| podélný rozsah: | nejméně 0,10 L, avšak ne méně než 5,00 m, |
| příčný rozsah: | 0,79 m. |
| svislý rozsah: | neohraničený od základní roviny vzhůru. |
Připouštějí se alternativní varianty stavby v souladu s oddílem 9.3.4.
- 9.3.2.11.8 Pokud stavba probíhá za použití nezávislých nebo chlazených tanků, pak pro dvojité boky úložného prostoru platí minimální výška 0,80 m a pro dvojité dno úložného prostoru minimální výška 0,60 m.
- 9.3.2.11.9 Provozní prostory, které se nacházejí v oblasti nákladu pod palubou, musí být uspořádány takovým způsobem, aby byly dobře přístupné a aby v nich obsažená provozní zařízení mohla být bezpečně obsluhována osobami, které mají osobní ochranné vybavení. Musí být postaveny takovým způsobem, aby z nich bylo možné bez zvláštních potíží vyprostit zraněné osoby a osoby v bezvědomí, případně s pomocí pevně zabudovaných zařízení.
- 9.3.2.11.10 Kofrdamy, dvojité boky, dvojitá dna, nákladní tanky, úložné prostory a jiné prostory, do kterých se vstupuje v oblasti nákladu, musí být uspořádány takovým způsobem, aby je bylo možné přiměřeně a kompletně uklízet a kontrolovat. S výjimkou dvojitých boků a dvojitého dna, pokud nemají žádnou společnou stěnu s nákladními tanky, musí vstupní otvory být zhotoveny tak, aby do prostoru mohla bez jakékoliv újmy vstoupit nebo tento opustit osoba s dýchacím přístrojem. Nejmenší velikost otvoru: 0,36 m2; nejmenší boční délka: 0,50 m. Vstupní otvory musí být postaveny takovým způsobem, aby z nich bylo možné bez zvláštních potíží vyprostit zraněné osoby a osoby v bezvědomí, případně s pomocí pevně zabudovaných zařízení. Odstup mezi zesíleními ve shora uvedených prostorech nesmí být menší než 0,50 m. Ve dvojitém dně smí tento odstup být zmenšen na 0,45 m.
Nákladní tanky smí být opatřeny kulatým otvorem s minimálním průměrem 0,68 m.
- 9.3.2.12 Větráni
- 9.3.2.12.1 V každém úložném prostoru musí být dva otvory, jejichž rozměr a uspořádání jsou takové, aby větrání na každém místě prostoru bylo účinné. Pokud tyto otvory neexistují, musí být možné úložné prostory inertizovat nebo plnit suchým vzduchem.
- 9.3.2.12.2 Dvojité boky a dvojité dno v oblasti nákladu, které nejsou zřízeny za účelem balastování a eventuální existující kofrdamy mezi strojovnami a prostory s čerpadly musí být větratelné větracími zařízeními.
- 9.3.2.12.3 Jakékoli služební prostory umístěné v oblasti nákladu pod palubou musí být opatřeny systémem nucené ventilace s dostatečným výkonem k zajištění alespoň 20 výměn vzduchu za hodinu na základě objemu prostoru.
Odsávací šachty musí ústit až do vzdálenosti 50 mm od podlahy provozního prostoru. Přívod vzduchu je veden skrze šachtu shora do provozního prostoru. Otvory přívodu vzduchu musí být umístěny ve vzdálenosti minimálně 2,00 m nad palubou, 2,00 m od otvorů tanků a 6,00 m od výstupních otvorů pojistných ventilů.
K tomu případně nutné prodlužovací trubky mohou být provedeny jako sklopné.
- 9.3.2.12.4 Obytné a provozní prostory musí být větratelné.
- 9.3.2.12.5 Ventilátory oblasti nákladu musí být provedeny takovým způsobem, aby byl vyloučen vznik jisker při dotyku vrtule s ventilátorem a aby byl rovněž vyloučen elektrostatický náboj.
- 9.3.2.12.6 U větracích otvorů musí být připevněny štítky, které stanovují podmínky jejich zavírání. Všechny větrací otvory, které vedou z obytných a provozních prostor do volného prostoru, musí být opatřeny požárními klapkami. Tyto větrací otvory musí být umístěny v minimální vzdálenosti 2,00 m od oblasti nákladu.
Větrací otvory z provozních prostor, které se nacházejí v oblasti nákladu, smí být umístěny v této oblasti
- 9.3.2.12.7 Pojistky proti průniku plamenů podle 9.3.2.20.4, 9.3.2.22.4, 9.3.2.22.5 a 9.3.2.26.4 musí odpovídat typu, který byl příslušným orgánem schválen k předpokládanému účelu.
- 9.3.2.13 Stabilita (obecně)
- 9.3.2.13.1 Musí být prokázána dostatečná stabilita včetně stability v poškozeném stavu.
- 9.3.2.13.2 Základní hodnoty pro výpočet stability - hmotnost prázdného plavidla a poloha těžiště hmotnosti - musí být určeny buď pomocí nakláněcího pokusu nebo detailním výpočtem hmotnosti. Přitom se musí ověřit hmotnost prázdného plavidla měřením ponoru, přičemž se vypočtená hmotnost nesmí lišit více než o ±5% od hodnoty hmotnostního výtlaku určené ze změřeného ponoru.
- 9.3.2.13.3 Musí být prokázána dostatečná stabilita v nepoškozeném stavu pro všechna stádia nakládky a vykládky a pro konečný stav naložení.
Musí být prokázána plovatelnost v poškozeném stavu pro nejnepříznivější stav naložení. Přitom musí být předložen důkaz dostatečné stability pro kritické mezistavy a konečný stav zaplavení. Pokud se při mezistavech vyskytnou negativní parametry stability, mohou být akceptovány, pokud další průběh křivky ramen stability prokazuje dostatečné kladné hodnoty stability.
- 9.3.2.14 Stabilita (v nepoškozeném stavu)
- 9.3.2.14.1 Požadavky na stabilitu v poškozeném stavu, vyplývající z výpočtu zaplavení, nesmí být překročeny.
- 9.3.2.14.2 Pro plavidla s nákladními tanky o šířce větší než 0,70 B musí být podán důkaz, že byly dodrženy následující požadavky na stabilitu:
(a) V pozitivní ploše křivky ramene stability až do zanoření prvního nevodotěsného otvoru musí být rameno stability (GZ) nejméně 0,10 m;
(b) Obsah pozitivní plochy křivky ramene stability až do zanoření prvního nevodotěsného otvoru a v každém případě až do úhlu náklonu ≤ 27° musí být nejméně 0,024 m.rad;
(c) Výška metacentra (GM) musí být nejméně 0,10 m.
