Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

vyhlášené znění

OdkazNázev dokumentuPoužitelné oddíly
pro materiály
EN 1797-1:1998Kryogenní nádoby – Snášenlivost plyn/materiál - Část 1: Snášenlivost s kyslíkem6.2.1.2
EN ISO 11114-1:1997Přemístitelné plynové láhve-snášenlivost materiálu láhví a ventilů ve styky s obsaženými plyny- Část 1: Kovové materiály6.2.1.2
EN ISO 11114-2: 2000Přemístitelné plynové láhve-snášenlivost materiálů láhví a ventilů ve styku s obsaženými plyny – Část 2: Nekovové materiály6.2.1.2]
EN 1252-1: 1998Kryogenní nádoby -Materiály-Část1: Pevnostní požadavky při teplotě nižší než–80°C6.2.1.2
pro láhve
EN 12862:2000Přemístitelné plynové láhve – tvar a konstrukce znovu plnitelných přemístitelných svařovaných plynových láhví z hliníkových slitin6.2.2.2 a 6.2.1.5
Příloha I, Části 1 až 3 k 84/525/EECDirektiva Rady o sbližování předpisů členských států týkající se bezešvých ocelových lahví na plyny6.2.1.1 a 6.2.1.5
Příloha I, Části 1 až 3 k 84/526/EECDirektiva Rady o sbližování předpisů členských států týkající se svařovaných ocelových lahví na plyny6.2.1.1 a 6.2.1.5
Příloha I, Části 1 až 3 k 84/527/EECDirektiva Rady o sbližování předpisů členských států týkající se bezešvých lahví na plyny z hliníku a slitin hliníku6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1442:1998Přemístitelné svařované ocelové láhve pro vícenásobné použití na LPG - Konstrukce a výroba6.2.1.1, 6.2.1.5, 6.2.1.7
EN 1800:1998Láhve na acetylen – Základní požadavky a definice6.2.1.1.2
OdkazNázev dokumentuPoužitelné oddíly
EN 1964-1:1999Bezešvé ocelové láhve na plyny: 0.5 1 <vnitřní objem≤150 I6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1975:1999 kromě přílohy G
Přílohy G		Bezešvé láhve na plyn z hliníkové slitiny:

0.5 I <vnitřní objem≤ 150 I		6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN ISO 11120:1999Bezešvé láhve na plyn: 150 I <vnitřní objem< 3000 I6.2.1.1 a 6.2.1.5
[prEN 1964-3:2000Přemístitelné láhve na plyn - Specifikace pro konstrukci a výrobu přepravitelných bezešvých ocelových lahví na plyn pro vícenásobné použití s vnitřním objemem od 0.5 litru do 150 litrů - Část 3: Láhve vyrobené z nerezové oceli6.2.1.1 a 6.2.1.5
[prEN 12205Přemístitelné láhve na plyn – Kovové láhve na plyn pro vícenásobné použití6.2.1.1 a 6.2.1.5]
PrEN 1251-1Kryogenní nádoby – Přemístitelné, podtlakově izolované s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů - Část 1: Základní požadavky6.2.1.7.1
PrEN 1251-2Kryogenní nádoby – Přemístitelné, podtlakově izolované s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů - Část 2: Konstrukce, výroba, kontrola6.2.1.1 a 6.2.1.5
PrEN 1251-3Kryogenní nádoby – Přemístitelné, podtlakově izolované s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů - Část 3: Provozní požadavky6.2.1.6
pro uzávěry
EN 849:1996 (kromě Přílohy A)Přemístitelné láhve na plyn - Ventily lahví - Specifikace a zkoušení typu6.2.1.1.
Pro označování
EN 1089-1: 1996Přemístitelné láhve na plyn – Označení láhve na plyn (kromě LPG)6.2.1.7.1 kromě (b) a
OdkazNázev dokumentuPoužitelné oddíly
– Část 1: Označení razítkem6.2.1.7.2 kromě (b)
  1. 6.2.3 Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem

    Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem uvedených v tabulce 6.2.2 musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle ustanovení technického předpisu zaručujícího stejnou úroveň bezpečnosti a uznávaného příslušným úřadem. Požadavky oddílu 6.2.1 a následující požadavky však musí být splněny.

