Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

Pokud je to vhodné, použijí se pro vnější obaly příslušné požadavky oddílu 6.1.4.

1. OA1 s neodnímatelným víkem
2. OA2 s odnímatelným víkem
3. 6.1.4.22.1 Plech pro plášť a dna musí být z vhodné oceli; jeho tloušťka musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu obalů a účelu jejich použití.
4. 6.1.4.22.2 Švy musí být svařované, nejméně dvojitě lemované (zdrápkované) nebo musí být provedeny jiným způsobem zaručujícím obdobnou pevnost a těsnost.
5. 6.1.4.22.3 Vnitřní povlaky ze zinku, cínu, laku apod. musí být odolné a musí být na všech místech, včetně uzávěrů, pevně spojeny s ocelí.
6. 6.1.4.22.4 Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a provzdušnění v plášti nebo víku obalů s neodnímatelným víkem (OA1) nesmí být větší než 7 cm. Obaly s většími otvory se považují za obaly s odnímatelným víkem (OA2).
7. 6.1.4.22.5 Uzávěry obalů s neodnímatelným víkem (OA1) musí být šroubový nebo je musí být možno zajistit šroubovacím nebo jiným, stejně účinným zařízením. Uzávěry obalů s odnímatelným víkem (OA2) musí být tak konstruovány a upevněny, aby za normálních přepravních podmínek zůstaly pevně uzavřeny a obaly zůstaly těsné.
8. 6.1.4.22.6 Největší vnitřní objem obalů: 40 litrů.
9. 6.1.4.22.7 Největší čistá hmotnost: 50 kg.

1. 6.1.5.1 Provedení a opakování zkoušek
   1. 6.1.5.1.1 Konstrukční typ každého obalu musí být zkoušen, jak je uvedeno v oddílu 6.1.5, postupem potvrzeným příslušným úřadem.
   2. 6.1.5.1.2 Před používáním musí být každý konstrukční typ obalu podroben úspěšně zkouškám. Konstrukční typ obaluje definován konstrukcí, rozměrem, materiálem a tloušťkou, způsobem výroby a balení, ale mohou být zahrnuty různé úpravy povrchu. Zahrnuje též obaly, které se liší od konstrukčního typu pouze jejich menší konstrukční výškou.
   3. 6.1.5.1.3 Zkoušky musí být opakovány na výrobních vzorcích ve lhůtách stanovených příslušným úřadem. Pro takové zkoušky papírových a lepenkových obalů příprava při okolních podmínkách se považuje za rovnocennou požadavkům uvedeným v 6.1.5.2.3.
   4. 6.1.5.1.4 Zkoušky musejí být též opakovány po každé úpravě, která mění konstrukci, materiál nebo způsob výroby obalu.
   5. 6.1.5.1.5 Příslušný úřad může povolit zkoušky obalů odlišujících se pouze nepatrně od již schváleného konstrukčního typu, např. obaly obsahující vnitřní obaly menších rozměrů nebo nižší hmotnosti netto, nebo obaly jako sudy, pytle a bedny, které jsou např. vyrobeny s malými zmenšeními vnějších rozměrů.
   6. 6.1.5.1.6 Pokud byl vnější obal skupinového obalu s úspěchem podroben zkoušce s různými typy vnitřních obalů, mohou být takové druhy vnitřních obalů společně uloženy do tohoto vnějšího obalu. Kromě toho, pokud je dodržena rovnocenná úroveň provedení, jsou povoleny dále uvedené varianty bez dalšího zkoušení kus
      1. a) Vnitrní obaly stejných nebo menších rozměrů mohou být používány, pokud:

         (i) vnitřní obaly jsou podobné konstrukce jako zkoušené vnitřní obaly (např. kruhové, pravoúhlé atd.);

         (ii) materiál konstrukce vnitřních obalů (sklo, plasty, kov atd.) poskytuje odolnost proti nárazu a stohovacím zatížení stejné nebo vyšší než původně zkoušený vnitřní obal;

         (iii) vnitřní obaly mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je podobné konstrukce (např. šroubovací víčko, třecí zátka atd.);

         (iv) je použit dostatečný dodatečný vycpávkový materiál pro zaplnění volného prostoru a pro zabránění znatelného pohybu vnitřních obalů; a

         (v) vnitřní obaly jsou orientovány ve vnějším obalu stejným směrem jako ve zkoušeném kusu.