Tyto podmínky musí být splněny, přičemž je nutno pamatovat na vliv všech volných hladin v tancích pro všechny fáze nakládky a vykládky.
- 9.3.2.14.3 Rozhodující pro plavidlo je přísnější z požadavků 9.3.2.14.1 a 9.3.2.14.2
- 9.3.2.15 Stabilita (v případě poškození)
- 9.3.2.15.1 Pro případ poškození je třeba zohlednit následující:
(a) rozsah poškození na jednom boku plavidla:
(b) rozsah poškozeni dna:
podélný rozsah: minimálně 0,10 L, avšak ne méně než 5,00 m, příčný rozsah: 3,00 m, svislý rozsah: 0,59 m vzhůru od základny kromě sacích jímek. (c) Všechny přepážky, spadající do oblasti poškození se považují za proražené, to znamená, že děleni přepážkami na úseky musí být voleno tak, aby bylo plavidlo plavby schopné i po zaplavení dvou nebo více přímo za sebou ležících úseků.
Přitom se musí dbát na následující:
- - při poškozeni dna se považuji i úseky ležící vedle sebe napřič plavidla za zaplavené.
- - spodní hrany vodotěsně neuzavíratelných otvoru (např. dveří, oken, palubních poklopů), musí v konečné fázi zaplavení ležet nejméně 0,10 m nad rovinou ponoru.
- - všeobecně se musí počítat s 95% rozsahem zatopení. Je-li výpočtem prokázáno, že střední zaplavení v kterémkoli prostoru je menší než 95%, může být dosazena vypočtená hodnota.
Dosazuji se však následující minimální hodnoty:
- strojovny 85% - prostory pro posádku 95% - dvojité dno, olejové
nádrže, balastní nádrže,
atd. podle toho, zda je dle jejich
určeni lze považovat při
maximálním ponoru za
plné nebo prázdné0 nebo 95 %. Pro hlavní strojovnu stačí prokázat schopnost plavby jen pro stav zaplaveni jednoho úseku, t.j. konečné přepážky strojovny se nepovažuji za poškozené.
- 9.3.2.15.2 Náklon plavidla v rovnovážné poloze (konečný sklon plavidla) nesmí přesahovat 12°. Otvory které nejsou vodotěsně uzavíratelné, se mohou zanotovat teprve až po dosažení rovnovážné polohy. Pokud se zanotují drive, považuji se k nim příslušné prostory při poškozeni za zaplavené
Nad rovnovážnou polohu musí pozitivní positivní oblast křivky vztyčeného ramene stability vykazovat ≥ 0,05 m ve spojení s plochou ≥ 0.0065 m. rad. Minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do zanořeni prvních otvorů, které nejsou uzavřeny tak, aby odolávaly vlivům počasí, avšak před úhlem náklonu ≤ 27°. Zanoří-li se tyto otvory dříve, je třeba k nim náležící prostory při výpočtu považovat za zatopené.
- 9.3.2.15.3 Pokud otvory, jimiž mohou být dodatečně zaplaveny nepoškozené prostory, mohou být vodotěsně uzavřeny, musí tato uzavírací zařízení být odpovídajícím způsobem popsána.
- 9.3.2.15.4 Pokud jsou provedeny otvory pro přepouštění nebo zatopení pro snížení asymetrie, musí dojít k vyrovnání během 15 minut, pokud se v mezistavech prokáží dostatečné hodnoty stability v poškozeném stavu.
- 9.3.2.15.1 Pro případ poškození je třeba zohlednit následující:
- 9.3.2.16 Prostory strojovny
- 9.3.2.16.1 Spalovací motory pro provoz plavidla, jakož i spalovací motory pomocných strojů, musí být umístěny mimo oblast nákladu. Přístup a další otvory do těchto prostor musí být umístěny v minimální vzdálenosti 2,00 m od oblasti nákladu.
- 9.3.2.16.2 Strojovny musí být přístupné z paluby plavidla. Přístupy nesmí být nasměrovány k oblasti nákladu. Pokud nejsou dveře umístěny do výklenku, jehož hloubka odpovídá alespoň šířce dveří, musí být závěsy dveří obráceny k oblasti nákladu.
- 9.3.2.17 Obytné a provozní prostory
- 9.3.2.17.1 Obytné prostory a kormidelna musí ležet mimo oblast nákladu za nejzazší kolmou rovinou nebo před první kolmou rovinou pod palubou se nacházející části oblasti nákladu. Okna kormidelny, která jsou umístěna minimálně 1,00 m nad podlahou kormidelny, smí být nakloněna dopředu.
- 9.3.2.17.2 Přístupy k prostorám a otvorům v nástavbách nesmí být nasměrovány k oblasti nákladu. Závěsy dveří, které se otevírají směrem ven a nejsou umístěny do výklenku, jehož hloubka odpovídá alespoň šířce dveří, musí být obráceny k oblasti nákladu.
- 9.3.2.17.3 Přístupy z paluby a otvory prostor do volného prostoru musí být možné uzavírat. Na přístupu do těchto prostor musí být připevněno následující upozornění:
BĚHEM NAKLÁDKY, VYKLÁDKY A ODPLYNOVÁNÍ NEOTEVÍRAT BEZ SVOLENÍ VELITELE PLAVIDLA. OKAMŽITĚ OPĚT ZAVŘÍT.
- 9.3.2.17.4 Vstupy a otevíratelná okna nástaveb a obytných prostor a také jiné otvory k těmto prostorám musí být vzdáleny minimálně 2,00 m od oblasti nákladu. Okna a dveře kormidelny smí být v rámci těchto 2,00 m umístěny jen tehdy, pokud neexistuje přímé spojení mezi kormidelnou a obytnými prostory.
- 9.3.2.17.5 (a) Hnací hřídele drenážních a balastních čerpadel v oblasti nákladu smí být vedeny skrze přepážku mezi provozním prostorem a strojovnou, pokud uspořádání provozního prostoru odpovídá předpisům 9.3.2.11.6.
(b) Vedení hřídele přepážkou musí být provedeno plynotěsně a schváleno uznávanou klasifikační společností.
(c) Připojení musí obsahovat potřebné provozní pokyny.
