Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., 9/2002 Sb. m. s., vyhlášené znění

2.2.2.1.5 Látky a předměty třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2 tabulce A je třeba zařadit vhodně podle odstavců 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 v pododdíle 2.2.2.3 uvedenému hromadnému pojmenování. Platí následující kritéria:
Dusivé plyny
Plyny neoxidující, nehořlavé a nejedovaté, které v ovzduší za normálních podmínek existující kyslík zřeďují nebo vypuzují.
Hořlavé plyny
Plyny, které při teplotě 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa
1. a) ve směsi o nejvýše 13% objemu plynu se vzduchem jsou hořlavé nebo
2. b) nezávisle od spodní meze výbušnosti dosahují oblasti výbušnosti se vzduchem nejméně 12-ti % bodů.
Hořlavost musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996).
Pokud pro použití těchto metod jsou k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity zkoušky podle srovnatelných metod, pokud jsou uznány příslušným úřadem země původu.
Není - li země původu členským státem COTIF, musí být tyto metody uznány příslušným úřadem prvního členského státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.
Oxidující plyny
Plyny, které mohou obecně za přispění kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Schopnost oxidace musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů podle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996).
Jedovaté plyny
Pozn. Plyny, které kvůli jejich žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro jedovatost a jsou zařazeny jako jedovaté. K vůli možnému dodatkovému nebezpečí žíravosti, viz. také kritéria pod nadpisem «Žíravé plyny».

Plyny,

a) o nichž je známo, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro zdraví člověka nebo
b) o kterých se předpokládá, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkoušce podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC₅₀pro akutní jedovatost nejvýše 5000 ml/m³ (ppm).

Pro zařazení směsi plynů (včetně par z látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:

přičemž

f_i = molární zlomek i - té části směsi
T_i = index jedovatosti i - té části směsi.
1. Hodnota T_i odpovídá hodnotě LC₅₀ dle normy ISO 10298:1995 pokud hodnota LC₅₀ není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC₅₀, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC₅₀ není známa, vypočítá se index jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC₅₀ z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo, je - li to jediná možnost, na základě pokusů.

Žíravé plyny

Plyny nebo směsi plynů, které k vůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro jedovatost, je třeba zařadit jako jedovaté s dodatkovým nebezpečím žíravé.

Směs plynů, která je z důvodu žíravého účinku a jedovatosti považována za jedovatou, obsahuje dodatkové nebezpečí žíravého účinku, jestliže prostřednictvím ověřených hodnot ve vztahu na člověka je známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznici, neboje - li hodnota LC₅₀žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m³ (ppm):

přičemž

f_Ci = molární zlomek i- té žíravé části směsi
T_Ci = index jedovatosti i- té žíravé části směsi. Hodnota T_ci odpovídá hodnotě LC₅₀ dle normy ISO 10298:1995. Pokud hodnota LC₅₀ není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC₅₀, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC₅₀není známa, vypočítá se číslo k označení jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC₅₀ z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo je-li to jediná možnost na základě pokusů!

2.2.2.2 K přepravě nepřipuštěné plyny
1. 2.2.2.2.1 Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla - li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních přepravních podmínek, jako např. rozklad, přeměna nebo polymerizace. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby neobsahovaly látky, které tyto reakce povzbuzují.
2. 2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
  1. - UN 2186 - CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ;
  2. - UN 2421 - OXID DUSITÝ;
  3. - UN 2455 - METHYLNITRID;
  4. - hluboce zchlazené zkapalněné plyny, které nelze přiřadit klasifikačním kódům 3A, 3O nebo 3 F;
  5. - pod tlakem rozpuštěné plyny, kterým nemohou být přiřazeny UN čísla 1001, 2073 nebo 3318;