      1. b) Menší počet zkoušených vnitřních obalů nebo alternativních typů vnitřních obalů uvedených v odstavci (a) výše mohou být používány, pokud je doplněn dostatečný vycpávkový materiál pro vyplnění volného prostoru a pro zabránění znatelného pohybu vnitřních obalů.
   1. 6.1.5.1.7 Předměty nebo vnitřní obaly jakéhokoli typu na tuhé látky nebo na kapaliny společně uloženy a přepravovány bez zkoušení ve vnějším obalu za následujících podmínek:
      1. a) Vnější obal musel projít úspěšně zkouškou podle pododdílu 6.1.5.3 s křehkými (např. skleněnými) vnitřními obaly obalové skupiny I s příslušnou výškou zkoušky pádem obsahujícími kapaliny;
      2. b) Celková skupinová (brutto) hmotnost vnitřních obalů nesmí překročit polovinu celkové hmotnosti vnitřních obalů použitých pro zkoušku pádem uvedené v odstavci (a) výše;
      3. c) Tloušťka vycpávkového materiálu mezi vnitřními obaly a mezi vnitřními obaly a vnější stranou obalu nesmí být zmenšena pod odpovídající tloušťku v původně zkoušeném obalu; a jestliže byl použit jednoduchý vnitřní obal při původní zkoušce, tloušťky vycpávky mezi vnitřními obaly nesmí být menší než tloušťka vycpávky mezi vnější stranou obalu a vnějším obalem při původní zkoušce. Jestliže je použito buď méně nebo menších vnitřních obalů (ve srovnání s vnitřními obaly použitými při zkoušce pádem), musí být použit dostatečný dodatečný vycpávkový materiál pro vyplnění volného prostoru;
      4. d) Prázdný vnější obal musí být podroben s úspěchem zkoušce stohováním podle pododdílu 6.1.5.6. Celková hmotnost identických kusů musí být založena na skupinové hmotnosti vnitřních obalů použitých pro zkoušku pádem uvedené v odstavci a) výše;
      5. e) Vnitřní obaly obsahující kapaliny musejí být úplně obklopeny dostatečným množstvím absorpčního materiálu pro absorbování celkového obsahu kapalin z vnitřních obalů;
      6. f) Pokud vnější obal je určen pro vnitřní obaly obsahující kapaliny a není těsný nebo je určen pro vnitřní obaly obsahující tuhé látky a není prachotěsný, prostředky obsahující jakékoli kapalné nebo tuhé obsahy v případě úniku musí být provedeny ve formě těsného vyložení, pytle z plastu nebo jiných stejně účinných prostředků. V obalech obsahujících kapaliny absorpční materiál požadovaný v odstavci e) výše musí být umístěn uvnitř prostředků obsahujících kapalné obsahy;
      7. g) Obaly musejí být označeny podle oddílu 6.1.3 jako podrobené zkoušce pro obalovou skupinu I provedení skupinových obalů. Označená celková hmotnost v kilogramech musí být součtem hmotnosti vnějšího obalu a jedné polovině hmotnosti vnějšího(ých) obalu(ů), jak byly použity pro zkoušku pádem uvedené v odstavci a) výše. Takové označení kusu musí též obsahovat písmeno «V», jak je popsáno v pododdílu 6.1.2.4.
   1. 6.1.5.1.8 Příslušný úřad může kdykoli požadovat, aby se zkouškami podle tohoto odstavci prokázalo, že sériově vyráběné obaly splňují požadavky zkoušek konstrukčního typu. Pro účely musí být protokoly o takových zkouškách zachovávány.
   2. 6.1.5.1.9 Je-li z bezpečnostních důvodů požadována vnitřní úprava nebo povlak, musí si zachovat své ochranné vlastnosti i po zkouškách.
   3. 6.1.5.1.10 Na jednom vzorku smí být provedeno několik zkoušek, pokud to neovlivní platnost výsledků zkoušek a pokud to schválí příslušný úřad.
   4. 6.1.5.1.11 Záchranné obaly

      Záchranné obaly (viz. oddíl 1.2.1) musí být zkoušeny a označeny podle ustanovení vztahujících se na obaly skupiny obalů II určených pro přepravu tuhých látek nebo vnitřních obalů, s výjimkou těchto:

