Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o otevřeném nebi

ROZHODNUTÍ ČÍSLO ČTRNÁCT

SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

METODOLOGIE PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD POVRCHEM ZEMĚ,

PŘI KTERÉ MŮŽE BÝT BĚHEM POZOROVACÍHO LETU V PROVOZU KAŽDÁ

VIDEOKAMERA SE ZOBRAZENÍM V REÁLNÉM ČASE UMÍSTĚNÁ NA

POZOROVACÍM LETOUNU

Konzultativní komise otevřeného nebe podle ustanovení dodatku I k příloze D, část III, odstavec 3 Smlouvy o otevřeném nebi rozhodla takto:

DEFINICE VÝRAZŮČÁST I.

1. Výrazy používané v tomto Rozhodnutí jsou definovány takto:

   Výraz „řádkové snímací zařízení“ znamená zařízení obsahující jednu řadu detekčních prvků pro každé pásmo vlnové délky, které se má zaznamenat.

   Výraz „snímkové snímací zařízení“ znamená zařízení buď s elektronickou obrazovkou nebo sadou detekčních prvků pro každé pásmo zaznamenávané vlnové délky, které současně vytváří násobné řady obrazu, který se má zaznamenat.

   Výraz „videokamera” znamená pasivní černobílé nebo barevné, řádkové či rámcové snímací zařízení, včetně převodu obrazu na elektrické signály, pracující při optických vlnových délkách mezi 0,3 a 1,1 mikrometru.

   Výraz „černobílé snímací zařízení” znamená videokameru, která je citlivá v jediném pásmu vlnové délky, které není užší než 0.4 mikrometrů.

   Výraz „barevné snímací zařízení“ znamená videokameru, která je citlivá v maximálně třech oddělených pásmech vlnových délek s přesahem přiléhajících pásem poskytující maximální spektrální reakci v pásmech vlnových délek odpovídajících modré, zelené a červené barvě.

   Výraz „detekční prvek” znamená nejmenší definovatelný prvek detektorového pole videokamery.

   Výraz „prvek záběru” znamená v případě černobílé videokamery plochu v terénu, která se promítá na jeden detekční prvek, a v případě barevné videokamery znamená plochu v terénu promítanou na detekční prvky užívané k poskytnutí údajů různého vlnového pásma spojených s touto plochou v terénu.

   Výraz „prvek obrazu” znamená digitalizovaný signál představující zjištěnou energii prvku záběru v každém pásmu vlnové délky, na které je videokamera citlivá a který se ukládá ve snímkové paměti.

   Výraz „obraz” znamená sadu obrazových prvků odpovídajících stejně číslované sadě prvků záběru, které pokrývají přilehlou oblast v terénu.

   Výraz „obraz kalibračního terče” znamená obraz, jehož odpovídající plocha v terénu pokrývá minimálně celou sadu skupin čar kalibračního terče podél nebo napříč trasy.

   Výraz „kódovací postupy” znamená použití zvláštních postupů zpracování údajů určených k uložení na magnetická média umožňujících získat z těchto údajů více informací než lze zjistit bez použití takového zpracování. Komerčně dostupné postupy opravy chyb, které se běžně užívají k zaznamenávání digitálních údajů na magnetická média či k získávání údajů z takových médií a postupy umožňující multiplexní zaznamenávání údajů z více čidel nebo více barevných pásem na jediný záznamník se za kódovací postupy nepovažují.

   Výraz „videorekordér“ znamená zařízení pro záznam údajů schopné ukládat údaje zaznamenané videokamerou na magnetickou pásku bez použití kódovacích postupů. Pro digitální rekordéry se musí údaje zaznamenávat po osmi bitech na jedno pásmo vlnové délky, na které je videokamera citlivá.

   Výraz “videodisplej” znamená monitor používaný pro analýzu údajů podle tohoto Rozhodnutí, včetně jakékoliv připojené elektroniky pro zpracování obrazu schopné zobrazit obraz.

   Výraz “rámcový střádač” znamená digitální paměť schopnou uložit minimálně úplný obraz kalibračního terče, kde je každý jednotlivý obrazový prvek uložen v oddělené paměťové buňce.

   Výraz „stupnice šedi“ znamená numerickou hodnotu prvku obrazu osmibitové stupnice mezi 0 – 255.

   Výraz „relativní odraznost“ znamená poměr toku záření povrchu k toku záření druhého povrchu známé odraznosti násobený známou odrazností tohoto druhého povrchu.

   Výraz „modulace terče“ znamená poměr rozdílu relativní odraznosti světlých a tmavých ploch jasových panelů k součtu těchto hodnot měřeno na povrchu země; a poměr rozdílu hodnost stupnice šedi světlých a tmavých ploch jasových panelů k součtu těchto hodnot měřeno v obraze.

   Výraz „prostorová frekvence” označovaná f znamená míru frekvence v cyklech/radiánu skupiny čar o šířce čáry Δ měřenou na povrchu země pozorovanou v obraze získaném ve výšce nad kalibračním terčem H a vypočítanou takto:

   f = H/(2 Δ).

   Výraz „amplituda skupiny čar” znamená míru rozdílu stupnice šedi mezi světlými a tmavými čárami skupiny čar.