(d) V přepážce mezi strojovnou a provozním prostorem v oblasti nákladu a mezi strojovnou a úložným prostorem smí být umístěna vedení elektrických kabelů, vedení hydrauliky a potrubí pro měřící, řídící a signální zařízení, pokud jsou provedeny plynotěsně a jsou schváleny uznanou klasifikační společností. Vedení přepážkou, které je opatřeno protipožární izolací „A-60“ podle SOLAS 74 II-2, pravidlo 3, musí mít stejně hodnotnou protipožární izolaci.
(e) Přepážkou mezi strojovnou a provozním prostorem v oblasti nákladu smí být vedeny trubkové rozvody, pokud se přitom jedná o rozvody mezi strojním zařízením ve strojovně a v provozním prostoru, které nemají ve strojovně žádné otvory.
(f) Bez ohledu na 9.3.2.11.4 smějí potrubí ze strojovny procházet služebním prostorem v oblasti nákladu nebo kofrdamem nebo úložným prostorem nebo prostorem dvojitých boků ven do volného prostoru za podmínky, že jsou tato potrubí uvnitř služebního prostoru nebo kofrdamu nebo úložného prostoru nebo prostoru dvojitých boků tlustostěnného typu a nemají žádné slepé příruby ani otvory.
(g) Pokud hnací hřídel pomocného stroje vede skrze stěnu, která je nad palubou, musí být toto provedení plynotěsně.
- 9.3.2.17.6 Provozní prostor, která se nachází v oblasti nákladu pod palubou je jako prostor s čerpadly přípustná pro umístění nakládacího a vykládacího zařízení jen tehdy, jestliže:
- - prostor s čerpadly je oddělen pomocí kofrdamu nebo přepážky, které jsou opatřeny protipožární izolací “A-60“ podle SOLAS 74 II-2, pravidlo 3 nebo provozním prostorem nebo úložným prostorem od strojovny nebo provozních prostor mimo oblast nákladu;
- - výše požadovaná přepážka “A-60“ nemá prolomení podle 9.3.2.17.5 a);
- - výstupní otvory větrání jsou rozmístěny ve vzdálenosti minimálně 6,00 m od vstupů a otvorů obytných a provozních prostor mimo oblast nákladu;
- - vstupy a větrací otvory jsou uzavíratelné zvenku;
- - všechny nakládací a vykládací rozvody jakož potrubí drenážních systémů na sací straně čerpadla v prostoru s čerpadly jsou přímo na přepážce vybaveny uzavíracími armaturami. Potřebná obsluha armatur v prostoru s čerpadly a spuštění čerpadel nebo kompresorů, jakož i potřebná regulace proudu kapaliny musí probíhat z paluby;
- - jímka prostoru s čerpadly je vybavena zařízením k měření stavu plnění, které vyvolá v kormidelně optický a akustický signál, jestliže se v jímce nahromadí kapalina;
- - prostor s čerpadly je opatřen vestavěným zařízením pro detekci plynů, jež automaticky pomocí okamžitě měřících senzorů ukáže přítomnost výbušných plynů jakož i nedostatek kyslíku a při dosažení koncentrace plynů 20% spodní hranice výbušnosti spustí optický a akustický poplach. Senzory tohoto zařízení se musí nacházet na vhodných místech na podlaze a přímo pod stropem;
Měření musí probíhat nepřetržitě.
Signál musí být opticky a akusticky ohlášen v kormidelně a v prostorech s čerpadly a musí být vypnuto vlastní plynové hasící zařízení. Výpadek zařízení pro detekci plynů musí být okamžitě opticky a akusticky ohlášen do kormidelny a na palubu;
- - větrání předepsané v 9.3.2.12.3 musí mít minimálně hodinový výkon, schopný provětrat obsah tohoto prostoru minimálně třicetkrát za hodinu
- 9.3.2.17.7 Na vstupu do prostoru s čerpadly musí být připevněn následující nápis:
PŘED VSTUPEM DO PROSTORU S ČERPADLY PŘEZKOUŠET NEPŘÍTOMNOST PLYNŮ A TAKÉ DOSTATEK KYSLÍKU. DVEŘE A VSTUPNÍ OTVORY NEOTEVÍRAT BEZ SVOLENÍ VELITELE PLAVIDLA. PŘI POPLACHU IHNED OPUSTIT PROSTOR.
- 9.3.2.18 Zařízení pro plnění inertního plynu
V případě předepsaného vytvoření inertního prostředí nebo polštáře musí být na plavidle zařízení pro plnění inertním plynem.
Toto zařízení musí umět udržovat stálý minimální tlak 7 kPa (0,07 bar) v prostorech, ve kterých musí být vytvořeno inertní prostředí. Mimo to, činnost zařízení pro plnění inertním plynem nesmí vést ke zvyšování tlaku v nákladním tanku nad tlak, pro který jsou nastaveny ventily zvýšení tlaku. Tlak, pro který je nastaven vakuový ventil, musí být 3,5 kPa (0,035 bar).
Množství inertního plynu, nutného pro nakládku nebo vykládku, se musí přepravovat nebo vyrábět na palubě plavidla, pokud není možnost jeho obdržení ze břehu. Mimo to, na palubě plavidla se musí nacházet dostatečné množství inertního plynu pro doplnění běžných ztrát, ke kterým dochází během přepravy.
Prostory, ve kterých musí být vytvořeno inertní prostředí, musí být vybaveny přípojkami pro plnění inertním plynem a kontrolním zařízením, zajišťujícím stálou kontrolu potřebného prostředí.
Když tlak nebo koncentrace inertního plynu v plynné fázi se snižují pod zadanou hodnotu, musí kontrolní zařízení dávat do kormidelny světelný a zvukový signál. Když v kormidelně není nikdo přítomen, poplašný signál musí, mimo to, být k dispozici v místě, kde je přítomen jeden ze členů posádky.
- 9.3.2.19 (Vyhrazeno)
- 9.3.2.20 Zařízeni kofrdamů
- 9.3.2.20.1 Kofrdamy nebo oddělení kofrdamů, které zůstávají po vybavení provozních prostor, podle 9.3.3.11.6, musí být přístupné přístupovým otvorem.
Pokud je kofrdam spojený s mezipalubním prostorem, stačí, že je přístupný z tohoto prostoru. V tomto případě musí být instalováno kontrolní zařízení, aby bylo možné z paluby zjistit, zda kofrdam je prázdný.