      1. a) Látkou použitou při provádění zkoušek musí být voda a obaly musí být naplněny nejméně na 98 % jejich nejvyššího vnitřního objemu. Je dovoleno použít přídavného zatížení, jako jsou pytle s olověnými broky, aby bylo dosaženo požadované celkové hmotnosti kusu, pokud je umístěno tak, že nebudou ovlivněny výsledky zkoušek. Při provádění zkoušky pádem může být výška pádu střídavě měněna podle odstavce 6.1.5.3.4 b);
      2. b) Obaly musejí být kromě toho s úspěchem podrobeny zkoušce pokračování těsnosti při 30 kPa a výsledek této zkoušky musí být uveden ve zprávě požadované v pododdílu 6.1.5.9;
      3. c) Obaly musí být označeny písmenem «T», jak je předepsáno v pododdílu 6.1.2.4.

1. 6.1.5.2 Příprava obalů a kusů pro zkoušky
   1. 6.1.5.2.1 Zkoušky musí být provedeny na obalech připravených k přepravě, včetně vnitřních obalů skupinových obalů. Vnitřní nebo jednoduché nádoby nebo obaly musí být naplněny nejméně do 98 % svého vnitřního objemu, jde-li o kapaliny, a nejméně do 95 %, jde-li o tuhé látky.Pro skupinové obaly, kde vnitřní obal je určen pro přepravu kapalin nebo tuhých látek, se vyžaduje oddělená zkouška pro obojí obsahy, tj. kapaliny a tuhé látky. Látky a předměty, které mají být přepravovány v obalech, smějí být nahrazeny jinými látkami a předměty, pokud by tím nedošlo ke zkreslení výsledků zkoušek. Jsou-li tuhé látky nahrazeny jinými látkami, musí mít tyto látky stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, zrnitost atd.) jako látky, které mají být přepravovány. Je dovoleno použít přívažky, jako sáčky s olověným šrotem, aby se dosáhlo potřebné celkové hmotnosti kusu, pokud jsou umístěny tak, že neovlivní výsledky zkoušky.
   2. 6.1.5.2.2 Použije-li se při zkoušce pádem u kapalných látek jiné kapalné látky, musí mít tato látka srovnatelnou relativní hustotu a viskozitu jako látka, která se má přepravovat. Za podmínek stanovených v odstavci 6.1.5.2.4 smí být pro tyto zkoušky pádem použito i vody.
   3. 6.1.5.2.3 Obaly z papíru nebo z lepenky musí být nejméně po dobu 24 hodin uloženy v prostředí, jehož teplota a relativní vlhkost jsou řízeny. Je možno volit jednu ze tří možností. Přednostně se doporučuje 23 ± 2 °C a 50 ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu. Další dvě možnosti jsou 20 ± 2 °C a 65 ± 2 % nebo 27 ± 2 °C a 65 ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu.
   4. Pozn.:Průměrné hodnoty se musí pohybovat uvnitř těchto limitů. Krátkodobé výkyvy a limity měření mohou být příčinou, že jednotlivá měření se pohybují v rozmezí ± 5 % relativní vlhkosti bez znatelné újmy průkaznosti zkoušky.
   1. 6.1.5.2.4 Sudy z přírodního dřeva se zátkou musí být pod dobu nejméně 24 hodin před zkouškou nepřetržitě naplněny vodou.
   2. 6.1.5.2.5 Sudy a kanystry z plastu podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, kombinované obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 musí být po dobu 6 měsíců skladovány při teplotě okolí, aby se prokázala jejich dostatečná chemická snášenlivost s kapalnými látkami. Po tuto dobu musí zůstat zkušební vzorky naplněny látkami, které se v těchto obalech mají přepravovat.

      Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.

      Je-li známo, že se pevnostní vlastnosti plastu vnitřních nádob kombinovaných obalů (plast) působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytná kontrola, zda je chemická snášenlivost dostačující.

      Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:

      1. a) zřetelné zkřehnutí,
      2. b) značné snížení napětí pružnosti, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení při zatížení.

      Pokud chování plastu je zjištěno jinými prostředky, výše uvedená zkouška snášenlivosti může být vypuštěna. Takové postupy musí být nejméně rovnocenné výše uvedené zkoušce snášenlivosti a musí být uznány příslušným úřadem.

