vyhlášené znění

OdkazČlánek XIV

BENELUX

  1. 1. Pouze pro účely článků II až IX, článku XI a příloh A až I a přílohy K této smlouvy se Belgické království, Lucemburské velkovévodství a Nizozemské království považují za jedinou smluvní stranu, dále jen „Benelux“.
  2. 2. Aniž jsou dotčena ustanovení článku XV, mohou výše uvedené smluvní strany ukončit toto ujednání oznámením všem ostatním smluvním stranám. Toto ujednání se považuje za ukončené k nejbližšímu 31. prosinci následujícímu po uplynutí 60denní lhůty po uvedeném oznámení.
OdkazČlánek XV

DOBA PLATNOSTI A ODSTOUPENÍ

  1. 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
  2. 2. Smluvní strana je oprávněna odstoupit od této smlouvy. Smluvní strana, která má v úmyslu odstoupit, oznámí své rozhodnutí odstoupit některému z depozitářů nejméně šest měsíců přede dnem svého zamýšleného odstoupení a všem ostatním smluvním stranám. Depozitáři neprodleně informují všechny ostatní smluvní strany o uvedeném oznámení.
  3. 3. V případě, že smluvní strana oznámí své rozhodnutí odstoupit od této smlouvy v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, svolají depozitáři nejdříve 30 dnů a nejpozději 60 dnů poté, co toto oznámení přijali, konferenci smluvních stran s cílem zvážit účinek odstoupení na tuto smlouvu.
OdkazČlánek XVI

ZMĚNY A PRAVIDELNÉ PŘEZKOUMÁVÁNÍ

  1. 1. Každá smluvní strana je oprávněna navrhovat změny této smlouvy. Znění každé navržené změny se předkládá některému z depozitářů, který je rozešle všem smluvním stranám ke zvážení. Pokud o to požádají nejméně tři smluvní strany do 90 dnů po dni rozeslání navržené změny, svolají depozitáři konferenci smluvních stran ke zvážení navržené změny. Tato konference začne nejdříve 30 dní a nejpozději 60 dní po obdržení třetí z takových žádostí.
  2. 2. Změna této smlouvy podléhá schválení všemi smluvními stranami, buď formou písemného oznámení jejich souhlasu, zaslaného depozitáři do 90 dnů po dni rozeslání navržené změny, nebo vyjádřením jejich souhlasu na konferenci svolané v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Takto schválená změna podléhá ratifikaci v souladu s ustanoveními čl. XVII odst. 1 a vstupuje v platnost 60 dní po uložení ratifikačních listin smluvními stranami.
  3. 3. Pokud nejméně tři smluvní strany nepožádají, aby se tak stalo dříve, svolají depozitáři konferenci smluvních stran za účelem přezkoumání plnění této smlouvy tři roky po vstupu této smlouvy v platnost a poté každých pět let.
OdkazČlánek XVII

DEPOZITÁŘI, VSTUP V PLATNOST A PŘISTOUPENÍ

  1. 1. Tato smlouva podléhá ratifikaci každé smluvní strany v souladu s jejími ústavními postupy. Ratifikační listiny a listiny o přistoupení budou uloženy u vlády Kanady nebo u vlády Maďarské republiky či u obou, tímto označovaných jako depozitáři. Tato smlouva bude depozitáři zapsána do rejstříku podle článku 102 Charty Spojených národů.
  2. 2. Tato smlouva vstupuje v platnost 60 dní po uložení 20 ratifikačních listin, včetně listin depozitářů, a smluvních stran, jejichž individuální příděl pasivních kvót stanovený v příloze A je osm či více.
  3. 3. Tato smlouva je otevřena k podpisu Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavska, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu a podléhá jejich ratifikaci. Kterýkoliv z těchto států, který nepodepíše tuto smlouvu před jejím vstupem v platnost v souladu s ustanoveními odstavce 2 tohoto článku, k ní může kdykoli přistoupit uložením listiny o přistoupení u jednoho z depozitářů.
  4. 4. V průběhu šesti měsíců po vstupu této smlouvy v platnost může kterýkoliv jiný stát účastnící se Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě požádat o přistoupení předložením písemné žádosti jednomu z depozitářů. Depozitář, který takovou žádost obdrží, ji neprodleně rozešle všem smluvním stranám. Státy žádající o přistoupení k této smlouvě mohou také, pokud si to přejí, požádat o přidělení pasivní kvóty a o výši této kvóty.
    Tato záležitost bude zvážena na příští pravidelné schůzi Konzultativní komise otevřeného nebe a patřičným způsobem rozhodnuta.
  5. 5. Po uplynutí šesti měsíců od vstupu této smlouvy v platnost může Konzultativní komise otevřeného nebe zvážit přistoupení k této smlouvě jakéhokoli státu, který je podle soudu Komise schopen a ochoten přispívat k cílům této smlouvy.
  6. 6. Pro stát, který neuložil ratifikační listinu do doby vstupu této smlouvy v platnost, ale který tuto smlouvu dodatečně ratifikuje nebo k ní přistoupí, vstupuje tato smlouva v platnost 60 dní po dni uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení.
  7. 7. Depozitáři neprodleně uvědomí všechny smluvní strany o:

    (A) datu uložení každé ratifikační listiny a datu vstupu této smlouvy v platnost;

    (B) datu žádosti o přistoupení, názvu žádajícího státu a výsledku postupu;

    (C) datu uložení každé listiny o přistoupení a datu vstupu této smlouvy v platnost pro každý stát, který k ní následně přistoupí;

    (D) svolání konference podle článků XV a XVI;

    (E) jakémkoli odstoupení v souladu s článkem XV a datu nabytí účinnosti tohoto odstoupení;

    (F) datu vstupu v platnost jakékoli změny této smlouvy; a

    (G) jakýchkoliv jiných záležitostech, o nichž mají podle této smlouvy depozitáři informovat smluvní strany.

OdkazČlánek XVIII

PROZATÍMNÍ UPLATŇOVÁNÍ A POSTUPNÉ PLNĚNÍ SMLOUVY

Za účelem usnadnění plnění této smlouvy budou některá její ustanovení uplatňována prozatímně a další budou uplatňována postupně.

PROZATÍMNÍ UPLATŇOVÁNÍČÁST I:

  1. 1. Aniž je dotčen článek XVII, budou signatářské státy prozatímně uplatňovat následující ustanovení této smlouvy:

    (A) čl. VI část I odst. 4;

    (B) čl. X odst. 1, 2, 3, 6 a 7;

    (C) článek XI;

    (D) čl. XIII část I odst. 1 a 2;

    (E) článek XIV; a

    (F) část I přílohy L.

  1. 2. Prozatímní uplatňování je účinné po dobu 12 měsíců od dne otevření této smlouvy k podpisu. V případě, že tato smlouva nevstoupí v platnost před skončením období prozatímního uplatňování, může být toto období prodlouženo, pokud tak rozhodnou všechny signatářské státy. Období prozatímního uplatňování v každém případě skončí vstupem této smlouvy v platnost. Smluvní strany však mohou poté rozhodnout o prodloužení období prozatímního uplatňování ve vztahu k signatářským státům, které smlouvu neratifikovaly.

POSTUPNÉ PLNĚNÍ SMLOUVYČÁST II:

  1. 1. Po vstupu v platnost bude tato smlouva postupně plněna v souladu s ustanoveními této části. Ustanovení odstavců 2 až 6 této části se použijí v období od vstupu této smlouvy v platnost do 31. prosince třetího roku následujícího po roku, ve kterém došlo ke vstupu v platnost.
  2. 2. Bez ohledu na ustanovení čl. IV odst. 1 nebude žádná smluvní strana během období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku používat infračervené řádkové snímací zařízení, pokud je umístěno na pozorovacím letounu, pokud se pozorující a pozorovaný stát nedohodnou jinak. Uvedená čidla nepodléhají certifikaci v souladu s přílohou D. Pokud je obtížné uvedené čidlo z pozorovacího letounu odstranit, musí mít kryty či jiná zařízení zabraňující jeho provozu v souladu s ustanoveními čl. IV odst. 4 během provádění pozorovacích letů.
  3. 3. Bez ohledu na ustanovení čl. IV odst. 9 není žádná smluvní strana během období uvedeného v odstavci 1 této části povinna poskytnout pozorovací letoun vybavený čidly z každé kategorie čidel s maximální schopností a v počtech uvedených v čl. IV odst. 2, za předpokladu, že pozorovací letoun je vybaven:

    (A) jednou optickou panoramatickou kamerou; nebo

    (B) nejméně jedním párem optických snímkovacích kamer.