   Výraz „funkce amplitudy obrazu” označovaná A_i(f) znamená vztah amplitudy skupiny čar k prostorové frekvenci odpovídající těmto čarám pro obraz získaný při i-tém přeletu.

   Výraz „trojice čar” znamená jakoukoli kombinaci tří čar ve skupině čar kalibračního terče; dvě čáry stejné relativní odraznosti oddělené jednou čárou rozdílné relativní odraznosti.

   Výraz „sestava videokamery” znamená každou kombinaci kamery, objektivů, filtru, okénka, úhlu odchylky od vertikály, palubního videorekordéru, typu magnetické pásky a záznamového typu a formátu, která má být má certifikována. Pro videokamery vybavené objektivy o proměnlivé ohniskové dálce, avšak s pomocným nastavením pevné ohniskové dálky, se každé pomocné nastavení považuje za novou sestavu videokamery. Pro videokamery vybavené proměnnými úhly odchylky od vertikály, avšak s pomocným pevným nastavením úhlu odchylky, se každé pomocné nastavení považuje za novou sestavu videokamery.

   Výraz „vyrovnání fází” znamená postup ke snížení vadného zarovnání snímaných čar na obraze způsobeného odstranitelnými chybami časové základny videorekordéru, odstranitelnými chybami kompenzace pohybu nebo jinými chybami způsobenými kamerou.

   Výraz “H_min” znamená minimální výšku nad povrchem země, ve které může být v provozu sestava videokamery umístěná na pozorovacím letounu.

   Výraz „vybavení pro zpracování obrazů“ znamená veškeré pozemní vybavení a software používaný pro vizuální či počítačovou analýzu obrazů a určení pozemního rozlišení a H_min.

   Výraz “atmosférický model v pásmu 0.3 až 1.1 mikrometrů” znamená metodu výpočtu atmosférického přenosu ve vztahu k nadmořské výšce v daných atmosférických podmínkách.

   Výraz “atmosférické parametry KKON” znamená parametry potřebné pro definování atmosféry zahrnující alespoň tato měření: teplota vzduchu (°K), tlak (mb), relativní vlhkost (%), viditelnost (km), a nadmořská výška (km), ve kterých se uvedené parametry měří.

POPIS KALIBRAČNÍCH TERČŮČÁST II.

1. 1. Kalibrační terče používané ke stanovené rozlišení videokamer obsahují skupiny čar ze světle šedých a tmavě šedých materiálů. Kalibrační terč musí mít jasové panely se stejnou povrchovou úpravou, jakou mají skupiny čar.
2. 2. Skupiny čar se skládají buď ze světlých čar na tmavém pozadí nebo z tmavých čar na světlém pozadí. Skupiny čar sestávají ze skupin buď tří nebo dvou čar a poměr šířky čar k jejich délce nesmí být menší než 1:4. Šířka světlých a tmavých čar ve skupině je stejná. Poměr šířek čar sousedních skupin je ⁶√2 s povolenou odchylkou ± 5% od ideální šířky čáry měřené podle výpočtu nepředpokládajícího chyby. Rozsah šířek čar je minimálně 0.06 až 0.3 metrů. Šířka oddělující sousední skupiny se minimálně rovná šířce jednotlivé čáry ve skupině s většími čarami. Terč musí obsahovat dvě stejné sady skupin čar umístěných vedle sebe. Čáry v první sadě jsou podél a čáry v druhé sadě napříč plánované pozemní trasy pozorovacího letounu.
3. 3. Jasové panely jsou tmavošedé a světlešedé čtverce o délce strany nejméně 120 cm.
4. 4. Modulace terče měřená na povrchu země se pohybuje mezi 0,66 a 0,82 v optické šířce pásma 0.3 až 1.1 mikrometrů. Relativní odraznost světlešedých sekcí nesmí být vyšší než 83% a relativní odraznost tmavošedých sekcí nesmí být nižší než 5%. Jednotné relativní odraznosti světlých a tmavých čar na kalibračním terči musí být dosaženo s celkovou povolenou odchylkou nejvýše 10% relativní odraznosti světlých čar. Terče se umístí v terénu s relativní odrazností blížící se průměrné relativní odraznosti tmavých a světlých sekcí terče.

PROVÁDĚNÍ CERTIFIKAČNÍHO ČI UKÁZKOVÉHO LETUČÁST III.

