Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o otevřeném nebi

ROZHODNUTÍ ČÍSLO 8 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

INTERVALY, VE KTERÝCH SE ÚDAJE ANOTUJÍ INFORMACEMI

Konzultativní komise otevřeného nebe rozhodla podle ustanovení Přílohy B, část II, odstavec 2, pododstavce (A)(1), (B) a (C)(1) Smlouvy o otevřeném nebi takto:

Intervaly, ve kterých se údaje anotují informacemi:

1. 1. U optických kamer u každého snímku.
2. 2. U infračerveného řádkového snímacího zařízení zaznamenávajícího údaje na fotografický film v intervalech nejvýše 31 centimetrů.
3. 3. U videokamer používajících snímkovací zařízení jednou u každého snímku.
4. 4. U videokamer používajících řádkovací obrazové zařízení, infračervená řádkovací snímací zařízení provádějící záznam na magnetický pásek a u radarů s bočním vyzařováním se syntetickou aperturou nejméně každých 512 řádků.

Toto Rozhodnutí vstoupí v platnost současně se Smlouvou o otevřeném nebi a bude mít stejné trvání jako tato Smlouva.

Rozhodnuto ve Vídni na zasedání Konzultativní komise otevřeného nebe, dne 16. července 1993, v každém ze šesti jazyků uvedených v článku XIX Smlouvy o otevřeném nebi, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

ROZHODNUTÍ ČÍSLO 9 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

POUŽITÍ JINÝCH NEŽ ALFANUMERICKÝCH KÓDŮ K ANOTACI ÚDAJŮ

Konzultativní komise otevřeného nebe rozhodla podle ustanovení Přílohy B, část II, odstavec 4 Smlouvy o otevřeném nebi takto:

1. 1. Při anotaci údajů shromážděných během pozorovacího letu se neužívají jiné kódy než alfanumerické hodnoty.

   Informace, jež je třeba anotovat podle Přílohy B, část II, se anotují za použití alfanumerických kódů stanovených v Dodatku 1 k Příloze B.

1. 2. Smluvní strany jsou oprávněny anotovat i jiné informace, než vyžaduje Příloha B, část II.

   V případě, že se smluvní strana rozhodne anotovat dodatečné informace, použije alfanumerických kódů a informuje všechny ostatní Smluvní strany o významu takových kódů před jejich použitím k anotaci údajů shromážděných během pozorovacího letu.

Toto Rozhodnutí vstoupí v platnost současně se Smlouvou o otevřeném nebi a bude mít stejné trvání jako tato Smlouva.

Rozhodnuto ve Vídni na zasedání Konzultativní komise otevřeného nebe, dne 16. července 1993, v každém ze šesti jazyků uvedených v článku XIX Smlouvy o otevřeném nebi, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

ROZHODNUTÍ ČÍSLO 10 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

ROZDĚLOVACÍ KLÍČ SPOLEČNÝCH VÝDAJŮ SPOJENÝCH S ČINNOSTÍ

KONZULTATIVNÍ KOMISE OTEVŘENÉHO NEBE

Konzultativní komise otevřeného nebe rozhodla podle ustanovení Přílohy L, odstavec 9 Smlouvy o otevřeném nebi takto:

1. 1. Rozdělovací klíč společných výdajů spojených s činností Konzultativní komise otevřeného nebe (dále “rozdělovací klíč Konzultativní komise otevřeného nebe”) vychází z rozdělovacího klíče přijatého v Helsinkách, dne 10. července 1992 účastnickými státy KBSE (dále “helsinský klíč”).

   Zvláštní režim zřízený tímto rozhodnutím zohledňuje současné hospodářské podmínky a je omezen co do rozsahu a času.

   Není precedentem pro jakékoliv jiné orgány KBSE či orgány spojené s KBSE.

