Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

vyhlášené znění

TJedovaté látky bez vedlejšího nebezpečí
T1 Látky organické, kapalné
T2 Látky organické, tuhé
T3 Látky organokovové
T4 Látky anorganické, kapalné
T5 Látky anorganické, tuhé
T6 Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), kapalný
T7 Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), tuhý
T8 Vzorky
T9 Jiné jedovaté látky
TFLátky jedovaté, hořlavé
TF1 Látky kapalné
TF2 Látky kapalné, použité jako prostředky k potírání škůdců (pesticid)
TF3 Látky tuhé
TSLátky jedovaté, samozápalné, tuhé
TWLátky jedovaté, které ve styku s vodou vytváří hořlavé plyny
TW1 Látky kapalné
TW2 Látky tuhé
TOLátky jedovaté podporující hoření
TO1 Látky kapalné
TO2 Látky tuhé
TCLátky jedovaté, žíravé
TC1 Látky organické, kapalné
TC2 Látky organické tuhé
TC3 Látky anorganické kapalné
TC4 Látky anorganické tuhé
TFCLátky jedovaté, hořlavé, žíravé

Definice

  1. 2.2.61.1.3 Pro účely RID platí

    LD50-Hodnota pro akutní jedovatost při požití je takového množství, které po požití mladými, dospělými, samčími a samičími bílými krysami způsobí během 14 dnů s největší pravděpodobností smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

    LD50-Hodnota pro akutní jedovatost při absorpci pokožkou je takového množství, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

    LC50-Hodnota pro akutní jedovatost při vdechnutí je taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými samčími, samičími bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny skupiny zvířat. Tuhá látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že minimálně 10 % vlastní celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10µm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že minimálně 10 % vlastní celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může vdechnout, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10 µm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že při netěsnosti použitého obalu, který je použit pro přepravu se může vytvořit mlha. Jak u tuhých, tak i u kapalných látek se musí více jak 90 HM % vzorku připraveného ke zkoušce skládat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu a mlhy a v ml na m3 vzduchu (ppm) u páry.

    Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám

  1. 2.2.61.1.4 Látky třídy 6.1 jsou přiřazeny na základě jejich stupně nebezpečí, které vzniká při přepravě následujícím obalovým skupinám:
    1. Obalová skupina I: látky velmi jedovaté;
    2. Obalová skupina II: jedovaté látky,
    3. Obalová skupina III: látky slabě jedovaté
  1. 2.2.61.1.5 Třídě 6.1 přiřazené látky, roztoky, směsi a předměty jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení látek, roztoků a směsí, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce jmenovitě uvedené, k odpovídajícím položkám pododdílu 2.2.61.3 a k odpovídající obalové skupině v souladu s předpisy kapitoly 2.1 musí být provedeno podle kritérií odstavců 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11:
  2. 2.2.61.1.6 Při posuzování stupně jedovatosti se vychází ze zkušenosti případů otrav osob. Dále mají být zohledněny zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.
  3. 2.2.61.1.7 Pokud nejsou zkušenosti ve vztahu k lidem předloženy, nebezpečí jedovatosti se posoudí z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:
    Definice Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám
    Obalová skupinaJedovatost při požití LD50 (mg/kg)Jedovatost při absorpci pokožkou LD50 (mg/kg)LC50 prach a mlha (mg/l)
    velmi jedovatéI≤ 5≤ 40≤ 0,5
    jedovatéII> 5-50> 40 - 200> 0,5 – 2
    slabě jedovatéIII5)tuhé látky
    > 50 - 200 kapaliny
    > 50 - 500    		> 200 - 1000>2 – 10
    1. 2.2.61.1.7.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, pak se použije hodnota nejvyšší toxicity.
    2. 2.2.61.1.7.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují jedovatost odpovídající obalové skupině, při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň jedovatost při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá minimálně obalové skupině I nebo II. V jiném případě se látka, pokud je to potřeba, přiřadí třídě 8[viz poznámka pod čarou 1) k odstavci 2.2.8.1.4]
    3. 2.2.61.1.7.3 Tato kritéria pro jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty násobné čtyřmi a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC50 (1 hodina).