1. 1. Pro certifikační lety se H_min stanoví pro každou sestavu videokamery, která se má certifikovat. Pro ukázkové lety se o počtu sestav videokamery a počet přeletů na jednu sestavu mohou dohodnout pozorovaný a pozorující stát před provedením ukázkového letu.
2. 2. Pro videokamery vybavené objektivy s proměnnou ohniskovou dálkou se H_min určuje alespoň s objektivy nastavenými na maximální ohniskovou dálku. Při stanovení H_min pouze pro maximální ohniskovou dálku se výsledná hodnota H_min bere jako závazná pro všechna ostatní nastavení ohniskové dálky.
3. 3. Pro každou sestavu videokamery se jakékoli nastavitelné ovládací prvky videokamery nastaví tak, aby se dosáhlo nejlepšího pozemního rozlišení za podmínek vyskytujících se při certifikačních nebo ukázkových letech.
4. 4. Letová dráha musí být sledována tak, aby na obrazu kalibračního terče byla čára kolmá na jednu osu kalibračního terče v rozmezí plus nebo minus 20 stupňů od hlavní osy obrazovky.
5. 5. Pro svisle umístěné videokamery je třeba provést dostatečný počet přeletů a shromáždit dostatečný obrazový materiál, a tak zajistit, aby obraz kalibračního terče byl snímán v okamžiku, kdy je střed terče nejvýše plus nebo minus dvacet pět procent zorného pole kamery od středu zorného pole kamery ve stupních.
6. 6. Pro šikmo umístěné videokamery se používají vodorovné terče pro čidla, jejichž optická osa je odkloněna od vertikály šedesát stupňů nebo méně, a svislé terče se používají pro čidla, jejichž optická osa je odkloněná více než šedesát stupňů od vertikály. Aby bylo možno stanovit pozemní rozlišení u šikmo umístěných videokamer, vybere se letová dráha tak, aby terč mohl být zobrazen v rozmezí dvaceti procent zorného pole kamery, ve stupních, od osy videokamery, kde je nejlepší rozlišení. Osa nejlepšího rozlišení se stanoví z údajů poskytnutých smluvní stranou provádějící certifikaci, který určí pozemní rozlišení jako funkci zorného úhlu.
7. 7. Pro videokamery vybavené proměnným úhlem odchylky od vertikály se H_min stanoví minimálně s úhlem odchylky nastaveným na minimum od vertikály. Při stanovení H_min pouze pro minimální úhel od vertikály se výsledná hodnota H_min přijímá jako závazná pro všechny ostatní úhly odchylky od svislého nastavení.
8. 8. Atmosférické parametry KKON se během certifikačního nebo ukázkového letu měří v intervalech jedné hodiny nebo kratších. Měření se používají jako vstupy pro atmosférický model.
9. 9. Během certifikačního letu se měří tyto parametry:

   l_i = osvětlení terénu pro každý průlet (i), v luxech.

   ρ_i,light = průměrná relativní odraznost světlešedých pruhů terče pro každý průlet.

   ρ_i,dark⁼ průměrná relativní odraznost tmavošedých pruhů terče pro každý průlet.

   ρ_{background,av} = průměrná relativní odraznost pozadí v intervalech jedné hodiny či kratších.

   V případě ukázkových letů je třeba měření parametrů ρ_i,light a ρ_,dark provést během ukázkového letu pouze jednou.

1. 10. Nadmořská výška certifikačních nebo ukázkových letů musí být taková, aby na kalibračním terči mohlo být určeno pozemní rozlišení.

ANALÝZA ÚDAJŮ SHROMÁŽDĚNÝCH BĚHEMČÁST IV.

CERTIFIKAČNÍHO NEBO UKÁZKOVÉHO LETU

1. 1. Před analýzou údajů shromážděných během certifikačního nebo ukázkového letu se kontroluje práce zařízení pro zpracování obrazu a videorekordérů užívaných pro shromažďování původního obrazového materiálu v souladu s postupy uvedenými v Rozhodnutí číslo 16 Smlouvy o otevřeném nebi.
2. 2. V průběhu certifikace se stanoví hodnota H_min pro každou sestavu videokamery, jak je popsáno v části V tohoto Rozhodnutí, na základě analýzy nejméně pěti obrazů z různých průletů obsahujících kalibrační terč popsaný v části II, odstavec 2 tohoto Rozhodnutí..
3. 3. Obrazy kalibračního terče se vyjmou z původní magnetické pásky používané na palubě pozorovacího letounu zařízením pro zpracování obrazu. V případě videokamer, které zaznamenávají údaje v analogovém formátu, se analogový signál zaznamenaný na magnetické pásce obsahující obraz kalibračního terče digitalizuje při osmi bitech na jeden vzorek a na jedno pásmo vlnové délky, na které je videokamera citlivá, a při rychlosti odebírání vzorků, která vytvoří obraz vytvořený ze získaných vzorků, který představuje stejný poměr obrazu terče na zemi jako při pohledu z obrazu na původní analogové pásce s minimální ztrátou informací obsažených na původním videozáznamu. V případě videokamer poskytujících digitální údaje se údaje zaznamenávají při osmi bitech na jedno pásmo vlnové délky, na které je videokamera citlivá. S výjimkou požadavků pododstavců (D) a (E) části IV, odstavec 4 tohoto Rozhodnutí, se analýza provádí na nezpracovaných digitálních údajích.
4. 4. Pozemní rozlišení videokamery jak podél trasy, tak napříč směrů trasy, se stanoví vizuální analýzou. Vizuální analýza se provádí na obrazech kalibračního terče s modulací nejméně 0.1 měřeno na obraze jasových panelů pozemního terče. Pro obrazy odpovídající podmínkám uvedeným v části III tohoto Rozhodnutí se pozemní rozlišení stanoví v souladu s těmito postupy:

   (A) Obrazy kalibračního terče se zobrazí na obrazovce schopné zobrazit nejméně 256 odstínů šedi a s úhlopříčkou nejméně 20 centimetrů.

   (B) Obrazy kalibračního terče prozkoumá nejméně deset zkušených pozorovatelů zastupujících členské státy účastnící se certifikace. Pokud není dohodnuto jinak, obrazy kalibračního terče prozkoumá neméně deset zkušených pozorovatelů zastupujících smluvní strany účastnící se ukázkového letu.