1. 2. S ohledem na skutečnost, že ne všechny účastnické státy KBSE jsou smluvními stranami Smlouvy, musí Smluvní strany věnovat k pokrytí existujícího schodku vedle svého příspěvku podle helsinského klíče dodatečný příspěvek.
   1. A) Tento dodatečný příspěvek je zpravidla úměrný helsinskému klíči.
      Jakákoliv smluvní strana však může poskytnout vyšší dodatečný příspěvek.
   2. B) S ohledem na svou současnou hospodářskou situaci však země uvedené v seznamu v Příloze A tohoto Rozhodnutí jsou z poměrného příspěvku uvedeného v pododstavci (A) vyňaty a zaplatí pouze dodatečný příspěvek ad hoc dohodnutý smluvními stranami.
   3. C) Zvláštní režim zřízený v pododstavci (B) potrvá tak dlouho, jak to bude vyžadovat hospodářská situace zemí uvedených v seznamu v Příloze A tohoto Rozhodnutí.
      Tento zvláštní režim se tudíž každoročně přehodnotí.

1. 3. Pokud budou smluvními stranami této Smlouvy pouze účastnické státy KBSE a její činností vznikne schodek, který musí být pokryt, potom finanční příspěvek jakéhokoliv smluvní strany podle rozdělovacího klíče Konzultativní komise otevřeného nebe bude muset být vyšší než jeho příspěvek podle helsinského klíče.
2. 4. Přistoupí-li ke Smlouvě Smluvní strany KBSE, vypočítají se jejich finanční příspěvky podle rozdělovacího klíče Konzultativní komise otevřeného nebe podle zásad stanovených v odstavcích 1 a 2.

   V tomto případě se finanční příspěvky ostatních smluvních stran podle rozdělovacího klíče Konzultativní komise otevřeného nebe přiměřeně sníží.

   Toto ustanovení neplatí pro země uvedené v seznamu v příloze A tohoto Rozhodnutí po dobu, po kterou jim zvláštní režim zavedený v odstavci 2, pododstavec (B) poskytuje výhodu v podobě finančních příspěvků podle rozdělovacího klíče Konzultativní komise otevřeného nebe nižších než u jiných států, které poskytují stejný příspěvek podle helsinského klíče.

1. 5. V případě, že ke Smlouvě přistoupí státy, které nejsou účastnickými státy KBSE, určí Konzultativní komise otevřeného nebe ad hoc jejich finanční příspěvky podle rozdělovacího klíče Konzultativní komise otevřeného nebe, jakož i rozdělovací klíč Konzultativní komise otevřeného nebe.
2. 6. K 1. lednu 1993 je rozdělovací klíč Konzultativní komise otevřeného nebe dohodnut takto (v procentech):

   ROZHODNUTÍ ČÍSLO 8 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI INTERVALY, VE KTERÝCH SE ÚDAJE ANOTUJÍ INFORMACEMI ROZHODNUTÍ ČÍSLO 9 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI POUŽITÍ JINÝCH NEŽ ALFANUMERICKÝCH KÓDŮ K ANOTACI ÚDAJŮ ROZHODNUTÍ ČÍSLO 10 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI ROZDĚLOVACÍ KLÍČ SPOLEČNÝCH VÝDAJŮ SPOJENÝCH S ČINNOSTÍ KONZULTATIVNÍ KOMISE OTEVŘENÉHO NEBE

   Francie	10,82
   Německo	10,82
   Itálie	10,82
   Spojené království	10,82
   Spojené státy americké		10,82
   Ruská federace		9,05
   Kanada		6,55
   Španělsko	5,10 (*)
   Belgie	4,27
   Nizozemsko	4,27
   Dánsko		2,465
   Norsko	2,465
   Ukrajina	1,77
   Polsko	1,685
   Turecko	1,20
   Řecko	0,84
   Maďarsko	0,84
   Rumunsko	0,84
   Česká republika	0,805
   Bělorusko	0,71
   Bulharsko	0,66
   Lucembursko	0,66
   Portugalsko	0,66
   Slovenská republika	0,40
   Island	0,24
   Gruzie	0,21
   Kyrgyzstán	0,21

3. (*) Toto procento odráží souhlas Španělska poskytnout vyšší dodatečný příspěvek.