  1. 4. Bez ohledu na ustanovení části II odst. 2 písm. (A) přílohy B této smlouvy musí být údaje záznamových médií během období uvedeného v odstavci 1 této části opatřeny údaji v souladu se stávající praxí smluvních stran.
  2. 5. Bez ohledu na ustanovení čl. VI části I odst. 1 není žádná smluvní strana během období uvedeného v článku 1 této části oprávněna obdržet letoun schopný dosáhnout jakéhokoliv konkrétního doletu bez doplňování paliva.
  3. 6. Během období uvedeného v odstavci 1 této části bude rozdělení aktivních kvót prováděno v souladu s ustanoveními části II odst. 2 přílohy A této smlouvy.
  4. 7. Další postupné zavádění dodatečných kategorií čidel či zlepšení schopností stávajících kategorií čidel bude řešeno Konzultativní komisi otevřeného nebe v souladu s ustanoveními čl. IV odst. 3 týkajícími se tohoto zavádění či zlepšení.
OdkazČlánek XIX

ZÁVAZNÁ ZNĚNÍ

Prvopisy této smlouvy, jejichž anglické, francouzské, německé, italské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, budou uloženy v archívech depozitářů.

Řádně ověřené kopie této smlouvy budou depozitáři předány všem smluvním stranám.

PŘÍLOHA A

KVÓTY A MAXIMÁLNÍ LETOVÉ VZDÁLENOSTI

PŘIDĚLENÍ PASIVNÍCH KVÓTČÁST I:

  1. 1. Přidělení individuálních pasivních kvót je stanoveno následovně a nabude účinnosti pouze pro ty smluvní strany, které ratifikovaly smlouvu:
    PŘÍLOHA A KVÓTY A MAXIMÁLNÍ LETOVÉ VZDÁLENOSTI PŘIDĚLENÍ PASIVNÍCH KVÓT
    Spolková republika Německo 12
    Spojené státy americké 42
    skupina smluvních stran Běloruská republika a Ruská federace42
    Benelux6
    Bulharská republika4
    Kanada12
    Dánské království6
    Španělské království4
    Francouzská republika 12
    Spojené království Velké Británie a Severního Irska 12
    Řecká republika 4
    Maďarská republika4
    Islandská republika4
    Italská republika12
    Norské království 7
    Polská republika6
    Portugalská republika2
    Rumunsko6
    Česká a Slovenská Federativní Republika4
    Turecká republika12
    Ukrajina12
  1. 2. V případě, že další stát ratifikuje smlouvu nebo k ní přistoupí v souladu s ustanoveními článku XVII a čl. X odst. 4 písm. (C), a s ohledem na čl. X odst. 4 písm. (D), bude přidělení pasivních kvót tomuto státu zváženo na pravidelném zasedání Konzultativní komise otevřeného nebe následujícím po dni uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení.

PRVNÍ ROZDĚLENÍ AKTIVNÍCH KVÓT PRO POZOROVACÍ LETYČÁST II:

  1. 1. První rozdělení aktivních kvót podle čl. III části I odst. 6 smlouvy je stanoveno tak, že každá smluvní strana bude povinna přijmout nad svým územím počet pozorovacích letů nepřesahující 75 procent, zaokrouhleno dolů na nejbližší celé číslo, individuální pasivní kvóty přidělené podle části I odst. 1 této přílohy. Na tomto základě a pro ty smluvní strany, které vedly jednání v rámci Konference o otevřeném nebi ve Vídni, bude první vzájemné rozdělení platné ode dne vstupu této smlouvy v platnost do 31. prosince následujícího po roce, v němž smlouva vstoupila v platnost, a bude účinné jen pro ty smluvní strany, které smlouvu ratifikovaly. První rozdělení je stanoveno následovně:

    Spolková republika Německo je oprávněna provést tři pozorovací lety nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace a jeden pozorovací let nad územím Ukrajiny;

    Spojené státy americké jsou oprávněny provést osm pozorovacích letů nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace a společně s Kanadou jeden pozorovací let nad územím Ukrajiny;

    Skupina smluvních stran Běloruská republika a Ruská federace je oprávněna provést dva pozorovací lety nad územím Beneluxu, jak je uvedeno v článku XIV smlouvy, dva pozorovací lety nad územím Kanady, dva pozorovací lety nad územím Dánského království, tři pozorovací lety nad územím Francouzské republiky, tři pozorovací lety nad územím Spolkové republiky Německo, jeden pozorovací let nad územím Řecké republiky, dva pozorovací lety nad územím Italské republiky, dva pozorovací lety nad územím Norského království, dva pozorovací lety nad územím Turecké republiky, tři pozorovací lety nad územím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a čtyři pozorovací lety nad územím Spojených států amerických;

