadní nádrže

1. 1 Na základě ustanovení odstavce 4 pravidla 3 této přílohy, ropné tankery o hrubé prostornosti 150 tun a více musí být vybaveny odpadní nádrží v souladu s požadavky odstavců 2.1 až 2.3 tohoto pravidla. U ropných tankerů dodaných 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, lze libovolnou nákladovou nádrž určit jako odpadní nádrž.
2. 2.1 Je nutné zajistit odpovídající prostředky k čištění nákladových nádrží a k přečerpávání zbytků znečištěného balastu a výplachů z nákladových nádrží do odpadní nádrž schválené správním orgánem.
3. 2.2 V tomto systému musí být zajištěno přečerpávání ropného odpadu do odpadní nádrže nebo skupiny odpadních nádrží takovým způsobem, aby veškeré odpadní vody vypuštěné do moře splňovaly ustanovení pravidla 34 této přílohy.
4. 2.3 Uspořádání odpadní nádrže nebo skupiny odpadních nádrží musí mít objem nezbytný k zadržení odpadu tvořeného výplachy z nádrží, ropnými zbytky a zbytky znečištěného balastu. Celkový objem odpadní nádrže nebo nádrží nesmí být menší než 3 % přepravovaného objemu ropných látek lodi, kromě toho, že správní orgán může přijmout:
   1. .1 2 % u ropných tankerů, kde jsou opatření pro výplachy z nádrží taková, že jakmile je odpadní nádrž (nebo nádrže) naplněna vodou z vymývání, tato voda je dostačující pro vymývání nádrží a případně pro zajištění hnací kapaliny pro odváděče, aniž by do systému vnikla dodatečná voda;
   2. .2 2 %, kde jsou zajištěny nádrže na oddělený balast nebo vyčleněnými nádržemi na čistý balast splňující pravidlo 18 této přílohy nebo pokud je systém na čištění nákladových nádrží využívající vymývání zbytků surové ropy vybaven v souladu s pravidlem 33 této přílohy. Tento objem lze dále snížit na 1,5 % u ropných tankerů, kde jsou opatření pro splašky z nádrží taková, že jakmile je odpadní nádrž (nebo nádrže) naplněna vodou z vymývání, tato voda je dostačující pro vymývání nádrží a případně pro zajištění hnací kapaliny pro odváděče, aniž by do systému vnikla dodatečná voda a
   3. .3 1 % u kombinovaných tankerů, kde se náklad ropných látek přepravuje v tancích s hladkými stěnami. Tento objem lze dále snížit na 0,8 % tam, kde jsou opatření pro splašky z nádrží taková, že jakmile je odpadní nádrž (nebo nádrže) naplněna vodou z vymývání, tato voda je dostačující pro vymývání nádrže a případně pro zajištění hnací kapaliny pro odváděče, aniž by do systému vnikla dodatečná voda.

VIZ VÝKLAD 55

1. 2.4 Odpadní nádrže musí být konstruovány tak, zejména pokud jde o postavení vpustí, výpustí, klapek nebo přelivů, jsou-li nainstalovány, aby nedošlo k nadměrné turbulenci a strhávání ropných látek nebo emulze s vodou.
2. 3 Ropné tankery o hrubé nosnosti 70,000 tun a více dodané po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2, musí být vybaveny minimálně dvěma odpadními nádržemi.

Pravidlo 30

Čerpání, potrubí, opatření při vypouštění

1. 1 U každého ropného tankeru musí být výtokové rozvodné potrubí pro připojení k zařízením pro odevzdávání látek z lodí určeným k vypouštění znečištěné balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami umístěno na otevřené palubě na obou stranách lodi.
2. 2 U každého ropného tankeru o hrubé prostornosti 150 tun a více, musí být potrubí pro vypouštění balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami do moře z prostor nákladových nádrží, které může být povoleno v souladu s pravidlem 34 této přílohy, vedeno na otevřenou palubu nebo bok lodě nad čarou nejhlubšího ponoru s balastem. Lze přijmout různá opatření pro potrubí, která umožní provoz povoleným způsobem v pododstavcích 6.1 až 6.5 tohoto pravidla.

VIZ VÝKLAD 56

1. 3 U ropných tankerů o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak je uvedeno v pravidle 1.28.2, musí být k dispozici prostředky pro zastavení vypouštění balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami do moře z prostor nákladových nádrží, které se liší od vypouštění pod čarou ponoru podle odstavce 6 tohoto pravidla, z místa na horní palubě nebo výše umístěné tak, aby mohlo být použit rozvodné potrubí uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla a vypouštění do moře z potrubí uvedeného v odstavci 2 tohoto článku vizuálně pozorováno. Prostředky k zastavení vypouštění nemusí být zajištěny na místě pozorování, pokud je zajištěn spolehlivý komunikační systém, například telefon nebo vysílačka, mezi místem pozorování a místem řízení vypouštění.
2. 4 Každý ropný tanker dodaný po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, u kterého se vyžaduje vybavení nádržemi na oddělený balast nebo vybavení systémem vymývání zbytků surové ropy, musí splňovat následující požadavky:
   1. .1 musí být vybaven ropným potrubím zkonstruovaným a nainstalovaným tak, aby se minimalizovalo zadržování ropných látek ve vedení a
   2. .2 musí být k dispozici prostředky k vyprázdnění všech nákladových čerpadel a všech ropných potrubí při ukončení vypouštění nákladu, v případně nutnosti připojení k začišťovacímu systému. Vyprazdňování potrubí a čerpadel musí být schopné vypouštění jak na pevnině tak do nákladové nádrže nebo odpadní nádrže. Pro vypouštění na břeh je nutné zajistit speciální potrubí s malým průměrem, které je nutné připojit k vnějším ventilům rozvodného potrubí lodi.

