Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o otevřeném nebi

vyhlášené znění

OSCC/VI/Dec.16

12. října 1994

PŘÍLOHA B

K ROZHODNUTÍ ČÍSLO 16

SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

POSTUPY PRO KALIBRACI POZEMNÍCH REPRODUKTORŮ PÁSKY

POUŽÍVANÉ PRO PŘEHRÁVÁNÍ ÚDAJŮ Z ANALOGOVÉ RÁMCOVÉ

VIDEOKAMERY JINÉHO MODELU NEŽ LETECKÝ REKORDÉR POUŽÍVANÝ

S KAMEROU

  1. 1. Analýza charakteristik prostorového kmitočtu

    Účelem této zkoušky je měřit kmitočtový obsah obrazu, který vyplývá z přehrávání záznamu z leteckého rekordéru na pozemní reproduktor videopásky a porovnat výsledky s těmi, které byly dosaženy přehráním stejné pásky na leteckém rekordéru. Je třeba vytvořit funkci amplitudy obrazu A(f) zkušebního vzoru 1 v zachyceném zobrazení na obrazovce a zaznamenat kmitočty, při kterých amplituda klesá pod 50 % (3 dB) a 10 % (10 dB) svých špičkových hodnot. Pro dosažení těchto výsledků se provede následujících šest kroků.

    (A) Za použití videodenzitometru se pro každý ze dvou obrazů získaných v části III, odstavec 3, pododstavec (A) (3) Rozhodnutí 16 Smlouvy o otevřeném nebi (dále Rozhodnutí 16) provede nejméně pět řezů přilehlých profilů napříč zkušebním vzorem 1. Tyto profily se získají z blízkosti středu každého vzoru, a to podél snímaných řádek. Každá série profilů se uloží do samostatného souboru pro pozdější použití. Zaznamenají se názvy souborů používaných pro každou sérii řezů profilů společně s názvy souborů obrazů, ze kterých byly profily provedeny.

    (B) Průměrná maximální hodnota Amax(i) a průměrná minimální hodnota A min(i) se vypočítají pro každé z i = 1, ..., 30 dvojic čar zkušebního vzoru 1 následovně: A max(i) je průměr (aritmetický střed) maximálních hodnot stupně šedi v i-té dvojici čar a A min(i) je průměr minimálních hodnot stupně šedi v i-té dvojici čar, kde se průměr bere ze všech profilů získaných v pododstavci (A) výše.

    (C) Amplituda a(i) se vypočítá pro každou i = 1, ..., 30 dvojici čar zkušebního vzoru 1 podle vzorce:

    kde Amax(i) a Amin(i) jsou definované v pododstavci (B) výše.

    Funkce amplitudy obrazu A(fj) se definuje pro každou j = 1,..., 15 skupinu čar zkušebního vzoru 1 jako průměr amplitud dvou dvojic čar náležejících k j-té skupině čar.

    (D) Kroky v pododstavcích (A) až (C) výše se opakují za použití dvou obrazů získaných v části III, odstavec 3, pododstavec (A) (4) Rozhodnutí 16.

    (E) Zakreslí se grafy pro funkci amplitudy obrazu leteckého rekordéru. Zaznamenají se skupiny čar, kde funkce amplitudy obrazu leteckého rekordéru poprvé klesne pod 50 % (-3 dB) a 10 % (-10 dB) jejich špičkových hodnot.

    (F) Poté se zakreslí grafy pro funkci amplitudy obrazu pozemního reproduktoru. Zaznamenají se skupiny čar, kde funkce amplitudy obrazu pozemního reproduktoru poprvé klesne pod 50 % (-3 dB) a 10% (-10 dB) jejich špičkových hodnot. Aby byl pozemní reproduktor přijatelný, musí být skupiny čar, při kterých se objeví 50 % a 10 % amplitudy, stejné šířky nebo užší (lepší kmitočtová reakce) než odpovídající skupiny čar zaznamenané jako základna v pododstavci (E) výše.

  1. 2. Analýza linearity charakteristik amplitudy

    Charakteristiky linearity se kvantifikuje průměrnou čtvercovou odchylkou a maximální absolutní odchylkou získanou z rozdílů mezi reprodukovanými zkušebními vzory a vstupními zkušebními vzory za použití zkušebního vzoru 2 z Přílohy A Rozhodnutí 16 jako vstupu. Při získávání těchto výsledků je třeba provést následujících pět kroků.