   (C) Jas, kontrast a zvětšení obrazovým zdvojením na obrazovce může pozorovatel dle vlastního uvážení upravit.

   (D) Každý obraz se v případě potřeby fázově koriguje.

   (E) Obraz kalibračního terče z kamery se schopností prokládání se podle uvážení pozorovatele analyzuje buď z obrazu jediného pole zdvojeného tak, aby vytvořil úplný rámec, nebo z proloženého obrazu získaného fázovým vyrovnáním dvou samostatných polí.

   (F) Skupina čar je rozlišena, jestliže alespoň u jedné trojice čar ve skupině skupiny čar lze vizuálně pozorovat zobrazený rozdíl stupnice šedi mezi prostřední čarou a vnějšími čarami po celé délce trojice čar.

   (G) Počínaje nejširší skupinou čar je pro každého pozorovatele poslední rozlišenou skupina čar ta skupina čar, která bezprostředně předchází první skupině čar, která není rozlišená.

   (H) Pro každý obraz je poslední rozlišenou skupinou čar nejužší skupina čar, kterou rozliší nejméně 80% všech pozorovatelů.

   (I) Pro každý obraz je pozemním rozlišením šířka čáry na povrchu země, v centimetrech, ze skupiny získané v bodě (H).

   (J) V případě barevných videokamer se rozlišení stanoví na obraze vybraného kalibračního terče takto:

   (1) Pozorovatel má k dispozici čtyři obrazy kalibračního terče; jeden obraz z každých tří pásem vlnové délky a složený obraz, kde všechna pásma vlnové délky mají stejnou důležitost.

   (2) Pozorovatel provede vizuální analýzu každého z obrazů uvedených v bodě (1) a obraz, který obsahuje nejužší rozlišenou skupinu čar, se použije pro stanovení rozlišení videokamery.

1. 5. Pro každý průlet vybraný pro analýzu se shromáždí údaje nezbytné pro podporu stanovení rozlišení pomocí počítače a poskytnou se všem ostatním členským státům.

POSTUP PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD ZEMÍ, PŘIČÁST V.

KTERÉ MŮŽE BÝT BĚHEM POZOROVACÍHO LETU V

PROVOZU VIDEOKAMERA

1. 1. Pro každý průlet (i) vybraný pro analýzu při certifikačním nebo ukázkovém letu

   (A) se rozlišení podél trasy, L_i,1, a napříč trasy, L_i,2, stanoví:

   (1) v případě certifikačních letů vizuální analýzou popsanou v části IV, odstavec 4 tohoto Rozhodnutí a

   (2) v případě ukázkových letů jsou pozorovaný a pozorující stát oprávněny používat podle svého uvážení počítačovou metodu nebo vizuální analýzu, s výjimkou případů uvedených v Příloze F, část III, odstavce 6 nebo 7 Smlouvy o otevřeném nebi, kdy se používá pouze vizuální analýza popsaná v části IV, odstavec 4 tohoto Rozhodnutí.

   (B) Vypočítají se funkce amplitudy obrazu pro sadu skupin čar položených podél A_i,1(f) a napříč čáry letu A_i,2(f).

   (C) Po dobu platnosti tohoto Rozhodnutí poskytují členské státy užívající počítačové metody v souladu s odstavcem 1 (A) (2) této části všem ostatním členských státům písemný popis teorie, algoritmů a postupů používaných při počítačové metodě, jakož i postupy pro její kalibraci. Tento popis musí splňovat požadavky stanovené v příloze C Rozhodnutí 16 KKON a bude dodatkem již uvedené přílohy C.

1. 2. Hodnota H_{min i,j} pro certifikační a ukázkové lety se z obrazu (i) vypočítá pro podélné j = 1 a příčné j = 2 sady skupin čar:

   (A) Hodnota se stanoví:

   1. kde:

      L_i,j = pozemní rozlišení v centimetrech získané z analýzy obrazu kalibračního terče a

      j = 1 je pro sadu skupin čar podél trasy a

      j = 2 je pro sadu skupin čar napříč trasy.

      H_i = výška letounu nad kalibračním terčem v metrech v okamžiku, kdy byl kalibrační terč při průletu zobrazen (i).

      L_a = dohodnuté pozemní rozlišení 30 cm.

   (B) Po dobu trvání tohoto Rozhodnutí se shromažďují a vyhodnocují údaje nezbytné k vyhodnocení řešení pro určení H_{min i,,j} na základě následující rovnice nebo dohodnuté alternativy.

   1. kde:

      K_i = modulace terče měřená na jasových panelech v obraze.

      K_a = dohodnutá modulace terče 0.4, při které je definováno pozemní rozlišení.

      c = prahový exponent příslušný pro použité čidlo a terč.

      1. Po dobu platnosti tohoto Rozhodnutí se provádí měření každého z parametrů výše uvedené rovnice a obrazy z certifikačních a ukázkových letů se poskytují KKON pro výzkum na podporu následného Rozhodnutí.

1. 3. H_{min i,j} se používá pro výpočet průměru, H_{min j} z vypočítaných hodnot.

   j = 1,2

   1. kde: n je celkový počet snímků kalibračního terče použitých pro stanovení H_{min j;} a

      n ≥ 5 pro certifikační lety,

      n ≥1 pro ukázkové lety.