2.2.2.3 Seznam hromadných pojmenování

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Stlačené plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
1 A	1979	PLYNY VZÁCNÉ, SMĚS, STLAČENÁ
	1980	PLYNY VZÁCNÉ A KYSLÍK, SMĚS, STLAČENÁ
	1981	PLYNY VZÁCNÉ A DUSÍK, SMĚS, STLAČENÁ
	1956	PLYN STLAČENÝ, J.N.
1 O	3156	PLYN STLAČENÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
1 F	1964	UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N.
	1954	PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N.
1 T	1955	PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, J.N.
1 TF	1953	PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
1 TC	3304	PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TO	3303	PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
1 TFC	3305	PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TOC	3306	PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Zkapalněné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
2 A	1058	PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem
	1078	PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako: směs F1 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,30 kg/l); směs F2 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,21 kg/l); směs F3 při 70°C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Chlordifluormethanu (1,09 kg/l); Pozn. Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2-T richlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor- 2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1 -Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3
	1968
	3163	INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N. PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.
2 O	3157	PLYN ZKAPALNĚNÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Zkapalněné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
2 F	1010	SMĚSI 1,3 BUTADIEN A UHLOVODÍKY, STABILIZOVANÉ, které mají při teplotě 70°C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustoty neklesnou při 50°C pod hodnotu 0525 kg/l Pozn.1,2-butadien, stabilizovaný a 1,3-butadien, stabilizovaný má přiřazeno UN číslo 1010, viz. kapitola 3.2, tabulka A
	1060	METHYLACETYLEN A PROPADIEN, směs, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou: SMĚS P1 obsahující nejvýše 63% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C₄ musí být nejméně 14% objemu; SMĚS P2 obsahující nejvýše 48% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C₄ musí být nejméně 5% objemu;
		jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Zkapalněné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
2 F	1965	UHLOVODÍKY PLYNNÉ, směs, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi:
		směs A při 70°C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,525 kg/l
		směs A 01 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,516 kg/l
		směs A 02 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,505 kg/l
		směs A 0 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,495 kg/l
		směs A 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,485 kg/l
		směs B 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,474 kg/l
		směs B 2 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,463 kg/l
		směs B při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,450 kg/l
		směs C při 70°C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,440 kg/l
		Pozn. 1. Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0 - Butan, pro směs C Propan 2. Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ,
	3354	SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použit
	3161	záznam UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉ INSEKTICID PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. ZKAPALNĚNÝ PLYN HOŘLAVÝ, J.N.

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Zkapalněné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětu číslo
2 T	1967	INSEKTICID PLYNNÝ, JEDOVATÝ, J.N.
2 T	3162	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, J.N.
2 TF	3355	INSEKTICID PLYNNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ J.N.
2 TF	3160	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
2 TC	3308	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TO	3307	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
2 TFC	3309	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TOC	3310	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Hluboce zchlazené zkapalněné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
3 A	3158	PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, J.N,
3 O	3311	PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
3 F	3312	PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Pod tlakem rozpuštěné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů čísla
4	Jen v kapitole 3.2, tabulce A, jmenovitě uvedené látky jsou připuštěny k přepravě.

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Obaly a nádoby pro plyn, pod tlakem,		malé, s plynem (plynové náboje)
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
5	1950	OBALY PRO PLYN POD TLAKEM
5	2037	NÁDOBY, MALÉ, S PLYNEM (PLYNOVÉ NÁBOJE), bez odběrného ventilu, které nelze opětovně plnit

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Jiné předměty, které obsahují plyn pod		tlakem
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
6 A	3164	PŘEDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem) nebo
6 A	3164	PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem)
6 F	3150	PŘÍSTROJE, MALÉ, S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem, nebo
6 F	3150	NÁDOBKY OPAKOVANĚ PLNITELNÉ PRO MALÉ PŘÍSTROJE S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Vzorky plynů
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů číslo
7 F	3167	VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný
7 T	3169	VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný
7 TF	3168	VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný

2.2.3 Třída 3 Hořlavé kapaliny

2.2.3.1 Kritéria

2.2.3.1.1 Pojem třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které
1. - jsou kapalné látky podle odstavce (a) definice pojmu pro “kapaliny“ v oddíle 1.2.1;
2. - mají při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bar) a při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné a
3. - mají bod vzplanutí nejvýše 61 °C (k vůli odpovídající zkoušce viz pododdíl 2.3.3.1).
Pojem třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí přes 61°C, které jsou zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí a jsou podány k přepravě nebo přepravovány. Těmto látkám je přiřazeno UN číslo 3256.
Pojem třídy 3 zahrnuje také znecitlivělé výbušné kapaliny. Znecitlivělé kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiné kapalině rozpuštěny nebo suspendovány k potlačení vytvoření výbušných vlastností homogenní kapalné směsi. V kapitole 3.2, tabulce A jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343 a 3357.
Pozn. 1. Nejedovaté a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším jak 35°C, které v příručce zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.2 pevně stanovených podmínek zkoušek, neprobíhá u nich žádné samostatné hoření nejsou látkami třídy 3; jsou - li však tyto látky zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí, a jsou - li v tomto stavu podány k přepravě nebo přepravovány, jsou látkami této třídy.
2. V rozdílu k odstavci 2.2.3.1.1 se považuje palivo pro dieselové motory nebo olej plynový nebo olej topný (lehký) s bodem vzplanutí přes 61 °C do nejvýše 100°C jako látka třídy 3 UN čísla 1202.
3. Kapaliny, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté s bodem vzplanutí pod 23°C a jedovaté látky s bodem vzplanutí od 23°C jsou látkami třídy 6.1 (viz. pododdíl 2.2.61.1).
4. Prostředky v boji proti škůdcům (pesticidy) s použitými kapalnými látkami a preparáty, které jsou velmi jedovaté, jedovaté nebo slabě jedovaté a mají bod vzplanutí od 23°C nebo více, jsou látkami třídy 6.1 (viz. pododdíl 2.2.61.1).

5. Žíravé kapaliny s bodem vzplanutí 23°C nebo nad ním jsou látkami třídy 8 ((viz. pododdíl 2.2.6.11).

6. UN 2734 AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. a UN 2920 ŽÍRAVÉ, KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N. jsou látky třídy 8 (viz. pododdíl 2.2.8.1).

2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
F	Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí
	F1 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do nejvýše 61 °C
	F2 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí přes 61 °C, které zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí jsou podány k přepravě nebo přepravovány (ohřívané látky)
FT	Hořlavé kapaliny, jedovaté
	FT1 Hořlavé kapaliny jedovaté
	FT2 Prostředky k boji proti škůdcům (pesticidy)
FC	Hořlavé kapaliny, žíravé
FTC	Hořlavé kapaliny, jedovaté žíravé
D	Znecitlivělé výbušné kapaliny

2.2.3.1.3 Ve třídě 3 přiřazené látky a předměty jsou v kapitole 3.2, tabulce A uvedeny. V kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedené látky jsou podle předpisů tohoto oddílu přiřazeny odpovídajícím položkám v pododdíle 2.2.3.3 a odpovídající obalové skupině. Hořlavé kapaliny jsou na základě jejich stupně nebezpečí, který vytvářejí při přepravě, přiřazeny následující obalové skupině:
1. Obalová skupina I:
  Látky s vysokým nebezpečím: hořlavé kapaliny jejichž bod varu nebo začátek varu je nejvýše 35°C a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23°C, které jsou buď podle pododdíly 2.2.61.1 velice jedovaté nebo podle kritérií v pododdíle 2.2.8.1 jsou silně žíravé.
1. Obalová skupina II:
  Látky se středním nebezpečím: hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23°C. které nespadají pod obalovou skupinu I, vyjma látek v odstavci 2.2.3.1.4.
1. Obalová skupina III:
  Látky s nízkým nebezpečím: hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí od 23°C do 61 °C včetně látek v odstavci 2.2.3.1.4.

2.2.3.1.4 Kapalné nebo viskózní směsi včetně směsí a přípravků s nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě smějí mít přiřazeny obalovou skupinu III, jestliže jsou splněny následující požadavky:

a) výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3% celkové výšky zkušebního vzorku (viz. příručka zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.1) a

b) viskozita³⁾ a bod vzplanutí musí odpovídat nasledující tabulce:

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Extrapolovaná kinematická viskozita v (při střihové rychlosti blízké O) m²/s při 23°C	Doba výtoku t podle ISO 2431:1993		Bod vzplanutí v °C
	v s	při průměru výtokové trysky v mm	Bod vzplanutí v °C
20 < v ≤ 80	20 < t ≤ 60	4	nad 17
80 < v ≤ 135	60 < t ≤ 100	4	nad 10
135 < v ≤ 220	20 < t ≤ 32	6	nad 5
220 < v ≤ 300	32 < t ≤ 44	6	nad - 1
300 < v ≤ 700	44 < t ≤ 100	6	nad - 5
700 < v	100 < t	6	- 5 a níže

Pozn. Směsi s více než 20%, ale nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě jsou látky, kterým je přiřazeno UN číslo 2059.
Směsi s bodem vzplanutí pod 23°C
1. - s více než 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku nebo
2. - s nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku více než 12,6% v suché hmotě
jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556, 2557)

2.2.3.1.5 Nejedovaté a nežíravé roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23°C nebo výše (viskózní látky, jako barviva nebo laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nitrocelulózy) v nádobách o obsahu nejvýše 450 litrů, nepodléhají předpisům RID, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz. příručka zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 23°C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku
1. a) nejméně 60 sekund nebo
2. b) nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60% látek třídy 3.

2.2.3.1.6 Jestliže látky třídy 3 připadnou z důvodu přísad do jiných oblastí nebezpečnosti než ty, které patří k jmenovitě uvedeným látkám v kapitole 3.2, tabulce A, zařadí se tyto směsi nebo roztoky k těm číslům nebo skupinám, ke kterým na základě skutečného nebezpečí patří.
Pozn. Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz. také oddíl 2.1.3.

2.2.3.1.7 Na základě kritérií v oddíle 2.3.2 a kritérií v odstavci 2.2.3.1.1 může být také stanoveno, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, příp. roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku je takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají ustanovením této třídy (viz. také oddíl 2.1.3).

2.2.3.2 K přepravě nepřipuštěné látky
1. 2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které lehce peroxidují fláko ether nebo určité kyslíkaté hetorocyklické látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže nepřekročí obsah peroxidu 0,3% přepočítáno na peroxid vodíku (H₂O₂). Obsah peroxidu se stanoví podle 2.3.3.2.
2. 2.2.3.2.2 Chemicky nestabilní látky třídy 3 je připuštěno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné reakce rozpadu nebo polymerické reakce během přepravy. Za tímto účelem musí být také provedena opatření, aby nádoby neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.
3. 2.2.3.2.3 V kapitole 3.2 tabulce A neuvedené znecitlivělé výbušné kapaliny nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.

2.2.3.3 Seznam hromadných pojmenování

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
Vedlejší nebezpečí	Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů

		1133	LEPIDLA, obsahující hořlavou kapalnou látku
		1136	DEHTOVÉ DESTILÁTY
		1139	ROZTOK OCHRANNÉHO NÁTĚRU (včetně roztoků používaných k průmyslovým nebo jiným účelům povrchových úprav nebo nátěrů, jako mezinátěry karosérií vozidel, vnitřní nátěry sudů)
		1169	EXTRAKTY, AROMATICKÉ, KAPALNÉ
		1197	EXTRAKTY CHUŤOVĚ, KAPALNÉ
		1210	BARVA TISKAŘSKÁ hořlavá nebo
		1210	PŘÍSLUŠENSTVÍ TISKAŘSKÝCH BAREV, (včetně ředidel a rozpouštědel tiskařských barev), HOŘLAVÉ
		1263	BARVA (včetně barev, lakových barev, emailových laků, mořidel, šelakových roztoků, fermeží, leštících prostředků, kapalných plnidel a základních barev)
		1263	PŘÍSLUŠENSTVÍ BAREV (včetně ředidel a rozpouštědel)
		1266	VÝROBKY KOSMETICKÉ se hořlavými rozpouštědly
		1293	TINKTURY, LÉKAŘSKÉ
	F1	1306	PROSTŘEDKY OCHRANNÉ NA DŘEVO, KAPALNÉ
		1866	ROZTOK PRYSKYŘICE, hořlavý
		1999	DEHTY KAPALNÉ, včetně silničního asfaltu a olejů, živice a ředěného asfaltu
		3065	ALKOHOLICKÉ NÁPOJE
		3269	PRYSKYŘICE POLYESTEROVĚ, VÍCESLOŽKOVÉ
		1224	KETONY KAPALNÉ J N
		1268	ROPNÉ DESTILÁTY J.N. nebo
		1268	ROPNÉ PRODUKTY J.N.
Bez vedlejšího nebezpečí		1987	ALKOHOLY, J.N.
		1989	ALDEHYDY, J.N.
		2319	UHLOVODÍKY TERPENICKÉ, J.N.
		3271	ÉTER, J.N.
		3272	ESTER, J.N.
		3295	UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
		3336	THIOLY, KAPALNÝ, J.N. nebo
		3336	THIOLY, SMĚS, KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
		1993	HOŘLAVÉ KAPALNÉ LÁTKY, J.N.