    1. 6.2.3.1 Kovové láhve, velkoobjemové láhve, tlakové sudy a svazky lahví

      Při tlakové zkoušce namáhání kovu v nejvíce namáhaném bodě nádoby nesmí překročit 77 % minimální zaručené meze průtažnosti (Re).

      “mezí průtažnosti“ se rozumí napětí, při kterém bylo dosaženo trvalé prodloužení 2 tisíciny (tj. 0.2 %) nebo, pro austenitické oceli 1 % délky mezi měřícími značkami zkušební tyče.

    2. Pozn. U plechů se musí odebrat zkušební vzorek ke stanovení průtažnosti kolmo ke směru válcování. Prodloužení při přetržení se měří na zkušební tyči kruhového průřezu, u níž vzdálenost I mezi měřícími značkami se rovná pětinásobku jejího průměru d (l=5d); použije-li se zkušebních tyčí pravoúhlého průřezu, vypočte se měrná délka I podle vzorce:

      1. kde F0 se rovná původnímu průřezu zkušební tyče.

      3. Nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkým lomům a korozívním trhlinám při teplotách mezi -20°C a +50°C.

      Pro svařované nádoby musí být použity pouze materiály zaručené svařitelnosti, jejichž přiměřená vrubová houževnatost při okolní teplotě-20°C může být zaručena, zejména ve svarech a přilehlých oblastech.

      Svary musí být zručně provedeny a musí zaručovat plnou bezpečnost.

      Jakékoli zvětšení tloušťky připouštějící korozi nesmí být brána v úvahu při výpočtu tloušťky stěn.

    1. 6.2.3.2 Dodatečná ustanovení o nádobách z hliníkových slitin pro stlačené zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem a nestlačené plyny podléhající zvláštním podmínkám (vzorky plynů), jakož i předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosoly a nádoby malé, obsahující plyn (kartuše)
      1. 6.2.3.2.1 Materiály použitelné pro nádoby z hliníkových slitin musí splňovat následující podmínky:
        ABCD
        Pevnost v tahu,49 až 186196 až 372196 až 372343 až 490
        Rm, v MPa (=N/mm2)
        Mez průtažnosti Re v MPa (=N/mm2) (trvalá deformace λg = 0.2 %)10 až 16759 až 314137 až 334206 až 412
        Trvalé prodloužení při přetržení (l = 5d) v %12 až 4012 až 3012 až 3011 až 16
        Zkouška lámavosti (průměr ohýbacího trnu d = n e, kde e je tloušťka zkušebního vzorku)n=5(Rm ≤ 98) n=6(Rm>98)n=6(Rm ≤ 325)
        n=7(Rm>325)        		N=6(Rm ≤ 325)
        n=7(Rm>325)        		n=7(Rm ≤ 392) n=8(Rm>392)
        Číslo série Aluminiového sdružení x)1 0005 0006 0002 000
      2. x) “Viz Aluminium Standards and Data“, 5. vydání, leden 1976, zveřejněno Aluminium Association, 730, 3rd Avenue, New York.

        3. Skutečné vlastnosti budou záviset na složení slitiny a na konečném provedení nádoby, avšak při použití jakékoli slitiny musí být tloušťka nádoby vypočtena podle jednoho z následujících vzorců:

        nebo

        kde e = minimální tloušťka stěny nádoby v mm;

        1. PMPa = zkušební tlak v MPa
        2. Pbar= zkušební tlak v barech
        3. D = jmenovitý vnější průměr nádoby v mm; a
        4. Re = minimální zaručená mez průtažnosti při trvalém prodloužení 0.2 %
          1. v MPa (=N/mm2)

        Kromě toho minimální zaručená mez průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí v žádném případě být větší než 0.85 násobek zaručené minimální pevnosti v tahu (Rm), ať je použit jakýkoli typ slitiny.

