Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Evropské dohodě o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, 102/2011 Sb. m. s., vyhlášené znění

Předchozí stránka

9.3.3.51.3 Elektrické provozní prostředky v oblastech, které jsou náchylné k explozi, jsou zvoleny se zřetelem na přepravované materiály podle potřebných explozních skupin a teplotních tříd (viz 3.2 tabulka C sloupec 15 a 16).

9.3.3.52 Druh a místo instalace elektrických zařízení
1. 9.3.3.52.1 (a) V nákladních tancích, zbytkových tancích a také v nakládacím a vykládacím potrubí jsou povoleny jen (srovnatelná zóna 0):
  1. - měřicí, řídící a výstražná zařízení v provedení EEx (ia).
  (b) V kofrdamech, dvojitých bocích, dvojitých dnech a úložních prostorech jsou povoleny jen (srovnatelná zóna 1):
  1. - měřicí, řídící a výstražná zařízení s “prohlášením o shodě“;
  2. - svítidla ochranného typu “pevný závěr“ nebo “závěr s vnitřním přetlakem“;
  3. - hermeticky uzavřené oscilátory echolotu, jehož kabel je veden v tlustostěnných ocelových trubkách s plynotěsnými spoji až nad hlavní palubu;
  4. - kabel pro aktivní katodovou ochranu obšívky v ochranných trubkách z oceli jako pro oscilátory echolotu.
  (c) V provozních prostorách pod palubou v oblasti nákladu jsou povoleny jen (srovnatelná zóna 1):
  1. - měřicí, řídící a výstražná zařízení “prohlášením o shodě“;
  2. - svítidla ochranného typu “pevný závěr“ nebo “závěr s vnitřním přetlakem“;
  3. - motory pro pohon důležitých provozních zařízení, např. balastních čerpadel. Musí mít „prohlášení o shodě“;
  (d) Zapojovací a ochranná zařízení k zařízením, uvedeným v písmenech a), b) a c), musí být mimo oblast nákladu, pokud nejsou provedena se samojistící ochranou.
  (e) Na palubě uvnitř oblasti nákladu musí mít elektrické zařízení “prohlášení o shodě“ (srovnatelná zóna 1).
1. 9.3.3.52.2 Akumulátory musí být umístěny mimo oblast nákladu.
2. 9.3.3.52.3 (a) Elektrické zařízení, které musí být v provozu v době nakládky, vykládky a odplynování, během uvázání a leží mimo oblast nákladu, musí odpovídat alespoň typu “omezené nebezpečí výbuchu“ (srovnatelná zóna 2).
  (b) To neplatí pro
  (i) osvětlení v obytných prostorech s výjimkou spínačů, které se nacházejí v oblasti vstupu do obytných prostor;
  (ii) vysílačky v obytných prostorech a v kormidelně;
  (iii) přenosné a pevně instalované telefony v obytných prostorech a v kormidelně;
  (iv) elektrické zařízení uvnitř obytných prostor, kormidelny nebo provozních prostor mimo oblast nákladu, pokud jsou dodrženy následující požadavky:
  1. 1. tyto prostory musí být opatřeny větracím systémem, který dosahuje přetlaku minimálně 0,1 kPa (0,001 barů) a okna nesmí být otevíratelná. Sací otvory větracího systému musí být umístěny co nejdále, minimálně však 6,00 m od oblasti nákladu a minimálně 2,00 m nad palubou;
  2. 2. musí existovat zařízení pro detekci plynů s následujícími místy měření:
    1. - v sacích otvorech větracího systému;
    2. - přímo pod horní hranou prahů dveří do obytných a provozních prostor;
  1. 3. měření musí probíhat nepřetržitě;
  2. 4. ventilátory musí být vypnuty, jakmile dosáhne koncentrace 20% spodní hranice výbuchu. V tomto případě a při výpadku větrání nebo při výpadku zařízení pro detekci plynů, musí být elektrické zařízení, které neodpovídá podmínkám jmenovaným pod písmenem a), vypnuto. Toto vypnutí musí proběhnout ihned a automaticky a musí být uvedeno do provozu nouzové osvětlení v provozních prostorách, které odpovídá alespoň typu "omezené nebezpečí výbuchu". Vypnutí musí být v obytných prostorech a kormidelně ohlášeno akusticky a opticky;
  3. 5. systém větrání, zařízení pro detekci plynů a signál vypnutí musí v plném rozsahu odpovídat podmínkám jmenovaným pod písmenem a);
  4. 6. automatické vypnutí musí být nastaveno takovým způsobem, aby k němu nemohlo dojít za jízdy.
1. 9.3.3.52.4 Elektrická zařízení, která neodpovídají předpisům uvedeným v 9.3.3.52.3 jakož i jejich spínací zařízení musí být označena červeně. Vypnutí tohoto zařízení musí proběhnout z jednoho centrálního místa na plavidle.
2. 9.3.3.52.5 Elektrický generátor, který neodpovídá předpisům uvedeným v odstavci 9.3.3.52.3 ale je neustále poháněn strojem, musí být opatřen spínačem, který generátor odpojí. U spínače musí být upevněna tabulka s návody k obsluze.
3. 9.3.3.52.6 Zásuvky k zapojení signálních světel a osvětlení lávky na břeh musí být instalovány v bezprostřední blízkosti signálního stožáru na plavidle nebo lávky. Zřízení a rozpojení kabelových spojek smí být možné pouze v případě, že zásuvky nejsou pod napětím
4. 9.3.3.52.7 Výpadek elektrického napájení bezpečnostních a kontrolních zařízení musí být okamžitě opticky a akusticky ohlášen na místech, která jsou k tomuto účelu určena.