	F2	3256	ZAHŘÍVANÁ KAPALNÁ LÁTKA, J.N., s bodem vzplanutí přes 61° C
	Látky zahřáté
		1228	THIOLY, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ, J.N. nebo
		1228	THIOLY, SMĚS, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ, J.N.
		1986	ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, JEDOVATÉ, J.N.
		1988	ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, JEDOVATÉ, J.N.
	FT1	2478	ISOKTANÁTY, HOŘLAVÉ, JEDOVATÉ, J.N. nebo
		2478	ROZTOKY ISOKTANÁTŮ,HOŘLAVÉ,JEDOVATÉ, J.N.
		3248	LÉČIVA KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, JEDOVATÁ, J.N.
		3273	NITRILY, HOŘLAVÉ, JEDOVATÉ, J.N.
		1992	HOŘLAVÁ KAPALNÁ LÁTKA, JEDOVATÁ, J.N.

Jedovaté FT		2758	KARBAMATY-PESTICIDY, KAPALNÉ,HOŘLAVÉ,JEDOVATÉ
		2760	PESTICID NA BÁZI ARZÉNU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		2762	PESTICID CHLOROVANÝ UHLOVODÍK, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		2764	PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		2772	PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		2776	PESTICID OBSAHUJÍCÍ MĚĎ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		2778	PESTICID OBSAHUJÍCÍ RTUŤ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		2780	PESTICID NA BÁZI SUBSTITUOVANÝCH NITROFENOLŮ, K KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		2782	PESTICID NA BÁZI BIPTRIDILIA, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		2784	PESTICID NA BÁZI ORGANICKÝCH SLOUČENIN FOSFORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		2778	PESTICID NA BÁZI ORGANICKÝCH SLOUČENIN CÍNU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
	FT2	3024	PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
	Pesticid (s bodem vzplanutí pod 23° C)	3346	PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		3350	PYRETHROID-PESTICID, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ
		3021	PESTICID KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, JEDOVATÝ, J.N.
		Pozn.	Klasifikace pesticidu pod položkou se provádí na základě aktivních součástí stavu agregátů pesticidů a podle všech možných případných nebezpečí.

		2733	AMINY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo
		2733	POLYAMINY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
Žíravé	FC	2985	CHLORSILANY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
		3274	ALKOHOLÁTY, ROZTOKY v alkoholu, J.N.
		2924	HOŘLAVÁ LÁTKA ŽÍRAVÁ, J.N.

Jedovaté, žíravé	FTC	3286	HOŘLAVÁ KAPALNÁ LÁTKA, JEDOVATÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.

	D	Jen v kapitole 3.2 tabulce A uvedené látky jsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3
Znecitlivělé, výbušné kapaliny

2.2.41 Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky

2.2.41.1 Kritéria

2.2.41.1.1 Pojem třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty, znecitlivělé výbušné látky, které podle písmene a) definice <tuhý> uvedené v oddíle 1.2.1, jsou tuhé látky, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.
Třídě 4.1 jsou přiřazeny:
1. - lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz odstavce 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8),
2. - látky tuhé nebo kapalné samovolně se rozkládající (viz odstavce 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17),
3. - znecitlivělé výbušné tuhé látky (viz odstavec 2.2.41.1.18),
4. - příbuzné látky látkám samovolně se rozkládajícím (viz odstavec 2.2.41.1.19).