    Jedovatost při vdechnutí par

  1. 2.2.61.1.8 Kapaliny, které vylučují jedovaté páry, je třeba přiřadit do následujících skupin: písmeno < V > představuje nasycenou koncentraci páry (prchavost) (v ml/m3 vzduchu) při 20° C a standardním atmosférickém tlaku.
    Definice Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám Jedovatost při vdechnutí par
    Obalová skupina
    velmi jedovatéIjestliže V ≥ 10 LIC50 a LC50 ≤ 1000 ml/m3
    jedovatéIIjestliže V ≥ LC50 a LC50 ≤ 3000 ml/m3 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna
    slabě jedovatéIII5)jestliže V ≥ 1/5 L IC50 a LC50 ≤ 5000 ml/m3 a kritéria pro obalovou skupinu a II nejsou splněna

    Tato kritéria spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu 1 hodina a tyto hodnoty musí, jsou-li k dispozici, být také použity.

    Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 ze 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty násobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC50 (1 hodina).

    Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par

    Obrázek

    Na tomto vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění musí se však látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělící čáře, přezkoušet jen pomocí číselných kritérií.

    Směsi kapalných látek

  1. 2.2.61.1.9 Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí jedovaté, je třeba přiřadit k obalovým skupinám s přihlédnutí k následně uvedeným údajům:
    1. 2.2.61.1.9.1 Je-li hodnota LC50 pro každou jedovatou látku, která je částí směsi, známa, lze potvrdit skupinu následovně:
      1. a) výpočet hodnoty LC50 ve směsi:

        1. přičemž:
          1. fi = molární zlomek i-té směsi
          2. LC50i = střední smrtelná koncentrace i-te časti v ml/m
      1. b) výpočet prchavosti každé části směsi:

        1. přičemž:
          1. Pi = parciální tlak i-té části kPa při 20° C normálním atmosférickém tlaku
      1. c) výpočet poměru prchavosti k hodnotě LC50:

      1. d) vypočítané hodnoty pro LC50 (směs) a R slouží pak k potvrzení obalové skupiny směsí:

        Obalová skupina I: R ≥ 10 a LC50 (směs) ≤ 1000 ml/m3

        Obalová skupina II: R ≥ 1 a LC50 (směs) ≤ 3000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I

        Obalová skupina III: R ≥ 1/5 a LC50 (směs) ≤ 5000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II.

    1. 2.2.61.1.9.2 Není-li hodnota LC50 jedovatých komponentů známa, lze směs přiřadit jedné ze obalových skupin na základě následně popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity, v takovém případě musí být potvrzena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina.
    2. 2.2.61.1.9.3 Směs bude přiřazena obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria:
      1. a) vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 1000 ml/m3.
      2. b) vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí prvním násobným, objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než deseti násobná hodnota LC50 směsi.
    1. 2.2.61.1.9.4 Směs bude přiřazena obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I:
      1. a) vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 3000 ml/m3.
      2. b) vzorek páry se zředí s kapalnou směsí ve stejném poměru, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou po 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovná nebo větší než desetinásobná hodnota LC50 směsi.
    1. 2.2.61.1.9.5 Směs bude přiřazena obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I a II.
      1. a) vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 5000 ml/m3.
      2. b) koncentrace par (prchavost) kapalné směsi se změří, je-li rovna nebo větší jak 1000 ml/m3, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší jak 1/5 hodnoty LC50 směsi.

    Metody výpočtu pro jedovatosti směsi při požití a při absorpci pokožkou

  1. 2.2.61.1.10 Pro zařazení směsi třídy 6.1 a potvrzení podle kritérií pro jedovatost při požití a při absorpci pokožkou je nutné vhodně obalové skupině (viz odstavec 2.2.61.1.3) vypočítat akutní hodnotu LD50 směsi.
    1. 2.2.61.1.10.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jehož hodnota LD50 je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, hodnotu LD50 při požití a při absorpci pokožkou potvrdit následovně:

    1. 2.2.61.1.10.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD50 při požití a při absorpci pokožkou. Upřednostnění metody tkví v tom, aby byly obsaženy u směsi, která má být skutečně přepravena spolehlivé údaje pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod:
      1. a) zařazení přípravků v závislosti na nejnebezpečnější účinné látce směsi za předpokladu, že tato je k dispozici ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných látek;
      2. b) použití vzorce

        1. přičemž:
          1. C = koncentrace v procentech v částech A, B, … Z směsi
          2. T = hodnota LD50 při požití částí A, B, … Z
          3. TM = hodnota LD50 při požití směsi
      3. Pozn.: Tento vzorek lze také použít pro jedovatost při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici v té samé formě, pro všechny části. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany.