9.3.3.53 Uzemnění
1. 9.3.3.53.1 V oblasti nákladu musí být kovové části elektrických přístrojů, které se za provozu nenacházejí pod napětím, jakož i kovové pláště kabelů uzemněny, pokud nejsou na základě typu svého zapojení připojeny kovovým vodičem k trupu plavidla.
2. 9.3.3.53.2 9.3.3.53.1 platí také pro zařízení s napětím pod 50 voltů.
3. 9.3.3.53.3 Nezávislé nákladní tanky, kovové velkoobjemové obaly (IBC) a cisternové kontejnery musí být uzemněny.
4. 9.3.3.53.4 Velkoobjemové obaly (IBC) a cisternové kontejnery z kovu, které jsou užívány jako tanky pro zbytkové náklady nebo zbytky nákladů (kaly), musí být možné uzemnit.

9.3.3.54-
9.3.3.55 (Vyhrazeno)
9.3.3.56 Elektrické kabely
1. 9.3.3.56.1 Všechny kabely, které se nacházejí v oblasti nákladu, musí mít kovové odstínění.
2. 9.3.3.56.2 Kabely a zásuvky v oblasti nákladu musí být chráněny proti mechanickému poškození.
3. 9.3.3.56.3 Pohyblivé rozvody v oblasti nákladu jsou zakázané, kromě pro samojistící elektrické obvody jakož pro zapojení signálních světel a k osvětlení lávky na břeh a ponorných čerpadel na kalových plavidlech.
4. 9.3.3.56.4 Kabely pro samojistící elektrické obvody se smí používat jen pro takové elektrické obvody, které nepatří k takovým elektrickým obvodům a musí být položeny odděleně od ostatních kabelů (např. neupevnit je dohromady ve stejném svazku kabelů a nedržet je ve stejné kabelové svorce).
5. 9.3.3.56.5 Pro pohyblivé kabely k připojení signálního osvětlení a osvětlení lávky na břeh smí být použity pouze hadicové rozvody typu H 07 RN-F podle publikace IEC 60 245-4 (1994) nebo kabely, které jsou přinejmenším srovnatelného provedení, s minimálním průměrem vodiče 1,5 mm².
  Tyto kabely musí být co nejkratší a vedeny takovým způsobem, aby nebylo nutné obávat se jejich poškození.
1. 9.3.3.56.6 Kabely vyžadované pro elektrické zařízení zmíněné v 9.3.3.52.1 (b) a (c) jsou přípustné v kofrdamech, dvojitých bocích, dvojitých dnech, úložných prostorech a služebních prostorech pod palubou. Je-li plavidlo schváleno jen pro přepravu látek, pro které není ve sloupci (17) tabulky C kapitoly 3.2 vyžadována ochrana proti výbuchu, je dovoleno vést kabely úložnými prostory.

9.3.3.57-
9.3.3.59 (Vyhrazeno)
9.3.3.60 Zvláštní vybavení
Plavidlo musí být vybaveno sprchou a lázní pro oči a obličej na místě, které je přímo přístupné z oblasti nákladu.
To neplatí pro kalová plavidla a plavidla pro zásobování pohonnými hmotami.

