Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

vyhlášené znění

  1. 1) Pro přepočet dosud používaných jednotek na Sl jednotky platí následující zaokrouhlené hodnoty:
    Síla1 kg = 9.807N
    1N = 0,102kg
    Mechanické napětí
    1 kg/mm2 = 9,807N/mm2
    1 N/mm2 = 0,102 kg/mm2
    Tlak
    1Pa =1 N/m2 = 10-5baru = 1,02.10-5kg/cm2 = 0,75.10-2Torr
    1bar = 105Pa = 1,02kg/cm2 = 750Torr
    1 kg/cm2 = 9,807.104Pa= 0,9807baru = 736Torr
    1Torr = 1,33.102Pa= 1,33.10-3baru = 1.36.10-3 kg/cm2
    Práce, energie, teplo
    1J = 1N.m = 0,278.10-6kWh= 0,102kgm =0,239.10-3kcal
    1kWh = 3,6.106J= 367.103kg-m = 860kcal
    1kgm = 9,807J= 2,72.10-6kWh = 2,34.10-3kcal
    1kcal = 4,19.103J= 1,16.10-3kWh = 427kgm
    Výkon
    1W =0,102kgm/s= 0,86kcal/h
    1kgm/s = 9,807W= 8,43kcal/h
    1 kcal/h = 1.16W= 0,119kgm/s
    Viskozita, kinematická
    1m2/s = 104St (Stoků)
    1St = 10-4m2/s
    Viskozita, dynamická
    1Pa.s = 1Ns/m2=10P(Poise) =0,102 kg s/m2
    1P = 0,1Pa.s=0,1Ns/m2 =1,02.10-2 kg.s/m2
    1kg.s/m2= 9,807Pa.s=9,807N.s/m2 =98,07P
  2. 2) Mezinárodní soustava měrných jednotek Sl je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres).
  3. 3) Při psaní na stroji je pro litr přípustná vedle značky «l» také značka «L».
  4. 4) Odchylky dohodnuté podle tohoto odstavce jsou k nahlédnutí na homepage OTIF (www.otif.ch)
  5. 8) Ustanovení oddílu 1.8.3 jsou použitelná pouze pokud příslušné úřady státu ve kterém (ke kterému) účastníci přepravního řetězce působí (ke kterému náleží) provedly nezbytná příslušná administrativní opatření pro použití těchto opatření. Opatření k použití ustanovení oddílu 1.8.3 však musí být uplatněna nejpozději do 1. ledna 2001.
  6. 9) Úřední list Evropské unie, č. L I45 z 19. června 1996, strana 10.
  7. 10) Úřední list Evropské unie, č. L I18 z 19. května 2000, strana 41.
  8. 3) Stanovení viskozity: jestliže předmětná látka nemá vlastnosti newtonické kapaliny nebo není - li metoda s použitím výtažného kelímku vhodná ke stanovení viskozity, musí být použit viskozimetr s proměnnou střihovou rychlostí, aby mohly být stanoveny koeficienty dynamické viskozity látky při 23°C u řady hodnot střihových rychlostí. Zjištěné hodnoty v závislosti na střihových rychlostech musí být extrapolovány na O hodnotu střihové rychlosti. Tímto způsobem stanovená dynamická viskozita dělena hustotou dává zdánlivou kinematickou viskozitu blízko O hodnoty střihové rychlosti.
  9. 1) Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2
  10. 2) Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvijejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
  11. 3) Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan v přístrojích je látkou třídy 4.2 UN číslo 2870.
  12. 1) Kovový prach a prášek, který není jedovatý a není v samozápalné formě,
  13. 2) Hydridy kovů v hořlavé formě s výjimkou UN čísla 2870 jsou látkami třídy 4.1
  14. 3) Hydridy kovů, které ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3
  15. 4) Hořlavé roztoky kovových organických sloučenin, které nejsou samozápalné a ve styku s vodou nevytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Kovové organické sloučeniny jakož i jejich roztoky, které nejsou samozápalné, avšak ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
  16. 1) Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, které nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroforní podobě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroforním stavu jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroforním stavu jsou látkami třídy 4.2. Směsi fosforu s těžkými kovy jako železo, měď atd. nepodléhají předpisům RID.
