Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Ustanovení o nebezpečných látkách a předmětech" a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě" nebezpečných věcí (ADR), přijaté v Ženevě dne 30. září 1957, vyhlášené pod č. 64/1987 Sb.

vyhlášené znění

  1. 1) Česká republika dne 2. června 1993 oznámila generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky se považuje za vázanou Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) ze dne 30. září 1957, včetně výhrad a prohlášení, s účinností od 1. ledna 1993.
  2. 1/ Pro přepočet dosud užívaných jednotek na jednotky SI platí tyto zaokrouhlené hodnoty:
    SílaNapětí
    1 kg = 9, 807 N1 kg/mm2 = 9,807 N/mm2
    1 N = 0,102 kg1 N/mm2 = 0,102 kg/mm2
    Tlak
    1 Pa = 1 N/m2= 10-5 baru= 1,02.10-5 kg/cm2= 0, 75.10-2 Torr
    1 bar= 105 Pa= 1, 02 kg/cm2= 750 Torr
    1 kg/cm2= 9,807.104 Pa= 0, 9807baru= 736 Torr
    1 Torr= 1,33.102 Pa= 1,33.10-3baru= 1,36.10-3kg/cm2
    Práce, energie, teplo
    1J= 1 Nm= 0,278.10-6 kWh= 0,102 kgm
    = 0,239.10-3kca1
    1 kWh= 3, 6.106 J= 367.103kgm= 860kcal
    1 kgm= 9, 807 J= 2,72.10-6kWh= 2,34.10-3kcal
    1 kcal= 4, 19.103 J= 1,16.10-3kWh= 427 kgm
    Výkon
    1W= 0, 102 kgm/s= 0,86 kcal/h
    1 kgm/s= 9,807 W= 8,43 kcal/h
    1 kcal/h= 1,16 W= 0,119 kgm/s
    Kinematickáviskozita
    1 m2/s= 104St (Stoků)
    1St= 10-4m2/s
    Dynamická viskozita
    1 Pa.s= 1 Ns/m2= 10 P(Poise)= 0,102 kgs/m2
    1P= 0,1Pa.s= 0,1 Ns/m2= 1,02.10-2 kgs/m2
    1 kgs/m2= 9,807 Pa.s= 9,807 Ns/m2= 98,07 P
  3. 2/ Mezinárodní soustava měrných jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres).
    (pokračování poznámek z předchozí stránky)
  4. 3/ Namísto zkratky “l“ pro litr při použití psacího stroje je dovoleno používat zkratky “L“.
  5. 4/ Pro informaci smí být aktivita udána též, v závorce, v Ci (Curie) (vztah mezi jednotkami: 1 Ci = 3,7.1010 Bq). Odchylkou od přepočítacího vzorce smějí být udány zaokrouhlené hodnoty.
  6. 5/ Pro informaci smí být ekvivalent dávkové intenzity dodatkově udán též, v závorce, v rem (vztah mezi jednotkami: 1 rem = 0,01 Sv).
  7. 6/ Tyto a další podrobnosti jsou uvedeny v části II, oddílu 2.B “Zápisy v nákladním listě“ každé třídy nebo v listech třídy 7.
  8. 7/) Viz bod 2000 (5)
  9. 8/) Tabulka a poznámky k ní jsou uvedeny na následujících dvou stránkách.
  10. 9/) Podle definice uvedené v bodu 3326.
  11. 10/) Tyto předpisy jsou obsaženy v International Maritime Dangerous Goods Code (IMDG), vydaném Mezinárodní organizací pro námořní dopravu (IMO), Londýn, a v Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air vydaných Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), Montreal.
  12. 11/ Vydáno International Maritime Organization (IMO) - Směrnice pro použití v praxi a školení pro nakládku zboží do velkých kontejnerů byly též zpracovány IMO a International Labour Organization (ILO) a byly vydány IMO (“IMO/ILO Guidelines for Packing Cargo in Freight Containers or Vehicles“).
  13. 4/ Identifikační číslo látky nebo předmětu podle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí (viz bod 2101, poznámka 1/)
  14. 5/ Není-li země původu členským státem ADR, musí být stanovené podmínky uznány příslušným orgánem prvního členského státu ADR, kterého se zásilka dotkne.
  15. 6/ Pro čísla 0015, 0016 a 0303 pouze předměty obsahující jednu nebo několik látek podle kritérií třídy 8.