   3. Pozn.: Pro sudy a kanystry z plastu a kombinované obaly (plast) vyrobené z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyetylénu, viz též 6.1.5.2.6 níže.
   1. 6.1.5.2.6 Pro sudy z vysokomolekulárního polyethylénu a kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, pro kombinované obaly z vysokomolekulárního polyethylénu podle pododdílu 6.1.4.19, které odpovídají následujícím specifikacím:
      1. - relativní hustota při 23°C po jednohodinovém zahřívání při 100°C ≥ 0,940, měřeno podle normy ISO 1183;
      2. - tavný index při 190 °C/21,6 kg závaží ≤ 12 g/10 min. měřeno podle normy ISO 1133,

      pro kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 obalové skupiny II a III a, pokud je to nutné, pro kombinované obaly podle pododdílu 6.1.4.19 ze středněmolekulárního polyetylénu, které odpovídají následujícím specifikacím:

      1. - relativní hustota při 23°C po jednohodinovém zahřívání při 100 °C ≥ 0,940, měřeno podle normy ISO 1183;
      2. - tavný index při 190 °C/2,160 kg závaží ≤ 0,5 g/10 min. měřeno podle normy ISO 1133,
      3. - tavný index při 190 °C/5 kg závaží ≤ 3 g/10 min. měřeno podle normy ISO 1133,

      může být chemická snášenlivost s kapalinami uvedenými v seznamu látek v pododdílu 6.1.2.1 prokázána standardními kapalinami (viz pododdíl 6.1.6.1).

      Dostatečná chemická snášenlivost těchto obalů může být prokázána skladováním s vhodnou standardní kapalinou po dobu tří týdnů při teplotě 40°C; je-li jako standardní kapalina použita voda, není důkaz dostatečné chemické snášenlivosti nutný.

      Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.

      Jestliže konstrukční typ obalu vyhověl schvalovacím zkouškám se standardní kapalinou, mohou být plnící látky uvedené v seznamu v pododdílu 6.1.6.2 připuštěny k přepravě bez další zkoušky za těchto podmínek:

      1. - relativní hustoty plnících látek nesmějí překročit relativní hustotu použitou při určení výšky pádu pro zkoušku pádem, a hmotnost pro zkoušku stohováním,
      2. - tenze par plnících látek při 50°C nebo 55°C, nesmějí překračovat tenzi par použitou při určení tlaku pro zkoušku vnitřním tlakem.

      Zkouška snášenlivosti pro terc.-butylhydroperoxid s obsahem více než 40% peroxidu a kyselin peroxyoctových třídy 5.2 nesmí být prováděna použitím standardních kapalin. Pro tyto látky musí být důkaz dostatečné chemické snášenlivosti zkušebních vzorků prováděn v průběhu skladovacího období šesti měsíců při okolní teplotě s látkami, které jsou určeny k přepravě.

   1. 6.1.5.2.7 Pro sudy a kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, kombinované obaly podle pododdílu 6.1.4.19 vyrobené z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyetylénu podrobené s úspěchem zkoušce podle 6.1.5.2.6, mohou být připuštěny i jiné plnicí látky než ty, které jsou uvedeny v pododdílu 6.1.6.2. Toto připuštění se provádí na základě laboratorních zkoušek⁴⁾, které musí prokázat, že účinek těchto plnících látek na zkušební vzorky je slabší než účinek standardních kapalin. Přitom je třeba vzít v úvahu tyto mechanismy poškození: změkčení nabobtnáním, vznik trhlinky vnitřním pnutím a reakce odbourávání molekul. Pro relativní hustoty a tenze par platí stejné podmínky, jaké jsou stanoveny v 6.1.5.2.6.
   2. 6.1.5.2.8 Pokud se pevnostní vlastnosti plastů vnitřních obalů skupinových obalů působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytná kontrola chemické snášenlivosti. Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:
      1. a) zřetelné zkřehnutí;
      2. b) značné snížení napětí pružnosti, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení.

1. 6.1.5.3 Zkouška pádem ⁵⁾
   1. 6.1.5.3.1 Počet zkušebních vzorků (na konstrukční typ a výrobce) a orientace zkušebního vzorku pro zkoušku pádem:

      Pro jiné zkoušky než pádem naplocho se musí těžiště nacházet na svislici procházející bodem nárazu.