ROZHODNUTÍ ČÍSLO 11 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

FINANČNÍ A ADMINISTRATIVNÍ OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K BODU VI

ROZHODNUTÍ KONZULTATIVNÍ KOMISE OTEVŘENÉHO NEBE/I/Č. 6 Z 29. ČERVNA

1992

Konzultativní komise otevřeného nebe rozhodla podle ustanovení Přílohy L, odstavec 9 Smlouvy o otevřeném nebi a podle ustanovení části VI Rozhodnutí Konzultativní komise otevřeného nebe/I/č. 6 z 29. června 1992 takto:

1. 1. Odstavce 1,2,3,4,5 a 6 Rozhodnutí Konzultativní komise otevřeného nebe o rozdělovacím klíči společných výdajů spojených s činností Konzultativní komise otevřeného nebe přijaté dne 16. července 1993 nahradí závorky v bodě VI, odstavec I Rozhodnutí Konzultativní komise otevřeného nebe /I/ č.6 z 29. června 1992 jako odstavce 1.1., 1,2., 1.3., 1.4., 1.5. a 1.6. tohoto bodu.
2. 2. Přílohy A a B tohoto Rozhodnutí Konzultativní komise otevřeného nebe o rozdělovacím klíči společných výdajů spojených s činností Konzultativní komise otevřeného nebe přijaté dne 16. července 1993 budou přiloženy jako Přílohy III a IV k Rozhodnutí Konzultativní komise otevřeného nebe /I/ č.6 z 29. června 1992.

   Tyto přílohy a odstavce 1.1. až 1.6. bodu VI Rozhodnutí Konzultativní komise otevřeného nebe /I/ č.6 budou patřičně přizpůsobeny.

1. 3. Následující ustanovení:

   “Praktická ujednání pro placem finančních příspěvků smluvními stranami jsou stejná jako ujednání dohodnutá pro ostatní fóra využívající společných služeb Společného výkonného sekretariátu.”

   nahradí závorky v bodě VI, odstavec 2 Rozhodnutí Konzultativní komise otevřeného nebe /I/ č.6 z 29. června 1992.

1. 4. Následující ustanovení:

   “Modality administrativní organizace Komise jsou v souladu s ujednáními již stanovenými v souvislosti s používáním společných služeb Společného výkonného sekretariátu.”

   nahradí závorky v bodě VI, odstavec 3 Rozhodnutí Konzultativní komise otevřeného nebe /I/ č.6 z 29. června 1992.

ROZHODNUTÍ ČÍSLO 12 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

INFORMACE POSKYTOVANÉ SPOLEČNĚ SE SCHÉMATY KALIBRAČNÍCH TERČŮ

Konzultativní komise otevřeného nebe rozhodla podle ustanovení Dodatku 1 k Příloze D, část I, odstavec 5 Smlouvy o otevřeném nebi takto:

Pro každou certifikaci a ukázkový let se poskytují následující informace společně se schématy kalibračních terčů:

1. 1. Pro terče užívané s optickými kamerami a videokamerami:
   1. A) počet skupin pruhů;
   2. B) délka a šířka pruhů v každé skupině, v centimetrech;
   3. C) celková délka a šířka vnějších okrajů materiálu pozadí, v centimetrech;
   4. D) umístění jeho středu v zeměpisných souřadnicích s přesností na celou vteřinu;
   5. E) nadmořská výška v metrech;
   6. F) orientace pruhů vzhledem k severu s přesností na celý stupeň;
   7. G) relativní úroveň odraznosti plochy pozadí v procentech;
   8. H) relativní odraznost tmavých a světlých pruhů kalibračního terče vyjádřená jako průměrná a standardní odchylka pro alespoň pět měření provedených na kterékoliv náhodně vybrané skupině pruhů v procentech pro zorné úhly 0, 30, 45 a 60 stupňů svisle k povrchu terče.
      Podle orientace pruhů se provedou dvě série měření.
      První série se provede ve svislé rovině, jejíž azimut je kolmý k jedné straně pruhu.
      Druhé měření je v rovině kolmé k prvnímu.
      Při ukázkových letech lze certifikační měření potvrdit použitím jakékoliv dvojice pruhů při úhlech pouze 0 a 45 stupňů;
   9. I) skutečná dráha pro sběr dat ve stupních; a
   10. J) typ povrchu pozadí.