  16. 1/ V mezinárodních doporučeních a předpisech (United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, International Maritime Dangerous Goods (IMDG) Code, ICAO Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air) jsou plyny zařazeny do jedné z dále uvedených oddílů na základě prvotního rizika:
    Oddíl 2.1: hořlavé plyny (odpovídající skupinám označeným velkým písmenem F);
    Oddíl 2.2: nehořlavé, nejedovaté plyny (odpovídající skupinám označeným velkými písmeny A nebo O);
    Oddíl 2.3: jedovaté plyny (odpovídající skupinám označeným velkým písmenem T (tj. T, TF, TC, TO, TFC A TOC)
  17. 2/ Council Directive 75/324/EEC z 28. května 1975 z přibližování legislativy členských států týkající se aerosolů, publikováno v Official Journal of the European Communities č. L147 z 9. června 1975
  18. 3/ Commision Directive 94/1/EC z 6. ledna 1994 zahrnující některá pravidla Council Directive 75/324/EEC z přibližování legislativy členských států týkající se aerosolů, publikováno v Official Journal of the European Communities č. L237 z 9. června 1975
  19. 4/ Council Directive 84/525/EEC ze 17. září 1984 o přibližování legislativy členských států týkající se bezešvých, ocelových plynových lahví, publikováno v Official Journal of the European Communities č. L300 z 19. listopadu 1975
  20. 5/ Council Directive 84/527/EEC ze 17. září 1984 o přibližování legislativy členských států týkající se bezešvých, ocelových plynových lahví, publikováno v Official Journal of the European Communities č. L300 z 19. listopadu 1975
  21. 6/ Council Directive 84/526/EEC ze 17. září 1984 o přibližování legislativy členských států týkající se bezešvých, ocelových plynových lahví, publikováno v Official Journal of the European Communities č. L300 z 19. listopadu 1975
  22. 7/ Země původu zásilky: jestliže země původu zásilky není smluvní stranou dohody ADR, příslušným orgánem je příslušný orgán první země ADR, do které zásilka vstoupí.
  23. 8/ Council Decision z 22. července 1993 týkající se modulů pro různé fáze postupů hodnocení shodnosti a pravidel pro připevnění a používání značení ES, které jsou určeny pro používání v direktivách o technické harmonizaci.
  24. 9/ Council Directive 84/526/EEC ze 17. září 1984 o přibližování legislativy členských států týkající se bezešvých, ocelových plynových lahví, publikováno v Official Journal of the European Communities č. L300 z 19. listopadu 1975
  25. 10/ Technický název musí být název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy nesmějí být pro tento účel používány. Místo technického názvu je dovoleno používání jednoho z dále uvedených názvů:
    - Pro 1078 chladicí plyn, J.N. číslice 2A: směs F1, směs F2, směs F3;
    - Pro 1060 methylacetylen a propadien, směs, stabilizovaná číslice 2F: směs P1, směs P2;
    - Pro 1965 plynný uhlovodík, směs, zkapalněná, J.N. číslice 2F: směs A nebo butan, směs AO nebo butan, směs A1, směs B, směs C nebo propan.
  26. 11/ Technický název musí být název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy nesmějí být pro tento účel používány.
  27. 1/ Dělící zkouška rozpouštědla: Tato zkouška musí být provedena při 23 °C v odměrném válci o obsahu 100 ml, který musí být opatřen zátkou a musí mít celkovou výšku asi 25 cm, jakož i stejný vnitřní průměr v kalibrované části asi 3 cm. Látka se musí dobře promíchat, aby bylo dosaženo homogenity. Pak se nalije do odměrného válce až ke značce 100 ml. Zazátkuje se a nechá se 24 hodin v klidu. Potom se změří výška horní oddělené vrstvy a zjistí její hodnota v % vzhledem k celkové výšce zkušebního vzorku.
  28. 2/ Stanovení viskozity: Jestliže předmětná látka nemá gravitační vlastnosti kapaliny nebo není-li metoda s použitím “výtokového kelímku“ vhodná ke stanovení viskozity, musí být použit viskozimetr s proměnnou střihovou rychlostí; aby mohly být stanoveny koeficienty dynamické viskozity látky při 23 °C u řady hodnot střihových rychlostí. Zjištěné hodnoty v závislosti na střihových rychlostech musí být extrapolovány na nulovou hodnotu střihové rychlosti. Tímto způsobem stanovená dynamická viskozita dělena hustotou dává zdánlivou kinematickou viskozitu při střihové rychlosti blízké nule.
  29. 3/ Předpis EHK č. 34 (Jednotná ustanovení týkající se schvalování vozidel z hlediska snížení požárního rizika), (v jeho posledním znění) připojeného k Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, sjednané v Ženevě dne 20. března 1958.
  30. 4/ Council Directive 70/221/EEC z 20. března 1970 o přibližování legislativy členských států týkající se nádrží na kapalné palivo a zadních nárazníků motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, publikováno v Official Journal of the European Communities č. L76 ze 6. dubna 1970.
  31. 5/ Mezinárodní dohoda o bezpečných kontejnerech (CSC), Ženeva 1972, v nyní platném vydání. Vydáno Mezinárodní námořní organizací (IMO), 4, Albert Embankment, Londýn SEI 7 SR.