9.3.3.61-
9.3.3.70 (Vyhrazeno)
9.3.3.71 Vstup na plavidlo
Tabule označující zákaz vstupu podle 8.3.3 musí být dobře viditelné z obou boků plavidla.

9.3.3.72-
9.3.3.73 (Vyhrazeno)
9.3.3.74 Zákaz kouření, zákaz ohně a otevřeného světla
1. 9.3.3.74.1 Tabule označující zákaz kouření podle 8.3.4 musí být dobře viditelné z obou boků plavidla.
2. 9.3.3.74.2 V blízkosti vstupu do míst, kde kouření nebo používání ohně nebo otevřeného osvětlení není vždy zakázáno, musí být umístěny upozorňující tabule, které udávají okolnosti, za kterých tento zákaz platí.
3. 9.3.3.74.3 V obytných prostorech a kormidelně musí být v blízkosti každého východu umístěn popelník.

9.3.3.75-
9.3.3.91 (Vyhrazeno)
9.3.3.92 Na tankových plavidlech zmíněných v 9.3.3.11.7 musí mít prostory, jejichž vchody nebo východy by mohly být v poškozeném stavu pravděpodobně částečně nebo úplně zanořeny, nouzový východ, který je situován nejméně 0,10 m nad rovinou ponoru. Tento požadavek se nevztahuje na přední a zadní kolizní prostor.
9.3.3.93-
9.3.3.99 (Vyhrazeno)

9.3.4 Alternativní varianty stavby

9.3.4.1 Obecná ustanovení
1. 9.3.4.1.1 Maximální přípustný objem nákladního tanku podle bodů 9.3.1.11.1, 9.3.2.11.1 a 9.3.3.11.1 může být zvýšen a minimální vzdálenost v souladu s body 9.3.1.11.2 a) a 9.3.2.11.7 se nemusí dodržovat, když se plní ustanovení této části. Kapacita nákladního tanku nesmí přesáhnout 1000 m³.
2. 9.3.4.1.2 Tanková plavidla, u kterých je maximálně přípustná kapacita nákladních tanků přesáhnuta nebo vzdálenost mezi bočními stěnami a nákladními tanky je menší než vyžadovaná, musí být chráněny s pomocí vyšší hodnoty pevnosti boční konstrukce před nárazy. Toto se musí prokázat cestou porovnání rizika, spojeného s využitím obyčejné konstrukce (původní konstrukce), která odpovídá Pravidlům ADN, s rizikem, spojeným s využitím konstrukce odolné proti úderům (alternativní konstrukce).
3. 9.3.4.1.3 Když riziko, spojené s využitím konstrukce odolnější proti úderům se rovná riziku, spojeným s využitím obyčejné konstrukce nebo je menší, prokáže se tím ekvivalentní nebo vyšší úroveň bezpečnosti. Ekvivalentní nebo vyšší úroveň bezpečnosti se musí prokazovat v souladu s pododdílem 9.3.4.3.
4. 9.3.4.1.4 Když je plavidlo postavené v souladu s ustanoveními této části, musí uznaná klasifikační společnost doloženě potvrdit použití postupu při výpočtu v souladu s pododdílem 9.3.4.3 a předložit své závěry kompetentnímu orgánu ke schválení. Kompetentní orgán si může vyžádat doplňující výpočty a důkazy.
5. 9.3.4.1.5 Kompetentní orgán musí zahrnout tuto variantu stavby do schvalovacího osvědčení v souladu s částí 8.6.1.

9.3.4.2 Postup
1. 9.3.4.2.1 Hlavními parametry jsou pravděpodobnost proražení nákladního tanku v důsledku nárazu a plocha okolo plavidla v důsledku toho nákladem znečištěná plocha okolo plavidla. Pro popis rizika se využívá následný vzorec:
  R=P.C,
  kde: R riziko [m²]
  P pravděpodobnost proražení nákladního tanku [ ]
  C důsledek (rozsah poškození) proražením nákladního tanku [m² ].
1. 9.3.4.2.2 Pravděpodobnost P proražení nákladního tanku závisí od pravděpodobného rozdělení energie, uvolněné plavidly, které se mohou srazit s tankerem, a způsobilosti plavidla, kterému je náraz způsoben, pohltit tuto energii bez poničení nákladního tanku. Snížení této pravděpodobnosti se může dosáhnout za pomoci boční konstrukce s vyšší odolností proti nárazům.Důsledek C rozlití nákladu po proražení nákladního tanku se vyjádří jako plocha znečištěného úseku okolo plavidla, kterému byl náraz způsoben.
2. 9.3.4.2.3 Postup podle pododdílu 9.3.4.3 popisuje, jakým způsobem je třeba vypočítat pravděpodobnost poničení tanků a jakým způsobem je třeba určovat způsobilost bočních konstrukcí plavidla pohlcovat energii, vytvářenou při nárazu a zvýšení následků.