2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dělí následovně:

Dusivé plyny Hořlavé plyny Oxidující plyny Jedovaté plyny Žíravé plyny
F		Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí
	F1	Organické látky
	F2	Organické látky, roztavené
	F3	Anorganické látky
FO		Hořlavé tuhé látky, podporující hoření
FT		Hořlavé tuhé látky, jedovaté
	FT1	Organické látky, jedovaté
	FT2	Anorganické látky, jedovaté
FC		Hořlavé tuhé látky, žíravé
	FC1	Organické látky, žíravé
	FC2	Anorganické látky, žíravé
D		Znecitlivělé výbušné tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí
DT		Znecitlivělé výbušné tuhé látky, jedovaté
SR		Látky samovolně se rozkládající
	SR1	Látky, u kterých se nevyžaduje řízení teploty
	SR2	Látky, u kterých se vyžaduje řízení teploty (nejsou připuštěny k přepravě po železnici)

Hořlavé tuhé látky

Definice a vlastnosti

2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky, které se mohou zapálit třením.
Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže po krátkém styku se zápalným zdrojem jako např. s hořící zápalkou se mohou lehce zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z jedovatých zplodin produktů hoření.
Přiřazení

2.2.41.1.4 Látky a předměty, které jsou třídě 4.1 přiřazeny jako hořlavé tuhé látky jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položkou 2.2.41.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků postupů zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část III, pododdíl 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedeným anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1; přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.
2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíly 33.2.1 nezařazují k položkám v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:
1. a) práškovité, zrnkovité nebo pastovité látky s výjimkou kovového prášku nebo prášku kovových slitin se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou) nebo plamen se po zapálení rychle rozšiřuje, čas vyhoření je menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s,
2. b) kovový prášek nebo prášek kovových slitin se přiřazuje třídě 4.1, jestliže může být zapálen plamenem a reakce se rozšíří na celý vzorek za 10 minut nebo méně. Tuhé látky, které se třením mohou zapálit, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalky) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.

2.2.41.1.6 S pomocí zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.2.1 a kritérií v odstavcích 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 může se také zjistit, jestli jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.
2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.
Pozn. Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparátů, přípravků a odpadu) viz také oddíl 2.1.3.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulce A kapitoly 3.2 jsou přiřazeny obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1 a v souladu s následujícími kritérii:
1. a) lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce čas vyhoření menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny obalové skupině II, proběhl-li plamen navlhčenou zónou; přiřazeny obalové skupině III, jestliže navlhčená zóna zabrání rozšíření plamene po dobu minimálně 4 minut,
2. b) kovový prášek nebo prášek kovových slitin je přiřazen obalové skupině II, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za 5 minut nebo méně; přiřazen obalové skupině III, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za více než 5 minut.
U tuhých látek, které třením mohou vzplanout, následuje přiřazení obalové skupině v analogii k existujícím položkám nebo v souladu s odpovídajícím zvláštním ustanovením.
Samovolně se rozkládající látky
Definice

2.2.41.1.9 Pro účely RID jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestabilní látky, které se mohou také bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují jako samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 jestliže:
1. a) jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1,
2. b) jsou látkami podporujícími hoření odpovídající přiřazovacího postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1),
3. c) jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz pododdíl 2.2.52.1),
4. d) jejich teplota rozkladu je menší než 300 J/g nebo
5. e) jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz pozn. 2) u odesílaného kusu o 50 kg je vyšší než 75° C.
Pozn. 1. Rozkládané teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a dle adiabatické kalorimetrie.
2. Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které se látka uložená v obalu používaném během přepravy může exotermně rozkládat. Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií část II kapitola 20 a oddíl 28.4.
3. Látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když tyto látky vykazují podle odstavce 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro přiřazení třídě 4.2.

Vlastnosti

Následující stránka

Dusivé plyny

Hořlavé plyny

Oxidující plyny

Jedovaté plyny

Žíravé plyny

Hořlavé tuhé látky

Definice a vlastnosti

Přiřazení

Přiřazení k obalovým skupinám

Samovolně se rozkládající látky

Definice

Vlastnosti