    Klasifikace a zařazení prostředků k potírání škůdců (pesticidy)

  1. 2.2.61.1.11 Všechny účinné látky-pesticidy a jejich přípravky, u kterých jsou známy hodnoty LC50 a/nebo LD50 a které jsou zařazeny ke třídě 6.1 jsou v souladu s kritérii v odstavcích 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.9 přiřazeny odpovídajícím obalovým skupinám. Látky a přípravky, které vykazují vedlejší nebezpečí jsou klasifikovány v tabulce převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9 s přiřazením odpovídající obalové skupině.
    1. 2.2.61.1.11.1 Není-li pro přípravky pesticidů pro požití nebo absorpci kůží známa hodnota LD50 účinné(ných) látky(tek), může být hodnota LD50 pro přípravky zjištěna použitím postupu podle odstavce 2.2.61.1.10.
    2. Pozn. Údaj jedovatosti -LD50 pro určitý počet použitých prostředků pro potírání škůdců (pesticidů) může být vybrán z nejnovějšího vydání dokumentu «The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification», přes světovou zdravotnickou organizaci (WHO) International Programme on Chemical Safety, CH-1211 Genf 27. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj dat pro hodnoty LD50 prostředků pro potírání škůdců (pesticidů), nemůže být použit v něm obsažený zařazovací systém pro zařazování pro účely přepravy těchto prostředků pro potírání škůdců (pesticidů) nebo pro určení jejich obalových skupin, které musí být provedeny podle předpisů RID.
    1. 2.2.61.1.11.2 Oficiální pojmenování použité pro přepravu pesticidů se volí na základě aktivních součástí, stavu skupenství pesticidů a všech možných případných vedlejších nebezpečí (viz oddíl 3.1.2).
  1. 2.2.61.1.12 Jestliže látky třídy 6.1 vlivem příměsí spadají do jiných rozsahů nebezpečnosti než do těch, ke kterým v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, pak se tyto směsi nebo roztoky přiřadí těm položkám, ke kterým na základě jejich skutečné nebezpečnosti patří.
  2. Pozn. Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
  1. 2.2.61.1.13 Na základě kritérií odstavců 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.11 může být také stanoveno, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedenou směs příp. roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku, je tak uzpůsobena, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají požadavkům této třídy.
  2. 2.2.61.1.14 Látky, roztoky a směsi s výjimkou látek a přípravků sloužících jako prostředky k potírání škůdců (pesticidy), které neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EWG6) nebo 88/379/EWG7) v jejich platném obsahu a nejsou označeny podle těchto kritérií v jejich platném znění jako velmi jedovaté, jedovaté nebo jako zdraví škodlivé, nemůže být na ně nahlíženo jako na látky patřící třídě 6.1.
  1. 2.2.61.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
    1. 2.2.61.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 6.1 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné nebo polymerizační reakce za přepravy. Za tím účelem je nutné se rovněž zvlášť postarat o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by mohly takovou reakci podporovat.
    2. 2.2.61.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
      1. - kyanovodík, bezvodý, roztoky kyanovodíku (roztoky kyseliny kyanovodíkové), které neodpovídají podmínkám UN čísel 1051, 1613,1614 a 3294,
      2. - ostatní karbonyly kovů jako UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU a UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA s bodem vzplanutí nižším než 23° C,
      3. - 2,3,7,8-TETRACHLORDIBENZO-1,4-DIOXIN (TCDD) v koncentraci, která se považuje podle kritérií v odstavci 2.2.61.1.7 jako velmi jedovatá,
      4. - UN 2249 DICHLORDIMETHYLETHER, SYMETRICKÝ,
      5. - Azid barnatý, suchý nebo s méně než 50 % vody nebo alkoholů,
      6. - přípravky fosfidů bez přísad, které zabraňují vývinu jedovatých hořlavých plynů,
      7. - UN 0135 fulminát rtuťnatý, zvlhčený.
  1. 2.2.61.3 Seznam hromadných pojmenování
    Definice Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám Jedovatost při vdechnutí par Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par Směsi kapalných látek Metody výpočtu pro jedovatosti směsi při požití a při absorpci pokožkou Klasifikace a zařazení prostředků k potírání škůdců (pesticidy)