9.3.4.3 Postup při výpočtu

9.3.4.3.1 Postup při výpočtu se skládá ze 13 hlavních etap. Výpočty v etapách 2-10 se musí provádět jak pro úvodní konstrukci, tak i pro konstrukci odolnou vůči úderům. V následující tabulce jsou uvedeny výpočty vyrovnané pravděpodobnosti proražení nákladního tanku:

A	B	C	D	E	F	G	H	I	J	K	L	M	N	O

							F x G			I x J			L x M


Určení místa nárazu při kolizi a příslušné váhové koeficienty, scéna kolize I	Loc1	Metody konečných prvků	Eloc1	Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 50%	P50%	wf 50%	Pw50%
				Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 66%	P66%	wf 66%	Pw66%
				Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 100%	P100%	wf 100%	Pw100%
							sum	Ploc1	wfloc1	Pwloc1


	Loci	Metody konečných prvků	Eloci	Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 50%	P50%	wf 50%	Pw50%
				Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 66%	P66%	wf 66%	Pw66%
				Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 100%	P100%	wf 100%	Pw100%
							sum	Ploci	wfloci	Pwloci


	Locn	Metody konečných prvků	Elocn	Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 50%	P50%	wf 50%	Pw50%
				Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 66%	P66%	wf 66%	Pw66%
				Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 100%	P100%	wf 100%	Pw100%
							sum	Plocn	wflocn	Pwlocn

										sum	Pscenl	wfscenl	Pwscenl

	Loc1	Metody konečných prvků	Eloc1	Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 30%	P30%	wf 30%	Pw30%
				Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 100%	P100%	wf 100%	Pw100%
							sum	Ploc1	wfloc1	Pwloc1


Určení místa nárazu při kolizi a příslušné váhové koeficienty, scéna kolize II	Locn	Metody konečných prvků	Elocn	Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 30%	P30%	wf 30%	Pw30%
				Vypočítat pravděpodobnost s CPDF 100%	P100%	wf 100%	Pw100%
							sum	Plocn	wflocn	Pwlocn

										sum	Pscenll	wfscenll	Pwscenll

													sum	Pw

CPDF:kumulativní funkce hustoty pravděpodobnosti

9.3.4.3.1.1 1. etapa
Mimo alternativní konstrukci, používanou pro nákladní tanky, jejichž objem přesahuje nejvýše přípustný nebo předpokládá zmenšenou vzdáleností mezi boční stěnou a nákladním tankem a boční konstrukcí odolnější proti nárazům, je nutno rozpracovat výchozí konstrukci s minimálně shodnými rozměry (délka, šířka, výška, výtlak). Tato výchozí konstrukce musí splňovat požadavky podle části 9.3.1 (typ G), 9.3.2 (typ C) nebo 9.3.3 (typ N) a odpovídat minimálním požadavkům stanovených uznanou klasifikační společností.