      Obal	Počet zkušebních vzorků	Orientace zkušebního vzorku při zkoušce pádem
      a)Sudy z oceli	Šest (tři pro každou zkoušku pádem)	První zkouška pádem (se třemi zkušebními vzorky): obal musí narazit na nárazovou plochu diagonálně na vroubek dna nebo, nemá-li jej, na obvodový šev nebo na hranu dna.
      Sudy z hliníku
      Sudy z kovu jiného než ocel a hliník
      Kanystry z oceli
      Kanystry z hliníku		Druhá zkouška pádem (se třemi jinými zkušebními vzorky): obal musí narazit na nárazovou plochu nejslabším místem, které nebylo při první zkoušce pádem zkoušeno, např. uzávěr, nebo u některých válcovitých sudů, na podélný svar pláště sudu.
      Sudy z překližky
      Sudy z přírodního dřeva
      Sudy z lepenky
      Sudy a kanystry z plastu
      Kombinované obaly ve tvaru sudu
      Obaly z jemného plechu
      b) Bedny z přírodního dřeva	Pět (jeden pro každou zkoušku pádem)	První zkouška pádem: naplocho na dno
      Bedny z překližky
      Bedny z dřevovláknitých materiálů		Druhá zkouška pádem: naplocho na horní část
      Bedny z lepenky		Třetí zkouška pádem: naplocho na nejdelší stranu
      Bedny z plastu
      Bedny z oceli nebo z hliníku		Čtvrtá zkouška pádem: naplocho na nejdelší stranu
      Kombinované obaly ve tvaru bedny		Pátá zkouška pádem: na roh
      c) Pytle – jednovrstvé s postranním spojem	Tři (tři zkoušky pádem u každého pytle)	První zkouška pádem: naplocho na širokou stranu
      		Druhá zkouška pádem: naplocho na úzkou stranu
      		Třetí zkouška pádem: na dno pytle
      d) Pytle – jednovrstvé bez postranního spoje nebo vícevrstvé	Tři (tři zkoušky pádem u každého pytle)	První zkouška pádem: naplocho na širokou stranu
      		Druhá zkouška pádem: na dno pytle
      e) Kombinované obaly (sklo, kamenina nebo porcelán), označené symbolem «RID/ADR» podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) a které jsou ve tvaru sudu nebo bedny	Tři (jeden pro každou zkoušku pádem)	Diagonálně na vroubek dna nebo, není-li vroubek, na obvodový šev nebo na hranu dna

      Pokud je možných více než jedna orientace vzorku pro danou zkoušku pádem, musí být použita orientace, při níž nejpravděpodobněji vznikne poškození obalu.

   1. 6.1.5.3.2 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku pádem:

      Teplota zkušebního vzorku a jeho obsahu musí být snížena na -18°C nebo nižší pro tyto obaly:

      1. a) sudy z plastu (viz 6.1.4.8);
      2. b) kanystry z plastu (viz 6.1.4.8);
      3. c) bedny z plastu kromě beden z expandovaného polystyrénu (viz 6.1.4.13);
      4. d) kombinované obaly (plast) (viz 6.1.4.19); a
      5. e) skupinové obaly s vnitřními obaly z plastu jinými než pytle a sáčky z plastu určených pro tuhé látky a předměty.

      Pokud jsou zkušební vzorky připraveny tímto způsobem, kondiciování podle 6.1.5.2.3 může být vypuštěno. Zkušební kapaliny musejí být udržovány v kapalném stavu přidáním prostředků proti zamrzání, pokud je to nezbytné.

   1. 6.1.5.3.3 Nárazová plocha

      Nárazová plocha musí mít pevný, nepružný, rovný a vodorovný povrch.

   1. 6.1.5.3.4 Výška pádu

      Pro tuhé látky a kapaliny, jestliže se zkouška provádí s tuhou látkou nebo kapalinou, která bude přepravována nebo s jinou látkou mající zásadně tytéž fyzikální charakteristiky.

      Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
      1,8 m	1,2 m	0,8 m

      1. Pro kapalné látky, jestliže se zkouška provádí s vodou:
         1. a) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota nepřesahuje 1.2:

            Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
            1,8 m	1,2 m	0,8 m

         1. b) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota přesahuje 1,2 se výška pádu vypočte na základě relativní hustoty látky d) určené k přepravě, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:

            Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
            D x 1,8 (m)	d x 1,2 (m)	d x 0,8 (m)

         1. c) pro obaly z jemného plechu označené symbolem «RID/ADR» podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) určené pro přepravu látek s viskozitou při 23°C vyšší než 200 mm²/s (což odpovídá výtokové době 30 sekund z normalizovaného kelímku ISO s výtokovou tryskou o vnitřním průměru 6 mm podle normy ISO 2431:1993;
            1. i) jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:

               Obalová skupina II	Obalová skupina III
               0,6 m	0,4 m

            1. ii) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota (d) přesahuje 1,2, se výška pádu vypočte na základě relativní (d) hustoty látky, která se má přepravovat, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:

               Obalová skupina II	Obalová skupina III
               d x 0,5 m	d x 0,33 m

   1. 6.1.5.3.5 Kritéria pro vyhovění zkoušce
      1. 6.1.5.3.5.1 Každý obal obsahující kapalinu musí zůstat po vyrovnání vnitřního a vnějšího tlaku těsný, kromě vnitřních obalů skupinových obalů a kromě vnitřních obalů, kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem «RID/ADR» podle pododdílu 6.1.3.1 a) (ii), pokud není vyrovnání tlaků nutné.
      2. 6.1.5.3.5.2 Pokud byl obal na tuhé látky podroben zkoušce jeho horní částí na nárazovou plochu, vyhověl zkušební vzorek zkoušce pádem, jestliže vnitřní obal nebo vnitřní nádoba (např. pytel z plastu) obsah úplně zadržela, i když uzávěr není již prachotěsný.
      3. 6.1.5.3.5.3 Obal nebo vnější obal kombinovaného nebo skupinového obalu nesmějí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost během přepravy. Nesmí dojít k žádnému úniku látky z vnitřní nádoby nebo vnitřního(ch) obalu(ů).
      4. 6.1.5.3.5.4 Ani vnější vrstva pytle ani vnější obal nesmí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost během přepravy.
      5. 6.1.5.3.5.5 Nepatrný únik obsahu z uzávěru(ů) při nárazu se nepovažuje za selhání obalu za předpokladu, že potom už nedochází k žádnému úniku.
      6. 6.1.5.3.5.6 Nesmí dojít k protržení obalů obsahujících věci třídy 1, které by mohlo zapříčinit únik volných výbušných látek nebo předmětů z vnějšího obalu.

1. 6.1.5.4 Zkouška těsnosti

   Zkouška těsnosti musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů určených pro kapalné látky; není však nutná u:

   1. - vnitřních obalů skupinových obalů;
   2. - vnitřních nádob kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem «RID/ADR» podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii);
   3. - obalů z kovových plechů označených symbolem «RID/ADR» podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) určených pro látky, jejichž viskozita při 23 °C je větší než 200 mm² /s;
   1. 6.1.5.4.1 Počet zkušebních vzorků:

      tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

   1. 6.1.5.4.2 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku:

      Uzávěry opatřené odvětrávacím zařízením musí být buď nahrazeny uzávěry podobnými uzávěry bez odvětrávacího zařízení nebo uzávěry musejí být neprodyšně uzavřeny..

   1. 6.1.5.4.3 Způsob provádění zkoušky a použitý tlak vzduchu:

      obaly včetně jejich uzávěrů se musí ponořit pod vodu a udržovat tam po dobu 5 minut při současném udržování vnitřního přetlaku; způsob, jakým se drží pod vodou, nesmí ovlivnit výsledky zkoušky.

      Použitý tlak vzduchu (přetlak) musí být:

      Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
      Nejméně 30 kPa (0.3 bar)	Nejméně 20 kPa (0.2 bar)	Nejméně 20 kPa (0.2 bar)

      Mohou se také použít jiné nejméně stejně účinné postupy.

   1. 6.1.5.4.4 Kritérium pro vyhovění zkoušce:

      Nesmí být zpozorován žádný únik vzduchu.

1. 6.1.5.5 Zkouška vnitřním tlakem (hydraulická)
   1. 6.1.5.5.1 Povinně zkoušené obaly

      Zkouška vnitřním tlakem (hydraulická) musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů z oceli, plastů a kombinovaných obalů určených pro kapaliny. Avšak tato zkouška se nevyžaduje se u:

      1. - vnitřních obalů skupinových obalů;
      2. - vnitřních nádob kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem «RID/ADR» podle 6.1.3.1 a) ii);
      3. - obalů z kovových plechů označených symbolem «RID/ADR» podle 6.1.3.1 a) ii) určených pro látky, jejichž viskozita při 23°C je větší než 200 mm /s;
   1. 6.1.5.5.2 Počet zkušebních vzorků:

      tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

   1. 6.1.5.5.3 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku:

      Uzávěry opatřené odvětrávacím zařízením musí být buď nahrazeny uzávěry podobnými uzávěry bez odvětrávacího zařízení nebo uzávěry musejí být neprodyšně uzavřeny.