  32. 6/) Uvedené technické pojmenování musí být běžně používáno v příručkách a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.
  33. 7/) Viz ISO 1750:1981, včetně změn a dodatků
  34. 1/) Viz Manual of Tests and Criteria, Dodatek 1
  35. 2/) V současnosti nejsou k této číslici přiřazeny žádné látky samovolně se rozkládající.
  36. 3/) Viz bod 2400 (18). 136 Látka
  37. 4/ Azodikarboamid, přípravky, které splňují kritéria Manual of Tests and Criteria, část II, odstavec 20.4.2 (c).
  38. 5/ Se snášenlivým ředidlem s bodem varu od nejméně 150 °C
  39. 6/ Viz bod 2400 (18)
  40. 7/ V současnosti nejsou do této číslice zařazeny žádné látky samovolně se rozkládající.
  41. 8/ Azodikarboamid, přípravky, které splňují kritéria Manual of Tests and Criteria, část II, odstavec 20.4.2 (d).
  42. 9/ V současnosti nejsou do této číslice zařazeny žádné látky samovolně se rozkládající.
  43. 10/ Azodikarbonamidy, které splňují kritéria dodatku Manual of Tests and Criteria, část II, odstavec 20.4.2 (b). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny způsobem podle bodu 2400 (20).
  44. 11/ Viz bod 2400 (18).
  45. 12/ Azodikarbonamidové přípravky, které splňují kritéria dodatku Manual of Tests and Criteria, část II, odstavec 20.4.2(c). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny způsobem podle bodu 2400 (20).
  46. 13/ Azodikarbonamidy, které splňují kritéria dodatku Manual of Tests and Criteria, část II, odstavec 20.4.2 (d). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny způsobem podle bodu 2400 (20).
  47. 14/ Žádné samovolně se rozkládající látky nejsou běžně zařazovány do této číslice.
  48. 15/ Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí pro tento účel používat.
  49. 1/ Název může být nahrazen souhrnným pojmenováním skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.
  50. 2/ Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.
  51. 3/ Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmějí být k tomuto účelu používány.
  52. 1/ Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.
  53. 2/ Název může být nahrazen souhrnným pojmenováním podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.
  54. 3/ Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.
  55. 4/ Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmějí k tomuto účelu používat.
  56. 1) Viz Manual of Tests and Criteria, část II, oddíl 20.
  57. 2/ Hnojiva obsahující dusičnan amonný, která jsou zařazena pod identifikačním číslem látky 2071 v Doporučeních OSN pro přepravu nebezpečných věcí, nepodléhají ustanovením dohody ADR [viz bod 2900 (3)]. Hnojiva obsahující dusičnan amonný, která jsou zařazena pod identifikačním číslem látky 2072 v Doporučeních OSN pro přepravu nebezpečných věcí, není dovoleno přepravovat.
  58. 3/ Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí k tomuto účelu používat.
  59. 1/ O množstvích látek uvedených v bodu 2551, které nepodléhají ustanovením pro tuto třídu v této příloze ani v příloze B, viz bod 2551a).
  60. 1/ Pojem “reagující s vodou“ označuje látku, která při styku s vodou vyvíjí hořlavé plyny.
  61. 2/ Údaje o jedovatosti LD50 řady běžných pesticidů mohou být získány z vydání dokumentu The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification (Doporučené třídění pesticidů podle nebezpečí a pokyny pro třídění SZO) převzaté z Mezinárodního programu chemické bezpečnosti Světové zdravotnické organizace (WHO), CH—1211 Ženava, Švýcarsko. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj údajů o jedovatosti LD50 pesticidů, jeho systém třídění nesmí být použit pro účely třídění pesticidů pro přepravu ani jejich zařazení do skupin obalů, které musí odpovídat požadavkům dohody ADR.
  62. 3/ Slzotvorné látky je třeba přiřadit do skupiny b), zvláště jestliže údaje o jejich jedovatosti odpovídají kriteriím skupiny c).
  63. 4/ Není běžným názvem schváleným ISO.
  64. 5/ Publikováno International Civil Aviation Organization's Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air (ICAO) (Mezinárodní organizace civilního letectví), Montreal.
  65. 5/ Technické pojmenování musí být běžně používáno ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy se nesmějí pro tento účel používat. V případě pesticidů se musí použít pojmenování uvedeného v mezinárodní normě ISO 1750:1851, pokud je tam uvedeno.
  66. 6/ Viz normu ISO 1750:1981 včetně změn a dodatků
  67. 1/ Pro účely této třídy viry, mikroorganizmy a organizmy, jakož i předměty jimi kontaminované jsou považovány za látky této třídy.