  17. 2) Hořlavé roztoky, které s organokovovými sloučeninami jsou v koncentraci, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny v nebezpečném množství a nejsou samozápalné, jsou látkami třídy 3. Organokovové sloučeniny a jejich roztoky, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2.
  18. 3) Kovy a slitiny kovů v pyroforním stavu jsou látkami třídy 4.2.
  19. 4) Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23° C, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23° C a výše, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.
  20. 4) Self-Accelerating Decomposition Temperature (SADT).
    Teplota samourychlujícího rozkladu
  21. 5) Slzotvorné jsou přiřazeny obalové skupině II, zvláště jestliže údaje o jejich jedovatosti odpovídají kritériím obalové skupiny III
  22. 6) Směrnice Rady evropského společenství z 27. června 1967 k vyrovnání právních a správních předpisů členských států (Evropského společenství) pro jejich přiřazení, obalů a pojmenování nebezpečných látek, zveřejněných v úředním věstníku Evropského společenství č. L 196 z 16. 08. 1967
  23. 7) Směrnice Rady evropských společenství z 7. června 1988 k vyrovnání právních a správních předpisů členských států (Evropského společenství) pro jejich přiřazení, obalů a pojmenování nebezpečných přípravků, zveřejněných v úředním věstníku Evropského společenství č. L 187 z 16. 07. 1988
  24. 1) Látky a přípravky k potírání škůdců obsahující alkaloidy nebo nikotin jsou přiřazeny položkám UN 2588 PESTICID, TUHÝ JEDOVATÝ, J.N. UN 2902 PESTICID, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, J.N. nebo UN 2903 PESTICID KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
  25. 2) Účinné látky jakož i prostředky nebo směsi, které jsou určeny pro laboratorní a pokusné účely jakož i k výrobě léků, s jinými látkami jsou zařazeny podle odpovídající toxicity (viz odstavec 2.2.61.1.7 až 2.2.61.1.11).
  26. 3) Slabě jedovaté látky schopné samoohřevu a samozápalné organokovové sloučeniny jsou látkami třídy 4.2.
  27. 4) Slabě jedovaté látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny a organokovové sloučeniny, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.
  28. 5) Ferrikyanidy, ferrokyanidy jakož thiokyanát draselný a thiokyanátamonný (Rhodanidy) nepodléhají předpisům RID.
  29. 6) Olověné soli a olověná barviva, které zůstanou během hodiny nedotčeny při teplotě 23° C ± 2° C a jsou smíchány v poměru 1:1000 s 0,07 M, - kyseliny chlorovodíkové (kyseliny solné); a vykazují rozpustnost nejvýše 5 %, nepodléhají předpisům RID.
  30. 7) Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům RID, mohou být přepravovány s jedovatými kapalnými látkami pod UN číslem 3243, bez toho, že by se předtím použila klasifikační kritéria pro třídu 6.1, především aby v době nakládání látek nebo uzavření obalu, nebyla na voze nebo kontejneru viditelná uvolněná tekutina. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu provedení, které úspěšně obstálo ve zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II. Tato položka nesmí být použita pro tuhé látky, které obsahují kapalnou látku obalové skupiny I.
  31. 9) Látky velmi jedovaté nebo látky jedovaté hořlavé, kapalné s bodem vzplanutí pod 23° C -vyjma látek, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté, tzn. UN čísla 1051, 1092, 1098, 1143, 1163, 1182, 1185, 1238, 1239, 1244, 1251, 1259, 1613, 1614, 1695, 1994, 2334, 2382, 2407, 2438, 2480, 2482, 2484, 2485, 2606, 2929, 3279, a 3294 - jsou látkami třídy 3.
  32. 10) Slabě jedovaté hořlavé, kapaliny s bodem zapálení od 23° C až do včetně 61° C, s výjimkou prostředků proti potírání škůdců, jsou látkami třídy 3.
  33. 11) Fosfidy kovů UN-čísel 1360, 1397, 1432, 1714, 2011 a 2013 jsou látkami třídy 4.3
  34. 12) Látky slabě jedovaté podporující hoření (působící oxidačně), jsou látkami třídy 5.1.
  35. 13) Slabě jedovaté žíravé látky jsou látkami třídy 8.
  36. 8) Viz také směrnici 90/219/EWG, věstník Evropského společenství č. L 117 z 8. května 1990, str. 1
  37. 9) Pokyny k tomu jsou obsaženy např. ve směrnici 91/628/EWG (věstníku Evropského společenství č L 340 z 11. prosince 1991, Sr 17) a v doporučeních Rady Evropy (ministerského výboru) pro transport určitých druhů zvířat.
  38. 1 Písmena «LSA» jsou zkratkou anglického výrazu «Low Specific Aktivity».
  39. 10) Látka nebo preparát, který splňuje kritéria třídy 8 a má jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) odpovídající obalové skupině I, ale jedovatost při požití nebo absorpci kůží odpovídající obalové skupině III nebo vykazuje malou jedovatost, je přiřazen třídě 8.
  40. 11) OECD Guidelines for Testing of Chemicals, Guideline 404 „ Acute Dermal Irritation/Corrosion „ (1992).
  41. 12) Směrnice Rady Evropského společenství z 27. června 1967 k zesouladění právních a správních předpisů členských států (Evropského společenství) pro přiřazení obalů a pojmenování nebezpečných látek zveřejněném ve věstníku Evropského společenství č. L 187 z 16. 08.1967.
  42. 13) Směrnice Rady Evropského společenství z 7. června 1988 k zesouladění právních a správních předpisů členských států (Evropského společenství) pro přiřazení obalů a pojmenování nebezpečných přípravků zveřejněném ve věstníku Evropského společenství č. L 187 z 16. 07. 1988.
  43. a Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům ADR mohou být přepravovány s kapalnými žíravými látkami pod UN číslem 3244, bez toho, aby předtím byla použita přiřazovací kritéria pro třídu 8, s předpokladem, že v čase nakládky látky nebo uzavírání obalu nemají na voze nebo kontejneru žádnou volně viditelnou tekutinu. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu obalu, který obstál s úspěchem ve zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II.
  44. b Hořlavé, žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí pod 23° C, vyjma látek UN čísla 2734 a 2920, jsou látkami třídy 3.
  45. c Hořlavé slabě žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí od 23° C do 61° C včetně, jsou látkami třídy 3.
  46. d Chlorsilany, které s vodou nebo vlhkým vzduchem vytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
  47. e Chlorformiáty s převažujícími jedovatými vlastnostmi jsou látkami třídy 6.1.
  48. f Žíravé látky, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté, jsou látkami třídy 6.1
  49. g UN 1690 FOURID SODNÝ, UN 1812 UN 2505 FLUORID AMONNÝ UN 2674
    HEXAFUOROKŘEMIČITAN SODNÝ UN 2856 HEXAFLUOROKŘEMIČITANY.J.N. jsou látkami třídy 6.1.
  50. 14) Viz zvláště část C Směrnice 90/220/EWG ( úřední věstník Evropského společenství čs. 117 z 28. Května 1990, str. 18-20), ve které je stanoven schvalovací postup pro Evropské společenství.
  51. 1) X = číslo třídy nebezpečné látky nebo předmětu, popřípadě bez bodu.
  52. 1*) Viz zvláště část C směrnice 90/220 WVG (Věstník evropského společenství č. 117 z 8. května 1990, str. 18-20), ve které je stanoveno povolovací řízení evropského společenství.
  53. 1) Písmena «LQ» jsou zkratkou anglického výrazu «Limited Quantities» omezené množství).
  54. * U homogenních vodnatých směsí třídy 3 se vztahuje pojmenované množství jen na v něm obsažené látky třídy 3
  55. ** Pro třídu 5.2 smí být společně balené tato množství látek s jinými předměty nebo látkami, za předpokladu, že v případě úniku nebudou tyto látky nebo předměty spolu nebezpečně reagovat.
  56. 1) místo pojmu hustota bude v této kapitole použito pojmu relatívní hustota (d)
  57. 1 Za předpokladu, že byla přijata opatření k zajištění stejné bezpečnosti, jako u 65% terc.-butylhydroxidu a 35% vody.
  58. 2 Nejvyšší povolené množství na přesnou cisternu je 2000 kg.
  59. 1 Cisterny určené k přepravě látek třídy 5.2 nebo 7 přitom tvoří výjimku (viz odstavec 4.3.4.1.3).
  60. 2 Někdy může být proto žádoucí, konzultovat s výrobcem látky s příslušným úřadem snášenlivost látky s materiály cisteren, bateriových vozů nebo MEGC.
  61. 3 Za kapalné se ve smyslu tohoto ustanovení považují takové látky, u kterých je kinematická viskozita při 20°C menší než 2680 mm2/s.
  62. 4 Příklady pro ochranu nádrží:
    - Ochrana proti bočnímu najetí může být provedena, např. z podélných nosníků, které nádrž chrání po obou stranách ve výši střední roviny nádrže.
    - Ochrana proti převrácení může sestávat, např. ze zesílených prstenců nebo křížových příčných nosníků.
    - Ochrana proti zpětnému najetí se může skládat, např. z narážecích tyčí nebo rámu.
  63. 5 Povolen s hodnotou LC50 200 ppm nebo vyšší.
  64. 5) Povolen s hodnotou LC50 200 ppm nebo vyšší.
  65. 6) Je považován za samozápalný (pyroforický).
  66. 5) Povolen s hodnotou LC50 200 ppm nebo vyšší.
  67. a) Státy ze kterých, kterými, nebo do kterých je zásilka přepravována.
  68. b) Pokud sestává radioaktivní obsah ze štěpných látek, které nejsou vyjmuté z platnosti z požadavků pro kusy, které obsahují štěpné látky, pak pro ně platí požadavky pro kusy, které obsahují štěpné látky (viz oddíl 6.4.11)..
  69. c) Pro vzor kusu pro štěpné látky může být také potřebné i povolení podle jiných bodů tabulky.
  70. d) Pro přepravu přesto může být potřebné povolení podle jiných bodů tabulky
  71. 1) Namísto technického pojmenování je povoleno následující:
    - pro UN 1078 plyn jako chladící prostředek, j.n.: Směs 1, Směs F2, Směs F3;
    - pro UN 1060 methylacetylen a propadien, směsi stabilizovaná: směs P1, směs P2;
    - pro UN 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n.: směs A nebo butan, směs A 01 nebo butan, směs A 02 nebo butan, směs A 1, směs B 1, směs B 2, směs B, směs C nebo propan.
  72. 2) Ve Vídeňské dohodě o silniční dopravě (1968) předepsané rozlišovací označení pro vozidla v mezinárodní dopravě.
  73. 1) voda smí být použita jen za souhlasu odborníka
  74. 2) Viz.odstavec 5.3.2.2.1 poznámky
  75. 1) Pro použití tohoto dokumentů mohou být odpovídající doporučení pracovní skupiny ECE/UN o ulehčení mezinárodního obchodního postupu, zvláště doporučení č. 1 (návrh formuláře Spojených národů pro obchodní dokumenty) (ECE/TRADE/137, vydání 96.1), doporučení č. 11 (aspekty dokumentace u mezinárodní přepravy nebezpečných věcí) (ECE/TRADE/204, výtisk 96.1) a doporučení č. 22 (návrh formuláře pro standartizovaný návod pro zasílaní) (ECE/TRADE/168, vydání 96.1). Viz obchodní seznam dat, vydání III, doporučení pro ulehčení obchodu (ECE/TRADE/200) (zveřejněné Spojené národy, prodejní číslo E/F.96.II.E.13).
  76. 2) Mezinárodní námořní organizace (IMO), Mezinárodní pracovní organizace (ILO) a Hospodářská komise Spojených národů pro Evropu (ECE/UN) mají také směrnici pro nakládání věcí do dopravních jednotek a pro odpovídající proškolení, které IMO zveřejňuje [«IMO/ILO/ECE-UN průvodce pro Packing of Cargo Transport Units (CTUs)» (IMO/ILO/ECE-UN-Směrnice pro balení a nakládání věcí do dopravních jednotek)].
  77. 3) Oddíl 5.4.2 IMDG-kódu předepisuje následující:
  78. 4) 5.4.2 Obalový certifikát kontejneru/vozidla
    5.4.2.1 Jsou-li kusy s nebezpečným věcmi v nebo na dopravní jednotce zabaleny, jako např. nákladní kontejner, velkoobjemová paleta, přívěs nebo jiné vozidlo, kdy se předpokládá námořní přeprava, pak musí zodpovědné osoby za přepravní jednotku předložit pro balení «Obalový certifikát kontejneru/vozidla». V tomto se uvádí číslo označující kontejner/vozidla/jednotky, a potvrzuje se, že balení je prováděno podle následujících podmínek:
    .1 Přepravní jednotka byla čistá, suchá a zřejmě vhodná pro příjem nákladu;
    .2 Pokud zásilky obsahují věcí třídy 1 kromě podtřídy 1.4: Přepravní jednotka se nachází v bezvadném konstrukčním stavu podle 7.4.10 (IMDG-Codes);
    .3 Věci, které musí být od sebe odděleny, není baleny společně v nebo na přepravní jednotce [ledaže by to bylo příslušným úřadem 7.2.2.3 (IMDG-Codes) povoleno];
    .4 U všech kusů byla přezkoušena vnější nepoškozenost a nebyly zjištěny netěsnosti, a nakládány byly jen kusy v bezvadném stavu;
    .5 Sudy (válce) jsou vodorovně nakládány, ledaže by příslušný úřad povolil něco jiného;
    .6 Všechny kusy jsou řádně zabaleny a zajištěny v nebo na přepravní jednotce;
    .7 Při přepravě nebezpečného věcí v nákladových obalech: náklad je rovnoměrně rozložen;
    .8 Přepravní jednotka a v ní obsažené kusy jsou řádně popsány, značkovaný, a označeny případně polepeny;
    .9 Při přepravě oxidu uhličitého (CO2-suchý led) pro chodící účely přepravní jednotka je zvnějšku označena na dobře viditelném místě jak např. na konci dveří následovně popsaná nebo označená „«DANGEROUS CO2 GAS (DRY ICE) INSIDE. VENTILATE THOROUGHLY BEFORE ENTERING».
    .10 Pro přepravu nebezpečných věcí má předepsané přepravní doklady uvedené v 5.4.1 (IMDG-Codes) které jsou k dispozici pro každou zásilku nebezpečných věcí na přepravní jednotce.
    5.4.2.2 Obsah pro přepravu nebezpečných věcí v 5.4.1 (IMDG-Codes) předepsaných přepravních dokumentů a podle 5.4.2.1 požadovaného obalového certifikátu kontejner/vozidlového může být zahrnut do jednoho dokladu. V jiném případě musí být tyto doklady spolu spojeny. Je-li obsah na jednotlivého dokladu jako např. prohlášení pro nebezpečné věci zahrnut do lodního nákladního listu ap., je doplnění podepsaného prohlášení slovy «Prohlašuje se, že obal nebezpečných věcí v nebo na přepravní jednotce prováděl podle požadavků obsažených v 5.4.2.1 » dostačující. Osoba, která toto prohlášení podepíše musí být na dokladě pojmenována.
    Pozn: Pro cisterny nejsou potřebné obalové certifikáty kontejner/vozidlo.
  79. 4 Viz oddíl 5.4.2
  80. 1)1111 Pravidla pro přepravu zvířat jsou obsažena např. ve směrnici 91/628/BWG z 19. listopadu 1991 o ochraně zvířat při přepravě (Věstník evropského společenství č. L 340 z 11. prosince 1991, str. 17) a v doporučeních Evropské rady (ministerská komise) pro přepravu určitého druhu zvířat
  81. 2)2 Není-li země původu členským státem COTIF-u je příslušný úřad prvního členského státu COTIF-u přicházejícícho se zásilkou
  82. 3)3 Předpisy pro to existující např. ve směrnici 90/667/BWG rady evropského společenství z 27. listopadu 1990 (Věstník evropského společenství č. L 363 z 27. listopadu 1990) k výnosu veterinárních (právních) předpisů k odstranění, zpracování a využitím zvířecích odpadů a k ochraně krmivá zvířecího původu, také z ryb, proti původci nemoci, jakož i ke změně směrnice 90/425/BWG.
  83. 1 Relativní hustota (d) je považována za synonymum specifické hmotnosti a je v tomto textu použivána
  84. 2) Rozlišovací značka pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě předepsaná Úmluvou o silničním provozu (Vídeň, 1968).
  85. 3) Rozlišovací značka pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě předepsaná Úmluvou o silničním provozu (Vídeň, 1968).
  86. 4) Laboratorní metody k zjištění chemické snášenlivosti vysokomolekulárních polyethylenů podle definice pododdílu 6.1.5.2.6 vůči plněným věcem (látkám, směsem a přípravkům) v porovnání ke standardním kapalinám podle oddílu 6.1.6.1. Viz směrnice v nezávazné části zveřejněné v textech RID Centrálním úřadem pro mezinárodní železniční dopravu
  87. 5) Viz norma ISO 2248
  88. 7) Nejvýše 60 litrů, dovolená doba používaní 2 roky.
  89. 8) Zkouška se musí provést jen s odvětrávacím zařízením. Při provádění zkoušky s kyselinou dusičnou jako standardní kapalinou musí být použito odvětrávacího zařízení odolného proti kyselinám. Pro roztoky chlornanů, jsou dovolena odvětrávací zařízení stejného konstrukčního typu odolná proti chlornanu (např. silikonový kaučuk), která však nejsou odolná proti kyselině dusičné.
  90. 1) Jestliže země schválení není smluvní stranou(členským státem) dohody COTIF,anebo není smluvní stranou ADR příslušné úřady členského státu COTIF nebo smluvní strany dohody ADR.
  91. 2) Směrnice Rady 99/36/EG o přemístitelných tlakových nádobách,zveřejněno v úředním listu Evropské unie číslo L138 z1. června 1999
  92. 3) Namísto technického názvu jsou připuštěny následující názvy
    - Pro UN 1078 plyn jako chladící prostředek, j.n.: směs F1, směsF2, směs F3;
    - Pro UN 1060 Methylacetylen a Propadien, směs stabilozovaná: směs P1, směs P2;
    - Pro UN 1965 Uhlovodíky plynné, směs zkapalněná, j.n.: směs A nebo Butan, směs A01 nebo Butan, směs A02 nebo Butan, směs A0 nebo Butan, směs A1, směs B1, směs B2, směs B, směs C nebo Propan.
  93. 4) Směrnice 75/324/EWG Rady Evropského společenství z 20.5.1975 k srovnání právních předpisů členských států (Evropského společenství) o obalech pro aerosolů, zveřejněné ve věstníku Evropského společenství č. L147 z 9.6. 1975.
  94. 5) Směrnice 94/1/EG Evropské komise z 6.1.1994 k přizpůsobení směrnice 75/324/EWG Rady k srovnání právních předpisů členských států (Evropské Unie) o obalech pro aerosoly o technickém pokroku, zveřejněném ve věstníku Evropského společenství č. L23 z 28.1.1994.
  95. 1 1) Rozlišovací značka pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě předepsaná Úmluvou o silničním provozu (Vídeň, 1968).
  96. 1) Viz Vídeňská úmluva o silničním provozu (1968).
  97. 1) Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě podle Vídeňské konvence o silničním provozu (1968).
  98. 1) Pro účely výpočtu g = 9,81 m/s2
  99. 2) Musí být označena použitá jednotka
  100. 3) Viz 6.7.2.2.10.
  101. 4) Pro účely výpočtu g = 9,81 m/s2
  102. 5) Tento vzorec se vztahuje pouze na nezchlazené zkapalněné plyny, které mají kritické teploty vyšší než teploty za akumulační podmínky. Pro plyny, které mají kritické teploty blízko nebo pod teplotou akumulační podmínky, výpočet dodávkové kapacity zařízení pro vyrovnávání tlaku musí uvažovat s dalšími termodynamickými vlastnosti plynu (viz např. CGA S-1.2-1995).
  103. 6) Musí být označena použitá jednotka.
  104. 7) Viz 6.7.3.2.8.
  105. 8) Pro účely výpočtu g = 9,81 m/s2
  106. 9) Viz příklad CGA Pamphlet S-1.2-1995
  107. 10) Musí být označena použitá jednotka.
  108. 1) U plechů musí být osa vzorku pro zkoušku tahem kolmá ke směru válcování. Prodloužení při přetržení (I = 5 d) se měří na zkušebních vzorcích kruhového průřezu, jejichž měrná délka I (vzdálenost mezi ryskami) se rovná pětinásobku průměru d; použije se zkušebních vzorků pravoúhlého průřezu, vypočítá se měrná délka podle vzorce

    kde Fo je původní plošný obsah průřezu zkušebního vzorku.
  109. 2) Pro definici «měkká ocel» a «referenční ocel» viz oddíl 1.2.1.
  110. 3) Tento vzorec je odvozen z obecného vzorce
    kde
    e = minimální tloušťka stěny pro zvolený kov, v mm;
    e0 = minimální tloušťka stěny pro měkkou ocel, v mm, podle 6.8.2.1.18 a 6.8.2.1.119;
    Rm0 = 370 (pevnost v tahu pro referenční ocel, viz definice 1.2.1, v N/mm;
    A0 = 27 (prodloužení při přetržení pro referenční ocel, v %);
    Rm1= minimální pevnost v tahu zvoleného kovu, v N/mm2;
    A1 = minimální prodloužení při přetržení zvoleného kovu, v %.
  111. 4) U nádrží nekruhového průřezu, např. pravoúhlého nebo elipsovitého, musí příslušné průměry odpovídat průměrům vypočteným z kruhového průřezu stejného plošného obsahu. Pro tyto tvary průřezů nesmí poloměry vypouklosti stěn nádrže přesáhnout 2000 mm po stranách a 3000 mm na horní a spodní části nádrže.
  112. 5) V případě cisternových kontejnerů s vnitřním objemem menším než I m3 vnější uzavírací ventil nebo jiné ekvivalentní zařízení může být nahrazeno slepou přírubou.
  113. 6) Pro definici «hermeticky uzavřená cisterna» viz 1.2.1.
  114. 7) Poznávací značka v mezinárodním provozu předepsaná Úmluvou o silničním provozu (Vídeň, 1968).
  115. 8) Ověření konstrukčních charakteristik zahrnuje u nádrží se zkušebním tlakem 1 MPa (10 bar) nebo vyšším rovněž odebrání zkušebních vzorků svarů (pracovní vzorky) podle 6.8.2.1.23 a zkoušky předepsané v 6.8.5.
  116. 9) Ve zvláštních případech a se souhlasem zkušebního orgánu schváleného příslušným úřadem může být hydraulická zkouška nahrazena tlakovou zkouškou za použití jiné kapaliny nebo plynu, pokud tento postup nevyvolá nebezpečí.
  117. 10) Za číselnou hodnotou připojit měrovou jednotku
  118. 11) Hromadné pojmenování pokrývající skupinu látek podobných vlastností a stejné snášenlivosti charakteristikami cisterny může být uveden místo názvu.
  119. 12) Definované pojmy pro odnímatelné cisterny, viz. oddíl 1.2.1.
  120. 13) Ve zvláštních případech a po dohodě se zkušebním orgánem pověřeným příslušným úřadem hydraulická zkouška může bát nahrazena tlakovou zkouškou používající jinou kapalinu nebo plyn, která při této zkoušce nepředstavuje žádné nebezpečí.
  121. 14) Místo oficiálního pojmenování j.n. položky pro přepravu, následované technickým názvem je dovoleno používání dále uvedených názvů:
    - pro UN 1078 chladicí plyn, j.n.: směs F1, směs F2, směs F3;
    - pro UN 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované číslice 2F: směs P1, směs P2;
    - pro UN 1965 plynný uhlovodík, směs, zkapalněná, j.n.: směs A, směs A01, směs 02, směs A0, směs A1, směs B1, směs B2, směs B, směs C.Obchodní názvy uvedené a uvedené v pododdílu 2.2.2.3, klasifikační kód 2F, UN 1965, Poznámka 1 smějí být používány pouze jako doplňující.
  122. 15) Za číselnou hodnotu připojit měrovou jednotku
  123. 16) Počíselných údajích je nutné uvést vždy měřítko
  124. 17) Oficiální pojmenování může být nahrazeno hromadným pojmenováním skupiny látek podobných vlastností a stejné snášenlivosti s charakteristikami cisterny.
  125. 18) Definované pojmy pro odnímatelné cisterny, viz. oddíl 1.2.1.
  126. 19) G = minimální výpočtový tlak podle všeobecných požadavků uvedených v 6.8.2.1.14 (viz 4.3.4.1).
  127. 20) Minimální zkušební tlak pro UN 1744 brom nebo UN 1744 brom, roztok.
  128. 1) Tato dohoda zahrnuje též zvláštní ujednání, která byla podepsána všemi státy, zúčastněnými na přepravě.
  129. 2) Vyhlášky UIC jsou publikovány Mezinárodní železniční unii (UIC), Service Publications - 16, rue Jean Rey - F-75015 Paris.