1. 4. Hodnota H_min je větší z minimálních povolených hodnot výšky H_{min 1} a H_{min 2} získaných pro sadu skupin čar umístěných podél a napříč trasy.

*************

Toto Rozhodnutí vstoupí v platnost současně se Smlouvou o otevřeném nebi. Zůstane v platnosti v období od vstupu Smlouvy v platnost do 31. prosince třetího roku následujícího po roce, ve kterém Smlouva vstoupila v platnost. Členské státy uzavřou v rámci Konzultativní komise otevřeného nebe a během doby, kdy je v platnosti toto Rozhodnutí, následnou dohodu o stanovení minimální výšky nad povrchem země, ve které může být v provozu videokamera se zobrazením v reálném čase.

Rozhodnuto ve Vídni Konzultativní komisí otevřeného nebe 12. října 1994 v každém ze šesti jazyků uvedených v článku XIX Smlouvy o otevřeném nebi, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

OSCC/VI/DEC. 15

12. října 1994

ROZHODNUTÍ ČÍSLO PATNÁCT

SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

METODOLOGIE PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD POVRCHEM ZEMĚ, VE

KTERÉ MŮŽE BÝT BĚHEM POZOROVACÍHO LETU V PROVOZU KAŽDÉ

INFRAČERVENÉ ŘÁDKOVÉ SNÍMACÍ ZAŘÍZENÍ UMÍSTĚNÉ NA POZOROVACÍM

LETOUNU

Konzultativní komise Smlouvy o otevřeném nebi podle ustanovení Dodatku I k Příloze D, část III, odstavec 4 Smlouvy o otevřeném nebi rozhodla takto:

DEFINICE VÝRAZŮČÁST I.

1. Výrazy používané v tomto Rozhodnutí jsou definovány takto:

   „Mez rozlišení“ pro infračervené řádkové snímací zařízení podle Smlouvy o otevřeném nebi, článek IV, odstavec 2 /C/ je definován jako 50 cm při rozdílu vyzařovací teploty 3,0 stupně Celsia.

   Výraz „záznamník signálů“ znamená analogové nebo digitální záznamové zařízení schopné ukládat údaje shromážděné infračerveným řádkovým snímacím zařízením na magnetickou pásku bez použití kódovacích postupů nebo na fotografický film.

   Výraz „sestava infračerveného řádkového snímacího zařízení“ znamená každou kombinaci infračerveného řádkového snímacího zařízení, filtru, okénka, úhlu odchylky od kolmice, záznamníku signálu, typu fotografického filmu nebo magnetické pásky a typu záznamu a formátu, která má být certifikována. Pro infračervené řádkové snímací zařízení s proměnnou účinnou ohniskovou dálkou, avšak s pomocným nastavením účinné ohniskové dálky se každé pomocné nastavení považuje za novou sestavu. U infračerveného řádkového snímacího zařízení s proměnnými úhly odchylky od kolmice, avšak s pomocným pevným nastavením úhlu odchylky se každé pomocné nastavení považuje za novou sestavu.

   Výraz „kódovací postupy“ znamená použití zvláštních postupů zpracování údajů určených k uložení na magnetická média umožňujících získat z těchto údajů více informací, než lze zjistit bez použití takového zpracování. Komerčně dostupné postupy opravy chyb, které se běžně užívají k zaznamenávání digitálních údajů na magnetická média či k získávání údajů z takových médií a postupy umožňující multiplexní zaznamenávání údajů z více čidel nebo z více barevných pásem na jediný záznamník se za kódovací postupy nepovažují.

   Výraz „detekční prvek“ znamená nejmenší definovatelný prvek detektorového pole infračerveného řádkového snímacího zařízení.

   Výraz „prvek záběru“ znamená plochu na zemi, která se promítá na jediný detekční prvek.

   Výraz „prvek obrazu“ znamená uložený digitalizovaný signál představující jediný prvek záběru.

   Výraz "videodisplej" znamená monitor používaný pro analýzu údajů, včetně jakékoli příslušné elektroniky pro zpracování obrazu, která je schopná zobrazit na základě údajů v analogovém nebo digitálním formátu údaje shromážděné infračerveným řádkovým snímacím zařízením.

   Výraz “rámcový střádač” znamená digitální paměť schopnou uložit minimálně úplný obraz kalibračního terče, kde je každý jednotlivý obrazový prvek uložen v oddělené paměťové buňce.

   Výraz „stupnice šedi“ znamená numerickou hodnotu prvku obrazu osmibitové stupnice mezi 0 – 255.

   Výraz „vyzařovací teplota“ znamená pro danou vlnovou délku ekvivalentní teplotu černého tělesa vyzařující stejný výkon na jednotku plochy jako dané těleso, které se měří.

   „Pasivní kalibrační terč“ je kalibrační terč, který nepoužívá umělé vyhřívání pro zajištění daného rozdílu vyzařovací teploty mezi studenými a horkými čarami.

   „Aktivní kalibrační terč“ je kalibrační terč, který používá umělé vyhřívání pro zajištění daného rozdílu vyzařovací teploty mezi studenými a horkými čarami.

   Výraz „skupina čar“ označuje sadu sousedních čar stejné šířky a délky, avšak s odlišnou vyzařovací teplotou.

