Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

U obalů z polyetylénu se tato zkouška provede jen tehdy, mají-li být schváleny pro přepravu benzenu, toluenu, xylenu nebo směsi a přípravků obsahujících tyto látky.

1. 6.1.5.8.1 Počet zkušebních vzorků:

   tři obaly od každého konstrukčního typu a výrobce.

1. 6.1.5.8.2 Zvláštní příprava zkušebního vzorku pro zkoušku:

   Zkušební vzorky se předem uskladní s originální plnicí látkou podle 6.1.5.2.5 nebo u obalů z vysokomolekulárního polyetylénu se standardní kapalinou směsi uhlovodíků (White spirit) podle 6.1.5.2.6.

1. 6.1.5.8.3 Postup zkoušky:

   Zkušební vzorky naplněné látkou, pro kterou má být obal schválen, se před a po 28 denním skladování při 23°C a 50% relativní vlhkosti vzduchu zváží. U obalů z vysokomolekulárního polyetylénu smí být zkouška provedena se standardní kapalinou směsi uhlovodíků (White spirit) namísto benzenu, toluenu nebo xylenu.

1. 6.1.5.8.4 Kritérium pro vyhovění zkoušce:

   propustnost nesmí být větší než 0,008 g/l.h

1. 6.1.5.9.1 O zkoušce musí být vyhotoven protokol, který musí obsahovat alespoň tyto údaje, a být k disposici uživatelům obalů:
   1. 1. Název a adresa zkušebny;
   2. 2. Jméno a adresa objednatele, pokud je to vhodné;
   3. 3. Jednoznačné identifikační číslo protokolu o zkoušce;
   4. 4. Datum protokolu o zkoušce;
   5. 5. Výrobce obalu;
   6. 6. Popis konstrukčního typu obalu (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťka atd.) včetně způsobu výroby (např. lisování, vyfouknutí atd.), který může zahrnovat výkres(y) a/nebo fotografii(e);
   7. 7. Největší vnitřní objem;
   8. 8. Charakteristiky zkoušených obsahů, např. viskozita a relativní hustota pro kapaliny a rozměry zrn pro tuhé látky;
   9. 9. Popis zkoušky a výsledky;
   10. 10. Protokol o zkoušce musí být podepsán s uvedením jména a funkce podepsaného.

1. 6.1.5.9.2 Protokol o zkoušce musí obsahovat konstatování, že obal určený pro přepravu byl odzkoušen podle příslušných požadavků tohoto odstavci a že použití jakýchkoli jiných metod nebo prvků balení může mít za následek jeho neplatnost. Kopie protokolu o zkoušce musí být dána k disposici příslušnému úřadu.

1. 6.1.6.1 Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyetylénu podle odstavce 6.1.5.2.6.

   Pro tento plast se používají následující standardní kapaliny:

   1. a) Smáčecí roztok pro látky, které u polyetylénu pod napětím silně působí na vznik trhlin, zejména pro všechny roztoky a přípravky obsahující smáčecí prostředky.

      Musí se použít 1 až 10% vodní roztok smáčecího prostředku. Povrchové napětí tohoto roztoku musí být 31 až 35 mN/m při 23°C.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,20.

      Je-li prokázána dostatečná chemická snášenlivost se smáčecím roztokem, nevyžaduje se zkouška snášenlivosti s kyselinou octovou.

      Pro plnicí látky způsobující pod napětím trhliny v obalu z polyetylénu odolného proti smáčecímu roztoku přiměřená chemická snášenlivost může být prokázáno po předběžném skladování po dobu čtyř týdnů při teplotě 40 °C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

   1. b) Kyselina octová pro látky a přípravky, které u polyetylénu pod napětím působí na vznik trhlin, zejména pro monokarbonové kyseliny a jednomocné alkoholy.

      Musí se použít kyselina octová o koncentraci 98 až 100 %.Relativní hustota = 1,05.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,1.

      U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením kyseliny octové a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší až o 4 %, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40°C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

   1. c) n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylenacetátem pro látky a přípravky, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše asi o 4 %, a které současně vykazují vznik trhlin pod napětím, zejména pro prostředky k ochraně rostlin, tekuté barvy a některé estery. Pro předběžné skladování podle 6.1.5.2.6 se musí použít n-butylacetát o koncentraci 98 až 100 %.

      Pro zkoušku stohováním podle bodu 3555 se musí použít zkušební kapalina sestávající z 1 až 10 % vodného roztoku smáčecího prostředku smíšeného s 2 % n-butylacetátu podle předcházejícího odstavce a).