   1. 6.1.5.5.4 Způsob provádění zkoušky a použitý tlak vzduchu:

      obaly z kovu a kombinované obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) včetně jejich uzávěrů musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 5 minut. Obaly z plastu a kombinované obaly (plasty)musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 30 minut. Tento tlak je tlakem uvedeným v označení požadovaným v pododdílu 6.1.3.1 (d). Způsob podepření obalů nesmí zkreslit výsledky zkoušky. Tlak se musí zvyšovat postupně a bez rázů; zkušební tlak musí být po celou dobu trvání zkoušky konstantní. Hydraulický tlak (přetlak) stanovený jednou z dále uvedených metod musí být:

      1. a) nejméně celkový změřený přetlak v obalu (tj. tenze par naplněné látky a parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, minus 100 kPa) při 55°C, vynásobený koeficientem bezpečnosti 1,5; tento celkový přetlak se musí určit pro nejvyšší stupeň plnění podle pododdílu 4.1.1.4 a plnicí teplotu 15 °C; nebo
      2. b) nejméně 1,75 násobek tenze par naplněné látky při 50°C, minus 100 kPa, avšak nejmenší zkušební tlak 100 kPa; nebo
      3. c) nejméně1,5 násobek tenze par naplněné látky při 55°C, minus 100 kPa, avšak nejmenší zkušební tlak 100 kPa.
   1. 6.1.5.5.5 Kromě toho obaly určené pro látky obalové skupiny I musejí být zkoušeny nejmenším zkušebním tlakem 250 kPa (přetlakem) po dobu 5 nebo 30 minut v závislosti na materiálu konstrukce obalu.
   2. 6.1.5.5.6 Kritérium pro vyhovění zkoušce:

      Nesmí dojít k žádnému úniku.

1. 6.1.5.6 Zkouška stohováním

   Všechny konstrukční typy obalů, s výjimkou pytlů a nestohovatelných kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina), označených symbolem «RID/ADR» podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) musejí být podrobeny zkoušce stohováním.

   1. 6.1.5.6.1 Počet zkušebních vzorků:

      tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

   1. 6.1.5.6.2 Postup zkoušky:

      zkušební vzorek musí být vystaven zatížení vrchní plochy zkušebního vzorku rovnocennému celkové hmotnosti stejných kusů, které by na něj mohly být v průběhu přepravy stohovány; pokud zkušební vzorky obsahují jinou než nebezpečnou kapalinu s relativní hustotou odlišnou od kapaliny určené k přepravě, zatížení musí být vypočteno vzhledem k posledně uvedené kapalině.

      Minimální výška stohování, včetně zkušebního vzorku, musí být 3 m. Zkouška musí trvat 24 hodiny, s výjimkou sudů a kanystrů z plastu a kombinovaných obalů z plastu 6HH1 a 6HH2 určených pro kapaliny, které musí být podrobeny zkoušce stohováním po dobu 28 dnů při teplotě nejméně 40 °C.

   1. 6.1.5.6.3 Kritéria pro vyhovění zkoušce:

      Žádný ze zkušebních vzorků se nesmí stát netěsným. U kombinovaných obalů nebo skupinových obalů nesmí dojít k úniku naplněné látky z vnitřní nádoby nebo vnitřního obalu. Žádný zkušební vzorek nesmí vykazovat poškození, která by mohla zhoršit bezpečnost během přepravy, ani deformace, které by mohly zmenšit jeho odolnost nebo způsobit nestabilitu, jsou-li obaly stohovány. Obaly z plastů ochlazeny na okolní teplotu před sestavením.

1. 6.1.5.7 Bednářská zkouška typu sudů z přírodního dřeva se zátkou
   1. 6.1.5.7.1 Počet zkušebních vzorků:

      jeden sud od každého konstrukčního typu a výrobce.

   1. 6.1.5.7.2 Postup zkoušky:

      sejmout všechny obruče nad spodní částí sudu nejméně dva dny starého.

   1. 6.1.5.7.3 Kritérium pro vyhovění zkoušce:

      průměr příčného průřezu sudu se nesmí zvětšit o více než 10 %.