    Belgické království, Lucemburské velkovévodství a Nizozemské království, označované jako Benelux, jsou oprávněny provést jeden pozorovací let nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace a jeden pozorovací let nad územím Polské republiky;

    Bulharská republika je oprávněna provést jeden pozorovací let nad územím Řecké republiky, jeden pozorovací let nad územím Italské republiky a jeden pozorovací let nad územím Turecké republiky;

    Kanada je oprávněna provést dva pozorovací lety nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace, jeden pozorovací let nad územím České a Slovenské Federativní Republiky, jeden pozorovací let nad územím Polské republiky a společně se Spojenými státy americkými jeden pozorovací let nad územím Ukrajiny;

    Dánské království je oprávněno provést jeden pozorovací let nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace a jeden pozorovací let nad územím Polské republiky;

    Španělské království je oprávněno provést jeden pozorovací let nad územím České a Slovenské Federativní Republiky;

    Francouzská republika je oprávněna provést tři pozorovací lety nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace a jeden pozorovací let nad územím Rumunska;

    Spojené království Velké Británie a Severního Irska je oprávněno provést tři pozorovací lety nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace a jeden pozorovací let nad územím Ukrajiny;

    Řecká republika je oprávněna provést jeden pozorovací let nad územím Bulharské republiky a jeden pozorovací let nad územím Rumunska;

    Maďarská republika je oprávněna provést jeden pozorovací let nad územím Rumunska a jeden pozorovací let nad územím Ukrajiny;

    Italská republika je oprávněna provést dva pozorovací lety nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace, jeden pozorovací let nad územím Maďarské republiky a společně s Tureckou republikou jeden pozorovací let nad územím Ukrajiny;

    Norské království je oprávněno provést dva pozorovací lety nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace a jeden pozorovací let nad územím Polské republiky;

    Polská republika je oprávněna provést jeden pozorovací let nad územím Spolkové republiky Německo, jeden pozorovací let nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace a jeden pozorovací let nad územím Ukrajiny;

    Rumunsko je oprávněno provést jeden pozorovací let nad územím Bulharské republiky, jeden pozorovací let nad územím Řecké republiky, jeden pozorovací let nad územím Maďarské republiky a jeden pozorovací let nad územím Ukrajiny;

    Česká a Slovenská federativní republika je oprávněna provést jeden pozorovací let nad územím Spolkové republiky Německo a jeden pozorovací let nad územím Ukrajiny;

    Turecká republika je oprávněna provést dva pozorovací lety nad územím skupiny smluvních stran Běloruské republiky a Ruské federace, jeden pozorovací let nad územím Bulharské republiky a dva pozorovací lety, z nichž jeden společně s Italskou republikou, nad územím Ukrajiny;

    Ukrajina je oprávněna provést jeden pozorovací let nad územím České a Slovenské federativní republiky, jeden pozorovací let nad územím Maďarské republiky, jeden pozorovací let nad územím Polské republiky, jeden pozorovací let nad územím Rumunska a dva pozorovací lety nad územím Turecké republiky.

  1. 2. Po tomto prvním rozdělení a do dne plného uplatňování smlouvy, jak je uvedeno v článku XVIII k tomuto účelu pro použití aktivních kvót, bude každoroční rozdělování vycházet z pravidla 75 procent stanoveného v odstavci 1 této části ve vztahu k přidělování individuálních pasivních kvót.
  2. 3. Ode dne plného uplatňování smlouvy přijme každá smluvní strana během následujících rozdělování aktivních kvót nad svým územím, bude-li to požadováno, určitý počet pozorovacích letů až do plného rozsahu své individuální pasivní kvóty. Kdykoliv to bude možné nebo žádoucí a pokud není dohodnuto jinak, budou tato rozdělování založena na poměrném zvýšení aktivních kvót rozdělených během prvního rozdělování.
  3. 4. V případě, že další stát ratifikuje smlouvu nebo k ní přistoupí v souladu s ustanoveními článku XVII, bude přidělení aktivních kvót tomuto státu zváženo na pravidelném zasedání Konzultativní komise otevřeného nebe, které bude následovat po dni uložení ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení tohoto státu, s výhradou následujících ustanovení:

    (A) stát, který smlouvu ratifikuje nebo k ní přistoupí, je oprávněn požadovat provedení pozorovacích letů nad územím smluvních stran v rámci pasivní kvóty přidělené tomuto státu v souladu s ustanoveními části I odst. 2 této přílohy, a v rámci pasivních kvót smluvních stran, nad jejichž územím požaduje provést pozorovací lety, pokud se tyto smluvní strany nedohodnou jinak; a

    (B) všechny smluvní strany jsou zároveň oprávněny požadovat provedení pozorovacích letů nad územím tohoto státu, který smlouvu podepsal nebo k ní přistoupil, v rámci svých aktivních kvót a v rámci pasivní kvóty přidělené tomuto státu.

MAXIMÁLNÍ LETOVÉ VZDÁLENOSTI POZOROVACÍCH LETŮČÁST III:

Maximální letové vzdálenosti pozorovacích letů nad územím pozorovaných států, začínajících na letištích otevřeného nebe, jsou následující:

PŘÍLOHA A KVÓTY A MAXIMÁLNÍ LETOVÉ VZDÁLENOSTI PŘIDĚLENÍ PASIVNÍCH KVÓT PRVNÍ ROZDĚLENÍ AKTIVNÍCH KVÓT PRO POZOROVACÍ LETY MAXIMÁLNÍ LETOVÉ VZDÁLENOSTI POZOROVACÍCH LETŮ
Spolková republika Německo
Wunstorf1200 km
Landsberg-Lech1200 km
Spojené státy americké
Washington-Dulles4900 km
Travis AFB4000 km
Elmendorf AFB3000 km
Lincoln-Municipal4800 km
skupina smluvních stran Běloruská republika a Ruská federace
Kubinka5000 km
Ulan-Ude5000 km
Vorkuta6500 km
Magadan6500 km
Benelux
Zaventem/Melsbroek945 km
Bulharská republika
Sofie660 km
Burgas660 km
Kanada
Ottawa5000 km
Iqaluit6000 km
Yellowknife5000 km
Dánské království
Metropolitan800 km
Faerské ostrovy250 km
Grónsko5600 km
Španělské království
Getafe1300 km
Gando750 km
Valencie1300 km
Valladolid1300 km
Moron1300 km
Francouzská republika
Orleans-Bricy1400 km
Nice-Azurové pobřeží800 km
Toulouse-Blagnac700 km
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Brize Norton1150 km
Scampton1150 km
Leuchars1150 km
s ostrovy Scilly1500 km
s Shetlandskými ostrovy1500 km
Řecká republika
Soluň900 km
Elefsis900 km
s ostrovy Kréta, Karpathos, Rhodos a Kos1100 km
Maďarská republika
Budapešť/Ferihegy860 km
Islandská republika1500 km
Italská republika
Milano-Malpensa1130 km
Palermo Punta Raisi1400 km
Norské království
Oslo-Gardermoen1700 km
Tromsoe-Langnes1700 km
Polská republika
Varšava-Okecie1400 km
Portugalská republika
Lisabon1200 km
Sta. Maria1700 km
Porto Santo1030 km
Rumunsko
Bukurešť-Otopeni900 km
Temešvár900 km
Bacau900 km
Česká a Slovenská federativní republika
Praha600 km
Bratislava700 km
Košice400 km
Turecká republika
Eskisehir1500 km
Diyarbakir1500 km
Ukrajina
Borispol2100 km

PŘÍLOHA B

INFORMACE O ČIDLECH

TECHNICKÉ INFORMACEČÁST I:

  1. 1. Podle čl. IV odst. 10 uvědomí každá smluvní strana všechny ostatní smluvní strany o příslušných technických informacích uvedených v seznamu v této části, a to pro každé čidlo umístěné na pozorovacím letounu označeném touto smluvní sranou podle článku V smlouvy.
  2. 2. O optických panoramatických a snímkovacích kamerách se poskytují následující technické informace:

    (A) typ a model;

    (B) zorné pole podél dráhy letu a napříč ní nebo úhly snímání ve stupních;

    (C) velikost snímku v milimetrech na milimetry;

    (D) doba expozice v sekundách;

    (E) typy a barvy použitých optických filtrů a jejich filtrový faktor;

    (F) pro každou čočku:

    (1) název;

    (2) ohnisková vzdálenost v milimetrech;

    (3) maximální relativní clonové číslo čočky;

    (4) rozlišovací schopnost při poměru kontrastu 1000:1 nebo ekvivalentní modulaci 1.0 při maximální relativní cloně v řádcích na milimetr;

    (G) minimální a maximální intervaly při fotografování v sekundách nebo rychlost snímkování v počtu snímků za sekundu, pokud to je možné;

    (H) maximální poměr rychlosti a výšky, pokud to je možné;

    (I) u optických snímkovacích kamer maximální úhel měřený od horizontály nebo minimální úhel měřený od vertikály ve stupních;

    (J) maximální výška letu při provozu v metrech, pokud to je možné.

