Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

A₁ a A₂

A₁ je odvozená hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo podle odstavce 2.2.7.7.2, které jsou použity pro určení mezní hodnoty aktivity podle požadavků RID.

A₂ je odvozená hodnota aktivity radioaktivních látek uvedena v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo podle odstavce 2.2.7.2, vyjma látek ve zvláštní formě, které jsou použity pro určení mezních hodnot aktivity podle požadavků RID.

Schválení/Povolení

Vícestranným schválením/povolením se rozumí schválení/povolení, které bylo uděleno příslušnými úřady, jak země původu typu kusu nebo zásilky, tak také každého státu, přes který nebo do kterého, má být příslušná zásilka přepravena.

Jednostranným povolením se rozumí povolení takového druhu konstrukce (typu kusu), které uděluje jen příslušný úřad země původu typu konstrukce.

Není-li země původu smluvním státem COTIF, musí být toto povolení uznáno příslušným úřadem prvního smluvního státu COTIF, který přijde se zásilkou do styku (viz pododdíl 6.4.22.6).

Uzavírající systém je konstruktérem určené a příslušným úřadem uznané uspořádání štěpných látek a konstrukce obalů, které jsou pro udrženi kritické bezpečnosti předpokládány.

Hermetický vnější obal se rozumí souhrn všech konstrukčních části potřebný pro úplný, hermetický vnější obal, předvídané konstruktérem, které mají zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy.

Kontaminace se rozumí přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množství více než 0,4 Bq/cm² pro beta a gama zářiče jakož i alfa zářiče o nízké toxicitě nebo 0,04 Bq/cm² pro všechny ostatní alfa zářiče.

Nefixovaná kontaminace se rozumí kontaminace, která se může při rutinních přepravních podmínkách z povrchu uvolnit.

Fixovaná kontaminace se rozumí každá kontaminace s výjimkou nefixované kontaminace.

Malý kontejner je kontejner, který má buď vnější rozměry menší než 1,5 m nebo vnitřní objem nejvýše 3 m³.

Velký kontejner(kontejner) je kontejner, který není malý kontejner podle definice v tomto oddílu.

Kritický bezpečnostní index (CSI), který je přidělen kusu, transportnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami je číslo, pomocí kterého jsou kontrolovány kusy, transportní obalové soubory nebo kontejnery se štěpnými látkami.

Vzor je popis radioaktivní látky zvláštní formy, o nízké disperzitě radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje uplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy ze kterých je zřejmý soulad s požadavky a s jinými relevantními podklady.

Výlučné použití se rozumí použití vozu nebo kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy vykládky a nakládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce.

Štěpné látky jsou uran -233, uran -235, plutonium -239, plutonium -241 nebo každá kombinace těchto radionuklidů. Pod tyto definice nespadají:

1. a) neozářený přírodní nebo ochuzený uran a
2. b) přírodní uran nebo ochuzený uran, který byl ozařován jen v tepelných reaktorech.

Radioaktivní látky s nízkou disperzitou jsou buď tuhé radioaktivní látky nebo tuhé radioaktivní látky v uzavřené kapsli, které mají omezenou disperzibilitu a nejsou práškovité.

1. 2.2.7.3.1 Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) je radioaktivní látka s omezenu specifickou vlastní aktivitou nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity není třeba respektovat dodatkový materiál zastiňující LSA navenek.
2. 2.2.7.3.2 LSA-látky se rozdělují do tří skupin:
   1. a) LSA-I
      1. i) uranové nebo thoriové rudy a jejich koncentráty, jakož i jiné rudy, které obsahují v přírodě výše uvedené radionuklidy a je předpokládáno jejich zpracování pro využití těchto radionuklidů,
      2. ii) pevný, neozářený přírodní nebo neozářený ochuzený uran nebo neozářené thorium nebo jejich pevné nebo kapalné sloučeniny nebo směsi,
      3. iii) radioaktivní látky, s výjimkou štěpných látek, které nejsou vyjmuty podle pododdílu 6.4.11.2, pro které není hodnota A₂ omezena nebo
      4. iv) jiné radioaktivní látky, u kterých je aktivita rovnoměrně rozložena a předpokládaná střední specifická aktivita je třicetinásobná než hodnota koncentrací aktivit stanovené v odstavcích 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6.
   1. b) LSA-II
      1. i) voda s koncentrací tritia nejvýše až 0,8 TBq/l nebo
      2. ii) ostatní látky, ve kterých je aktivita rovnoměrně rozdělena a v nichž odhadovaná střední specifická aktivita u pevných látek a plynů nepřekračuje 10^-4 A₂/g a v kapalných látek 10'⁵ A₂/g
   1. c) LSA-III

      Tuhé látky (např. zpevněné odpady, aktivované látky), vyjma práškovitých látek, u kterých

      1. i) jsou radioaktivní látky rovnoměrně rozptýleny v pevném předmětu nebo v souboru pevných předmětů nebo rozptýleny v podstatě rovnoměrně v pevném kompaktním pojivu (jako beton, živice, keramika a pod.),
      2. ii) jsou radioaktivní látky relativně nerozpustné nebo jsou obsaženy uvnitř relativně nerozpustné základní hmoty, takže i při ztrátě obalu při úplném ponoření do vody vzniklá ztráta radioaktivních látek vylouhováním nepřevyšuje hodnotu 0,1 A₂na kus za 7 dnů,
      3. iii) odhadovaná střední specifická aktivita tuhé látky bez ohledu na stínící materiál nepřevyšuje hodnotu 2 x A^-3 A₂/g.

1. 2.2.7.3.3 Látka LSA III je tuhá látka, která musí být uzpůsobena tak, aby aktivita ve vodě zůstala ohraničena na 0,1 A₂, jestliže celkový obsah kusu podléhá předepsaným zkouškám v odstavci 2.2.7.3.4.
2. 2.2.7.3.4 Látky LSA III se zkouší následovně:
   1. tuhý zkušební materiál, který představuje celý obsah kusu, se ponoří po 7 dní do vody při okolní teplotě. Pro zkoušku použité množství vody musí být dostatečné, aby na konci časového období 7 dnů bylo volné množství neabsorbované a nevázané vody ještě nejméně 10% množství tuhého zkušebního vzorku. Voda musí na začátku vykazovat pH hodnotu od 6 do 8 a maximální vodivost od 1 mS/m při 20 °C. V návaznosti na sedmidenní ponoření zkušebního vzorku se měří celková aktivita volného množství vody.

1. 2.2.7.3.5 Důkaz o dodržení požadovaných definičních kritérií podle odstavce 2.2.7.3.4 musí souhlasit s pododdílem 6.4.12.1 a 6.4.12.2

1. 2.2.7.4.1 Radioaktivní látka ve zvláštní formě je buď
   1. a) nedisperzní tuhá radioaktivní látka nebo
   2. b) uzavřená kapsle, která obsahuje radioaktivní látky a která je zhotovena tak, že může být otevřena jen zničením kapsle

   Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí mít minimálně jeden rozměr větší než 5 mm.

1. 2.2.7.4.2 Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí být uzpůsobené a vybavené tak, aby, jsou-li podrobeny zkouškám dle odstavců 2.2.7.4.4. až 2.2.7.4.8., splňovaly následující předpisy:
   1. a) nesmí se při zkouškách citlivosti na rázy, údery a ohyby dle odstavců 2.2.7.4.5. a) b) c) a 2.2.7.4.6 a) rozbít ani roztříštit,
   2. b) nesmí se roztavit nebo dispergovat v průběhu zkoušky na zahřátí dle odstavců 2.2.7.4.5 d) nebo 2.2.7.4.6 b),
   3. c) aktivita ve vodě nesmí překročit 2 k Bq při vyluhovacích zkouškách dle odstavců 2.2.7.4.7 a 2.2.7.4.8; alternativně nesmí u uzavřených zdrojů překročit netěsnost při objemové zkoušce na těsnost podle ISO - Normy 9987:1992 «Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - Leakage Test Methods» («Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje - zkoušky na těsnost») použitelnou mezní hodnotu akceptovanou příslušným úřadem.

1. 2.2.7.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných definičních kritérií podle odstavce 2.2.7.4.2 musí souhlasit s pododdílem 6.4.12.1 a 6.4.12.2.
2. 2.2.7.4.4 Zkušební vzorek, který radioaktivní látky ve zvláštní formě představuje nebo simulují, podléhá zkoušce citlivosti na ráz, zkoušce na úder, ohybové zkoušce a zkoušce na zahřátí podle odstavce 2.2.7.4.5 nebo alternativní zkouškám podle odstavce 2.2.7.4.6. Pro každou zkoušku smí být použit jiný zkušební vzorek. V návaznosti na každou zkoušku je zkušební vzorek podroben postupu, vyluhovací zkoušek nebo objemové zkoušce na těsnost, která je minimálně tak citlivá jak je to popsáno v odstavci 2.2.7.4.7 pro nedisprerzovatelné tuhé látky, nebo provedení v odstavci 2.2.7.4.8 pro látky uzavřené v kapslích.
3. 2.2.7.4.5 Použitelné zkušební postupy jsou:
   1. a) zkouška citlivosti na ráz: zkušební vzorek musí spadnout z 9 m výšky na dopadovou základnu. Dopadová základna musí být tak uzpůsobená, aby odpovídala oddílu 6.4.14,
   2. b) zkouška na úder: zkušební vzorek je položen na olověné desce, která leží na hladkém tuhém podkladu, na jejím plochém konci ocelová stavební tyč nahrazuje úder, který má účinek odpovídající pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr 25 mm, se zaoblenými hranami o poloměru (3,0 ± 3,3)mm. Olovo musí překrýt větší plochu než zkušební vzorek s vickersovou tvrdostí od 3,5 do 4,5 a tloušťkou o maximálně 25 mm. Pro každou zkoušku se používá nová olověná deska. Tyč musí zkušební vzorek zasáhnout tak, aby nastalo nejvýše možné poškození,
   3. c) ohybová zkouška: zkouška platí jen pro délku zdroje o minimální délce 10 cm s poměrem délky k minimální šířce nejméně 10. Zkušební vzorek se vodorovně pevně upoutá, tak aby polovina jeho délky vyčnívala z upoutání. Zkušební vzorek je ohýbán tak, aby utrpěl co největší možné poškození, když se jejímu volnému konci zasadí rána plochou stranou ocelové tyče. Tyč musí na zkušební vzorek narazit tak, aby účinek rázu odpovídal volnému pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr o 25 mm, s hranami zaoblenými o poloměru (3,0 ± 0,3) mm.
   4. d) zkouška na zahřátí: zkušební vzorek se zahřeje na 800 st. C v prostředí se vzduchem a ponechá se 10 min při této teplotě, načež se ochladí.

1. 2.2.7.4.6 Zkušební vzorky, které v těsné kapsli uzavřenou radioaktivní látku představují nebo simuluje, mohou být vyjmuty z:
   1. a) předepsaných zkoušek v odstavcích 2.2.7.4.5 a) a 2.2.7.4.5 b), pokud hmota radioaktivních látek ve zvláštní formě je menší než 200 g a zkušební vzorek alternativně podléhá zkoušce na citlivost na ráz (IMPACT TEST) pro třídu 4 podle ISO - NORM 2919:1980 «Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources - General Requirments and Classification» («Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace») a
   2. b) předepsaných zkoušek v odstavce 2.2.7.4.5 d), jestli-že zkušební vzorek podléhá alternativní zkoušce na zahřátí (Temperature Test) třídy 6 podle ISO - NORM 2919:1980 « Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources –General Requirments and Classification» («Ochrana proti radioaktivnímu záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace»).

1. 2.2.7.4.7 U zkušebních vzorků, které představují nebo simulují disperzovatelné tuhé látky, se provádí následující vyluhovací zkouška:
   1. a) zkušební vzorek se ponoří po 7 dnů do vody při teplotě okolí. Množství vody použité pro zkoušku musí být dostatečné, aby ještě na konci časového období 7 dnů činil volný objem neabsorbované a nevázané vody minimálně 10 % objemu tuhého zkušebního vzorku. Voda musí vykazovat na začátku PH hodnotu od 6 do 8 a maximální vodivost od 1 mS/m při 20° C,
   2. b) voda se zkušebním vzorkem se potom zahřeje na teplotu (50 ± 5)°C a ponechá se 4 hodiny při této teplotě,
   3. c) nato se určí aktivita vody,
   4. d) potom se zkušební vzorek uskladní na 7 dní do stálého vzduchu při minimálně 30°C a relativní vlhkosti minimálně 90 %,
   5. e) zkušební vzorek se potom ponoří do vody za stejných opatření jako v a), aby voda se zkušebním vzorkem se zahřála na (50 ± 5)°C a ponechala se 4 hodiny při této teplotě,
   6. f) nato se určí aktivita vody.

1. 2.2.7.4.8 U zkušebních vzorků, které v těsné uzavřené kapsli radioaktivní látky představují nebo simulují, se provádí buď zkouška na vylouhování nebo objemová zkouška na těsnost:
   1. a) zkouška na vylouhování sestává z následujících kroků:
      1. i) zkušební vzorek se ponoří do vody při teplotě okolí
      2. ii) voda a zkušební vzorky se zahřejí na teplotu (50 ± 5)°C ponechají se 4 hodiny při této teplotě
      3. iii) nato se určí aktivita voda
      4. iv) potom se zkušební vzorek na 7 dnů uskladní do nepohyblivého vzduchu při minimální teplotě 30 °C a relativní vlhkosti minimálně 90 %
      5. v) kroky podle (i), (ii) a (iii) se mají opakovat
   1. b) alternativní objemová zkouška těsnosti musí zahrnout ISO - NORMI 9978:1992 „ Radiation protektion - Sealed radioaktive sources - Leakage test methods „ („ ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje - zkouška těsnosti „) popsaných zkoušek, které jsou přijatelné pro příslušné úřady.

Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) je tuhý předmět, který sám není radioaktivní, na jehož povrchu jsou však rozptýleny radioaktivní látky. SCO se zařadí do jedné ze dvou skupin:

1. a) SCO-I: tuhý předmět, na kterém
   1. i) nefixovaná radioaktivní kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²), nepřekračuje 4 Bq/cm² u beta a gama zářičů a alfa zářičů nízké toxicity, nebo 0,4 Bq/cm² u všech ostatních alfa zářičů a
   2. ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²), nepřekračuje 4 x 10⁴ Bq/cm² pro beta a gama zářiče, a alfa zářiče nízké toxicity nebo 4 x 10³ Bq/cm² pro všechny ostatní alfa zářiče,
   3. iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřípustném povrchu větším než 300 cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²), nepřekračuje 4 x 10⁴ Bq/cm² pro beta a gama zářiče a pro alfa zářiče nízké toxicity nebo 4 x 10³/Bq/cm² pro všechny ostatní alfa zářiče.

1. b) SCO-II: tuhý předmět, na jehož povrchu překračuje buď fixovaná nebo nefixovaná kontaminace použitelné meze uvedené pod a) pro SCO I a na kterém
   1. i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²), nepřekračuje 400 Bq/cm² pro Beta a Gama zářiče, jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 40 Bq/cm² u všech ostatních Alfa zářičů a
   2. ii) fixovaná radioaktivní kontaminace na přístupném povrchu na ploše větší než 300 cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²), nepřekračuje 8x10⁵ Bq/cm² pro Beta a Gama zářiče jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 8 x 104 Bq/cm² pro všechny ostatní Alfa zářiče
   3. iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše větší než 300 cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²) nepřekračuje 8 x 10⁵ Bq/cm² pro Beta a Gama zářiče, jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 8 x 10⁴ Bq/cm² pro všechny ostatní Alfa zářiče

1. 2.2.7.6.1 Určení přepravního indexu (TI)
   1. 2.2.7.6.1.1 Přepravním indexem ( TI ) se rozumí číslo které bylo přiděleno kusu, transportnímu obalovému souboru, nebo kontejneru, nebo pro nezabalené látky LSA-I, nebo pro nezabalené SCO-l-předměty a stanovuje se podle následujícího postupu:
      1. a) zjistí se nejvyšší dávková intenzita v milisirvertech za hodinu ( mSV/h ) v odstupu 1m od vnějších ploch kusu, transportního obalu, kontejneru, nebo nezabalených látek LSA-I, nebo SCO-l-předmětů. Takto zjištěná hodnota se násobí 100; toto číslo je přepravní index.
         U vybraných a thoriových rud a jejich koncentrátů smí být vzato následující hodnoty pro nejvyšší dávkovou intenzitu v každém bodě v odstupu 1 m od vnějších ploch nákladu:
         1. 0,4 mSv/h pro rudy a fyzikální koncentráty uranu a thoria
            0,3 mSv/h pro chemické koncentráty thoria
            0,02 mSv/h pro chemické koncentráty uranu kromě uranuhexafluoridu
      1. b) Pro cisterny, kontejnery a nezabalené látky LSA-I a předměty SCO-I je podle a) násobená zjištěná hodnota odpovídajícím faktorem 2 tabulky 2.2.7.6.1.1.
      2. c) Podle a) a c) zjištěné hodnoty se zaokrouhlují na první desetinné místo (např. z 1,13 bude 1,2 ) s výjimkou, kdy by hodnota 0,05 nebo menší mohla být považována za nulu.

         Tabulka 2.2.7.6.1.1. Multiplikační faktory pro velkoplošné náklady

         A1 a A2 Schválení/Povolení Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA) viz pododdíl 2.2.7.3 Tabulka 2.2.7.6.1.1. Multiplikační faktory pro velkoplošné náklady

         Plocha nákladu a)	Multiplikační faktor
         do 1 m2	1
         větší než 1 m2 až 5 m2	2
         větší než 5 m 2 až 20 m 2	3
         větší než 20 m2	10

      3. ^a) největší naměřaná plocha příčného řezu nákladu
   1. 2.2.7.6.1.2 Přepravní index je určen pro každý transportní obalový soubor, každý kontejner nebo každý vůz buď součtem přepravních indexů všech obsažených kusů nebo přímým měřením dávkové intenzity, kromě případu z hlediska formy nestabilních transportních obalových souborů, pro které je přepravní index určen součtem přepravních indexů všech kusů.

1. 2.2.7.6.2 Určení indexu bezpečnosti (CSI)
   1. 2.2.7.6.2.1 Index kritické bezpečnosti (CSI) pro kusy se štěpnými látkami se zjišťuje dělením číslicí 50 s menší ze dvou hodnot pro ..«N».., které jsou odvozeny dle pododdílů 6.4.11.11. a 6.4.11.12. (tzn. CSI z 50/N). Hodnota indexu kritické bezpečnosti může být nula, za předpokladu, že neomezený počet kusů je nekritický (tzn. N je skutečně v obou případech nekonečné).
   2. 2.2.7.6.2.2 Pro každou zásilku se zjišťuje index kritické bezpečnosti (CSI) jako suma všech CSI v obsažených kusech.

1. 2.2.7.7.1 Omezení obsahu pro kusy
   1. 2.2.7.7.1.1 Všeobecné

      Množství radioaktivních látek v kusu nesmí překročit následující prvně stanovené mezní hodnoty.

   1. 2.2.7.7.1.2 Vyjmuté kusy
      1. 2.2.7.7.1.2.1 U radioaktivních látek, které nejsou vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria, nesmí vyjmutý kus obsahovat aktivity, které jsou větší než následující:
         1. a) pro radioaktivní látky, které jsou obsaženy v nástroji, nebo jiném výrobku které jsou jeho součásti nebo jeho stavebním prvkem, jako např. hodiny nebo elektronický přístroj, který má v tabulce 2.2.7.7.1.2.1. sloupcích 2 a 3 stanovené mezní hodnoty pro jednotlivý předmět a pro každý kus a
         2. b) pro radioaktivní látky, které nejsou tímto způsobem uzavřeny nebo nejsou stavebním prvkem obsaženém v nástroji nebo jiném výrobku, jejichž mezní hodnoty jsou pro kus, stanoveny v tabulce 2.2.7.7.1.2.1. sloupci 4.

         Tabulka 2.2.7.7.1.2.1 - Mezní hodnoty aktivit pro vyjmuté kusy

         A1 a A2 Schválení/Povolení Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA) viz pododdíl 2.2.7.3 Tabulka 2.2.7.6.1.1. Multiplikační faktory pro velkoplošné náklady Tabulka 2.2.7.7.1.2.1 - Mezní hodnoty aktivit pro vyjmuté kusy

         Stav skupenství obsahu	Nástroje nebo tovární výrobky		Látky
         	Mezní hodnota na kusa)	Mezní hodnota na zásilkua)	Mezní hodnota na zásilku
         Tuhé látky ve zvláštní formě	10-2 A,	A1	10-3 A1
         v jiné formě	10-2 A2	A2	10-3 A2
         Kapaliny	10-3 A2	10-1 A2	10-4 A2
         Plyny
         Tritium	2 × 10-2 A2	2×10-1 A2	2 ×10-2 A2
         ve zvláštní formě	10-3 A1	10-2 A,	10-3 A1
         v jiné formě	10-3 A2	10-2 A2	10-3 A2