    Vedlejší nebezpečíKlasifikační kódUN-
    číslo    		Pojmenování látek nebo předmětů
    bez vedlejšího nebezpečí
    1583CHLORPIKRIN, SMĚS, J.N.
    1602BARVIVA, KAPALNÁ, JEDOVATÁ, J.N. nebo
    1602POLOTOVAR BARVIV, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, J.N.
    1693LÁTKA PRO PŘÍPRAVU SLZOTVORNÝCH, PLYNŮ, KAPALNÁ, J.N.
    1851LÉČIVA, KAPALNÁ, JEDOVATÁ, J.N.
    2206ISOKYANÁTY, JEDOVATÉ, J.N. nebo
    2206ISOKYANÁT, ROZTOK, JEDOVATÝ, J.N.
    kapalné1)2)T13140ALKALOIDY, KAPALNÉ, J.N. nebo
    3140SOLI ALKALOIDŮ, KAPALNÉ, J.N.
    3142PROSTŘEDKY DESINFEKČNÍ, KAPALNÉ, JEDOVATÉ, J.N.
    3144SLOUČENINY NIKOTINU, KAPALNÉ, J.N. nebo
    3144PŘÍPRAVKY, NIKOTINOVÉ, KAPALNÉ, J.N.
    3172
    3276    		TOXINY, ZÍSKANÉ Z ŽIVÝCH ORGANISMŮ, KAPALNÉ, J.N. NITRILY, JEDOVATÉ, J.N.
    3278SLOUČENINA FOSFORU ORGANICKÁ, JEDOVATÁ, J.N. KAPALNÁ
    2810LÁTKA JEDOVATÁ, ORGANICKÁ, KAPALNÁ, J.N.
    organické
    1544ALKALOIDY, TUHÉ, J.N. nebo
    1544SOLI ALKALOIDŮ, TUHÉ, J.N.
    1601PROSTŘEDKY DESINFEKČNÍ, TUHÉ, JEDOVATÉ, J.N.
    1655SLOUČENINY NIKOTINU, TUHÉ, J.N. nebo
    1655PŘÍPRAVKY NIKOTINOVÉ, TUHÉ, J.N.
    tuhé1),2),3)T21693LÁTKA PRO PŘÍPRAVU SLZOTVORNÝCH PLYNŮ, TUHÁ, J.N.
    3143BARVIVA TUHÁ, JEDOVATÁ, J.N. nebo
    3143POLOTOVAR BARVIV,TUHÝ,JEDOVATÝ J.N.
    3172TOXINY,ZÍSKANÉ Z ŽIVÝCH ORGANISMŮ, J.N.
    3249LÉČIVA, TUHÁ, JEDOVATÁ, J.N.
    3278SLOUČENINA FOSFORU ORGANICKÁ, JEDOVATÁ, TUHÁ, J.N.
    2811LÁTKA JEDOVATÁ, ORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.
    2026SLOUČENINY FENYLRŤUTNATÉ, J.N.
    organokovová4),5)T32788SLOUČENINA CÍNU organická, KAPALNÁ, J.N.
    3146SLOUČENINA CÍNU ORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.
    3280SLOUČENINY ARZENU, ORGANICKÉ, J.N.
    3281KARBONYLY KOVŮ, J.N.
    3282SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, JEDOVATÁ, J.N.
    1556SLOUČENINA ARZENU, KAPALNÁ, J.N. anorganický, (včetně arzenát, j.n., arzenit, j.n., a arzensulfit, j.n.)
    1935KYANID, ROZTOK, J.N.
    kapalná6) T42024SLOUČENINA RTUTI, KAPALNÁ, J.N.
    3141SLOUČENINA ANTIMONU, ANORGANICKÁ, KAPALNÁ, J.N.
    3287LÁTKA JEDOVATÁ, ANORGANICKÁ, KAPALNÁ, J.N.
    1549SLOUČENINA ANTIMONU, ANORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.
    anorganická1557SLOUČENINA ARZENU,
    TUHÁ,J.N.anorganický (včetně arzenát, j.n., arzenit, j.n., a arzensulfit, j.n.)
    1564SLOUČENINA BARYA, J.N.
    1566SLOUČENINA BERYLIA, J.N.
    1588KYANIDY ANORGANICKÉ, TUHÉ, J.N.
    1707SLOUČENINA THALIA, J.N.
    2025SLOUČENINA RTUTI, TUHÁ, J.N.
    tuhá7),8) T52291SLOUČENINA OLOVA, ROZPUSTNÁ, J.N.
    2570SLOUČENINA KADMIA
    2630SELENANY nebo
    2630SELEČITANY
    2856HEXAFLUOROKŘEMIČITANY, J.N.
    3283SLOUČENINA SELENU, J.N.
    3284SLOUČENINA TELURU, J.N.
    3285SLOUČENINA VANADU, J.N.
    3288LÁTKA JEDOVATÁ, ANORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.
    2992PESTICID, KARBONÁT, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    2994PESTICID NA BÁZI, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    2996PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    2998PESTICID NA BÁZI TRIAZI
    3006PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    3010PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    3012PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    kapalná T63014PESTICID-SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    3016PESTICID NA BÁZI BIPYRIDYLU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    3018PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    3020PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    3026PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    3348PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    prostředky k potírání škůdců(pesticidy)3352PESTICID-PYRETHROID, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    2902PESTICID,KAPALNÝ, JEDOVATÝ, J.N.
    2757PESTICID-KARBAMÁT, TUHÝ, JEDOVATÝ
    2759PESTICID NA BÁZI ARZENU, TUHÝ, JEDOVATÝ
    2761PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, TUHÝ, JEDOVATÝ
    2763PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, TUHÝ, JEDOVATÝ