   Výraz „trojice čar“ znamená jakoukoli kombinaci tří čar ve skupině čar kalibračního terče; dvě čáry stejné vyzařovací teploty oddělené jednou čárou rozdílné vyzařovací teploty.

   Výraz „vyrovnání fází“ znamená postup ke snížení vadného zarovnání snímaných čar na obraze způsobeného odstranitelnými chybami časové základny záznamníku magnetické pásky, odstranitelnými chybami kompenzace pohybu nebo jinými chybami způsobenými infračerveným řádkovým snímacím zařízením.

   Výraz “atmosférické parametry KKON” znamená parametry potřebné pro definování atmosféry zahrnující alespoň tato měření: teplota vzduchu (°K), tlak (mb), relativní vlhkost (%), viditelnost (km), a nadmořská výška (km), ve kterých se uvedené parametry měří.

   Výraz „schválený atmosférický model“ znamená metodu výpočtu atmosférického přenosu jako funkci nadmořské výšky v parametrech atmosféry KKON pro dané pásmo vlnové délky (např. model LOWTRAN 7 je jednou ze schválených metod).

   Výraz „standardní atmosféra KKON“ znamená vstup do letního modelu pro střední zeměpisné šířky LOWTRAN 7, jak je uvedeno v příloze k tomuto Rozhodnutí.

   Výraz “H_min” znamená minimální výšku nad povrchem země, ve které může být v provozu sestava infračerveného řádkového snímacího zařízení umístěná na pozorovacím letounu.

PŘEDPISY PRO KALIBRAČNÍ TERČEČÁST II.

1. 1. Kalibrační terče používané pro měření pozemního rozlišení sestavy infračerveného řádkového snímacího zařízení umístěného na pozorovacím letounu během certifikačního nebo ukázkového letu mohou být aktivní nebo pasivní.
2. 2. Šířky a délky čar ve skupině čar jsou stálé a poměr délky k šířce není menší než 5:1. Pro certifikační lety obsahuje kalibrační terč skupiny čar s čárami o šířce 40, 50 a 60 cm, které se použijí pro analýzu. Pro ukázkové lety obsahuje kalibrační terč nejméně dvě skupiny čar různé šířky čar vybrané z 40, 50 a 60 cm.
3. 3. Každá skupina čar se skládá z nejméně pěti čar s odlišnou vyzařovací teplotou.
4. 4. Upřesnění vyzařovací teploty terče:
   1. A) Standardní odchylka vyzařovací teploty podél a/nebo napříč jakékoliv čáry nesmí být větší než 10 % rozdílu vyzařovací teploty mezi horkými a studenými čarami, nebo 0,5 stupňů Celsia podle toho, která je větší.
   2. B) Rozdíl vyzařovací teploty mezi jakýmikoliv čarami stejné jmenovité vyzařovací teploty ve skupině čar nesmí být větší než 10 % rozdílu vyzařovací teploty mezi horkými a studenými čarami nebo 0,5 stupňů Celsia, podle která je větší.
   3. C) Vyzařovací teplota horkých čar nesmí být větší než 10 stupňů Celsia v porovnání se studenými čárami.
   4. D) Sada čar s vyzařovacími teplotami bližšími k vyzařovací teplotě pozadí nesmí být větší či menší než 3 stupně Celsia oproti vyzařovací teplotě pozadí, na kterém je kalibrační terč umístěn.

1. 5. Kalibrační terče se umisťují vodorovně k pozadí, které má minimální změny vyzařovací teploty.

PROVÁDĚNÍ CERTIFIKAČNÍHO NEBO UKÁZKOVÉHO LETUČÁST III.

1. 1. H_min infračerveného řádkového snímacího zařízení se stanoví pro každou sestavu infračerveného řádkového snímacího zařízení. Všechny proměnné ovládací prvky se nastaví tak, aby se dosáhlo nejlepšího pozemního rozlišení v podmínkách, které se vyskytují při certifikačních a ukázkových letech.
2. 2. Pro certifikační a ukázkové lety používající pro analýzu trojice čar se provedou nejméně čtyři přelety nad kalibračním terčem pro každý vybraný rozdíl vyzařovací teploty. Pro ukázkové lety používající pro analýzu pouze dvojice čar se provedou nejméně tři přelety nad kalibračním terčem pro každý vybraný rozdíl vyzařovací teploty. Výška nad zemí každého přeletu se řídí následujícími podmínkami:

   (A) první nebo nejnižší výška průletu nad zemí je maximální výškou nad zemí, při které všechny skupiny čar, které se mají analyzovat v sadě, jsou rozlišené, a

   (B) poslední nebo nejvyšší výška průletu nad zemí je minimální výškou nad zemí, při které není rozlišena žádná ze skupin čar, které se mají analyzovat.

   Střední výšky nad zemí se rovnoměrně rozmístí mezi nejnižší a nejvyšší výšky nad zemí. Pro ukázkové lety může strana poskytující letoun žádat, aby nejnižší rozdíl vyzařovací teploty kalibračního terče byl stanoven nejméně na tři stupně Celsia.