1. 2. Pro aktivní a pasivní terče používané s infračervenými řádkovými snímacími zařízeními:
   1. A) počet skupin pruhů;
   2. B) délka a šířka pruhů v každé skupině v centimetrech;
   3. C) celková délka a šířka vnějších okrajů prostoru terče v centimetrech;
   4. D) umístění jeho středu v zeměpisných souřadnicích s přesností na celou vteřinu;
   5. E) nadmořská výška v metrech;
   6. F) orientace pruhů vzhledem k severu s přesností na nejbližší celý stupeň;
   7. G) intenzita vyzařování teplých a studených pruhů vyjádřená jako průměrná a standardní odchylka pro nejméně pět měření provedených na kterékoliv náhodně vybrané skupině pruhů vlnové délky 3 - 5 a 8 - 14 mikronů;
   8. H) maximální a minimální rozdíly vyzařování teploty dosahované mezi teplými a studenými pruhy a standardní odchylka teploty nad celým prostorem jednotlivého pruhu ve stupních;
   9. I) provozní omezení nutná k dosažení požadovaného výkonu, jako meteorologické podmínky, použití zástěn či přístrojů pro regulaci teploty;
   10. J) popis povrchu pozadí, včetně jeho vyzařování; a
   11. K) skutečná dráha pro sběr dat ve stupních.

1. 3. Pro terčové sestavy užívané s radarem s bočním vyzařováním se syntetickou aperturou:
   1. A) délka vnitřního okraje každého jednotlivého koutového odražeče v milimetrech;
   2. B) úhlová přesnost zabudování každého jednotlivého koutového odražeče ve stupních;
   3. C) vzdálenost mezi vrcholem každého jednotlivého trojbokého koutového odražeče při impulsní odpovědi a dynamické vzdálenosti sestav, v metrech;
   4. D) vzdálenost mezi středem odražečů v každé sestavě v metrech;
   5. E) vzdálenost mezi vrcholem a nejvzdálenějším koutovým odražečem v každé sestavě v metrech;
   6. F) umístění středu každé sestavy v zeměpisných souřadnicích s přesností na celou vteřinu;
   7. G) nadmořská výška v metrech;
   8. H) orientace každé sestavy vzhledem k severu s přesností na celý stupeň;
   9. I) popis povrchu pozadí a odhadovaná úroveň rušení pozadí v decibelech na metr čtvereční;
   10. J) skutečná dráha sběru údajů ve stupních;
   11. K) přesnost seřazení v azimutu každého koutového odražeče vzhledem k doporučené skutečné dráze ve stupních;
   12. L) přesnost úhlu a seřazení ve zdvihu každého koutového odražeče v vzhledem k horizontální ploše lože;
   13. M) popis techniky používané k omezení několikanásobného příjmu signálu z jednotlivých koutových odražečů; a
   14. N) popis a schéma upevnění koutových odražečů na zemi.

1. 4. Při ukázkových letech není nutné opakovat měření pro konkrétní neměnné parametry terče použitého během certifikace.

Toto Rozhodnutí vstoupí v platnost současně se Smlouvou o otevřeném nebi a bude mít stejné trvání jako Smlouva.

Rozhodnuto ve Vídni na zasedání Konzultativní komise otevřeného nebe, dne 1. prosince 1993, v každém ze šesti jazyků uvedených v článku XIX Smlouvy o otevřeném nebi, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

ROZHODNUTÍ ČÍSLO 13 SMLOUVY O OTEVŘENÉM NEBI

METODIKA PRO VÝPOČET MINIMÁLNÍ POVOLENÉ LETOVÉ VÝŠKY PŘI POUŽITÍ

OPTICKÝCH KAMER A VIDEOKAMER

Konzultativní komise otevřeného nebe rozhodla v souladu s článkem X, odstavec 5 a podle článku IV, odstavec 2 (A) a článku VI, část I, odstavce 14 a 15 a část II, odstavce 4, 5 a 6 Smlouvy o otevřeném nebi takto:

DEFINICE POJMŮČást I.