      3. Pozn.1:Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dosavadních zkušenostech s následujícími materiály používanými pro výrobu nádob.
        1. Sloupec A: Hliník, nelegovaný, 99.5 g čistoty;
        2. Sloupec B: Slitiny hliníku a hořčíku;
        3. Sloupec C: Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, takové jako ISO/R209-AI-Si-Mg (Aluminium Association 6351);
        4. Sloupec D: Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.
      4. Pozn.2:Trvalé prodloužení při přetržení se měří na zkušebních vzorcích kruhového průřezu, u kterých měřicí délka I je rovna pětinásobku jejich průměru d (l= 5d); pokud se použijí zkušební vzorky pravoúhlého průřezu, měřicí délka se vypočte podle tohoto vzorce:

        1. kde Fo je původní plocha průřezu zkušebního vzorku.
      5. Pozn. 3:
        1. a) Zkouška lámavosti (viz schéma) musí být provedena se vzorky získanými odříznutím z prstence válce šířky 3e, avšak nejméně 25 mm, který se rozřízne ve dvě stejné části. Zkušební vzorky smí být opracovány jen na okrajích.
        2. b) Zkouška lámavosti se provádí s ohýbacím trnem, o průměru (d) a dvěma kruhovými opěrami, vzdálenými od sebe přibližně na vzdálenost (d+3e). Při zkoušce musí být vnitřní plochy od sebe vzdáleny tak, aby tato vzdálenost nepřekročila průměr ohýbacího trnu.
        3. c) Zkušební vzorek nesmí prasknout, je-li ohnut přes ohýbací trn dovnitř tak, že vzdálenost mezi vnitřními plochami nepřekračuje průměr ohýbacího trnu.
        4. d) Poměr (n) mezi průměrem ohýbacího trnu a tloušťkou zkušebního vzorku musí odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce.
        Obrázek
      1. 6.2.3.2.2 Nižší minimální hodnota prodloužení je přípustná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným úřadem země, v níž byly nádoby vyrobeny, prokáže, že tyto nádoby zaručují stejnou bezpečnost přepravy jako nádoby vyrobené podle hodnot uvedených v tabulce v 6.2.3.2.1 (viz též příloha G normy EN 1975: 1999).
      2. 6.2.3.2.3 Minimální tloušťka stěny nádob v nejslabší části musí činit:
        1. - při průměru nádoby do 50 mm: nejméně 1,5 mm,
        2. - při průměru nádoby od 50 do 150 mm: nejméně 2 mm; a
        3. - při průměru nádoby nad 150 mm: nejméně 3 mm.
      1. 6.2.3.2.4 Dna nádob musí mít tvar polokruhový, eliptický nebo „pánvovitý“; musí zaručovat stejnou bezpečnost jako tělesa nádob.
    1. 6.2.3.3 Nádoby z kombinovaných materiálů

      Kompozitní láhve, velkoobjemové láhve, tlakové sudy a svazky lahví, které byly vyrobeny z kombinovaných materiálů, tj. opatřené vyztužením povrchovými obručemi nebo opatřené plným výztužným materiálem, musí zkonstruovány tak, aby poměr pro roztržení (tlak při roztržení dělený zkušebním tlakem) byl:

      1. - 1.67 pro nádoby vyztužené obručemi
      2. - 2.00 pro nádoby plně vyztužené.
    1. 6.2.3.4 Uzavřené kryogenní nádoby

      Následující požadavky se vztahují na konstrukci uzavřených kryogenních nádob na zchlazené zkapalněné plyny.