  1. 3. O videokamerách se poskytují následující technické informace:

    (A) typ a model;

    (B) zorné pole podél dráhy letu a napříč ní ve stupních;

    (C) u čoček:

    (1) ohnisková vzdálenost v milimetrech;

    (2) maximální relativní clonový otvor;

    (3) rozlišovací schopnost při poměru kontrastu 1000:1 nebo ekvivalentní modulaci 1.0 při maximální relativní cloně v řádcích na milimetr;

    (D) velikost detektorového prvku v mikrometrech nebo ekvivalentní informace o tubusu;

    (E) počet detektorových prvků;

    (F) světelná citlivost systému v luxech nebo wattech na čtvereční centimetr; a

    (G) šířka spektrálního pásu v nanometrech.

  1. 4. O infračervených řádkových snímacích zařízeních se poskytují následující technické informace:

    (A) typ a model;

    (B) zorné pole nebo úhly snímání ve stupních;

    (C) minimální okamžité zorné pole podél trasy letu a napříč ní v miliradiánech;

    (D) šířka spektrálního pásma v mikrometrech;

    (E) minimální rozlišitelný teplotní rozdíl ve stupních Celsia;

    (F) provozní teplota detektoru ve stupních Celsia;

    (G) doba potřebná od zapnutí systému k nastartování a ochlazení na jeho normální provozní teplotu v minutách;

    (H) případná maximální provozní doba v minutách;

    (I) maximální poměr rychlosti a výšky; a

    (J) případná maximální výška letu při provozu v metrech.

  1. 5. O radarech s bočním vyzařováním se syntetickou aperturou se poskytují následující technické informace:

    (A) typ a model;

    (B) kmitočtové pásmo radaru a konkrétní provozní kmitočet v megahertzích;

    (C) polarizace;

    (D) počet impulsů radaru na metr či za sekundu;

    (E) úhlový limit provozu při krátkých vzdálenostech ve stupních od vertikály;

    (F) šířka záběru v kilometrech;

    (G) pozemní rozlišovací schopnost v dosahu a azimutu na šikmé rovině v metrech;

    (H) případná maximální výška letu při provozu v metrech; a

    (I) výkon vysílače ve wattech.

  1. 6. O čidlech zaznamenávajících údaje na fotografický film se poskytují následující technické informace:

    (A) typy filmů, které mohou být u každého čidla použity;

    (B) šířka filmu v milimetrech;

    (C) rozlišovací schopnost při poměru kontrastu 1000:1 nebo ekvivalentní modulaci 1.0 v řádcích na milimetr; a

    (D) kapacita kazety pro každý typ filmu v metrech.

  1. 7. O čidlech zaznamenávajících údaje na jiná záznamová média se poskytují následující technické informace:

    (A) typ a model záznamového zařízení;

    (B) typ a formát záznamového média;

    (C) případně šířka pásma v hertzích;

    (D) případná rychlost zaznamenávání údajů v megabitech za sekundu;

    (E) kapacita záznamového média v minutách nebo megabitech; a

    (F) forma ukládání údajů shromážděných čidly a jejich poznamenávání.

OPATŘOVÁNÍ ÚDAJŮ POZNÁMKAMIČÁST II:

  1. 1. Údaje shromážděné čidly během doby pozorování se na zaváděcím pásu každé cívky původního negativu filmu nebo na začátku každého jiného záznamového média se opatří následujícími informacemi v souladu s ustanoveními dodatku 1 k této příloze:

    (A) pořadové číslo pozorovacího letu;

    (B) datum pozorovacího letu;

    (C) popis čidla;

    (D) uspořádání čidla; a

    (E) případná ohnisková vzdálenost.