VIZ VÝKLAD 57

1. 5 Každý tanker na surovou ropu dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, u kterého se vyžaduje vybavení nádržemi na oddělený balast nebo vybavení systémem vymývání zbytků surové ropy, musí splňovat ustanovení odstavce 4.2 tohoto pravidla.
2. 6 Na každém ropném tankeru musí docházet k vypouštění balastové vody nebo vody znečištěné ropnými látkami z prostor nákladových nádrží nad čarou ponoru, vyjma následujících případů:
   1. .1 Oddělený balast a čistý balast lze vypouštět pod čarou ponoru:
      1. .1.1 v přístavech nebo v příbřežních terminálech nebo
      2. .1.2 na moři samospádem nebo
      3. .1.3 na moři pomocí čerpadel, pokud se výměna balastové vody vodní provádí na základě ustanovení pravidla D-1.1 Mezinárodní úmluvy o řízeném zacházení s lodní balastní vodou a usazeninami, a to za předpokladu, že je hladina balastové vody byla zkontrolována buď vizuálně nebo jinými prostředky bezprostředně před vypouštěním, aby se zajistilo, že nedošlo k žádnému znečištění ropnými látkami.
   1. .2 Ropné tankery dodané 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, které nejsou bez úprav schopné vypouštět oddělený balast nad čarou ponoru mohou vypouštět oddělený balast pod čarou ponoru na moři, a to za předpokladu, že hladina balastové vody byla zkontrolována bezprostředně před vypouštěním, aby se zajistilo, že nedošlo k žádnému znečištění ropnými látkami.
   2. .3 Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, provozované s vyčleněnými nádržemi na čistý balast, které nejsou bez úprav schopné vypouštět balastovou vodu vyčleněných nádrží pro čistý balast nad čarou ponoru, mohou vypouštět tento balast pod čarou ponoru na moři, a to za předpokladu, že hladina balastové vody byla zkontrolována v souladu s pravidlem 18.8.3 této přílohy.
   3. .4 Na každém ropném tankeru na moři lze vypouštět znečištěnou balastovou vodu nebo vodu znečištěnou ropnými látkami z nádrží v nákladovém prostoru jiných druhů než jsou odpadní nádrže, a to samospádem pod čarou ponoru, za předpokladu, že uplynula dostatečná doba, aby došlo k separaci vody a ropných látek a balastová voda byla bezprostředně před vypouštěním zkontrolována pomocí detektoru rozhraní ropná látka/voda uvedeného v pravidle 32 této přílohy, aby se zajistilo, že výška této styčné plochy je taková, že vypouštění nepředstavuje žádné zvýšení rizika poškození mořského prostředí.
   4. .5 Na ropných tankerech dodaných 31. prosince 1979 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.1, lze na moři vypouštět znečištěnou balastovou vodu nebo vodu znečištěnou ropnými látkami z nádrží v nákladovém prostoru pod čarou ponoru, následně po nebo místo vypouštění způsobem uvedeným v pododstavci 6.4 tohoto odstavce, a to za předpokladu, že:
      1. .5.1 část toku takové vody je veden trvalým potrubím na snadno dostupné místo na horní palubě nebo výše, kde může být během vypouštění vizuálně pozorován a
      2. .5.2 tato zařízení částečně odděleného toku splňují požadavky stanovené správním orgánem, které musí obsahovat minimálně všechna ustanovení Specifikací pro navrhování, instalaci a provoz systému částečně odděleného toku pro omezení vypouštění mimo loď přijatých Organizací.*

VIZ VÝKLAD 58

1. 7 Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více dodaný 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8, který má nainstalovanou mořskou sací skříň, která je trvale připojena k nákladovému potrubnímu systému, musí být vybaven jednak ventilem mořské sací skříně, tak i palubním uzavíracím ventilem. Kromě těchto ventilů musí existovat možnost izolace mořské sací skříně od nákladového potrubního systému, když tanker nakládá, přepravuje nebo vykládá náklad pomocí spolehlivého prostředku splňujícího požadavky správního orgánu. Tyto spolehlivé prostředky představují zařízení, které je instalováno do potrubního systému, aby se za všech okolností zabránilo naplnění úseku potrubí mezi ventilem mořské sací skříně a palubním ventilem nákladem.

VIZ VÝKLAD 59