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.

      U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením n-butylacetátu a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše o 7,5%, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40°C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

   1. d) Směs uhlovodíků (White spirit) pro látky a přípravky, které působí nabobtnávání polyetylénu, zejména pro uhlovodíky, některé estery a ketony.

      Musí se použít směs uhlovodíků s rozmezím bodu varu od 160 do 200°C, relativní hustotou 0,78 až 0,80, bodem vzplanutí vyšším než 50°C a obsahem aromatických uhlovodíků od 16 do 21 %.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.

      U plnicích látek, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší o více než 7,5 %, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40 °C podle 6.1.5.2.6), avšak s originální plnicí látkou.

   1. e) Kyselina dusičná pro všechny látky a přípravky, které působí na polyetylén oxidačně a snižují molekulární hmotnost stejně nebo méně než 55% kyselina dusičná.

      Musí se použít kyselina dusičná o koncentraci nejméně 55 %.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,4.

      U plnicích látek, které oxidují silněji než 55% kyselina dusičná, nebo které snižují molekulární hmotnost, se musí postupovat podle 6.1.5.2.5.

      Doba používání musí být v takových případech stanovena pozorováním stupně poškození (např. dva roky pro kyselinu dusičnou o koncentraci nejméně 55%.

   1. f) Voda pro látky, které nenapadají polyetylén způsoby uvedenými v předchozích odstavcích a) až e), zejména pro anorganické kyseliny a louhy, vodné roztoky solí, vícemocné alkoholy a organické látky ve vodném roztoku.

      Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,2.

1. 6.1.6.2 Seznam látek, které mohou být přiřazeny standardním kapalinám podle 6.1.5.2.6

   Třída 3

   Třída 3

   Látka	Standardní kapalina
   Hořlavé kapaliny obalové skupiny II, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód F1, obalová skupina II)
   Látky, jejichž tenze par při 50°C nepřesahuje 110 kPa (1,1 bar)
   - surové ropy a jiné surové oleje	směs uhlovodíků
   - uhlovodíky	směs uhlovodíků
   - látky obsahující halogeny	směs uhlovodíků
   - alkoholy	kyselina octová
   - étery	směs uhlovodíků
   - aldehydy	směs uhlovodíků
   - ketony	směs uhlovodíků
   - estery	n-butylacetát při nabobtnání nejvýše o 4 % (hm.), jinak směs uhlovodíků
   Směsi výše uvedených látek s bodem varu, nebo počátkem varu vyšším než 35 °C, obsahující nejvýše 55 % nitrocelulózy, která obsahuje nejvýše 12,6 % dusíku (UN 2059)	n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylacetátem a_směs uhlovodíků
   Viskózní látky splňující klasifikační kritéria uvedená v 2.2.3.1.4	směs uhlovodíků
   Hořlavé kapaliny obalové skupiny II, jedovaté (klasifikační kód FT1, obalová skupina II)
   methanol (UN 1230)	kyselina octová
   Hořlavé kapaliny obalové skupiny lil, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód F1, obalová skupina lil)
   - nafta, solventnafta	směs uhlovodíků
   - minerální terpentýn (White spirit)	směs uhlovodíků
   - uhlovodíky	směs uhlovodíků
   - látky obsahující halogeny	směs uhlovodíků
   - alkoholy	kyselina octová
   - étery	směs uhlovodíků
   - aldehydy	směs uhlovodíků
   - ketony	směs uhlovodíků
   - estery	n-butylacetát při nabobtnání nejvýše o 4 % (hm.), jinak směs uhlovodíků
   - látky obsahující dusík	směs uhlovodíků
   Směsi výše uvedených látek obsahující nejvýše 55 % nitrocelulózy, která obsahuje nejvýše 12.6% dusíku (UN 2059).	n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený a-butylacetátem a_směs uhlovodíků

   Třída 5.1

   Třída 3 Třída 5.1

   Kapaliny podporující hoření, žíravé (klasifikační kód OC1)
   Peroxidy vodíku, vodné roztoky s nejméně 20 %, ale méně než 60 % peroxidu vodíku (UN 2014)4	voda
   Kyselina chloristá s více než 50 %, ale nejvýše 72 % kyseliny (hmotnostně) (UN 1873) 4	kyselina dusičná
   Kapaliny podporující horem, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód 01)
   Peroxidy vodíku, vodné roztoky s nejméně 8 %, ale méně než 20 % peroxidu vodíku (UN 2984) 4	voda
   Roztok chlorečnanu vápenatého (UN 2429)	voda
   Roztok chlorečnanu draselného (UN 2427)	voda
   Roztok chlorečnanu sodného (UN 2428)	voda