- 9.3.2.20.2 Musí být možné, pomocí čerpadla kofrdamy naplnit vodou a vodu zase odčerpat. Naplnění musí proběhnout během 30 minut. Tyto požadavky nejsou zapotřebí, jestliže přepážka mezi strojovnou a kofrdamem je opatřena protipožární izolací podle „A-60“ podle SOLAS 74 II-2, pravidlo 3, nebo pokud je kofrdam zřízen jako provoní prostor.
- 9.3.2.20.3 Kofrdamy nesmí být spojeny pevným potrubím s jiným potrubím na plavidle, které je umístěno mimo oblast nákladu.
- 9.3.2.20.4 Větrací otvory kofrdamů musí být zajištěny protipožární pojistkou, zajištěnou proti deflagraci a průniku plamenů.
- 9.3.2.20.1 Kofrdamy nebo oddělení kofrdamů, které zůstávají po vybavení provozních prostor, podle 9.3.3.11.6, musí být přístupné přístupovým otvorem.
- 9.3.2.21 Bezpečnostní a kontrolní zařízení
- 9.3.2.21.1 Každý nákladní tank musí být opatřen:
(a) vnitřní značkou pro stupeň plnění na 95 %;
(b) přístrojem, který ukazuje úroveň hladiny;
(c) přístrojem, který upozorňuje na úroveň hladiny nejpozději při naplnění na 90%;
(d) čidlem mezní hodnoty, které spustí bezpečnostní pojistku proti přeplnění nejpozději při naplnění na 97,5%;
(e) zařízením na měření tlaku plynné fáze v nákladním tanku;
(f) zařízením na měření teploty nákladu, jestliže v seznamu látek je uvedena možnost ohřevu nebo ve sloupci 20 je uvedena maximálně přípustná teplota;
(g) přípojkou pro napojení k zařízení pro odběr vzorků uzavřeného nebo částečně uzavřeného typu a/nebo nejméně jedním otvorem pro odběr vzorků v závislosti od toho, co je předepsáno ve sloupci 13 tabulky C kapitoly 3.2.
- 9.3.2.21.2 Stupeň naplnění v % musí být zjistitelný s přesností na 0,5%. Vztahuje se na obsah celého nákladního tanku včetně expanzní šachty.
- 9.3.2.21.3 Přístroj, který ukazuje úroveň hladiny, musí být možné sledovat z místa obsluhy uzavíracích prvků příslušného nákladního tanku. Maximálně přípustná úroveň plnění nákladního tanku musí být označena na každém ukazateli úrovně.
Hodnoty přetlaku a vakua musí být viditelné v jakoukoliv dobu z toho místa, odkud je možné přerušit nakládku nebo vykládku. Maximálně přípustná hodnota přetlaku nebo vakua musí být vyznačena na každém ukazateli.
Údaje přístrojů musí být viditelné při každých povětrnostních podmínkách.
- 9.3.2.21.4 Výstražný přístroj úrovně hladiny, který spouští akustický a optický poplach musí být nezávislý na přístroji, který ukazuje úroveň hladiny.
- 9.3.2.21.5 (a) Čidlo mezních hodnot podle odstavce 9.3.1.21.1 (d) musí na plavidle spustit akustický a optický signál a zároveň aktivuje elektrický kontakt, který v podobě binárního signálu přeruší tok proudu z břehového zařízení a na břehu může zavést opatření proti přetečení při nakládce.
Signál musí být možné předat na břeh pomocí dvoupólového vodotěsného přístrojového konektoru zařízení, které zapojuje spoje, podle normy EN 60309-2:1999 pro stejnosměrný proud 40 až 50 V, barva označení bílá, poloha pomocného nosu šroubu 10 h.
Zásuvka musí být připevněna v bezprostřední blízkosti břehového zapojení nakládacího a vykládacího potrubí na plavidle.
Čidlo mezních hodnot musí být také schopné vypnout vlastní vykládací čerpadlo.
Čidlo mezních hodnot musí být nezávislé na přístroji, který upozorňuje na úroveň hladiny, smí však být spojeno s přístrojem, který ukazuje úroveň hladiny.
(b) Během vykládky pomocí čerpadla na plavidle musí být možno čerpadlo vypnout z břehového objektu. K tomuto účelu musí být nezávislé, samo o sobě bezpečné silnoproudé vedení, napájené plavidlem, vypnuto z břehového objektu pomocí elektrického kontaktu.
Musí být možné přenést binární signál z břehového objektu pomocí vodotěsné dvoupólové zásuvky nebo konektorového zařízení podle normy EN 60309-2:1999, pro stejnosměrný proud 40 až 50 voltů, identifikační barva bílá, poloha pomocného nosu šroubu 10 h.
Tato zásuvka musí být trvale namontována na plavidle v blízkosti napojení vykládacích potrubí.
(c) Plavidla, která mohou dovážet pro provoz plavidla nutné produkty, musí být vybavena překladním systémem, odpovídajícím evropskému standardu EN 12827:1996 a rychlouzavíracím zařízením, umožňujícím přerušit zásobování. Toto rychleuzavírací zařízení se musí uvádět do činnosti pomocí elektrického signálu, pocházejícího ze systému a zajišťujícího zamezení přelití. Elektrická spojení, uvádějící do činnosti rychlouzavírací zařízení, musí být jištěno v souladu s principem klidového proudu nebo s pomocí jiných odpovídajících způsobů zjišťování poruch. Pracovní stav elektrických propojení, které nelze ovládat na principu klidového proudu, musí být snadno prověřovatelný.
K dispozici musí být možnost uvedení do činnosti rychlouzavírací zařízení, nezávislé od elektrického signálu.
Ryhlouzavírací zařízení musí uvádět do činnosti na plavidle poplachový vizuální nebo zvukový signál.
- 9.3.2.21.6 Optické a akustické signály přístroje, který upozorňuje na úroveň hladiny a čidla mezních hodnot se od sebe musí zřetelně odlišovat.
Optické signály musí být vidět na každém obslužném místě uzavíracích armatur nákladních tanků. Funkce měřícího čidla a elektrického obvodu musí být lehce kontrolovatelná nebo musí stačit provedení “failsafe“.
- 9.3.2.21.7 Zařízení k měření přetlaku nebo podtlaku v plynné fázi v nákladním tanku a případně teploty nákladu musí při překročení předepsaného tlaku nebo předepsané teploty spustit optický a akustický signál v kormidelně. Jestliže kormidelna není obsazena, má být poplašný signál být slyšitelný též v místě obsazeném členem posádky.