9.3.4.3.1.2 2. etapa
1. 9.3.4.3.1.2.1 Je nutno určit příslušná typická místa nárazu při kolizi (i = l-n), V tabulce v bodě 9.3.4.1 je uveden obecný přiklad, kdy je počet „n“ typických míst nárazu. Počet typických míst nárazu závisí od konstrukce plavidla. Výběr míst nárazu musí být schválen uznanou klasifikační společností.
2. 9.3.4.3.1.2.2 Místo nárazu ve vertikálním směru
  1. 9.3.4.3.1.2.2.1 Tanková plavidla typu C a N
    1. 9.3.4.3.1.2.2.1.1 Určení míst nárazu ve vertikálním směru závisí od rozdílů v ponoru mezi plavidlem, které způsobilo náraz a plavidlem, kterému byl náraz způsoben a které jsou omezeny hodnotami maximálního a minimálního ponoru obou plavidel a konstrukcí plavidla, kterému byl náraz způsoben. Graficky to lze vyjádřit formou obdélníkové zóny vytvořené hodnotami maximálního a minimálního ponoru jak plavidla, které náraz způsobilo, tak i plavidla, kterému byl náraz způsoben (viz uvedený obrázek).
      Určení míst nárazu ve vertikálním směru
    1. 9.3.4.3.1.2.2.1.2 Každý bod v této zóně představuje možnou kombinaci hodnot ponoru. T_1max-maximálni ponor a T_1min– minimální ponor plavidla, které náraz způsobilo, a T_2max a T_2min -příslušný maximální a minimální ponor plavidla, kterému byl náraz způsoben. Každá kombinace hodnot ponorumá stejnou pravděpodobnost.
    2. 9.3.4.3.1.2.2.1.3 Body, které leží na každé šikmé linii, která je zobrazena na kresbě v bodě 9.3.4.1.2.2.1.1 ukazuji jeden a ten samy rozdíl v ponoru. Každá z těchto linií uvádí místo nárazu ve vertikálním směru Na přiklade uvedeném v kresbě v bodě 9.3.4.3.1.2.2.1.1 jsou určena tři místa nárazu ve vertikálním směru, ukázaná jako tři zóny. P1 -bod ve kterém spodní hrana vertikální části přídě tlačného člunu nebo přídě plavidla se žebry tvaru V naráží na úrovni paluby plavidla, kterému je úder způsoben. Trojúhelníková zóna odpovídající případu nárazu je ohraničená bodem P1. Odpovídá místu nárazu ve vertikálním směru „náraz na úrovni paluby“. Trojúhelníková vrchní levá zóna obdélníku odpovídá místu nárazu ve vertikálním směru „náraz níže paluby“. Trojúhelníková vrchní levá zóna odpovídá místu nárazu ve vertikálním směru „náraz níže paluby“. Pro výpočty nárazu se musí použít rozdíl v ponoru ∆Ti,kde i =1.2.3 (víz následující obrázek).
      Příklad míst nárazu ve vertikální situaci
    1. 9.3.4.3.1.2.2.1.4 Pro výpočet hodnot energie nárazu se musí použít nejvyšší hodnota hmoty jak plavidla způsobující náraz, tak i plavidla, kterému je náraz způsoben (nejvyšší bod na každé příslušné diagonále ∆Ti).
    2. 9.3.4.3.1.2.2.1.5 V závislosti od konstrukce plavidla může uznaná klasifikační společnost vyžadovat určení doplňujícího místa nárazu.
  1. 9.3.4.3.1.2.2.2 Tanková plavidla typu G
    Pro tanková plavidla typu G se předpokládá pouze náraz na úrovni poloviny výšky tanku. Uznaná klasifikační společnost může vyžadovat určení doplňujícího místa nárazu v jiných výškách. Toto musí být odsouhlaseno s uznanou klasifikační společností.
1. 9.3.4.3.1.2.3 Místa nárazu v podélném směru
  1. 9.3.4.3.1.2.3.1 Tanková plavidla typu C a N
    Nutno uvažovat nejméně se třemi následujícími typickými místy nárazu v podélném směru:
    1. - do přepážky,
    2. - mezi rámovými žebry a
    3. - do rámových žeber.
  1. 9.3.4.3.1.2.3.1 Tanková plavidla typu G
    Pro tanková plavidla typu G nutno uvažovat nejméně se třemi následujícími typickými místy nárazu v podélném směru:
    1. - do konce nákladní nádrže,
    2. - mezi rámovými žebry a
    3. - do rámových žeber.
1. 9.3.4.3.1.2.4 Počet míst nárazu
  1. 9.3.4.3.1.2.4.1 Tanková plavidla typu C a N
    V příkladu uvedeném v bodech 9.3.4.3.1.2.1.3 a 9.3.4.3.1.2.3.1, dává kombinace míst nárazu ve vertikálním i podélném směru následující výsledek: 3•3=9 míst nárazu.
  1. 9.3.4.3.1.2.4.2 Tanková plavidla typu G
    V příkladu uvedeném v bodech 9.3.4.3.1.2.2.2 a 9.3.4.3.1.2.3.2 dává kombinace míst nárazu ve vertikálním i podélném směru následující výsledek: 1•3=3 místa nárazu.
  1. 9.3.4.3.1.2.4.3 Doplňující sledování tankových plavidel typu G, C a N s vloženými nákladními tanky
    Pro důkaz toho, že opory tanků a zařízení omezující plavbyschopnost nezpůsobují předčasné roztržení tanku, musí se provádět doplňující výpočty. Doplňující místa nárazu se musí odsouhlasit s uznanou klasifikační společností.