  1. 2. Z navigačních a leteckých elektronických systémů pozorovacího letounu se zaznamenají následující informace, jimiž se opatří údaje shromážděné čidly během doby pozorování způsobem, který nezastírá detaily, v souladu s ustanoveními dodatku 1 k této příloze:

    (A) u optických kamer

    (1) na začátku doby pozorování a v jakékoliv přechodné poloze během doby pozorování, kdy dochází k významné změně výšky nad povrchem země, kursu nebo relativní rychlosti, a v intervalech, jež stanoví Konzultativní komise otevřeného nebe v období prozatímního uplatňování:

    (a) výška nad povrchem země;

    (b) poloha;

    (c) skutečný kurs; a

    (d) úhel snímání;

    (2) u každého snímku fotografického filmu:

    (a) číslo snímku;

    (b) čas; a

    (c) úhel náklonu letounu;

    (B) u videokamer a infračervených řádkových snímacích zařízení na začátku doby pozorování a v jakékoliv přechodné poloze během doby pozorování, kdy dochází k významné změně výšky nad povrchem země, kursu nebo relativní rychlosti, a v intervalech, jež stanoví Konzultativní komise otevřeného nebe v období prozatímního uplatňování:

    (1) datum a čas;

    (2) výška nad povrchem země;

    (3) poloha;

    (4) skutečný kurs; a

    (5) úhel snímání;

    (C) pro radary s bočním vyzařováním se syntetickou aperturou:

    (1) na začátku doby pozorování a v jakékoliv přechodné poloze během doby pozorování, kdy dochází k významné změně výšky nad povrchem země, kursu nebo relativní rychlosti, a v intervalech, jež stanoví Konzultativní komise otevřeného nebe v období prozatímního uplatňování:

    (a) datum a čas;

    (b) výška nad povrchem země;

    (c) poloha;

    (d) skutečný kurs;

    (e) pohledový úhel u nejbližšího bodu šířky záběru;

    (f) šířka záběru; a

    (g) polarizace;

    (2) k zajištění řádného zpracování obrazu se vždy měří:

    (a) relativní rychlost;

    (b) snos;

    (c) úhel sklonu letounu; a

    (d) úhel náklonu letounu.

    1. 3. U kopií jednotlivých snímků nebo pásů obrazového materiálu získaných z původního negativu filmu nebo jiných záznamových médií se informace uvedené v seznamu v odstavcích 1 a 2 této části poznamenávají na každém pozitivním tisku.
    2. 3. Smluvní strany jsou oprávněny opatřit údaje shromážděné během pozorovacího letu poznámkami za použití alfanumerických hodnot nebo kódů, jež budou dohodnuty Konzultativní komisí otevřeného nebe v období prozatímního uplatňování.

DODATEK 1 K PŘÍLOZE B

OPATŘOVÁNÍ ÚDAJŮ, SHROMÁŽDĚNÝCH BĚHEM

POZOROVACÍHO LETU, POZNÁMKAMI

  1. 1. Pořadové číslo pozorovacího letu se udává jednou skupinou šesti alfanumerických znaků v souladu s následujícím pravidlem:

    (A) písmena “OS”;

    (B) poslední číslice kalendářního roku, pro který se použije individuální aktivní kvóta; a

    (C) trojmístné číslo označující každý jednotlivý pozorovací let a zahrnující aktivní kvótu přidělenou při každoročním přezkoumání v rámci Konzultativní komise otevřeného nebe pro kalendářní rok smluvní straně nad územím jiné smluvní strany.

  1. 2. Popis čidla se udává jedním blokem nejvýše šesti alfanumerických znaků sestávajících ze dvou skupin v souladu s následujícím pravidlem:

    (A) skupina nejvýše čtyř znaků představující kategorii čidla v souladu s následujícím pravidlem:

    (1) “OP” - optická panoramatická kamera;

    (2) “OF” - optická snímkovací kamera;

    (3) “TV” - videokamera;

    (4) “IRLS” - infračervené řádkové snímací zařízení; nebo

    (5) “SAR” - radar s bočním vyzařováním se syntetickou aperturou;

    (B) skupina dvou znaků představující typ záznamového média v souladu s následujícím pravidlem:

    (1) “BI” - černobílý, izopanchromatický;

    (2) “BM” - černobílý, monochromatický;

    (3) “BP” - černobílý, panchromatický;

    (4) “BR” - černobílý, reverzní;

    (5) “TA” - pásek, analogový; nebo

    (6) “TD” - pásek, digitální.