Jestliže během nakládky překročí tlak nastavenou hodnotu, musí přístroj pro měření tlaku pomocí konektoru zmíněného v 9.3.2.21.5 výše spustit ihned elektrický kontakt, který musí uvést do činnosti opatření k přerušení nakládky. Při použití vlastního čerpadla plavidla se musí toto čerpadlo automaticky vypnout.
Přístroj pro měření přetlaku nebo podtlaku musí spustit poplašný signál nejpozději, když je přetlak roven 1,15 násobku otevíracího tlaku zařízení pro vyrovnávání tlaku, nebo když je podtlak roven výpočtovému podtlaku, avšak nejvýše 5 kPa (0,05 bar). Nejvyšší dovolená teplota je uvedena ve sloupci (20) tabulky C kapitoly 3.2. Čidla pro poplašné signály zmíněné v tomto odstavci mohou být spojena s poplašným zařízením čidla.
Pokud je předepsáno ve sloupci 20 tabulky C, kapitoly 3.2, musí zařízení pro měření přetlaku plynné fáze uvést do činnosti viditelný a slyšitelný signál v kormidelně, jestliže přetlak překročí během plavby 40 kPa (0,4 bar). Jestliže je kormidelna neobsazena, musí být poplašný signál být slyšitelný též v místě obsazeném členem posádky.
- 9.3.2.21.8 Pokud se ovládací prvky uzavíracích armatur nákladních tanků nachází v řídícím prostoru, musí být možné odpojení nákladních čerpadel z tohoto místa řízení, údaje ukazatele úrovně musí být viditelné na místě řízení a světelné a zvukové poplašné signály, které podává havarijně-poplachový signál úrovně čidlem vysoké úrovně podle bodu 9.3.2.21.1 (d), a přístroji pro měření tlaku a teploty nákladu, musí být vidět a slyšet na místě řízení a na palubě.
Musí být zajištěn dohled na oblast nákladu z kontrolního prostoru.
- 9.3.2.21.9 Plavidlo musí být vybaveno tak, aby nakládka nebo vykládka mohly být přerušeny pomocí vypínačů, tj. rychlouzavírací ventil umístěný na flexibilním vedení spojujícím plavidlo s břehem musí být schopen uzavření. Vypínač musí být umístěn na plavidle na dvou místech (vpředu a vzadu).
Toto ustanovení platí jen tehdy, je-li předepsáno ve sloupci (20) tabulky C kapitoly 3.2.
Přerušovací systém musí být zkonstruován podle principu ve stavu bez proudu.
- 9.3.2.21.1 Každý nákladní tank musí být opatřen:
- 9.3.2.22 Otvory nákladních tanků
- 9.3.2.22.1 (a) Otvory nákladních tanků se musí nacházet nad palubou plavidla v oblasti nákladu.
(b) Otvory nákladních tanků s příčným průřezem větším než 0,10 m2 a otvory bezpečnostních zařízení, která zabraňují nepřípustným přetlakům, se musí nacházet minimálně 0,50 m nad palubou.
- 9.3.2.22.2 Otvory nákladních tanků musí být opatřeny plynotěsnými uzávěry schopnými odolat zkušebnímu tlaku podle 9.3.2.23.2.
- 9.3.2.22.3 Uzávěry, které se za normálních okolností používají během nakládky a vykládky, nesmí při ovládání vytvářet žádné jiskry.
- 9.3.2.22.4 (a) Každý nákladní tank nebo každá skupina nákladních tanků, které jsou spojeny sběrným plynovým vedením, musí být opatřeny:
- - bezpečnostním zařízením, které zamezí nepřípustným přetlakům a podtlakům, přičemž pokud podle 3.2 tabulka C sloupec 17 je potřebná ochrana před výbušností, podtlakový ventil je třeba opatřit pojistkou proti průniku plamenů s deflagrační pojistkou a přetlakový ventil musí být proveden jako vysokorychlostní ventil, se stálým zabezpečením proti požáru.
Plyny musí být odvedeny nahoru. Otevírací tlak vysokorychlostního ventilu a podtlakového ventilu musí být trvale nastaven na ventilu.
- - uzávěrem pro bezpečné navrácení plynů, které unikly při překládce, do zařízení na břehu;
- - zařízením pro bezpečnou expanzi nákladních tanků, které sestává alespoň ze zabezpečení proti průniku plamenů a z uzavírací armatury, z jejíž pozice musí být jasně znatelné, jestli je zavřená nebo otevřená.
(b) Výstupní otvory vysokorychlostních ventilů musí být umístěny minimálně 2,00 m nad palubou plavidla a minimálně 6,00 m od obytných prostor jakož 6,00 m od provozních prostor, nacházejících se mimo oblast nákladu. Výška může být snížena, jestliže bezprostředně kolem výstupního otvoru vysokorychlostního ventilu v okruhu 1,00 m neexistuje žádné obslužné zařízení a tato oblast je označena jako nebezpečná oblast. Vysokorychlostní ventily musí být nastaveny tak, aby během jízdy reagovaly teprve při dosažení nejvýše přípustného provozního tlaku nákladních tanků.
- - bezpečnostním zařízením, které zamezí nepřípustným přetlakům a podtlakům, přičemž pokud podle 3.2 tabulka C sloupec 17 je potřebná ochrana před výbušností, podtlakový ventil je třeba opatřit pojistkou proti průniku plamenů s deflagrační pojistkou a přetlakový ventil musí být proveden jako vysokorychlostní ventil, se stálým zabezpečením proti požáru.
- 9.3.2.22.5 (a) Sběrné plynové potrubí, které spojuje dva nebo více nákladních tanků, pokud je podle 3.2 tabulka C, sloupec 17 požadována ochrana před výbuchem, v každém přívodu do nákladních tanků musí být vybaveno zařízením proti průniku plamene, které vydrží explozi nebo detonaci uvnitř potrubí. Provedení může být:
(i) pojistka proti průniku plamenů je vybavena pevnou závěrou proti plamenům, přičemž každý nákladní tank je vybaven přetlakovým ventilem s deflagrační pojistkou a s trvale ohnivzdorným vysokorychlostním ventilem
(ii) pojistka proti průniku plamenů je vybavena pružinovou závěrou proti plamenům, přičemž každý nákladní tank je opatřen podtlakovým ventilem s deflagrační pojistkou
(iii) pojistka proti průniku plamenů je vybavena pevnou nebo pružinovou závěrou proti plamenům
(iv) pojistka proti průniku plamenů je vybavena pevnou závěrou proti průniku plamenů. Zařízení k měření tlaku musí být vybaveno signálním zařízením podle 9.3.2.21.7.