9.3.4.3.1.3 3.etapa
1. 9.3.4.3.1.3.1 Pro každé typické místo nárazu se určuje váhový koeficient, ukazující relativní pravděpodobnost toho, že náraz bude způsoben v tom typickém místě. V tabulce v bodě 9.3.4.3.1 tyto koeficienty jsou označeny jako wfloc(i) (sloupec J). Předpokládaná hodnota musí být odsouhlasena s uznanou klasifikační společností.
  Váhový koeficient pro každé místo nárazu je výsledkem vynásobení koeficientu pro místo nárazu ve vertikálním směru s koeficientem pro místo nárazu v podélném směru.
1. 9.3.4.3.1.3.2 Místo nárazu ve vertikálním směru
  1. 9.3.4.3.1.3.2.1 Tanková plavidla typu C a N
    Váhové koeficienty pro různá místa nárazu ve vertikálním směru se určují v každém případě jako vztah mezi dílčí zónou pro příslušný případ nárazu a obecnou plochou obdélníku, jak ukazuje kresba v bodě 9.3.4.3.1.2.2.1.1.
    Například pro případ nárazu (viz nákres v bodě 9.3.4.3.1.2.2.1.3) váhový koeficient se rovná poměru mezi trojúhelníkovou spodní pravou zónou obdélníku a zónou obdélníku mezi minimální a maximální hodnotou ponoru plavidla způsobujícího náraz a plavidla, kterému byl náraz způsoben.
  1. 9.3.4.31.3.2.2 Tanková plavidla typu G
    Váhový koeficient směru se rovná 1,0, když se předpokládá pouze jedno místo nárazu. V případě, když uznaná klasifikační společnost požaduje určit doplňující místa nárazu, to váhový koeficient musí být určen shodně se způsobem stanoveným pro tanková plavidla typu C a N.
1. 9.3.4.3.1.3.3 Místo nárazu v podélném směru
  1. 9.3.4.3.1.3.3.1 Tanková plavidla typu C a N
    Váhový koeficient pro každé místo nárazu v podélném směru se rovná poměru mezi „výpočetní délkou úseku“ a délkou tanku.
    Výpočetní délka úseku se vypočítá takto:
    1. a) náraz do přepážky:
      02•vzdálenost mezi rámovým žebrem a přepážkou, ale ne více 450 mm;
    1. b) náraz do žebrového rámu:
      součet dvou součinitelů: 0,2•vzdálenost mezi rámovými žebry, umístěnými od žebra směrem k zádi, ale ne více 450mm, a
    1. c) náraz mezi rámovými žebry;
      délka nákladního tanku, s výčtem délky spojené s „nárazem do přepážky“ a délky, spojené s „nárazem do rámového žebra“.
  1. 9.3.4.3.1.3.3.2 Tanková plavidla typu G
    Váhový koeficient pro každé místo nárazu v podélném směru se rovná podílu mezi „vypočtenou délkou úseku“ a délkou nákladového prostoru.
    Výpočetní délka úseku se vypočítá takto:
    1. a) náraz do podélné strany nákladního tanku:
      vzdálenost mezi přepážkou a začátkem cylindrické části nákladního tanku;
    1. b) náraz do rámového žebra:
      součet dvou součinitelů: 0,2•vzdálenost mezi rámovými žebry, umístěnými od žebra směrem k zádi, ale ne více než 450 m, a:
    1. c) náraz mezi rámovými žebry:
      délka nákladního tanku, s výčtem délky spojené s „nárazem do konce nákladního tanku“ a délky spojené s „nárazem do rámového žebra“.

9.3.4.3.1.4 4. etapa
1. 9.3.4.3.1.4.1 Pro každé místo nárazu se vypočítává schopnost pohlcení energie nárazu. Ve vztahu k tomuto je schopnost pohlcení energie nárazu rovná množství energie nárazu, pohlcené konstrukcí plavidla do začátku proražení nákladního tanku (viz tabulka v bodě 9.3.4.3.1 sloupec D: Eloc(i)). S tímto cílem se mísí využít rozbor s pomocí metody konečných částí v souladu s bodem 9.3.4.4.2.
2. 9.3.4.3.1.4.2 Tyto výpočty se musí provádět pro dva scénáře kolizí v souladu s dále uvedenou tabulkou. Scénář kolise I. se analyzuje s použitím formy tvaru přídě tlačného člunu. Scénář kolize II se analyzuje s použitím tvaru přídě plavidla s žebry formy V.Tyto formy přídě jsou určovány v bodě 9.3.4.4.8.
  Tabulka: Koeficienty snížení rychlosti pro scénář I nebo scénář II s váhovými koeficienty