Pojmy používané v tomto Rozhodnutí jsou definovány takto:

1. 1. Pojem “nadmořská výška” znamená svislou vzdálenost hladiny, bodu nebo objektu považovaného za bod měřenou od střední hladiny moře
2. 2. Pojem “letová hladina” znamená plochu konstantního atmosférického tlaku vztaženou ke konkrétnímu tlakovému údaji 1013,2 hektopascalů (hPa) a oddělenou od ostatních takových ploch konkrétními tlakovými intervaly.

   Údaj 1013,2 hPA má stejnou hodnotu jako 1013,2 mb, 29,92 palců rtuťového sloupce a 760 mm rtuťového sloupce.

1. 3. Pojem “výška” znamená svislou vzdálenost roviny, bodu nebo objektu považovaného za bod měřenou od konkrétního údaje.
   Údaj užívaný v tomto Rozhodnutí je úroveň povrchu v bodě nadiru.
2. 4. Pojem “převýšení terénu” znamená svislou vzdálenost bodu nebo roviny na povrchu země či ve vztahu k povrchu země, měřenou od střední hladiny moře.
3. 5. Pojem “úsek” znamená část segmentu mezi dvěma souřadnicemi, navigačními pevnými body či body obratu označenými v úkolovém plánu.

VZORCEČást II.

1. 1. Pro převod metrů na stopy se používá činitel 3,281 a stop na metry činitel 0,305.
2. 2. “Minimální povolená nadmořská výška” A pro použití čidel pro každý úsek pozorovacího letu se vypočítává podle vzorce:
   A = E + H_min

   kde: E je maximální převýšení terénu v daném úseku,

   H_min je certifikovaná minimální výška, ve které může být čidlo v provozu,

3. Poznámka: H_min je obvykle udávána v metrech.

1. 3. Jestliže se předpovězená teplota v nadmořské výšce nad bodem maximálního převýšení terénu E pro daný úsek pozorovacího letu odchyluje od teploty standardní atmosféry ICAO (ISA), upraví se barometrická nadmořská výška A podle následujícího vzorce:
   A_t = A - (A x K_t)

   kde: A_t je barometrická nadmořská výška, ve které je třeba letět k dosažení H_min po úpravě pro vnější předpovězenou teplotu;

   K_t je korekční faktor odpovídající odchylce ISA

   dT je předpovězená teplota ve stupních Celsia minus teplota ISA ve stupních Celsia.

1. 4. V případě potřeby se minimální povolená letová výška A_f pro každý úsek pozorovacího letu vypočítává podle následujícího vzorce:
   A_f = A_t + (standardní údaj o tlaku - místní QNH) x koeficient,
   1. kde:

      A_f je barometrická letová výška po přepočtu na standardní atmosférický tlak;

   1. Standardní údaj o tlaku:

      je konkrétní údaj o tlaku, jak stanoví část I odstavec 2;

   1. Místní QNH:

      je předpovězený tlak vzduchu na zemi v bodě maximálního zdvihu terénu E úseku pozorovacího letu extrapolovaného k hladině moře a uvažované době letu;

   1. Koeficient:

      je faktor upravující nadmořskou výšku pro danou změnu atmosférického tlaku.

1. 5. Pro standardní kombinace jednotek tlaku a nadmořské výšky se užívají tyto vzorce:

   Pro tlaky v palcích rtuťového sloupce a vzdálenost ve stopách:

   A_f = A_t + (29,92 - místní QNH) x 924,05;

   Pro tlaky v hPa nebo mb a vzdálenosti ve stopách:

   A_f = A_t+ (1013,2 - místní QNH) x 27,30;

   Pro tlaky v mm rtuťového sloupce a vzdálenosti v metrech:

   A_f = A_t + (760 - místní QNH) x 11,09.

VÝPOČET MINIMÁLNÍ POVOLENÉ VÝŠKY A VÝBĚR CESTOVNÍ VÝŠKYČást III.