    (A) Pro každý ze dvou obrazů získaných v části III, odstavec 3, pododstavec (A)(3) Rozhodnutí 16 se získá pomocí videodenzitometru nejméně pět profilových řezů přes zkušební vzor 2 Přílohy A Rozhodnutí 16. Tyto profily se získají z blízkosti středu každého vzoru. Každá série profilů se uloží do samostatného souboru pro pozdější použití. Názvy souborů použité pro každou sérii profilů se zaznamenají společně s názvy souborů obrazů, ze kterých byly profily provedeny.

    (B) Průměrná hodnota leteckého rekordéru A2(i) se vypočítá pro každé i = 1, ..., 512 čar zkušebního vzoru 2 Přílohy A Rozhodnutí 16 jako průměr hodnot stupně šedi v i-té čáře, kde se průměr bere ze všech profilů získaných v pododstavci (A) tohoto odstavce.

    (C) Postup uvedený v pododstavci (A) tohoto odstavce se opakuje s použitím dvou obrazů získaných v části III, odstavec 3, pododstavec (A) (4) Rozhodnutí 16.

    (D) Průměrná hodnota pozemního reproduktoru G 52(i) se vypočítá pro každé i = 1, ..., 512 čar zkušebního vzoru 2 Přílohy A Rozhodnutí 16 jako průměr hodnot stupně šedi v i-té čáře, kde se průměr bere ze všech profilů získaných v pododstavci (C) tohoto odstavce.

    (E) Použitím ideálních hodnot (I) pro zkušební vzor 2 Přílohy A Rozhodnutí 16, (I2(n) = n − 1 pro n = 1, ...,256 a I2(n) = 512 − n, pro n = 257, ...512,) se střední čtvercové odchylky S2 (I,G) a S2 (I,A) a absolutní maximální

    1. odchylky M2 (I,G) a M2 (I,A) získají z údajů získaných v pododstavcích (B) a (D) tohoto odstavce z ideálního stavu takto:

    kde I2(n) = 0 pro n < 1, a I2(n) = 255 pro n > 512. (Proces minimalizace přes soubor ofsetů „d“ ve výše uvedených rovnicích plyne z pozorování vybočení fáze mezi ideálními a reprodukovanými vzory. Účinek vybočení fáze se omezí opatřeními vyplývajícími z nejlepšího umístění mezi pozorovanými a reprodukovanými vzory.)

    Pozemní reproduktor pásky se považuje za přijatelný v této zkoušce, jestliže střední čtvercová odchylka pozemního reproduktoru pásky není o více než 10% větší než průměrná čtvercová odchylka leteckého rekordéru (t.j. S2 (I,G)<1.1; S2 (I,A)) a absolutní maximální odchylka pozemního reproduktoru pásky není o více než 5% větší než absolutní maximální odchylka leteckého rekordéru (t.j. M2 (I,G) < 1.05 M2(I,A)).

  1. 3. Analýza charakteristik překmitů/podkmitů

    Charakteristiky překmitů/podkmitů se kvantifikují pomocí čtvercových odchylek a maximálních absolutních odchylek získaných z rozdílů mezi reprodukovaným zkušebním vzorem a vstupním zkušebním vzorem za použití zkušebního vzoru 3 Přílohy (A) Rozhodnutí 16 jako vstupu. K získání těchto výsledků se provedou následující čtyři kroky.

    Pozemní reproduktor se považuje za přijatelný pro tuto zkoušku, jestliže střední čtvercové odchylky pozemního reproduktoru nejsou o více než 10 % větší než průměrné čtvercové odchylky leteckého rekordéru (t.j. S3L (I,G) < 1.1 S3L (I,A) a S3D (I,G) < 1.1 S3D (I,A) a absolutní maximální odchylky pozemního reproduktoru nejsou o více než 5 % větší než absolutní maximální odchylky leteckého rekordéru (tj. M3L(I,G) < 1.05 M3L(I,A) a M3D(I,G) < 1.05 M3D(I,A)).

OSCC/VI/Dec. 16

12. října 1994

PŘÍLOHA C

K ROZHODNUTÍ ČÍSLO 16

SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

POČÍTAČOVÉ POSTUPY PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD POVRCHEM