(v) pojistka proti průniku plamenů je vybavena pružinovou závěrou proti plamenům. Zařízení k měření tlaku musí být vybaveno signálním zařízením 9.3.2.21.7.
Pokud v oblasti nákladu na palubě je pevně instalované hasicí zařízení, lze u jednotlivých nákladních tanků upustit od pojistky proti průniku plamenů.
V nákladních tancích, které jsou napojené na společné sběrné plynové potrubí, smějí být současně přepravovány jen látky, které se vzájemně nesmísí a nemohou vzájemně nebezpečně reagovat.
nebo
(b) Sběrné plynové potrubí, které spojuje jeden nebo více nákladních tanků, musí, pokud podle 3.2 tabulka C sloupec 17 je zapotřebí ochrana před výbuchem, být u každého vyústění do nákladního tanku vybaveno přetlakovým/podtlakovým ventilem, s pojistkou proti průniku plamenů (s detonační/deflagrační pojistkou), přičemž vyloučené plyny jsou odváděny do sběrného plynového potrubí.
V nákladních tancích, které jsou napojené na společné sběrné plynové potrubí, smějí být současně přepravovány jen látky, které v jejich plynné fázi vzájemně nereagují nebezpečně.
nebo
(c) Každý nákladní tank má vlastní potrubí k odvádění plynu, které, pokud je podle 3.2 tabulka C sloupec 17 potřebná ochrana před výbuchem, je vybaveno podtlakovým ventilem s deflagrační pojistkou a vysokorychlostním ventilem se stálou protipožární pojistkou. Současně se smí přepravovat několik různých látek.
nebo
(d) Sběrné plynové potrubí, které spojuje dva nebo více nákladních tanků, musí, pokud je podle 3.2 tabulka C sloupec 17 zapotřebí ochrana před výbuchem, u každého vyústění do nákladního tanku být vybaveno uzavírací armaturou, s pojistkou proti výbuchu, přičemž každý nákladní tank je třeba vybavit podtlakovým ventilem s deflagrační pojistkou a vysokorychlostním ventilem se stálou protipožární pojistkou.
V nákladních tancích, které jsou napojené na společné sběrné plynové potrubí, smějí být společně přepravovány jen látky, které se vzájemně nesmísí a nevytvářejí navzájem nebezpečnou reakci.
- 9.3.2.22.1 (a) Otvory nákladních tanků se musí nacházet nad palubou plavidla v oblasti nákladu.
- 9.3.2.23 Tlaková zkouška
- 9.3.2.23.1 Nákladní tanky, zbytkové tanky, kofrdamy, nakládací a vykládací potrubí musí být prvotně přezkoušeny před uvedením do provozu a pak následně přezkušovány pravidelně v rámci předepsaných termínů.
Pokud v nákladních tancích existuje ohřevný systém, musí být prvotně před uvedením do provozu přezkoušeny hadice topení a pak následně přezkušovány pravidelně v rámci předepsaných termínů.
- 9.3.2.23.2 Zkušební tlak nákladních tanků a zbytkových tanků musí obsahovat minimálně 1,3násobek provozního tlaku. Zkušební tlak pro kofrdamy musí činit 10 kPa (0,10 barů) přetlaku.
- 9.3.2.23.3 Zkušební tlak nakládacích a vykládacích potrubí musí být minimálně 1000 kPa (10 barů) přetlaku.
- 9.3.2.23.4 Maximální termín pro opakované zkoušky činí jedenáct let.
- 9.3.2.23.5 Metoda tlakové zkoušky musí odpovídat předpisům, které byly vydány příslušným orgánem nebo uznávanou klasifikační společností.
- 9.3.2.23.1 Nákladní tanky, zbytkové tanky, kofrdamy, nakládací a vykládací potrubí musí být prvotně přezkoušeny před uvedením do provozu a pak následně přezkušovány pravidelně v rámci předepsaných termínů.
- 9.3.2.24 (Vyhrazeno)
- 9.3.2.25 Čerpadla a rozvody
- 9.3.2.25.1 Čerpadla a příslušná nakládací a vykládací potrubí musí být umístěna v oblasti nákladu. Nakládací čerpadla musí být možné vypínat z oblasti nákladu a dále z místa mimo tuto oblast. Nakládací čerpadla na palubě musí být umístěna minimálně 6,00 m od přístupů nebo otvorů obytných a provozních prostor, které jsou umístěny mimo oblast nákladu.
- 9.3.2.25.2 (a) Nakládací a vykládací potrubí musí být nezávislé na jakýchkoliv jiných potrubích na plavidle. Pod palubou, s výjimkou vnitřku nákladních tanků a prostoru s čerpadly, nesmí být žádné nakládací a vykládací potrubí, určené pro náklad.
(b) Nakládací a vykládací potrubí musí být uspořádáno tak, aby při nakládce nebo vykládce v nich obsažená kapalina byla bezpečně odstraněna a mohla vtéci zpět buď do nákladních tanků nebo tanků na břehu.
(c) Nakládací a vykládací potrubí se od ostatních musí odlišovat, například barevným označením.
(d) Nakládací a vykládací potrubí na palubě, s výjimkou břehových přípojek, se musí nacházet minimálně v odstupu jedné čtvrtiny lodní šířky k obšívce.
(e) Břehové přípojky musí být od přístupů a otvorů obytných a také provozních prostor, ležících mimo oblast nákladu, vzdáleny minimálně 6,00 m.
(f) Všechny břehové přípojky sběrného plynového potrubí a nakládacího a vykládacího potrubí, kterými se nakládá a vykládá, musí být opatřeny uzavírací armaturou. Všechny břehové přípojky musí, pokud nejsou v provozu, být zaslepeny přírubou.
Břehová přípojka nakládacího a vykládacího potrubí, kterou se nakládá nebo vykládá, musí být opatřena zařízením k vyčerpání zbytkového množství podle 8.6.4.1.
(g) Plavidlo musí být vybaveno pevně zabudovaným dočerpávacím systémem.
(h) Příruby a ucpávky musí být vybaveny ochranným zařízením proti stříkající vodě.
(i) Nakládací-vykládací potrubí a rovněž přípojky sběrného plynového potrubí nesmí mít ohebná spojení s pohyblivými přípojkami.
- 9.3.2.25.3 Vzdálenost, uvedená v odstavci 9.3.2.25.1 a 9.3.2.25.2 e) může být snížena na 3,00 m, pokud na konci oblasti nákladu se nachází příčná přepážka podle 9.3.2.10.2. Průchozí otvory v tomto případě musí být zakryty dveřmi.