9.3.4.3.1.5 5. etapa

9.3.4.3.1.5.1 Pro Každou hodnotu způsobilosti pohlceni energie při Kolizi Eloc(i) je nutno připočítat příslušnou pravděpodobnost převýšení, tj. pravděpodobnost proraženi nákladního tanku. Pro tento cil se musí využít dále uvedené vzorce výpočtu složených funkcí pevnosti pravděpodobnosti (CPDF). Příslušné koeficienty se musí vzít z tabulky v bodě 9.3.4.3.1.5.6 s ohledem efektivní hmotnosti plavidla, do kterého byl proveden náraz.
Px%= C1E³loc(i)+C2E²Ioc(i)+C3Eloc(i)+C4
kde: Px% pravděpodobnost proražení tanku
C1-4 koeficient pře vzatý z tabulky
Eloc(i) způsobilost absorbování energie kolize.

9.3.4.3.1.5.2 Efektivní hmotnost se musí rovnat veličině maximálního výtlaku plavidla znásobené koeficientem 1,4. Musí být projednány oba scénáře kolize (bod 9.3.4.3.1.4.2).
9.3.4.3.1.5.3 V případě scénáře Kolize I (příď tlačného člunu, úhel nárazu 55°) se musí použít tři rovnice SPFF:
CPDF 50% (rychlost=0,5 Vmax),
CPDF 66% (rychlost-2/3 Vmax),
CPDF 100% (rychlost= Vmax).

9.3.4.3.1.5.4 V případě scénáře Kolize II ( příď plavidla se žebry tvaru V, úhel nárazu 90°) se musí použit následující rovnice:
CPDF 30% (rychlost=0,3 Vmax),
CPDF 100% (rychlost=Vmax).

9.3.4.31.5.5 V tabulce bodu 9.3.4.3.1 (sloupec F) jsou tyto pravděpodobnosti příslušně označeny jako P50%,P66% a P30%,P100%.

9.3.4.3.1.5.6 Tabulka: Koeficienty pro rovnice složených funkcí pevnosti pravděpodobností- CPDF

Příklad míst nárazu ve vertikální situaci
	koeficienty
Efektivní hmotnost plavidla,do ktereho byl učiněn náraz (t)	rychlost = 1 x V_max
	C₁	C₂	C₃	C₄	pásmo
14000	4.106E-05	-2.507E-03	9.727E-03	9.983E-01	4<E_loc<39
12000	4.609E-05	-2.761 E-03	1.215E-02	9.926E-01	4<E_loc<36
10000	5.327E-05	-3.125E-03	1.569E-02	9.839E-01	4<E_loc<33
8000	6.458E-05	-3.691 E-03	2.108E-02	9.715E-01	4<E_loc<31
6000	7.902E-05	-4.431 E-03	2.719E-02	9.590E-01	4<E_loc<27
4500	8.823E-05	-5.152E-03	3.285E-02	9.482E-01	4<E_loc<24
3000	2.144E-05	-4.607E-03	2.921 E-02	9.555E-01	2<E_loc<19
1500	- 2.071E-03	2.704E-02	-1.245E-01	1.169E+00	2<E_loc<12

Příklad míst nárazu ve vertikální situaci
	koeficienty
Efektivní hmotnost plavidla,do ktereho byl učiněn náraz (t)	rychlost = 0.66 x V_max
	C₁	C₂	C₃	C₄	pásmo
14000	4.638E-04	-1.254E-02	2.041 E-02	1.000E+00	2<E_loc<17
12000	5.377E-04	-1.427E-02	2.897E-02	9.908E-01	2<E_loc<17
10000	6.262E-04	-1.631 E-02	3.849E-02	9.805E-01	2<E_loc<15
8000	7.363E-04	-1.861 E-02	4.646E-02	9.729E-01	2<E_loc<13
6000	9.115E-04	-2.269E-02	6.285E-02	9.573E-01	2<E_loc<12
4500	1.071 E-03	-2.705E-02	7.738E-02	9.455E-01	1<E_loc<11
3000	-1.709E-05	-1.952E-02	5.123E-02	9.682E-01	1<E_loc<8
1500	-2.479E-02	1.500E-01	-3.218E-01	1.204E+00	1<E_loc<5