ZEMĚ, PŘI KTERÉ MŮŽE BÝT BĚHEM POZOROVACÍHO LETU V PROVOZU

KAŽDÁ VIDEOKAMERA ČI INFRAČERVENÉ ŘÁDKOVÉ SNÍMACÍ ZAŘÍZENÍ

UMÍSTĚNÉ NA POZOROVACÍM LETOUNU A POSTUPY PRO OVĚŘENÍ

TAKOVÝCH POČÍTAČOVÝCH POSTUPŮ

Jakékoliv počítačové postupy používané podle Rozhodnutí 14 a 15 Smlouvy o otevřeném nebi (dále Rozhodnutí 14 a 15) a podle části II, odstavec 3 Rozhodnutí 16 Smlouvy o otevřeném nebi (dále Rozhodnutí 16) jsou popsány v dodatcích této Přílohy. Tyto dodatky jsou poskytnuty tou smluvní stranou, která odpovídá za počítačový postup, a obsahují popis počítačového postupu, jakož i podrobné postupy ověřování počítačových výpočtů. Dodatek 1 této Přílohy je prvním počítačovým postupem schváleným KKON. Obsahuje příklad podrobností, které je třeba poskytnout v jakémkoliv budoucím dodatku této Přílohy. Dodatečné dodatky budou po schválení KKON přiloženy jako součást této Přílohy. Všechny počítačové postupy popsané v dodatcích k této Příloze mají stejnou platnost.

V případě ukázkových letů v souladu s Rozhodnutím 14, část V, odstavec 1(A) (2) a Rozhodnutím 15, část IV, odstavec 6 mohou jak pozorující, tak pozorovaný stát použít počítačové postupy podle svého výběru. Jestliže se použije více než jeden postup a výsledky nejsou shodné a pozorující a pozorovaný stát nemohou vyřešit rozdíly mezi výsledky, použije se vizuální postup.

V případě ukázkových letů v souladu s Rozhodnutím 14, část V, odstavec 1(A) (2) a Rozhodnutím 15, část IV, odstavec 6 pozorovaný či pozorující stát používající počítačový postup:

(1) poskytne druhému státu následující údaje o použitém počítačovém postupu: název, rozsah, datum a hodinu všech použitých spustitelných a datových souborů, jež jsou aplikaci vlastní, jak byly získány z výpisu počítačového adresáře, a

(2) poskytne druhému státu elektronickou kopii všech spustitelných a datových souborů, včetně maker, jež jsou aplikaci vlastní.

OSCC/VI/Dec. 16

12. října 1994

DODATEK 1

K PŘÍLOZE C ROZHODNUTÍ 16

SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

POČÍTAČOVÝ POSTUP FUNKCE KMITOČTŮ AMPLITUDY (AFF) PRO VÝPOČET

MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD POVRCHEM ZEMĚ, PŘI KTERÉ MŮŽE BÝT BĚHEM

POZOROVACÍHO LETU V PROVOZU KAŽDÁ VIDEOKAMERA UMÍSTĚNÁ NA

POZOROVACÍM LETOUNU A POSTUPY PRO OVĚŘENÍ POČÍTAČOVÝCH

POSTUPŮ AFF

Podle Rozhodnutím 14, část V, odstavec 1(A) (2) a Přílohy C k Rozhodnutí 16 lze použít následující počítačové postupy.

POSTUPY UŽÍVANÉ K URČENÍ ROZLIŠENÍ VIDEOKAMERČÁST I.

Po splnění odstavce 4, část IV Rozhodnutí 14 se pozemní rozlišení jakékoliv sestavy videokamery při i-tém přeletu nad terčem určuje počítačovým postupem v následujícím pořadí:

  1. 1. Ze zkušebního obrazu terče pro každou skupinu čar se vypočítá hodnota funkce kmitočtu amplitudy (AFF) označená Ai(f, Hi, Ki, τi), která představuje vztah první harmonické amplitudy na obrazu terče z prostorového kmitočtu f = 1/(2Δ), kde Δ je šířka čáry na zemi či číslo skupiny při daném kontrastu na terči Ki, letové výšce letounu Hi a atmosféře určené převodem τi. K provedení postupu k vyhodnocení první harmonické amplitudy se použije obraz či maska daného terče.
  2. 2. Ze samostatných kopií získaných v odstavci 1 výše se vytvoří vyrovnaná křivka Ai(f, Hi, Ki, τi) AFF.
  3. 3. Vypočítá se prahová funkce (TF) označená M(f, Perror), která představuje vztah minimální hodnoty první harmonické amplitudy, při které se rozliší každá skupina terče s pravděpodobností omylu Perror, a prostorové frekvence f. TF se vypočítá na základě vyhodnocení funkce korelačního šumu videokamery na jasových polích obrazu terče a její forma závisí na tvaru terče.
  4. 4. Rozlišení se určí z prostorového kmitočtu daného průsečíkem křivek AFF a TF.

POSTUPY UŽÍVANÉ PRO VÝPOČET HminČÁST II.