   Třída 5.2

   Třída 3 Třída 5.1 Třída 5.2

   POZNÁMKA: terc.-butylhydroperoxid s obsahem více než 40 % peroxidu a kyseliny peroxyoctové jsou vyloučeny z následujících číslic.
   Všechny organické peroxidy v technicky čisté formě nebo v roztoku v rozpouštědlech, pokud se týká jejich snášenlivosti, jsou pokryty standardní kapalinou «směs uhlovodíků» v tomto seznamu (UN 3101, 3103, 3105, 3107, 3109, 3111, 3113, 3115, 3117, 3119)	Normální butylacetát, vlhčený roztok se 2 % normálního butylacetátu a směs uhlovodíků a kyseliny dusičné při 55 %
   Snášenlivost větracích otvorů a těsnění s organickými peroxidy může být ověřena též nezávisle při zkoušce konstrukčního typu laboratorními zkouškami s kyselinou dusičnou.

   Třída 6.1

   Třída 3 Třída 5.1 Třída 5.2 Třída 6.1

   Organické jedovaté kapaliny, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód T1))
   anilin (UN 1547)	kyselina octová
   Furfurylalkohol (UN 2874)	kyselina octová
   fenol, roztok (UN 2821, obalová skupina III)	kyselina octová
   Organické jedovaté kapaliny, žíravé (klasifikační kód TC1)
   kresoly (UN 2076) nebo kyselina kresolová (UN 2022)	kyselina octová

   Třída 6.2

   Třída 3 Třída 5.1 Třída 5.2 Třída 6.1 Třída 6.2

   Všechny infekční látky (UN 2814 a 2900, riziková skupina 2, a UN 3291), považované za kapaliny podle 2.1.2.6

   voda

   Třída 8

   Třída 3 Třída 5.1 Třída 5.2 Třída 6.1 Třída 6.2 Třída 8

   Žíravé kyselé anorganické kapaliny, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód C1)
   Kyselina sírová (UN 1830 a 2796)	Voda
   kyselina sírová, odpadní (UN 1832)	voda
   kyselina dusičná (UN 2031) s nejvýše 55 %	kyselina dusičná
   kyseliny
   vodné roztoky kyseliny chloristé s nejvýše 50 % kyseliny (hmotnostně) ve vodném	kyselina dusičná
   roztoku (UN 1802)
   kyselina chlorovodíková (UN 1789) s nejvýše 36 % čisté kyseliny	voda
   kyselina bromovodíková (UN 1788)
   kyselina jodovodíková (UN 1787)
   kyselina fluorovodíková (UN 1790) s nejvýše 60 % fluorovodíku 7)5	voda
   kyselina fluoroboritá (UN 1775) s nejvýše 50 % čisté kyseliny	voda
   kyselina fluorokřemičitá (UN 1778) roztoky kyseliny chromové (UN 1755) s nejvýše 30 % čisté kyseliny	voda kyselina dusičná
   kyselina fosforečná (UN 1805)	voda
   Žíravé kyselé organické kapaliny (klasifikační kód C3)
   kyselina akrylová (UN 2218),	kyselina octová
   kyselina mravenčí (UN 1779),
   kyselina octová (UN 2789 a 2790),
   kyselina thioglykolová (UN 1940)
   kyselina metakrylová (UN 2531),	kyselina octová
   kyselina propionová (UN 1848) alkylfenoly, kapalné, j.n. (UN 3145, obalová skupina III)	kyselina octová
   Žíravé kyselé zásadité kapaliny, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód C5)
   hydroxyd sodný, roztok (UN 1824)	voda
   hydroxyd draselný, roztok (UN 1814)
   Roztok čpavku (UN 2672) vodné roztoky hydrazinu s nejvýše 64 %	voda voda
   hydrazinu, hmotnostně (UN 2030)
   hydrazinu, hmotnostně (UN 2030)
   Jiné žíravé kapaliny (klasifikační kód C9)
   roztok chloritanů (UN 1906) a	kyselina dusičná
   roztok chlornanu8) (UN 1791, obalová skupina III)
   roztoky formaldehydu (UN 2209)	voda