1. 3. Terče se seřadí pro měření rozlišení ve směru snímání infračerveného řádkového snímacího zařízení, přičemž podélná osa čar terčů směřuje v rozsahu plus minus 20 stupňů kolmo ke jmenovitému směru snímání.
2. 4. Pro svisle upevněné infračervené řádkové snímací zařízení se každý obraz kalibračního terče použitý při analýze zaznamenává tehdy, kdy střed skupiny čar není vzdálen více než plus či minus 25 % zorného pole čidla od středu zorného pole čidla. Pro šikmo připevněné infračervené řádkové snímací zařízení je střed skupin čar musí ve třetině obrazu nejbližšího nadiru.
3. 5. Atmosférické parametry KKON se měří nejméně jednou za hodinu.
4. 6. V době každého průletu nad sadou terče se měří vyzařovací teplota každé skupiny čar kalibrovaným přístrojem či systémem a zaznamenává se pro stanovení H_min.

   (A) Měření se provádí nad terčem pomocí radiometru, který zabírá čáry terče v rozsahu plus či minus 20 stupňů od kolmice.

   (B) Během certifikačního letu se provádějí měření vyzařovacích teplot všech čar pro každou použitou skupinu čar buď přenosným radiometrem, mapovacím radiometrem nebo zobrazovacím radiometrem.

   (C) Pro každý použitý rozdíl vyzařovací teploty a nejméně pro jeden průlet pro každou jednotlivou skupinu čar se provedou měření k ověření požadavků uvedených v části II, odstavec 4, pododstavce (A) - (D) tohoto Rozhodnutí, a to zobrazovacím radiometrem nebo mapovacím radiometrem poskytujícím nejméně 10 jednotlivých bodových měření na každou měřenou čáru.

   (D) Za předpokladu, že skupiny čar, které se mají použít, byly předtím použity pro certifikaci, lze prominout uplatňování pododstavce (C) tohoto odstavce pro ukázkové lety.

1. 7. Maximální rozlišovací výška nad zemí H_i a výška nad zemí nejvyššího průletu, při které se rozliší skupina čar, se určí pro každou skupinu čar o šířce L_i a rozdílu vyzařovací teploty ΔT_i.
2. 8. Pro dobu průletu v maximální rozlišovací výšce nad zemí H_i, se rozdíl vyzařovací teploty na otvoru čidla (δT_i) vypočítá pro každou skupinu čar šířky L_i z měřeného rozdílu vyzařovací teploty terče ΔT_i a převodu na výšku nad zemí H_i, τ(H_i),
   1. vypočítáno podle schváleného atmosférického modelu používajícího měřené parametry atmosféry KKON podle vzorce:
      δτi = ΔT_i τ(H_i).

1. 9. U certifikačních letů se kroky v odstavcích 2 až 8 této části opakují při každém vybraném rozdílu vyzařovací teploty, dokud se nezískají nejméně dvě měření trojic čar pro různé šířky skupin čar (H_i, L_i, δτ_i). Kroky v odstavcích 2 až 8 této části se opakují pro tři různé vybrané rozdíly vyzařovací teploty v intervalu 2-10 stupňů s oddělením mezi vyzařovacími teplotami přibližně 3 stupně, dokud se nezíská nejméně šest měření trojic čar (H_i, L_i, δτ_i). Pro ukázkové lety se získají nejméně dva různé vybrané rozdíly vyzařovací teploty a nejméně jedno měření trojic čar (H_i, L_i, δτ_i) pro každý vybraný rozdíl vyzařovací teploty.
2. 10. Infračervené řádkové snímací zařízení vybavené proměnným úhlem odchylky od kolmice H_min musí být minimálně určeno s úhlem odchylky stanoveným jako minimální úhel od kolmice. Při stanovení H_min pouze pro minimální úhel od kolmice se výsledná hodnota H_min přijímá jako závazná pro všechny ostatní úhly odchylek od kolmého nastavení.

ANALÝZA ÚDAJŮ SHROMÁŽDĚNÝCH BĚHEMČÁST IV.

CERTIFIKAČNÍHO NEBO UKÁZKOVÉHO LETU

1. 1. Pozemní rozlišení infračerveného řádkového snímacího zařízení se stanoví vizuální analýzou. Skupina čar je rozlišena, jestliže pro nejméně jednu trojici čar ve skupině čar jsou vizuálně pozorovány rozdíly ve stupni šedi na videodispleji či optické hustotě fotografického filmu mezi prostřední čárou a vnějšími čarami po celé délce trojice čar.
2. 2. Obrazy kalibračního terče zkoumá nejméně deset zkušených pozorovatelů zastupujících smluvní strany účastnící se certifikace. Pokud není dohodnuto jinak, prozkoumá obrazy kalibračního terče nejméně deset zkušených pozorovatelů zastupujících členské státy účastnící se ukázkového letu.
3. 3. Maximální výška nad zemí, ve které je rozlišena skupina čar, je maximální výškou nad zemí, ve které nejméně 80 % všech pozorovatelů rozliší skupinu čar.
4. 4. Pro údaje shromážděné na fotografickém filmu:

   (A) Před analýzou údajů shromážděných během certifikačního či ukázkového letu se systém pro zpracování obrazu kalibruje v souladu s postupy uvedenými v Příloze K, část II Smlouvy o otevřeném nebi.

   (B) Výška nad zemí pro každou sadu průletů, při které byla rozlišena každá skupina čar kalibračního terče, se určí vizuální analýzou originálu filmu.