    2771PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, TUHÝ, JEDOVATÝ
    2775PESTICID NA BÁZI MĚDI, TUHÝ, JEDOVATÝ
    2777PESTICID NA BÁZI RTUTI, TUHÝ, JEDOVATÝ
    2779PESTICID-SUBSTYTUOVANÝ NITROFENOL, TUHÝ, JEDOVATÝ
    tuhá T72781PESTICID NA BÁZI BIPYRIDYLU, TUHÝ, JEDOVATÝ
    2783PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, TUHÝ, JEDOVATÝ
    2786PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, TUHÝ, JEDOVATÝ
    3027PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, TUHÝ, JEDOVATÝ
    3048PESTICID NA BÁZI FOSFIDU HLINÍKU,JEDOVATÝ
    3345PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, TUHÝ, JEDOVATÝ
    3349PESTICID-PYRETHRIOID, TUHÝ
    2588PESTICID, TUHÝ, JEDOVATÝ, J.N.
    vzorkyT83315VZOREK CHEMICKY, JEDOVATÝ, KAPALNÝ nebo tuhý
    jiné jedovaté látky9)T93243LÁTKY TUHÉ S JEDOVATOU KAPALNOU LÁTKOU, J.N.
    3071THIOLY, KAPALNÉ, JEDOVATÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo
    3071SMĚSI THIOLŮ, KAPALNÉ, JEDOVATÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
    Kapalné10), 11)TF13080ISOKTANÁT, ROZTOK, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
    3275NITRILY, JEDOVATÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
    3279SLOUČENINA FOSFORU ORGANICKÁ, JEDOVATÁ, HOŘLAVÁ, J.N.
    2929LÁTKA JEDOVATÁ, ORGANICKÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N.
    hořlavé TF
    2991PESTICID-KARBAMÁT, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    2993PESTICID NA BÁZI ARZENU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    2995PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    2997PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    3005PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    3009PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ,
    3011PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    prostředky k potírání škůdci (pesticidů)(s bodem vzplanut od 23° C a výše)TF23013PESTICID SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    3015PESTICID NA BÁZI BIPYRIDYLU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    3017PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    3019PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    3025PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    3347PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, JEDOVATÝ
    3351PESTICID-PYRETHROID, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ
    2903PESTICID KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
    tuháTF32930LÁTKA JEDOVATÁ, ORGANICKÁ, TUHÁ, HOŘLAVÁ, J.N.
    schopná samoohřevu, tuhá4)TS3124LÁTKA JEDOVATÁ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
    kapalnáTW13123LÁTKA JEDOVATÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
    TW
    reagující s vodou5)tuhá 11)TW23125LÁTKA JEDOVATÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
    TOkapalnáTO13122LÁTKA JEDOVATÁ, KAPALNÁ, PŮSOBÍCÍ JAKO OXIDAČNÍ ČINIDLO, J.N.
    působící hořlavě12)tuháTO23086LÁTKA JEDOVATÁ, TUHÁ PŮSOBÍCÍ JAKO OXIDAČNÍ ČINIDLO, J.N.
    kapalnáTC13277CHLORKARBONÁTY,
    (CHLORFORMIÁTY), JEDOVATÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
    organická2927LÁTKA, JEDOVATÁ, ORGANICKÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
    TC
    žíravé 13)tuháTC22928LÁTKA JEDOVATÁ, ORGANICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
    anorganickákapalnáTC33289LÁTKA JEDOVATÁ, ANORGANICKÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
    tuháTC43290LÁTKA JEDOVATÁ, ANORGANICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
    hořlavé, žíravéTFC2742CHLORKARBONÁTY (CHLORFORMATY), JEDOVATÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. (není-li k dispozici všeobecná položka j.n. zařazená odpovídajícímu hromadnému pojmenování nebo pojmenování j.n.k patřičnému klasifikačnímu kódu který vychází z použití tabulky převážného nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9).
  1. 2.2.62 Třída 6.2 Infekční látky (látky způsobilé vyvolat nákazu)
    1. 2.2.62.1 Kritéria
      1. 2.2.62.1.1 Pojem třídy 6.2 zahrnuje látky způsobilé vyvolat nákazu. Infekční látky (látky způsobilé vyvolat nákazu) jsou látky, o kterých je známo nebo se předpokládá, že obsahují původce nemocí.

        Původcem nemoci jsou mikroorganismy (včetně bakterií, virů, rickettsií, parazitů a plísní) nebo rekombinované mikroorganismy (hybridy nebo mutanty), o kterých je známo nebo se předpokládá, že způsobují infekční nemoci u zvířat nebo lidí.

        Pro účely této třídy platí víry, mikroorganismy jakož i předměty, které jsou virem nebo mikroorganismy kontaminovány, jako látky této třídy.

      2. Pozn. 1. Infekční látky nákazu nepodléhají však předpisům této třídy, jestliže je nepravděpodobné, že vyvolají nemoc u lidí nebo zvířat.
      3. 2. Infekční látky nepodléhají předpisům této třídy jen jestliže jsou lidé a zvířata vystaveny těmto látkám, aby mohly přenášet nemoc.
      4. 3. Geneticky změněné mikroorganismy a organismy, biologické produkty, diagnostické vzorky a infikovaná živá zvířata se zařadí do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.
      5. 4. Jedovaté toxiny z rostlin, zvířat nebo bakterií, které neobsahují látky nebo organizmy způsobilé vyvolat nákazu nebo které nejsou obsaženy v látkách nebo organismech způsobilých vyvolat nákazu, jsou látkami třídy 6.1 UN číslo 3172.
      1. 2.2.62.1.2 Látky třídy 6.2 jsou následně rozděleny:
        Definice Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám Jedovatost při vdechnutí par Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par Směsi kapalných látek Metody výpočtu pro jedovatosti směsi při požití a při absorpci pokožkou Klasifikace a zařazení prostředků k potírání škůdců (pesticidy)
        I1Infekční látky, nebezpečné pro lidi
        I2Infekční látky, nebezpečné jen pro zvířata
        I3Klinické odpady

        Odsouhlasené pojmy a zařazení

      1. 2.2.62.1.3 Infekční látky jsou zařazeny ke třídě 6.2 a UN číslu 2814, popřípadě 2900 na základě jejich zařazení do jedné ze tří rizikových skupin, které vyplývají ze zveřejněných kritériích světové zdravotnické organizace (WHO) a vypracovaných v „ Laboratory Biosafety Manual, Second Edition (1993 „. Riziková skupina je charakterizována patogenitou organismu, druhy relativní snadnosti přenosu, výškou rizikovosti jak individuální tak všeobecné a z možnosti léčit nemoci použitelnými známými a účinnými ochrannými prostředky a ošetřením.

        Kritéria pro každou rizikovou skupinu v závislosti na výši rizika jsou:

        1. a) Riziková skupina 4: Původce nemoci, který obvykle vyvolává u lidí nebo zvířat vážná onemocnění a kterého lze přímo nebo nepřímo lehce přenášet z jednoho jedince na druhého a proti kterému normálně účinná prevence a léčení není k dispozici (tzn. vysoké individuální nebezpečí a vysoké nebezpečí pro veřejnost).
        2. b) Riziková skupina 3: Původce nemoci, který obvykle vyvolává u lidí nebo zvířat vážná onemocnění, který se však obyčejně nepřenáší z jednoho nakaženého jedince na druhého a proti kterému normálně účinná prevence a léčení je k dispozici (t.j. vysoké individuální nebezpečí a malé nebezpečí pro veřejnost).
        3. c) Riziková skupina 2: Původce nemoci, který může u lidí nebo zvířat vyvolat onemocnění, ale vlastně nepředstavuje žádné vážné nebezpečí a proti kterému, přestože při expozici může způsobit vážnou infekci, je k dispozici účinná prevence a léčení, takže nebezpečí přenosu nákazy je omezené (tzn. mírné individuální nebezpečí a omezené nebezpečí pro veřejnost).
      2. Pozn. Riziková skupina 1 zahrnuje mikroorganismy, u nichž je nepravděpodobné, že by u lidí nebo zvířat vyvolaly nemoci (tzn. žádné nebo jen velmi malé individuální a žádné nebo pouze velmi malé nebezpečí pro veřejnost). Látky, které obsahují jen takovéto mikroorganismy nejsou považovány jako látky způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu těchto předpisů.
      1. 2.2.62.1.4 Infekční látky, které jsou nebezpečné jen pro zvířata (skupina 12 v odstavci 2.2.62.1.2), a které jsou zařazeny do rizikové skupiny 2, jsou přiřazeny k obalové skupině II.
      2. 2.2.62.1.5 Biologické produkty jsou produkty z živých organismů, které se vyrábějí a rozdělují v souladu s požadavky národních úřadů, které mohou vydat zvláštní licenční osvědčení. Biologické produkty se používají buď pro prevenci, léčení nebo diagnózu nemocí u lidí nebo zvířat a nebo pro vývojové, pokusné nebo výzkumné účely. Mohou zahrnovat hotové výrobky nebo meziprodukty jako očkovací látky a diagnostické produkty, ale nejsou na ně omezeny.

        Pro potřeby RID se biologické produkty dělí do následujících skupin:

        1. a) takové produkty, které obsahují původce nemoci rizikové skupiny 1; takové, které obsahují původce nemoci takového druhu, že jejich schopnost vyvolat nemoc je velmi malá nebo žádná, a takové o kterých je známo, že žádné původce nemoci neobsahují. Látky této skupiny neplatí jako látky způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu RID,
        2. b) takové produkty, které jsou vyrobeny a zabaleny v souladu s předpisy národních zdravotnických úřadů a jsou přepravovány, za účelem jejich konečného zabalení nebo distribuce a které jsou určeny pro léčení zdravotnickým personálem nebo jednotlivci. Látky této skupiny nepodléhají předpisům třídy 6.2,
        3. c) takové produkty, o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že obsahují původce rizikových skupin 2, 3 nebo 4 a které neodpovídají kritériím odstavce b); látky této skupiny jsou v třídě 6.2 zařazeny k UN číslu 2814 popř. 2900.
      3. Pozn. U některých úředně schválených biologických produktů může biologické nebezpečí hrozit jen v určitých částech světa. V tomto případě mohou příslušné úřady předepsat, aby tyto biologické produkty byly zařazeny podle požadavků pro látky způsobilé vyvolat nákazu nebo musí odpovídat jiným omezením.
      1. 2.2.62.1.6 Diagnostické vzorky od lidí nebo zvířat; jsou to mimo jiného vylučované látky, výměšky, krev a krevní deriváty, tkáň a tkáňové tekutiny, které se přepravují k pokusným nebo výzkumným účelům, s výjimkou živých infikovaných zvířat.

        Pro účely RID se budou diagnostické vzorky dělit do následujících skupin:

        1. a) takové vzorky, o kterých je známo nebo se předpokládá, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 2,3, nebo 4 a takové u nichž je relativní nepatrná pravděpodobnost, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 4. Tyto látky je třeba zařadit ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900. Vzorky, které jsou přepravovány za účelem prvotního nebo potvrzovacího vyšetření na přítomnost původců nemoci patří do této skupiny;
        2. b) takové vzorky, u kterých je relativně malá pravděpodobnost, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 2 nebo 3. Tyto látky je třeba zařadit ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900. Vzorky, které jsou přepravovány za účelem stanovení prvotní diagnózy, vyjma takových, které mají potvrdit existenci původce nemoci, a, které jsou přepravovány za účelem rutinních preventivních vyšetření, patří k této skupině
        3. c) takové vzorky, o kterých je známo, že neobsahují původce nemoci. Tyto látky neplatí za látky třídy 6.2.
      1. 2.2.62.1.7 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy8) jsou mikroorganismy a organismy, v nichž byl genetický materiál záměrně technickými metodami tak změněn, jak tomu v přírodě nedochází.
        1. a) geneticky změněné mikroorganismy, které odpovídají definicím pro infekční látky v odstavci 2.2.62.1.1, jsou zařazeny ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900,
        2. b) geneticky změněné organismy, o kterých je známo nebo se předpokládá, že jsou nebezpečné pro lidi, zvířata a životní prostředí, musí být přepravovány za přesně stanovených podmínek určených příslušným úřadem země původu,
        3. c) zvířata, která obsahují nebo jsou kontaminovány geneticky změněnými mikroorganismy a organismy, které odpovídají definicím pro infekční látky jsou přepravována za pevně stanovených podmínek určených příslušným úřadem země původu,
        4. d) geneticky změněné mikroorganismy, které neodpovídají definicím pro infekční látky, které ale mohou změnit nějakým způsobem zvířata, rostliny nebo mikrobiologické látky, které obvykle neodpovídají výsledkům přirozené reprodukce, jsou,pokud není povoleno neomezené použití ze strany vlády, země původu, tranzitu a země určení, ve třídě 9 přiřazeny k UN číslu 3245.
      2. Pozn. Geneticky změněné mikroorganismy, které jsou látkami způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu této třídy, nesmí být přiřazeno UN číslo 3291.
      1. 2.2.62.1.8 Diagnostické vzorky podle odstavce 2.2 62.1.6.b) nemusí odpovídat požadavkům pro infekční látky, jestliže jsou splněny následující podmínky:
        1. a) - nádoba (y) jako první obal obsahuje (jí) nanejvýš 100 ml,
          1. - vnější obal obsahuje nejvýše 500 ml
          2. - nádoba (y) jako první obal je (jsou) těsné, a
          3. - obal zahrnuj:
            1. i)- vnitřní obal, sestává z:
              1. - z vodotěsné (ých) nádoby (nádob) jako první obal,
              2. - z vodotěsného druhého obalu,
              3. - z absorpčního materiálu který je schopen v dostatečné míře, absorbovat veškerý obsah, mezi nádobou(ami) prvního a druhého obalu; jestliže je použito více nádob jako první obal pak musí být zavinuty (zabaleny) jednotlivě v druhém obalu, aby se vyloučil jejich vzájemný dotek,
            1. ii) - ve vztahu k jejich vnitřnímu objemu, jejich hmotnosti a k účelu použití musí být jejich vnější obal dostatečně odolný a jeho vnější rozměr musí být minimálně 100 mm nebo
        1. b) obaly odpovídají normě EN 829: 1996.
      1. 2.2.62.1.9 Odpady jsou ze zdravotního ošetření zvířat nebo lidí nebo odpady pocházející z biologického výzkumu, ve kterých je relativně nízká pravděpodobnost, že obsahují infekční látky. Jsou zařazeny k UN číslu 5291. Odpady, které obsahují infekční látky, které mohou být specifikovány, jsou zařazeny v souladu k odpovídajícímu stupni nebezpečí (viz odstavec 2.2.62.1.3) k UN číslu 2814 popř. 2900. Dekontaminované odpady, které obsahují infekční látky, neplatí jako nebezpečné pokud nejsou splněna kritéria pro jinou třídu.
      2. 2.2.62.1.10 Klinické odpady UN čísla 3291 jsou přiřazeny obalové skupině II.
      3. 2.2.62.1.11 Pro přepravu látek této třídy může být žádoucí udržování určité teploty.
    1. 2.2.62.2 K přepravě nepřipuštěné látky

      Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmí být použita k tomu aby přepravovali(a) infekční látky, ledaže by nemohli být přepravováni(a) jiným způsobem. Taková zvířata je třeba podle příslušných pokynů pro transporty zvířat9) zabalit, označit, popsat a přepravovat.

    1. 2.2.62.3. Seznam hromadných pojmenování
      Definice Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám Jedovatost při vdechnutí par Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par Směsi kapalných látek Metody výpočtu pro jedovatosti směsi při požití a při absorpci pokožkou Klasifikace a zařazení prostředků k potírání škůdců (pesticidy) Odsouhlasené pojmy a zařazení
      Infekční látky, nebezpečné pro lidi/12814INFEKČNÍ LÁTKA, pouze NEBEZPEČNÁ PRO LIDI
      Infekční látky, nebezpečná pouze pro zvířata/22900INFEKČNÍ LÁTKA, pouze NEBEZPEČNÁ PRO ZVÍŘATA
      Klinické odpady/33291ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ,J.N.
      Pozn.Jestliže námořní nebo letecká přeprava předchází nebo následuje, může být pro UN 3291 ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ, J.N. použito pojmenování UN 3291
      (BIO)MEDICÍNSKÝ ODPAD, J.N. nebo UN 3291 MEDICÍNSKÝ ODPAD podle předpisu J.N.
  1. 2.2.7. Třída 7: Radioaktivní látky
    1. 2.2.7.1 Definice třídy 7
      1. 2.2.7.1.1 Radioaktivní látky jsou látky obsahující radionuklidy, ve kterých koncentrace aktivity, jakož i celková aktivita převyšuje uvedené hodnoty v odstavcích 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6.
      2. 2.2.7.1.2 Následující radioaktivní látky nespadají pro účely RID pod třídu 7:
        1. a) radioaktivní látky, které jsou integrální součástí přepravních prostředků,
        2. b) radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř zařízení, u kterých jsou v účinnosti vhodné bezpečnostní podmínky a u kterých se přeprava neděje na veřejných komunikacích nebo kolejových cestách,
        3. c) radioaktivní látky, které jsou osobám nebo živým zvířatům implantovány nebo vtěleny pro diagnostické nebo terapeutické účely,
        4. d) radioaktivní látky ve spotřebních a užitných výrobcích, které obdržely podle předpisů povolení/schválení k prodeji konečnému spotřebiteli,