  68. 2/ Viz Laborabory Biosafety Manual (Příručka laboratorní bilogické bezpečnosti), druhé vydání (1993) World Health Organization (Světová zdravotnická organizace - WHO)
  69. 3/ Viz též Direktivu 90/219/EEC, Official Journal of the European Communities No. L 117 z 8. 5. 1990, str. 1.
  70. 4/ Taková pravidla obsahuje např. Direktiva 91/628/EEC (Official Journal of the European Communities No. L 340 z 11.12.1992, str. 17) a Doporučení Rady Evropy (Ministerský výbor) pro přepravu některých druhů zvířat.
  71. 5/ Uvedený biologický název musí být takový, který je normálně používán v příručkách, pravidelně se objevuje v publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmějí být pro tento účel používány.
  72. 1/ Předpisy třídy 7 spočívají na dále uvedených podkladech a ustanoveních Mezinárodního úřadu pro atomovou energii (IAEA):
    Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material, Safety Series No. 6, vydání 1985; tyto obsahují (vydání z roku 1990) také všeobecné zásady pro ochranu proti záření.
    Vysvětlivky a další informace k těmto předpisům jsou obsaženy v těchto dokumentech:
    1. IAEA “Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materials“ (1985 Edition), Safety Series No. 37, Third Edition (ve vydání 1990).
    2. IAEA “Explanatory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materials“ (1985 Edition), Safety Series No. 7, Second Edition (ve vydání 1990).
    3. IAEA “Basic Safety Standards for Radioactive Protection“, Safety Series No. 9, vydání 1982.
    4. IAEA “Emergency Response Planning and Preparedness for Transport Accidents Involving Radioactive Material“, Safety Series No. 87, vydání 1988.
    5. IAEA “Schedule of Requirements for the Transport of Specified Types of Radioactive Material Consignments“, Safety Series No. 80 (ve vydání 1990).
  73. 2/ Pro informaci může být dodatkově udána v závorkách dávková intenzita v milirem/h. Milisievert nebo milirem nejsou ve všech případech správné jednotky pro dávkové záření; z praktických důvodů se však používají výlučně tyto jednotky.
  74. 3/ Tato čísla byla převzata z Doporučení OSN.
  75. 4/ O specifických hodnotách A1 a A2, viz tabulku bodu 3700 dodatku A.7.
  76. 5/ Výpočtové metody k určení hodnot A1 a A2, jichž má být použito pro směsi radionuklidů, jsou uvedeny v bodu 3701(3) dodatku A.7.
  77. 6/ O specifických hodnotách A1 a A2, viz babulku I v bodu 3700 dodatku A.7.
  78. 7/ Výpočtové metody k určení hodnot A1 a A2, jichž má být použito pro směsi radionuklidů, jsou uvedeny v bodu 3701 (3) dodatku A.7.
  79. 8/ “Zvláštní ujednání“ není “Zvláštní dohoda“ ve smyslu článku 4, odstavce 3 dohody ADR a podle bodů 2010 a 10 602.
  80. a/ Státy, ze kterých, přes které nebo do kterých bude zásilka přepravována.
  81. b/ Sestává-li radioaktivní obsah ze štěpných látek, které nejsou vyjmuty z předpisů pro kusy, obsahující štěpné látky, platí předpisy o kusech, které obsahují štěpné látky (viz bod 3741).
  82. c/ Vzory kusu pro štěpné látky vyžadují, pokud je to vhodné, také osvědčení o schválení týkající se dalších bodů tabulky.
  83. d/ Schválení přepravy však mohou být potřebná, pokud jde o další body tabulky.
  84. 1/ Látka nebo přípravek splňující kritéria třídy 8, jedovaté při vdechnutí prachu nebo mlh (LC50) v rozsahu skupiny a), ale jedovatost při požití nebo kožním dotyku je pouze v rozsahu skupiny c) nebo menší, musí být přiřazeny do třídy 8.
  85. 2/ OECD Guidelines for Testing of Chemicals, No. 404 “Acute Dermal Irritation/Corrosion“ (1992).
  86. 3/ Technický název musí být technickým názvem běžně používaným ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy nesmějí být pro tento účel používány.
  87. 1/ O množstvích látek a předmětů uvedených v bodu 2901, které nepodléhají ustanovením pro tuto třídu uvedeným buď v této příloze nebo v příloze B, viz bod 2901a.
  88. 2/ Viz zejména část C Direktivy 90/220/EEC (Official Journal of the European Community, No. L 117, z 8. května 1990, str. 18 - 20), která stanoví schvalovací postupy pro Evropskou unii.
  89. 3/ Takové předpisy jsou uvedeny např. v Direktivě 91/628/EEC (Official Journal of the European Community No. L340 z 11. prosince 1992, str. 17) a v Recommendations of the Council of Europe (Ministerial Commitee) o přepravě určitých druhů zvířat.
  90. 4/ Technický nebo biologický název musí být název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy se nesmějí pro tento účel používat. V případě pesticidů se musí uvést název podle mezinárodní normy ISO 1750:1981, pokud je tam uveden.
  91. 1/ Viz Aluminium Standards and Data, 5. vydání, leden 1976, zveřejněno Aluminium Association, 750, 3rd Avenue, New York
  92. 1/ pojem “relativní hustota“ (d) se považuje za synonymum pojmu „hustota“ a používá se všude v tomto dodatku.
  93. 2/ Rozlišovací značka pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě předepsaná Úmluvou o silničním provozu (Vídeň, 1968).
  94. 3) Podle bodu 1538 mohou být tyto obaly používány jako vnější obaly skupinových obalů.
  95. 4) Koše (laťovky) jsou vnější obaly s necelistvým povrchem.
  96. 5/ Laťovka je vnější obal s necelistvým povrchem.
  97. 6/ Laťovka je vnější obal s necelistvým povrchem.
  98. 7/ Viz normu ISO 2248
  99. 8/ Zkouška se musí provést jen s odvětrávacím zařízením.
  100. 9/ Nejvýše 60 litrů, dovolená doba používání 2 roky.
  101. 10/ Zkouška se musí provést jen s odvětrávacím zařízením. Při provádění zkoušky s kyselinou dusičnou jako standardní kapalinou musí být použito odvětrávacího zařízení odolného proti kyselinám. Pro roztoky chlornanů, jsou dovolena odvětrávací zařízení stejného konstrukčního typu odolná proti chlornanu (např. silikonový kaučuk), která však nejsou odolná proti kyselině dusičné.
  102. 1/ Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě podle Vídeňské konvence o silničním provozu (1968).
  103. 2/ Každá flexibilní IBC může být opatřena také piktogramem, ve kterém jsou uvedeny doporučené zvedací metody.
  104. 3/ Připojit měrnou jednotku.
  105. 4/ Ve vztahu k písmenu “Z“, viz bod 3625 (1) b).
  106. 1/ Údaje v Curie (Ci) byly dosaženy zaokrouhlením po přepočtu údajů v terabecquerelech (TBq). Toto zajišťuje, že hodnota A1 nebo A2 v Ci jsou vždy nižší než v TBq.
  107. 2/ Hodnoty A1 a/nebo A2 jsou omezeny rozpadem dceřinných nuklidů.
  108. 3/ Hodnoty A1 a A2 jsou neomezeny pouze s ohledem na kontrolu expozice záření. Pro nukleární bezpečnost kritického stavu podléhají tyto látky předpisům pro štěpné látky.
  109. 4/ Tyto hodnoty se nevztahují na recyklovaný uran.
  110. 5/ Údaje v Curie (Ci) byly dosaženy zaokrouhlením po přepočtu údajů v terabecquerelech (TBq).
  111. 6/ H/X je poměr počtu atomů vodíku k počtu atomů štěpného nuklidu.
  112. 7/ S celkovým obsahem plutonia a uranu-233 nejvýše 1 % hmotnosti uranu-235.
  113. 8/ Uvedené mezní hodnoty jsou dovolené průměrné hodnoty pro každých 300 cm2 plochy kterékoli části povrchu.
  114. 9/ Viz bod 2700 (2).
  115. 10/ Za podmínek podle odst. (4) smějí být látky LSA-I a SCO-I přepravovány nebalené.
  116. 11/ Není-li měřený TI větší než 0,05, může být uváděn rovný nule podle bodu 3715 (1) c).
  117. 12/ Tento symbol znamená, že vzor kusu odpovídá “Pravidlům pro bezpečnou přepravu radioaktivního materiálu, Safety Series No 6, 1985“ (Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material, Safety Series No 6, 1985).
  118. 13/ Norma USA ANSI N 14.1-1982 publikovaná v roce 1982 “American National Standard Institute“, 10430 Brodway, New York, NY- 10018.
  119. 14/ Norma USA ANSI N 14.1-1982 publikovaná v roce 1982 “American National Standard Institute“, 10430 Brodway, New York, NY-10018.
  120. 2/ Publikováno International Maritime Organization (Mezinárodní námořní organizace), 4 Albert Embankment, London SEI 7SR.
  121. 3/ UIC Listy jsou publikovány “Union Internationale des chemins de fer (Mezinárodní unie železnic), Service Publications - 16, rus Jean Rey - F - 75015 Paris“.
  122. 4/ předpis EHK č. 13 (Jednotné podmínky pro schvalování vozidel kategorií M, N a 0 s hlediska brzdění) s jeho posledními změnami tvořící příohu k Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Dohoda 1958). Jako alternativní předpis je možno použít odpovídající ustanovení Direktivy 71/320/EEC (původně publikovaná v Official Journal of the European Communities č. L 202 z 6.9.1971), pokud byly změněny podle posledních změn Předpisu č. 13 platných v době schválení vozidla.
  123. 1/ Kusy obsahující předměty skupiny snášenlivosti B a látky a předměty skupiny snášenlivosti D smějí být nakládány společně na jedno vozidlo, jsou-li přepravovány v oddělených kontejnerech/oddílech, jejichž konstrukce byla schválena příslušným orgánem, nebo jím určenou organizací, a které jsou konstruovány tak, aby se zabránilo jakémukoli přenosu výbuchu z předmětů skupiny snášenlivosti B na látky nebo předměty skupiny snášenlivosti D.
  124. 2/ Různé druhy předmětů podtřídy 1.6 skupiny N smějí být přepravovány společně jako předměty podtřídy 1.6 skupiny N, pokud je prokázáno zkouškou nebo analogicky, že neexistuje dodatečné riziko vzájemně ovlivnitelného výbuchu mezi těmito předměty. Jinak se s nimi musí zacházet, jako by patřily do podtřídy 1.1.
  125. 3/ Jestliže jsou předměty skupiny snášenlivosti N přepravovány s látkami nebo předměty skupin snášenlivosti C, D nebo E, musí být považovány jako by měly charakteristiky skupiny snášenlivosti D.
  126. 4/ Kusy obsahující látky a předměty skupiny snášenlivosti L smějí být společně naloženy na totéž vozidlo s kusy obsahujícími tentýž druh látek nebo předmětů stejné skupiny snášenlivosti.
  127. 1/ U plechů musí být osa vzorku pro zkoušku tahem kolmá ke směru válcování. Prodloužení při přetržení (1 = 5 d) se měří na zkušebních vzorcích kruhového průřezu, jejichž měrná délka 1 (vzdálenost mezi ryskami) se rovná pětinásobku průměru d; použije-li se zkušebních vzorků pravoúhlého průřezu, vypočítá se měrná délka podle vzorce , kde Fo je původní plošný obsah průřezu zkušebního vzorku.
  128. 2/ U nádrží nekruhového průřezu, např. pravoúhlého nebo elipsovitého, musí příslušné průměry odpovídat průměrům vypočteným z kruhového průřezu stejného plošného obsahu. Pro tyto tvary průřezů nesmí poloměry vypouklosti stěn nádrže přesáhnout 2000 mm po stranách a 3000 mm na horní a spodní části nádrže.
  129. 3/ “Měkká ocel“ znamená ocel s mezí pevnosti mezi 360 a 440 N/mm2.
  130. 4/ Tento vzorec je odvozen z obecného vzorce

    kde Rmo = 360
    Ao = 27 pro příslušnou měkkou ocel
    Rm1 = minimální pevnost v tahu zvoleného kovu, v N/mm2
    A1 = minimální prodloužení zvoleného kovu při přetržení v %.
  131. 5/ Viz poznámka 3/
  132. 6/ Avšak u nádrží určených k přepravě některých krystalizujících nebo vysoce viskózních látek, hluboko zchlazených zkapalněných plynů, jakož i u nádrží opatřených povlakem z ebonitu nebo termoplastu, může být vnitřní uzavírací ventil nahrazen vnějším uzavíracím ventilem opatřeným doplňkovou ochranou.
  133. 7/ Hermeticky uzavřené nádrže jsou nádrže, jejichž otvory jsou hermeticky uzavřeny a které nejsou opatřeny pojistnými ventily, průtržnými kotouči nebo jinými podobnými pojistnými zařízeními. Nádrže, které mají před pojistnými ventily umístěn průtržný kotouč se považují za hermeticky uzavřené.
  134. 8/ Ověření konstrukčních charakteristik zahrnuje u nádrží se zkušebním tlakem 1 MPa (10 bar) nebo vyšším rovněž odebrání zkušebních vzorků svarů - pracovní vzorky - a zkoušky podle dodatku B.1d.
  135. 9/ Ve zvláštních případech a se souhlasem zkušebního orgánu schváleného příslušným orgánem může být hydraulická zkouška nahrazena tlakovou zkouškou za použití jiné kapaliny nebo plynu, pokud tento postup nevyvolá nebezpečí.
  136. 10/ Za číselnou hodnotu připojit měrovou jednotku
  137. 11/ Viz poznámka 7/ k bodu 211 135.
  138. 12/ pro účely tohoto ustanovení se pokládají za kapaliny látky, jejichž kinematická viskozita při 20 °C je nižší než 2680 mm2/S.
  139. 13/ Tyto požadavky jsou obsaženy v oddílu 13 Všeobecného úvodu k Mezinárodnímu námořnímu kodexu nebezpečného zboží (IMDG Code) vydanému Mezinárodní námořní organizací, Londýn.
  140. 14/ Technický název musí být název běžně používaný vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy nesmějí být pro tento účel používány.
    Místo technických názvů je dovoleno používání těchto názvů:
    - pro 1078 chladící plyn, j.n. číslice 2A: směs F1, směs F2, směs F3;
    - pro 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované číslice 2F: směs P1, směs P2;
    - pro 1965 plynný uhlovodík, směs, zkapalněná, j.n. číslice 2F: směs A, směs AO, směs A1, směs B, směs C.
    Obchodní názvy uvedené v poznámce k položce 1965 číslice 2F bodu 2201 smějí být používány pouze jako doplňující.
  141. 15/ Za číselnou hodnotu připojit měrovou jednotku.
  142. 16/ Viz poznámka 14/ k bodu 211 260.
  143. 17/ Viz poznámka 7/ k bodu 211 135
  144. 18/ Viz poznámka 7/ k bodu 211 135
  145. 18/ Viz poznámka 8/ k bodu 211 135
  146. 1/) U plechů musí být osa vzorku pro zkoušku tahem kolmá ke směru válcování. Trvalé prodloužení při přetržení (1 = 5d) se měří na zkušebním vzorku kruhového průřezu, jehož měrná délka 1 (směru mezi ryskami) se rovná pětinásobku průměru d; použije-li se zkušebních vzorků pravoúhlého průřezu, vypočítá se měrná délka podle vzorce

    kde Fo je původní plošný obsah průřezu zkušebního vzorku.
  147. 2/ U nádrží nekruhového průřezu, např. pravoúhlého nebo elipsovitého, musí příslušné průměry odpovídat průměrům vypočteným z kruhového průřezu stejného plošného obsahu. Pro tyto tvary průřezů nesmí poloměry vypouklosti stěn nádrže přesáhnout 2000 mm po stranách a 3000 mm na horní a spodní části nádrže.
  148. 3/ “Měkká ocel“ znamená ocel s mezí pevnosti mezi 360 a 440 N/mm2.
  149. 4/ Tento vzorec je odvozen z obecného vzorce:

    kde Rmo = 360;
    Ao = 27 pro příslušnou měkkou ocel;
    Rm1 = minimální pevnost v tahu zvoleného kovu v N/mm2;
    A1 = minimální prodloužení zvoleného kovu při přetržení v %.
  150. 5/ Viz poznámka 3/
  151. 6/ Avšak u nádrží určených k přepravě některých krystalizujících nebo vysoce viskozních látek, hluboko zchlazených zkapalněných plynů, jakož i u nádrží opatřených povlakem z ebonitu nebo termoplastu, může být vnitřní uzavírací ventil nahrazen vnějším uzavíracím ventilem opatřeným doplňkovou ochranou.
  152. 7/ U cisternových kontejnerů o vnitřním objemu menším než 1 m3 smí být toto uzavírací šoupátko nebo jiné ekvivalentní zařízení nahrazeno slepou přírubou.
  153. 8/ “Hermeticky uzavřené nádrže“ jsou nádrže, jejichž otvory jsou hermeticky uzavřeny a které nejsou opatřeny pojistnými ventily, průtržnými kotouči nebo jinými podobnými pojistnými zařízeními. Nádrže, které mají před pojistnými ventily umístěn průtržný kotouč, se považují za hermeticky uzavřené.
  154. 9/ Poznávací značka v mezinárodním provozu předepsaná Úmluvou o silničním provozu (Vídeň, 1968).
  155. 10/ Ověření konstrukčních charakteristik zahrnuje u nádrží se zkušební tlakem 1 MPa (10 bar) nebo vyšším rovněž odebrání zkušebních vzorků svarů - pracovní vzorky - a zkoušky podle dodatku B.1d.
  156. 11/ Ve zvláštních případech a se souhlasem zkušebního orgánu schváleného příslušným orgánem může být hydraulická zkouška nahrazena tlakovou zkouškou za použití jiné kapaliny nebo plynu, pokud tento postup nevyvolá nebezpečí.
  157. 12/ Za číselné hodnoty připojit měrné jednotky.
  158. 13/ Místo pojmenování může být udáno druhové označení zahrnující skupinu látek příbuzné povahy a stejně slučitelných s charakteristikami nádrže.
  159. 14/ Příklady ochrany nádrží:
    1. Ochrana proti bočním nárazům může např. sestávat z podélných nosníků chránících nádrž po obou stranách v úrovni střední čáry.
    2. Ochrana proti převrácení může např. sestávat z výztužných prstenců nebo příčných rámových nosníků.
    3. Ochrana proti nárazům zezadu může např. sestávat z nárazníků nebo rámu.
  160. 15/ Viz poznámka 8/ k bodu 212 135.
  161. 16/ Viz poznámka 8/ k bodu 212 135.
  162. 17/ V tomto ustanovení se pokládají za kapaliny látky, jejichž kinematická viskozita při 20 °C je nižší než 2 680 mm2/s.
  163. 18/ Tyto požadavky jsou obsaženy v oddílu 13 Všeobecného úvodu k Mezinárodnímu námořnímu kodexu nebezpečného zboží (IMDG Code), vydanému Mezinárodní námořní organizací, Londýn.
  164. 19/ Viz poznámka 17/
  165. 20/ Technický název musí být název běžně používaný vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy nesmějí být pro tento účel používány.
    Místo technických názvů je dovoleno používání těchto názvů:
    - pro 1078 chladicí plyn, j.n. číslice 2A: směs F1, směs F2, směs F3;
    - pro 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované číslice 2F: směs P1, směs P2;
    - pro 1965 plynný uhlovodík, směs, zkapalněná, j.n. číslice 2F: směs A, směs AO, směs A1, směs B, směs C.
    Obchodní názvy uvedené v poznámce k položce 1965 číslice 2F bodu 2201 smějí být používány pouze jako doplňující.
  166. 21/ Za číselnou hodnotu připojit měrovou jednotku.
  167. 22/ Viz poznámka 19/ k bodu 212 260.
  168. 23/ Viz poznámka 8/ k bodu 212 135.
  169. 24/ Viz poznámka 17/ k bodu 212 173
  170. 25/ Viz poznámka 8/ k bodu 212 135.
  171. 1/ Skla typů E a C jsou uvedena v tabulce 1.
  172. 2/ Za vhodnou se považuje metoda předepsaná v normě DIN 16945 z června 1969, odstavec 6.4.3.
  173. 3/ Za vhodnou se považuje metoda předepsaná v normě DIN 16945 z června 1969, odstavec 6.4.2.
  174. 4/ Za vhodné se pokládají postupy uvedené v normě ASTM-D 2583 - 67.
  175. 5/ Rellumit 5 byl shledán naprosto vyhovujícím.
  176. 1/ 1 - Německo, 2 - Francie, 3 - Itálie, 4 - Nizozemí, 5 - Švédsko, 6 - Belgie, 7 - Maďarsko, 8 - Česká republika, 9 - Španělsko, 10 - Jugoslávie, 11 - Spojené království Velké Británie a Severního Irska, 12 - Rakousko, 13 - Lucembursko, 14 - Švýcarsko, 15 - (rezervováno), 16 - Norsko, 17 - Finsko, 18 - Dánsko, 19 - Rumunsko, 20 - Polsko, 21 - Portugalsko, 22 - Ruská federace, 23 - Řecko, 24 - (rezervováno), 25 - Chorvatsko, 26 - Slovinsko, 27 - Slovensko, 28 - Bělorusko, 29 - Estonsko, 30 - (rezervováno), 31 - Bosna a Hercegovina, 32 - Lotyšsko, 33 - Lichtenštejnsko, 34 - Bulharsko, 35 - (rezervováno) a 36 - Litva. Další čísla budou přidělována generálním tajemníkem Organizace spojených národů dalším zemím, které se stanou smluvními stranami dohody ADR.
  177. 2/ Předpis EHK č. 13 (Jednotná ustanovení týkající se schvalování vozidel kategorií M, N a O z hlediska brzdění), (s posledními změnami), tvořící přílohu Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homolagaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Dohoda 1958 s posledními změnami). Alternativně mohou být použita odpovídající ustanovení Direktivy 71/320/EEC (původně publikované v Official Journal of the European Communities No. L 202 z 6.9.1971), pokud byla uvedena do souladu s posledními změnami předpisu EHK č. 13 platnými v době schválení vozidla.
  178. 3/ Viz poznámka 2/
  179. 4/ Předpis EHK č. 89 [Jednotná ustanovení týkající se schvalování: I. vozidel z hlediska omezení jejich maximální rychlosti; II. vozidel z hlediska jejich vybavení omezovačem rychlosti (SLD) schváleného typu; III. omezovačů rychlosti (SLD)], s posledními změnami, tvořící přílohu Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homolagaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Dohoda 1958 s posledními změnami). Alternativně mohou být použita odpovídající ustanovení Direktivy 92/6/EEC a Direktivy 92/24/EEC, včetně změn, pokud byla uvedena do souladu s posledními změnami předpisu EHK č. 13 platnými v době schválení vozidla.
  180. 1/ Dodatečné vyučovací hodiny jsou požadovány pro praktická cvičení uvedená v bodu 240 106 (4) a jejich počet bude různý v závislosti na počtu školených řidičů.
  181. x/ Voda nesmí být použita bez schválení znalci.