1. 5. Pro údaje shromážděné na magnetické pásce:

   (A) Před analýzou údajů shromážděných během certifikačního nebo ukázkového letu, se systém pro zpracování obrazu kalibruje v souladu s postupy uvedenými v Rozhodnutí 16 Smlouvy o otevřeném nebi.

   (B) Pozemní rozlišení infračerveného řádkového snímacího zařízení se stanoví vizuální analýzou digitalizovaných obrazů kalibračního terče zaznamenaných na magnetické pásce. S výjimkou požadavků pododstavce (3) tohoto pododstavce se analýza provede na nezpracovaných digitálních údajích.

   (1) Obraz kalibračního terče se zobrazí na videodispleji, který může zobrazit minimálně 256 odstínů šedé a který má úhlopříčku nejméně 20 cm.

   (2) Jas, kontrast a zvětšení pixelovou replikací zobrazení na obrazovce se může upravit podle uvážení pozorovatele.

   (3) Každý obraz se v případě potřeby fázově koriguje.

1. 6. Každý obraz vybraný pro analýzu během certifikačního nebo ukázkového letu společně s jakýmikoliv dostupnými podpůrnými údaji, jako meteorologické informace, měření vyzařovací teploty terče, informace o terči atd., se poskytne všem ostatním smluvním stranám. Podle vývoje počítačových metod práce poskytne smluvní strana navrhující takovou metodu všem ostatním smluvním stranám písemně popis teorie, algoritmů a postupů používaných touto počítačovou metodou, jakož i postupy pro kalibraci. Tento popis musí splňovat požadavky stanovené v Příloze C Rozhodnutí číslo 16 Smlouvy o otevřeném nebi a stane se dodatkem zmíněné Přílohy C. Smluvní strany provádějící certifikační nebo ukázkové lety mohou poskytnout i další informací nutné pro takové navrhované metody.

POSTUPY PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ VÝŠKY NAD ZEMÍ, VEČÁST V.

KTERÉ MŮŽE BÝT V PROVOZU BĚHEM POZOROVACÍHO LETU

INFRAČERVENÉ ŘÁDKOVÉ SNÍMACÍ ZAŘÍZENÍ

1. 1. Certifikovaná minimální výška nad zemí, ve které může být v provozu během pozorovacího letu infračervené řádkové snímací zařízení, se vypočítá s pomocí vzorce:
   1. kde

      H_min je minimální výška nad zemí v metrech;

      n je celkový počet trojic čar (H_i, L_i, δτ_i);

      L_i je šířka jednotlivé čáry ve skupině čar konkrétní měřené trojice čar podle popisu v části III, odstavec 9 tohoto Rozhodnutí;

      H_i je maximální výška letounu nad zemí v metrech, ve které skupina čar o šířce L_i byla rozlišena podle popisu v části III, odstavec 7 tohoto Rozhodnutí;

      δτ_i je hodnota rozdílu vyzařovací teploty mezi horkými a studenými čarami kalibračního terče upravená pro atmosférický převod podle popisu v části III, odstavec 8 tohoto Rozhodnutí;

      L_a je dohodnuté pozemní rozlišení 50 cm;

      ΔT_a je dohodnutá hodnota rozdílu vyzařovací teploty, která se použije při výpočtu minimální výšky nad zemí, t.j. 3 stupně Celsia;

      τ_a(H) je atmosférický přenos jako funkce nadmořské výšky za použití dohodnuté standardní atmosféry KKON;

      m je exponent definovaný v odstavci 2 této části.

1. 2. Hodnota m je v intervalu od 0 do 1 a vypočítá se z měřením trojic čar (H_i, L_i, δτ_i) provedením regresní analýzy na základě metody nejmenších čtverců.
2. 3. Pro infračervené řádkové snímací zařízení, které může zaznamenávat údaje na fotografický film a na magnetickou pásku současně, se stanoví samostatná H_min pro každou metodu záznamu a vyšší hodnota H_min se použije během pozorovacích letů, jestliže se použije současný záznam.
3. 4. Hodnota 3 stupně Celsia pro ΔT_a byla dohodnuta pro toto Rozhodnutí s tím, že smluvní strany vyhodnotí údaje shromážděné během doby platnosti tohoto Rozhodnutí pro stanovení H_min v následném rozhodnutí, které zvolí hodnotu ΔT_a v rozsahu 1-10 stupňů Celsia.

*****

Toto Rozhodnutí vstupuje v platnost současně se Smlouvou o otevřeném nebi. Zůstane v platnosti po dobu od vstupu Smlouvy v platnost do 31. prosince třetího roku následujícího po roce, ve kterém Smlouva vstoupila v platnost. Smluvní strany uzavřou v rámci Konzultativní komise otevřeného nebe a pro dobu platnosti tohoto Rozhodnutí následnou dohodu o stanovení minimální výšky nad zemí, ve které může být v provozu infračervené řádkové snímací zařízení, která vstoupí v platnost po uplynutí platnosti tohoto Rozhodnutí.

Rozhodnuto ve Vídni Konzultativní komisí otevřeného nebe 12. října 1994 v každém ze šesti jazyků uvedených v článku XIX Smlouvy o otevřeném nebi, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.