  1. 1. Ai(f, Hi, Ki, τi) AFF získaná pro i-tý přelet nad terčem se přepočítá na dohodnutý kontrast Ka = 0,4. Výsledkem tohoto kroku je určení nové Ai(f, Hi, Ki, τi) AFF odpovídající letové výšce letounu při i-tém přeletu a při dohodnutém kontrastu.
  2. 2. Na základě AFF vypočítané pro dohodnutý kontrast se vypočítá skupina {Aik(f, Hik, Ka, τak)} AFF, k = 1, 2, 3, ..., při dohodnutých atmosférických podmínkách, které jsou charakterizovány převodem τak pro každou nadmořskou výšku Hik. Soubor nadmořských výšek Hik, pro které byla AFF přepočítána, se vybere tak, aby zahrnoval průsečík AFF a TF při dohodnutém rozlišení Δagreed = 30 cm.
  3. 3. Z průsečíku bodů souboru AFF, Aik(f, Hik, Ka, τak) a TF, M(f, Perror) se připraví křivka letové výšky letounu při dohodnutém kontrastu a atmosférických parametrech jako funkce pozemního rozlišení H(Δ) videokamery, která zahrnuje hodnotu dohodnutého rozlišení, Δagreed = 30 cm. Z této křivky se určí minimální nadmořská výška pro daný přelet jako:
    Hmin i = H (Δagreed)
  1. 4. Postupy popsané v odstavcích 1 až 3 části II tohoto Dodatku se opakují pro n přeletů při analýze obrazu zkušebního terče; n ≥5 pro certifikační lety a n ≥1 pro ukázkové lety. Výsledkem je získání souboru minimálních nadmořských výšek { Hmin ij}, kde i je číslo přeletu nad terčem a j = 1 pro sadu terče napříč dráhou letounu, a j = 2 pro sadu terče podél dráhy letounu.
  2. 5. Hodnota Hmin ij se používá pro výpočet průměrných hodnot Hmin j z vyhodnocení rozlišení napříč a podél dráhy letounu:
  1. 6. Minimální povolená nadmořská výška Hmin pro danou sestavu videokamery je největší z hodnot minimálních povolených nadmořských výšek Hmin 1 a Hmin 2 získaných pro sadu terčů umístěných podél a napříč dráhy letounu.

POSTUPY PRO OVĚŘENÍ POČÍTAČOVÉHO VÝPOČTU HminČÁST III.

  1. 1. Ověření software se provádí ve dvou fázích za použití zkušebního vzoru 4 z Přílohy A Rozhodnutí 16. V první fázi se hodnotí výpočet rozlišení; v druhé fázi přesnost výpočtu Hmin. Kalibrace vstupních údajů uvedených v tabulce 1 se za tímto účelem vloží do software pro výpočet Hmin.
  2. 2. Výpočet rozlišení se ověřuje takto:

    (a) V souladu s odstavcem 1, část I této Přílohy je funkce kmitočtů amplitudy Ai(f, Hi, Ki, τi) zakreslena z obrazu zkušebního vzoru 4;

    (b) Charakteristiky šumu zařízení se měří podél šumového pole zkušebního vzoru 4, který by měl odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce 2.

    Tabulka 1

    OSCC/VI/Dec.16 12. října 1994 PŘÍLOHA B K ROZHODNUTÍ ČÍSLO 16 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI POSTUPY PRO KALIBRACI POZEMNÍCH REPRODUKTORŮ PÁSKY POUŽÍVANÉ PRO PŘEHRÁVÁNÍ ÚDAJŮ Z ANALOGOVÉ RÁMCOVÉ VIDEOKAMERY JINÉHO MODELU NEŽ LETECKÝ REKORDÉR POUŽÍVANÝ S KAMEROU OSCC/VI/Dec. 16 12. října 1994 PŘÍLOHA C K ROZHODNUTÍ ČÍSLO 16 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI POČÍTAČOVÉ POSTUPY PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD POVRCHEM ZEMĚ, PŘI KTERÉ MŮŽE BÝT BĚHEM POZOROVACÍHO LETU V PROVOZU KAŽDÁ VIDEOKAMERA ČI INFRAČERVENÉ ŘÁDKOVÉ SNÍMACÍ ZAŘÍZENÍ UMÍSTĚNÉ NA POZOROVACÍM LETOUNU A POSTUPY PRO OVĚŘENÍ TAKOVÝCH POČÍTAČOVÝCH POSTUPŮ OSCC/VI/Dec. 16 12. října 1994 DODATEK 1 K PŘÍLOZE C ROZHODNUTÍ 16 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI POČÍTAČOVÝ POSTUP FUNKCE KMITOČTŮ AMPLITUDY (AFF) PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD POVRCHEM ZEMĚ, PŘI KTERÉ MŮŽE BÝT BĚHEM POZOROVACÍHO LETU V PROVOZU KAŽDÁ VIDEOKAMERA UMÍSTĚNÁ NA POZOROVACÍM LETOUNU A POSTUPY PRO OVĚŘENÍ POČÍTAČOVÝCH POSTUPŮ AFF POSTUPY UŽÍVANÉ K URČENÍ ROZLIŠENÍ VIDEOKAMER POSTUPY UŽÍVANÉ PRO VÝPOČET Hmin POSTUPY PRO OVĚŘENÍ POČÍTAČOVÉHO VÝPOČTU Hmin Tabulka 1
    ČísloParametrHodnota kalibrace
    1Šířka jedné čáry v první skupině čar0,6 m
    2Délka čar v první skupině čar3 m
    3Koeficient redukce šířek čáry0,890899
    4Meteorologická viditelnosti (MV)10 000 m
    5Průměrná odraznost tmavé čáry0,4
    6Průměrná odraznost světlé čáry0,5
    7Osvětlení terénu80 000 Lx
    8Ohniskové dálky zařízení30 cm
    9Lineární rozměry detektoru záření12 μm
    10Letová výška letounu400 m
    11Dohodnutá hodnota MV10 000 m
    12Dohodnutá hodnota odraznosti tmavé čáry0,2
    13Dohodnutá hodnota odraznosti světlé čáry0,6
    14Dohodnutá hodnota rozlišení0,3 m
    15Pravděpodobnost chyby0,2