  1. 3. Uspořádání čidla se udává jedním blokem nejvýše devíti alfanumerických znaků sestávajících ze tří skupin v souladu s následujícím pravidlem:

    (A) skupina čtyř alfanumerických znaků představující umístění čidla na pozorovacím letounu buď jako:

    (1) vnitřní umístění označené kódem “INT”, po němž následuje číslo udávající relativní polohu umístění čidla na pozorovacím letounu ve sledu od přídě k zádi pozorovacího letounu; nebo

    (2) umístění v kontejneru označené kódem “POD”, po němž následuje jedno ze tří následujících písmen:

    (a) “L” - připevněno pod levým křídlem;

    (b) “R” - připevněno pod pravým křídlem; nebo

    (c) “C” - připevněno pod osou letounu;

    (B) skupina nejvýše tří alfanumerických znaků představující typ umístění v souladu s následujícím pravidlem:

    (1) svislé umístění, kde sklon čidla není větší než 5 stupňů od vertikály, se označuje písmenem “V”;

    (2) šikmé umístění, kde je sklon čidla větší než 5 stupňů od vertikály, se označuje jedním ze dvou následujících písmen, po němž následuje hloubkový úhel ve stupních:

    (a) “L” – doleva;

    (b) “R” – doprava;

    (3) vějířové umístění dvou nebo více čidel se označuje písmenem “F”;

    (C) u vějířového umístění udává skupina nejvýše dvou čísel počet a polohu čidel následovně:

    (1) první číslo udává celkový počet čidel v tomto umístění; a

    (2) druhé číslo udává polohu jednotlivého čidla ve sledu zleva doprava ve směru letu pozorovacího letounu.

  1. 4. Ohnisková vzdálenost čočky se udává v milimetrech.
  2. 5. Datum a čas se udávají zaokrouhleny na nejbližší minutu univerzálního koordinovaného času.
  3. 6. Průměrná výška pozorovacího letounu nad povrchem země se označuje pětimístným číslem, po němž následuje kód představující jednotky měření buď ve stopách (písmeno “F”), nebo v metrech (písmeno “M”).
  4. 7. Zeměpisná šířka a zeměpisná délka polohy pozorovacího letounu se uvádějí ve stupních zaokrouhlených na nejbližší setinu stupně ve formátu “dd.dd (N nebo S) ddd.dd (E nebo W) nebo ve stupních a minutách zaokrouhlených na nejbližší minutu ve formátu “dd mm (N nebo S) ddd mm (E nebo W).”
  5. 8. Skutečný kurs pozorovacího letounu se uvádí ve stupních zaokrouhlených na nejbližší stupeň.
  6. 9. Úhel náklonu pozorovacího letounu se uvádí ve stupních, po nichž následuje kód udávající, zda náklon směřuje doleva (písmeno “L”) nebo doprava (písmeno “R”).
  7. 10. Úhel sklonu pozorovacího letounu se uvádí ve stupních, po nichž následuje kód udávající, zda sklon směřuje vzhůru (písmeno “U”) nebo dolů (písmeno “D”) ve vztahu k horizontále.
  8. 11. Úhel snosu pozorovacího letounu se uvádí ve stupních, po nichž následuje kód udávající, zda snos směřuje doleva (písmeno “L”) nebo doprava (písmeno “R”) vzhledem k dráze letu pozorovacího letounu.
  9. 12. Relativní rychlost pozorovacího letounu se označuje trojmístným číslem, po němž následuje dvoupísmenový kód udávající jednotky měření buď v námořních mílích (písmena “NM”) nebo kilometrech (písmena “KM”) za hodinu.
  10. 13. Nejbližší bod šířky záběru se uvádí v kilometrech.
  11. 14. Úhel snímání se uvádí ve stupních měřených od vertikály.
  12. 15. Šířka záběru se uvádí v kilometrech.
  13. 16. U fotografického filmu se každá kazeta použitá během pozorovacího letu u téhož čidla očísluje v pořadí od jedničky. Každý snímek na původním negativu filmu exponovaný týmž čidlem se očísluje jednotlivě v pořadí od prvního do posledního snímku kazety tohoto čidla. Vždy, když se film čísluje jedním nebo dvěma čísly pro každý snímek, se jednotlivý snímek určuje jednoznačně uvedením buď čísla, které je nejblíže středu snímku, nebo v případě, kdy jsou čísla stejně vzdálena od středu, uvedením nižšího celého čísla.