Minimální povolená výška pro použití čidel s ohledem na pozemní rozlišovací schopnost povolenou pro optické kamery a videokamery se vypočítává takto:

1. 1. Maximální převýšení terénu E pro výpočet výšky A_t, ve které se má letět, se určuje podél čáry nadiru pro každý úsek pozorovacího letu.

   Jestliže pozorovaná smluvní strana má za to, že v důsledku konkrétních rysů terénu bude překročena maximální rozlišovací schopnost čidel povolená Smlouvou, je oprávněn navrhnout změny úkolového plánu v souladu s článkem VI, část II, odstavec 6.

1. 2. Minimální povolená výška A pro použití čidel je v zásadě výška, jež je součtem maximálního převýšení terénu E a minimální povolené výšky nad povrchem země H_min pro příslušné čidlo.
2. 3. Před předložením úkolového plánu se podle potřeby upraví podle stávající předpovědi počasí nadmořská výška vypočítaná v souladu s odstavcem 2 pomocí korekčního faktoru pro odchylku skutečné teploty od teploty ISA.

   Pro tento výpočet se užívá vzorec uvedený v části II, odstavec 3.

1. 4. Pokud národní předpisy řízení letového provozu předepisují používání cestovních výšek, převádí se barometrická výška A_t vypočítaná v odstavci 3 na cestovní výšku v souladu s následujícím postupem, pokud nebylo dohodnuto jinak: zvolí se cestovní výška nejblíže (nahoru nebo dolů) barometrické výšce A_t, při níž nedojde k odchylce od A_t větší než 500 stop nebo 150 metrů.

VÝPOČET MINIMÁLNÍ POVOLENÉ LETOVÉ VÝŠKY A VÝBĚR LETOVÉ HLADINYČást IV.

Minimální povolená letová výška povolená pro použití čidel s ohledem na pozemní rozlišovací schopnost optických kamer a videokamer se vypočítává takto:

1. 1. Před předložením úkolového plánu se upraví na základě stávající předpovědi počasí barometrická výška vypočítaná v souladu s částí III, odstavec 3 korekčním faktorem pro rozdíl mezi konkrétním údajem o tlaku uvedeným v části I, odstavec 2 a místním tlakem vzduchu v každém úseku trasy letu.

   Tento výpočet se provádí podle příslušného vzorce v části II, odstavec 5.

1. 2. Pokud národní předpisy řízení letového provozu předepisují letové hladiny, převede se barometrická výška A_f vypočítaná v odstavci 1 na letovou hladinu v souladu s následujícím postupem, pokud nebylo dohodnuto jinak: zvolí se letová hladina nejblíže (nahoru nebo dolů) barometrické výšce A_f, při níž nedojde k odchylce od A_f přesahující následující hodnoty:
   1. 500 stop pod letovou hladinou 290;
   2. 1000 stop nad letovou hladinou 290 nebo:
   3. 150 metrů pod 8100 metry;
   4. 250 metrů nad 8100 metry a pod 12 100 metry;
   5. 500 metrů nad 12 100 metry.

ODCHYLKA POZEMNÍ ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOSTIČást V.

Jestliže ve výjimečném případě má uplatnění pravidel v souladu s částí III, odstavec 4 či částí IV, odstavec 2 za důsledek použití cestovní výšky nebo letové hladiny, nesmí odchylka pozemní rozlišovací schopnosti 30 centimetrů stanovených Smlouvou přesáhnout plus/minus 5 centimetrů.

REVIZNÍ DOLOŽKAČást VI.

Ustanovení části III, odstavce 1 a 4, a části IV, odstavec 2 se přezkoumají na základě praktických zkušeností, jestliže o to některá smluvní strana požádá po 31. prosinci roku následujícímu po roce, ve kterém Smlouva vstoupila v platnost.

Toto Rozhodnutí vstoupí v platnost současně se Smlouvou o otevřeném nebi a bude mít stejné trvání jako Smlouva.

Rozhodnuto ve Vídni na zasedání Konzultativní komisí otevřeného nebe, dne 18. dubna 1994, ve všech šesti jazycích uvedených v článku XIX Smlouvy o otevřeném nebi, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.