Na těchto dveřích musí být umístěno následující upozornění:
BĚHEM NAKLÁDKY, VYKLÁDKY A ODPLYNOVÁNÍ NEOTEVÍRAT BEZ SVOLENÍ VELITELE PLAVIDLA. IHNED OPĚT ZAVŘÍT.
- 9.3.2.25.4 (a) Každá součást potrubí pro nakládku a vykládku musí být elektricky spojena s trupem plavidla.
(b) Nakládací potrubí musí být přivedeno až k podlaze nákladních tanků.
- 9.3.2.25.5 Musí být patrné, zda uzavírací armatury nebo jiná uzavírací zařízení nakládacích a vykládacích potrubí jsou zavřené nebo otevřené.
- 9.3.2.25.6 Nakládací a vykládací potrubí musí mít při zkušebním tlaku potřebnou pružnost, těsnost a odolnost vůči tlaku.
- 9.3.2.25.7 Nakládací-vykládací potrubí musí být vybaveno přístroji pro měření tlaku, umístěnými na výpusti čerpadel. Úroveň maximálně přípustného přetlaku nebo vakua musí být označen na každém zařízení. Údaje přístrojů musí být viditelné při jakýchkoliv povětrnostních podmínkách.
- 9.3.2.25.8 (a) Pokud má být nakládacím a vykládacím systémem vedena voda k mytí tanků nebo balastní voda do nákladních tanků, musí se přípojky potřebné pro sání nacházet v prostoru nákladu, avšak mimo nákladní tanky.
Čerpadla, která slouží systémům k mytí tanků, musí s příslušnými přípojkami být umístěna mimo oblast nákladu, pokud je tlaková část tohoto systému konstruována takovým způsobem, že tímto potrubím nelze sát.
Pomocí pružinového zpětného ventilu se musí zajistit, aby se plyny nedostaly mycím systémem do prostoru mimo oblast nákladu.
(b) Potrubí, které je určeno pro sání vody, musí být na místech spojení s nakládacím potrubím opatřeno zpětným ventilem.
- 9.3.2.25.9 Přípustné míry nakládky a vykládky musí být propočteny.
Tyto výpočty se vztahují na maximálně přípustné míry nakládky a vykládky na každý nákladní tank nebo skupiny nákladních tanků, dle dimenzování větracího systému. U těchto propočtů má být zohledněno, že při neočekávaném uzavření vratného plynového potrubí nebo kyvadlového plynového potrubí u zařízení na břehu, bezpečnostní zařízení v nákladních tancích zamezí tomu, že tlak v nákladních tancích překročí následně uvedené hodnoty:
přetlak: 115% otevíracího tlaku vysokorychlostního ventilu; podtlak: ne více než je výpočtový podtlak, avšak nejvýše 5 kPa (0,05 barů). Zvláště je třeba zohlednit následující faktory:
- 1. Rozměry větracího systému nákladních tanků.
- 2. Tvorba plynů během nakládky: tato je zohledněna vynásobením nejvyšší míry nakládky faktorem minimálně 1,25.
- 3. Hustota směsi par z nákladu, založení na směsi 50 obj.-% páry a 50 obj -.% vzduchu.
- 4. Ztráta tlaku ve větracím potrubí a ventily a fitinky. Zde se musí počítat se znečištěním ve výši 30% pojistek proti průniku plamenů.
- 5. Nastavení přetlaku a podtlaku u bezpečnostních ventilů.
Nejvýše přípustná míra nakládky a vykládky jednoho nákladního tanku nebo skupiny nákladních tanků se musí na plavidle nacházet ve formě instrukce.
- 9.3.2.25.10 Dočerpávácí systémy musí být před uvedením do provozu nebo po přestavbě přezkoušeny pomocí vody, která slouží jako zkušební prostředek. Přezkoušení a určení množství zbytků probíhá podle ustanovení bodu 8.6.4.2.
Následující množství zbytků nesmí být překročeno:
(a) 5 litrů na jeden nákladní tank;
(b) 15 litrů na jeden potrubní systém.
Podmínky, zjištěné jako výsledky přezkoušení při dočerpávání, musí být zapsány do dokladu, stanoveného podle 8.6.4.3.
- POZNÁMKA: Používat tento odstavec není nutno. Datum použití bude určeno později.
- 9.3.2.25.11 Pokud plavidlo přepravuje více nebezpečných látek, které mohou vzájemně nebezpečně reagovat, musí pro každou látku existovat zvláštní čerpadlo s příslušným nakládacím a vykládacím potrubím. Potrubí nesmí být vedeno nákladním tankem, který obsahuje nebezpečné látky, se kterými by látka mohla reagovat.
- 9.3.2.26 Zbytkové tanky a kalové tanky
- 9.3.2.26.1 Plavidla musí být vybaveny alespoň jedním zbytkovým tankem a tankem pro sběr kalů, které nelze odčerpat. Zbytkové tanky a kalové tanky smí být umístěny pouze v oblasti nákladu. Namísto pevně zabudovaného zbytkového tanku se smí používat také velkoobjemové obaly IBC, cisternové kontejnery nebo přemístitelné cisterny podle 7.2.4.1. Při plnění velkoobjemových obalů IBC, cisternových kontejnerů nebo přemístitelných cisteren musí pod přípojkami, které jsou používány pro nakládku, být umístěny prostředky, aby mohly zadržet případné odkapy.
- 9.3.2.26.2 Nádoby na kaly musí být ohnivzdorné a musí být uzavíratelné pomocí poklopu (např. hoboky). S nádobami musí být lehká manipulace a musí být dobře označeny.
- 9.3.2.26.3 Nejvyšší přípustný obsah jedné nádrže pro zbytky je 30 m3.
- 9.3.2.26.4 Zbytkové tanky musí být opatřeny:
- - podtlakovým ventilem a vysokorychlostním ventilem.
Vysokorychlostní ventil musí být nastaven tak, aby během cesty v normálním případě nereagoval. Tato podmínka je splněna, jestliže otevírací tlak ventilu odpovídá požadavkům přepravované látky podle 3.2 tabulka C sloupec 10.
Pokud podle 3.2 tabulka C sloupec 17 je zapotřebí ochrana před výbuchem, musí podtlakový ventil být proveden s deflagrační pojistkou a vysokorychlostní ventil s trvalou protipožární pojistkou;
- - ukazatelem úrovně hladiny;
- - přípojkami s uzavíracími armaturami pro potrubí a hadice.