      1. 6.2.3.4.1 Všechny mechanické a technologické vlastnosti kovu používaného pro výrobu musí být stanoveny při první kontrole s hlediska vrubové houževnatosti.
      2. 6.2.3.4.2 Pokud jsou použity jiné materiály, musí být odolné proti křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě nádoby a její výbavy.
      3. 6.2.3.4.3 Nádoby musí být vybaveny pojistným ventilem, který musí otevírat při provozním tlaku uvedeném na nádobě. Ventily musí zkonstruovány, aby fungovaly spolehlivě i při nejnižší provozní teplotě. Spolehlivost jejich funkce při této teplotě musí být stanovena zkouškou každého ventilu nebo vzorku ventilů téhož konstrukčního typu.
      4. 6.2.3.4.4 Ventily a pojistné ventily musí být zkonstruovány tak, aby se zabránilo vystříknutí kapaliny.
      5. 6.2.3.4.5 Nádoby, jejichž plnění je měřeno objemově, musí být vybaveny ukazatelem úrovně hladiny.
      6. 6.2.3.4.6 Nádoby musí být tepelně izolovány. Tepelná izolace musí chráněna proti nárazu souvislým tlakovým opláštěním. Pokud prostor mezi nádobou a tlakovým opláštěním je vzduchoprázdný (podtlaková izolace), ochranné tlakové opláštění musí být konstruováno tak, aby odolalo deformaci vnějšího tlaku nejméně 100 kPa (1 bar). Pokud je vnější opláštění uzavřeno tak, že je plynotěsné (tj, v případě podtlakové izolace), zařízení musí provedeno způsobem, zabraňujícím jakémukoli nebezpečnému tlaku vyvíjenému v izolační vrstvě v případě nedostatečné plynotěsnosti nádoby nebo jejího příslušenství. Zařízení musí zabraňovat pronikání vlhkosti do izolace.
  1. 6.2.4 Všeobecné požadavky na aerosoly a nádobky obsahující plyn (kartuše)
    1. 6.2.4.1 Konstrukce a výroba
      1. 6.2.4.1.1 Nádobky s plyny pod tlakem (UN 1950 aerosoly) obsahující pouze plyn nebo směs plynů a UN 2037 nádobky, malé, obsahující plyn (tzv. kartuše), musí být vyrobeny z kovu. Tento požadavek se nevztahuje na aerosoly a nádobky, malé, obsahující plyn (tzv. kartuše), s vnitřním objemem nejvýše 100 ml na UN 1011 butan. Jiné nádobky na plyny (UN 1950 aerosoly) musí být vyrobeny z kovu, syntetického materiálu nebo skla. Nádobky vyrobené z kovu s vnějším poloměrem nejméně 40 mm musí mít vyduté dno.
      2. 6.2.4.1.2 Vnitřní objem nádobek vyrobených z kovu nesmí být větší než 1000 ml; vnitřní objem nádobek vyrobených ze syntetického materiálu nebo ze skla nesmí být větší než 500 ml.
      3. 6.2.4.1.3 Každý model nádobek (aerosolů nebo kartuší) před uvedením do provozu musí být s úspěchem podroben hydraulické tlakové zkoušce podle 6.2.4.2.
      4. 6.2.4.1.4 Odpouštěcí ventily a rozprašovací zařízení nádobek s plyny pod tlakem (UN 1950 aerosoly) a ventily UN 2037 nádobek, malých, obsahujících plyny (kartuší) musí zajišťovat, že nádobky jsou neprodyšně uzavřeny a že jsou chráněny proti neúmyslnému otevření. Ventily a rozprašovací zařízení, které jsou uzavřeny pouze účinkem vnitřního tlaku, jsou nepřípustné.
    1. 6.2.4.2 První zkouška
      1. 6.2.4.2.1 Použitý vnitřní tlak (zkušební tlak) musí být 1,5 násobek vnitřního tlaku při 50 °C, s minimálním tlakem 1 MPa (10 bar);
      2. 6.2.4.2.2 Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny s nejméně pěti prázdnými nádobkami každého modelu.
        1. a) po dobu do dosažení předepsaného zkušebního tlaku se nesmí objevit žádný únik ani viditelná trvalá deformace; a
        2. b) než dojde k úniku nebo roztržení, musí povoliti jako první vydutý konec, pokud existuje, a nádobka nesmí ztratit těsnost nebo se roztrhnout před dosažením 1,2 násobku zkušebního tlaku.
    1. 6.2.4.3 Odkazy na normy

      Požadavky tohoto oddílu se považují za splněné, pokud jsou splněny dále uvedené normy:

      1. - pro nádoby s plyny pod tlakem (UN 1950 aerosoly); Příloha ke Směrnici Rady 75/324/EWG4) ve znění Směrnice Komise 94/1/EG5),
      2. - pro UN 2037 nádobky, malé, obsahující (kartuše) obsahující UN 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n.: EN 417:1992 Kovové kartuše na zkapalněné ropné plyny pro jedno použití, s nebo bez ventilu, pro používání v přenosných zařízeních - Konstrukce, kontrola, zkoušení a označovaní.