    Tabulka 2

    OSCC/VI/Dec.16 12. října 1994 PŘÍLOHA B K ROZHODNUTÍ ČÍSLO 16 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI POSTUPY PRO KALIBRACI POZEMNÍCH REPRODUKTORŮ PÁSKY POUŽÍVANÉ PRO PŘEHRÁVÁNÍ ÚDAJŮ Z ANALOGOVÉ RÁMCOVÉ VIDEOKAMERY JINÉHO MODELU NEŽ LETECKÝ REKORDÉR POUŽÍVANÝ S KAMEROU OSCC/VI/Dec. 16 12. října 1994 PŘÍLOHA C K ROZHODNUTÍ ČÍSLO 16 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI POČÍTAČOVÉ POSTUPY PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD POVRCHEM ZEMĚ, PŘI KTERÉ MŮŽE BÝT BĚHEM POZOROVACÍHO LETU V PROVOZU KAŽDÁ VIDEOKAMERA ČI INFRAČERVENÉ ŘÁDKOVÉ SNÍMACÍ ZAŘÍZENÍ UMÍSTĚNÉ NA POZOROVACÍM LETOUNU A POSTUPY PRO OVĚŘENÍ TAKOVÝCH POČÍTAČOVÝCH POSTUPŮ OSCC/VI/Dec. 16 12. října 1994 DODATEK 1 K PŘÍLOZE C ROZHODNUTÍ 16 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI POČÍTAČOVÝ POSTUP FUNKCE KMITOČTŮ AMPLITUDY (AFF) PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD POVRCHEM ZEMĚ, PŘI KTERÉ MŮŽE BÝT BĚHEM POZOROVACÍHO LETU V PROVOZU KAŽDÁ VIDEOKAMERA UMÍSTĚNÁ NA POZOROVACÍM LETOUNU A POSTUPY PRO OVĚŘENÍ POČÍTAČOVÝCH POSTUPŮ AFF POSTUPY UŽÍVANÉ K URČENÍ ROZLIŠENÍ VIDEOKAMER POSTUPY UŽÍVANÉ PRO VÝPOČET Hmin POSTUPY PRO OVĚŘENÍ POČÍTAČOVÉHO VÝPOČTU Hmin Tabulka 1 Tabulka 2
    ČísloParametrKalibrační hodnota
    1Průměrná hodnota šumu zařízení62 ... 65
    2Standardní hodnota odchylky šumu zařízení1,0 ... 1,5
    3Korelační poloměr hodnot šumu zařízení2 ... 3
  1. 3. V souladu s odstavcem 2, část I tohoto Dodatku se zakreslí prahová funkce M(f, Perror). Průsečík M(f, Perror) s funkcí amplitudy kmitočtu určuje rozlišenou skupinu čar, která musí odpovídat 11, aby počítačový postup AFF mohl být ověřen.
  2. 4. Přesnost výpočtu Hmin je dána výstupem software, který musí být pro poskytnuté vložené údaje a výslednou Hmin v rozsahu 830 až 870 m, aby počítačový postup AFF mohl být ověřen.