Příklad míst nárazu ve vertikální situaci
	koeficienty
Efektivní hmotnost plavidla,do ktereho byl učiněn náraz (t)	rychlost = 0.5 x V_max
	C₁	C₂	C₃	C₄	pásmo
14000	2.621 E-03	-3.978E-02	3.363E-02	1.000E+00	1<E_loc<10
12000	2.947 E-03	-4.404E-02	4.759E-02	9.932E-01	1<E_loc<9
10000	3.317E-03	-4.873E-02	5.843E-02	9.878E-01	2<E_loc<8
8000	3.963E-03	-5.723E-02	7.945E-02	9.739E-01	2<E_loc<7
6000	5.349E-03	-7.407E-02	1.186E-01	9.517E-01	1<E_loc<6
4500	6.303E-03	-8.713E-02	1.393E-01	9.440E-01	1 <E_loc<6
3000	2.628E-03	-8.504E-02	1.447E-01	9.408E-01	1<E_loc<5
1500	-1.566E-01	5.419E-01	-6.348E-01	1 209E+00	1 <E_loc<3

Příklad míst nárazu ve vertikální situaci
	koeficienty
Efektivní hmotnost plavidla,do ktereho byl učiněn náraz (t)	rychlost = 0.3 x V_max
	C₁	C₂	C₃	C₄	pásmo
14000	5.628E-02	-3.081 E-01	1.036E-01	9.991E-01	1 <E_loc<3
12000	5.997 E-02	-3.212E-01	1.029E-01	1 002E+00	1 <E_loc<3
10000	7.477E-02	-3.949E-01	1.875E-01	9.816E-01	1 <E_loc<3
8000	1.021 E-02	-5.143E-01	2.983E-01	9.593E-01	1 <E_loc<2
6000	9.145 E-02	-4.814E-01	2.421 E-01	9.694E-01	1 <E_loc<2
4500	1.180E-01	-6.267E-01	3.542E-01	9.521E-01	1 <E_loc<2
3000	7.902 E-02	-7.546E-01	5.079E-01	9.218E-01	1 <E_loc<2
1500	-1.031E+00	2.214E-01	1.891 E-01	9.554E-01	0.5<E_loc<1

Pásmo, ve kterém se používá tato rovnice, je uvedeno ve sloupci 6. V případě, kdy hodnota Eloc je nižší než toto pásmo, pak pravděpodobnost Px%'= 1,0. V případě, kdy je hodnota vyšší tohoto pásma, potom Px% = 0.

9.3.4.3.1.6 6 etapa
Je nutno spočítat vyrovnané pravděpodobnosti proražení nákladního tanku Pwx% (tabulka v bodě 9.3.4.3.1 (sloupec H) cestou znásobení každé z pravděpodobností proražení nákladního tanku Px% (tabulka v bodě 9.3.4.3.1, sloupec F) váhovými koeficienty wfx%, uvedenými v následující tabulce.
Tabulka: Váhové koeficienty pro každou charakteristikou rychlost kolize

Příklad míst nárazu ve vertikální situaci
váhový koeficient
Scénář I CPDF 50% wf50% 0.2
CPDF 66% wf66% 0.5
CPDF 100% wf100% 0.3
Scénář II CPDF 30% wf30% 0.7
CPDF 100% wf100% 0.3

Příklad míst nárazu ve vertikální situaci
			váhový koeficient
Scénář I	CPDF 50%	wf50%	0.2
	CPDF 66%	wf66%	0.5
	CPDF 100%	wf100%	0.3
Scénář II	CPDF 30%	wf30%	0.7
	CPDF 100%	wf100%	0.3

9.3.4.3.1.7 7. etapa
Je nutno vypočítat všechna pravděpodobná místa proražení nákladního tanku Ploc(i) (tabulka v bodě 9.3.4.3.1, sloupec li) podle výsledků bodu 9.3.4.3.1.6 (6. etapa) jako součet všech zvážených pravděpodobností proražení nákladního tanku Pwx% (tabulka v bodě 9.3.4.3.1, sloupec H) pro každé posuzované místo nárazu.

9.3.4.3.1.8 8. etapa

Následující stránka

Příklad míst nárazu ve vertikální situaci