Velkoobjemové obaly (IBC), cisternové kontejnery nebo přemístitelné cisterny pro zbytkové náklady, zbytky nákladů nebo kaly musí být vybaveny:
- - přípojkou, aby se během plnění bezpečně mohly odvádět vystupující plyny;
- - možnost sledování úrovně hladiny;
- - přípojkami s uzavíracími armaturami pro potrubí a hadice.
Zbytkové tanky, velkoobjemové obaly (IBC), cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny nesmí být spojeny se sběrným plynovým systémem nákladních tanků, vyjma doby, která je potřebná k plnění zbytkových tanků, velkoobjemových obalů (IBC) nebo cisternových kontejnerů podle 7.2.4.15.2.
Zbytkové tanky, velkoobjemové obaly (IBC), cisternové kontejnery nebo přemístitelné cisterny na palubě se musí nacházet v odstupu alespoň jedné čtvrtiny šířky plavidla k obšívce.
- - podtlakovým ventilem a vysokorychlostním ventilem.
- 9.3.2.27 (Vyhrazeno)
- 9.3.2.28 Postřikové zařízení
Pokud je v 3.2 tabulka C sloupec 9 požadován postřik, musí být plavidlo v oblasti nákladu na palubě opatřeno postřikovým zařízením, kterým mohou být plyny z nákladu sráženy nebo může být chlazena paluba nákladních tanků, aby se bezpečně zamezila reakce vysokorychlostních ventilů při 50 kPa (0,5 bar).
Zařízení ke srážení plynů musí být vybaveno přípojkou pro možné zásobení ze břehu.
Trysky musí být zapojeny tak, aby se zajistilo plné smočení paluby nákladních tanků resp. aby bezpečně byly sraženy uvolněné plyny.
Zařízení musí být možné spustit z kormidelny a z paluby. Kapacita postřikového zařízení musí být dimenzována přinejmenším tak, aby při současném používání všech trysek bylo dosaženo 50 litrů za hodinu na 1 m2 pokryté nákladní plochy v oblasti nákladu.
- 9.3.2.29-
- 9.3.2.30 (Vyhrazeno)
- 9.3.2.31 Stroje
- 9.3.2.31.1 Smí být instalovány pouze spalovací motory, které jsou provozovány palivem s bodem vzplanutí více než 55° C.
- 9.3.2.31.2 Větrací otvory strojoven a sací otvory motorů, jestliže tyto nenasávají vzduch přímo ze strojovny, musí být vzdáleny minimálně 2,00 m od chráněné oblasti.
- 9.3.2.31.3 V oblasti nákladu musí být vyloučen vznik jisker.
- 9.3.2.31.4 Povrchová teplota vnějších částí motorů používaných během nakládky nebo vykládky, jakož i povrchová teplota jejich potrubí pro přívod vzduchu a výfukových potrubí nesmějí překročit dovolenou teplotu podle teplotní třídy. Toto ustanovení se nevztahuje na motory instalované ve služebních prostorech za podmínky, že ustanovení uvedená v 9.3.2.52.3 jsou plně dodržena.
- 9.3.2.31.5 Větrání uzavřených strojoven je třeba uspořádat tak, aby při venkovní teplově 20° C střední teplota strojovny nepřesáhla hodnotu 40° C.
- 9.3.2.32 Palivové tanky
- 9.3.2.32.1 Pokud je plavidlo vybaveno úložným prostorem, smí dvojité dno v této oblasti být zřízeno jako palivový tank, jestliže jeho výška činí minimálně 0,6 m.
Rozvody paliva a otvory těchto tanků v úložných prostorech jsou zakázány.
- 9.3.2.32.2 Větrací otvory všech palivových tanků musí být vyvedeny minimálně 0,5 m nad volnou palubou.
Tyto otvory a vývody přepadových trubek, které vedou na palubě, musí být chráněny mřížkou nebo děrovanou destičkou.
- 9.3.2.32.1 Pokud je plavidlo vybaveno úložným prostorem, smí dvojité dno v této oblasti být zřízeno jako palivový tank, jestliže jeho výška činí minimálně 0,6 m.
- 9.3.2.33 (Vyhrazeno)
- 9.3.2.34 Výfuková potrubí
- 9.3.2.34.1 Výfukové plyny musí být odváděny výfukovým potrubím vzhůru nebo skrze bok trupu do volného prostoru. Výstupní otvor musí být vzdálen minimálně 2,00 m od otvorů nákladních prostor. Výfuková potrubí z motorů musí být vedena tak, aby se plyny co nejrychleji vzdálily od plavidla. Výfuková potrubí nesmí být umístěna uvnitř oblasti nákladu.
- 9.3.2.34.2 Výfukové potrubí musí být opatřeno ochranou proti úniku jisker, např. lapačem jisker.
- 9.3.2.35 Zařízeni pro drenážování a čerpání balastní vody
- 9.3.2.35.1 Drenážní čerpadla a čerpadla na balastní vodu pro prostory uvnitř oblasti nákladu musí být instalována v oblasti nákladu.
To neplatí pro:
- - dvojité boky a dvojitá dna, pokud nemají žádnou společnou stěnu s nákladními tanky
- - kofrdamy, nákladové prostory a prostory dvojitého dna jestliže je balastování prováděno vodním potrubím hasícího zařízení v oblasti nákladu a čerpání je prováděno pomocí ejektorů.
- 9.3.2.35.2 Při použití dvojitého dna jako palivového tanku nesmí být tento napojen na drenážní systém.
- 9.3.2.35.3 Pažnice a její vnější přípojka pro sání balastní vody se musí nacházet uvnitř prostoru nákladu, pokud balastní čerpadlo se nachází v oblasti nákladu, avšak mimo nákladní tanky.
- 9.3.2.35.4 Prostor s čerpadly musí být možné v případě nouze drenážovat zařízením v oblasti nákladu, které je na všech ostatních zařízeních nezávislé. Toto drenážní zařízení má být umístěno mimo prostor pro čerpadla.
- 9.3.2.35.1 Drenážní čerpadla a čerpadla na balastní vodu pro prostory uvnitř oblasti nákladu musí být instalována v oblasti nákladu.
- 9.3.2.36-
- 9.3.2.39 (Vyhrazeno)
- 9.3.2.40 Hasicí zařízeni
- 9.3.2.40.1 Plavidlo musí být opatřeno hasicím zařízením. Zařízení musí odpovídat následujícím požadavkům: