Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., 9/2002 Sb. m. s., vyhlášené znění

Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů na látky třídy 6.2Kapitola 6.3

Pozn. Pro infekční látky UN-čísel 2814a2900, jsou zařazeny do druhé rizikové skupiny jako i pro UN 3291 klinické odpady, nespecifikované, j.n., platí konstrukční zkušební požadavky pro obaly dle kapitoly 6.1 (viz. také pododdíl 4.1.4.1 návodu pro balení P 620 a P 621

6.3.1 Všeobecná ustanovení
1. 6.3.1.1 Obaly splňující požadavky tohoto oddílu 6.3.2, mohou být po rozhodnutí příslušného úřadu označovány následujícím označením:
  1. a) symbolem obalu Spojených národů;,
  2. b) kódem označujícím typ obalu podle požadavků uvedených v oddílu 6.1.2,
  3. c) textem „TŘÍDA 6.2,
  4. d) posledními dvěma číslicemi roku výroby obalu,
  5. e) označením státu umísťujícím označení uvedením rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu ¹¹⁾,
  6. f) jménem výrobce nebo jinou identifikací obalu stanovenou příslušným úřadem,
  7. g) obaly splňující požadavky pododdílu 6.3.2.9 písmenem „U“ umístěným bezprostředně za označením požadovaným výše uvedeným bodem b).
1. 6.3.1.2 Příklady označování
  
  Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů na látky třídy 6.2
  4G/CLASS 6.2/92 jako v 6.3.1.1 a), b), c), a d)
  S/SP-9989-ERIKSSON jako v 6.3.1.1 e) a f)

Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů na látky třídy 6.2
	4G/CLASS 6.2/92	jako v 6.3.1.1 a), b), c), a d)
S/SP-9989-ERIKSSON	jako v 6.3.1.1 e) a f)

6.3.2 Požadavky na zkoušení obalů

6.3.2.1 Kromě obalů na živá zvířata a organizmy musí být vzorky každého obalu připraveny pro zkoušení, jak je uvedeno v pododdílu 6.3.2.2 a potom podrobeny zkouškám uvedeným v pododdílech 6.3.2.4 až 6.3.2.6. Jestliže je to pro povahu obalů nezbytné, jsou dovoleny rovnocenná příprava a zkoušky, pokud může být prokázána nejméně stejná účinnost.
6.3.2.2 Vzorky každého obalu musí být připraveny jako pro přepravu kromě toho, že látka určená pro přepravu musí být nahrazena vodou nebo, kde se vyžaduje teplota -
6.3.2.2 Vzorky každého obalu musí být připraveny jako pro přepravu kromě toho, že látka určená pro přepravu musí být nahrazena vodou nebo, kde se vyžaduje teplota - 18°C, nemrznoucí kapalinou. Každá prvotní nádoba musí být naplněna na 98 % svého vnitřního objemu.

6.3.2.3 Požadované zkoušky

Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů na látky třídy 6.2
Materiál					Požadované zkoušky
Vnějšího obalu			vnitřního obalu		uvedené v pododdílu 6.3.2.5				uvedené v pododdílu 6.3.2.6
Lepenka	Plasty	Jiné	Plasty	Jiné	(a)	(b)	(c)	(d)
X			X			X	X	Pokud je použit suchý led	X
X				X		X			X
	X		X				X		X
	X			X			X		X
		X	X				X		X
		X		X	X				X

6.3.2.4 Obaly připravené jako pro přepravu musí být podrobeny zkouškám uvedeným v pododdílu 6.3.2.3, který pro zkušební účely třídí obaly podle jejich materiálových charakteristik. Pro vnější obaly se záhlaví vztahují na lepenku nebo podobné materiály, jejichž provedení může být rychle ovlivněno vlhkostí; plasty, které mohou křehnout při nízké teplotě; a jiné materiály, takové jako kov, jehož provedení není ovlivňováno vlhkostí nebo teplotou. Pokud prvotní nádoba a druhotný obal jsou vyrobeny z různých materiálů, materiál prvotní nádoby se určuje vhodnou zkouškou. V případech, kde prvotní nádoba je vyrobena ze dvou materiálů, materiál nejvíce náchylný k poškození musí být stanoven vhodnými zkouškami.
6.3.2.5 a) Vzorky musí být podrobeny zkoušce volným pádem na tuhý, nepružný, rovný, vodorovný povrch z výšky 9 m. Pokud mají vzorky tvar krabice, musí být podrobeny zkoušce pádem v tomto pořadí:
1. i) jedné zkoušce plochou na spodek,
2. ii) jedné zkoušce plochou na vršek,
3. iii) jedné zkoušce plochou na dlouhou stranu,
4. iv) jedné zkoušce plochou na krátkou stranu,
5. v) jedné zkoušce na roh.
Pokud jsou vzorky tvaru sudu, tři musí být podrobeny zkoušce pádem v tomto pořadí:
1. i) jedné zkoušce úhlopříčně na vrchní hranu, s těžištěm hmotnosti přímo nad bodem nárazu,
2. ii) jedné zkoušce úhlopříčně na spodní hranu,
3. iii) jedné zkoušce plochou na stranu.
Po provedených zkouškách pádem v uvedeném pořadí se nesmí projevit únik z prvotní(ch) nádoby(b), která(é) musí zůstat chráněna(y) absorpčním materiálem v druhotném obalu.
Pozn.Po dobu uvolnění vzorku v požadovaném směru musí být zaručeno, že aerodynamické důvody nárazu nemohou ovlivnit tento směr.

b) Vzorky musí být podrobeny kropení vodou, což simuluje vystavení dešti o intenzitě přibližně 5 cm za hodinu po dobu nejméně jedné hodiny. Potom musí být podrobeny zkoušce popsané v odstavci (a).
c) Vzorky musí být uloženy v prostředí při teplotě 18°C nebo nižší po dobu nejméně 24 hodin a do 15 minut po vyjmutí z tohoto prostředí musí být podrobeny zkoušce popsané v odstavci a). Pokud vzorky obsahují suchý led, doba v uvedeném prostředí může být snížena na 4 hodiny.
d) Pokud jsou obaly určeny, aby obsahovaly suchý led, musí být provedena dodatečná zkouška ke zkouškám uvedeným v odstavci a) nebo b) nebo c).

6.3.2.6 Obaly s celkovou hmotností 7 kg nebo menší musí být podrobeny zkouškám uvedeným níže v odstavci a) a obaly za celkovou hmotností překračující 7 kg zkouškám uvedeným níže v odstavci b).
1. a) Vzorky musí být umístěny na rovný tvrdý povrch. Kulatá ocelová tyč o hmotnosti nejméně 7 Kg, průměru nepřesahujícího 38 mm a jejíž koncové nárazové hrany mají poloměr nepřevyšující 6 mm, musí být spouštěna volným pádem svisle z výšky 1 m, měřeno od jejího nárazového konce k místu nárazu na povrchu vzorku. Jeden vzorek musí být umístěn na svou základnu. Druhý vzorek musí být umístěn v kolmém směru ke směru použitému při předchozí zkoušce. V každém případě ocelová tyč musí být zaměřena tak, aby udeřila do prvotní nádoby. Proražení druhotného obalu je po každém následujícím úderu přijatelné, pokud nedojde k úniku z prvotní(ch) nádoby(b).
2. b) Vzorky musí být spouštěny na konec válcové ocelové tyče. Tyč musí být nastavena svisle na rovný tvrdý povrch. Musí mít průměr 38 mm a hrany vrchního konce musí mít poloměr nepřekračující 6 mm. Tyč musí přečnívat z povrchu o vzdálenost nejméně rovnou vzdálenosti mezi primární(mi) nádobou(ami) a vnějším povrchem vnějšího obalu o nejméně 200 mm. Jeden vzorek musí být spouštěn svislým volným pádem z výšky 1 m měřené od vrcholu ocelové tyče. Druhý vzorek musí být spouštěn z té samé výšky ve směru kolmém na směr, který byl použit poprvé. V každém případě obal musí být nasměrován tak, aby ocelová tyč mohla vniknout do primární (ch) nádoby(b). Při každém dalším nárazu nesmí dojít k úniku z prvotní(ch) nádoby(b).

6.3.2.7 Příslušný úřad může povolit výběrové zkoušení obalů odlišné pouze v malé míře od zkušebního typu, např. menších rozměrů vnitřních obalů nebo vnitřní obaly nižší vlastní hmotnosti; a obaly takové jako sudy, pytle, bedny, které jsou vyráběny s malými zmenšeními vnějšího(ch) rozměru(ů).
6.3.2.8 Pokud je dodržena rovnocenná úroveň provedení jsou dovoleny následující varianty primárních nádob v sekundárním obalu, aniž by bylo třeba provést další zkoušení kompletního obalu.
1. a) Prvotní nádoby stejných nebo menších rozměrů, než mají zkoušené nádoby, mohou být použity pokud:
  1. i) prvotní nádoby jsou podobné konstrukce jako zkoušené prvotní nádoby (např. tvaru: kruhového, pravoúhlého atd.);
  2. ii) materiál konstrukce prvotních nádob (např. sklo, plasty, kov) poskytuje odolnost proti nárazu a stohovacím silám stejnou nebo lepší než prvotní zkoušené nádoby;
  3. iii) prvotní nádoby mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je rovnocenné konstrukce (např. šroubovací čepička, třecí víčko, atd.);
  4. iv) přiměřený dodatečný vycpávkový materiál je použit pro vyplnění prázdných prostorů a pro zabránění značnému pohybu prvotních nádob; a
  5. v) prvotní nádoby jsou směrovány v druhotných obalech tak jako ve zkoušeném kusu.
1. b) Menší počet zkoušených prvotních nádob nebo alternativních typů prvotních nádob uvedených výše v odstavci (a) může být používán, pokud je doplněna dostatečná vycpávka zaplňující volný(é) prostor(y) a zabraňující značnému pohybu prvotních nádob.

6.3.2.9 Vnitřní obaly jakéhokoli typu mohou být vloženy do meziobalů a přepravovány bez zkoušení ve vnějším obalu za dále uvedených podmínek:
1. a) kombinace meziobalu/vnějšího obalu může být uspokojivě zkoušena podle pododdílu 6.3.2.6 s křehkými (např. skleněnými) vnitřními nádobami,
2. b) celková kombinovaná hmotnost vnitřních nádob nesmí přesáhnout polovinu celkové hmotnosti vnitřních nádob použitých pro zkoušku pádem ve výše uvedeném odstavci a),
3. c) tloušťka vycpávky mezi vnitřními nádobami a mezi vnitřními nádobami a vnější stranou meziobalů nesmí být zmenšena pod odpovídající tloušťky v původně testovaném obalu; a jestliže jednoduchá vnitřní nádoba byla použita pro původní zkoušku, tloušťka vycpávky mezi vnitřními nádobami nesmí být menší než tloušťka vycpávky mezi vnější stranou meziobalů a vnitřní nádobou při původní zkoušce. Pokud se použijí buď menší počet nebo menší vnitřní nádoby (ve srovnání s vnitřními nádobami použitými pro zkoušku pádem), dostatečný dodatečný vycpávkový materiál musí být použit pro vyplnění prázdného prostoru,
4. d) vnější obal musí projít úspěšně stohovací zkouškou uvedenou v pododdílu 6.1.5.6 pokud je prázdný. Celková hmotnost totožných kusů musí být založena na kombinované hmotnosti vnitřních nádob použitých pro zkoušku pádem uvedenou výše v odstavci a),
5. e) pro vnitřní nádoby obsahující kapaliny musí být vloženo přiměřené množství absorpčního materiálu pro absorbování uniklého obsahu vnitřních nádob,
6. f) pokud vnější obal je určen, aby obsahoval kapaliny a není vodotěsný,nebo je určen, aby obsahoval vnitřní nádoby pro tuhé látky a není prachotěsný, prostředky zachycující jakékoli kapalné nebo tuhé obsahy musí být provedeny ve formě vodotěsného vyložení plastových pytlů nebo jinými rovnocenně účinnými prostředky utěsnění,
7. g) kromě označení předepsaných v pododdílu 6.3.1.1 a) až f) obaly musí být označený podle pododdílu 6.3.1.1.

Následující stránka